Brdskou lyžařskou magistrálou
Naši jízdu zahájíme blízko
Prahy, konkrétně v
Brdech. Zamiřte po D4 na jihozápad a zkuste
Středobrdskou magistrálu, udržovanou v zimních měsících lokálním turistickým klubem a spolkem milovníků běžek. Do stopy naskočte v Zaječově. Odtud vás trasa povede přes Orlov, vrchol Velkého
Toku až k hájovně Carvánka. Cílovou rovinkou je hornické město
Příbram.
Tato základní varianta má
23 kilometrů. Pokud byste raději vyrazili na delší okruh, bývalý vojenský prostor disponuje nově 75 kilometry udržovaných běžkařských tras. Nedávné rozhodnutí o
nesolení těchto
komunikací v zimě otevírá tuto oblast všem, kteří se tu chtějí projet.
Aktuální stav sněhu a stop zjistíte na webu brdskelisty.cz/aktualni-zpravodajstvi/. Obecně se dá říci, že nyní je na Brdech mokrý sníh
od 15 do 30 cm. Od neděle 7. února se bude ochlazovat a měl by připadnout čerstvý sníh.
Objevte Čertovo břemeno na České Sibiři
Slyšeli jste někdy o
České Sibiři? Tato oblast je na půl cesty mezi
Benešovem a
Táborem a vysloužila si své jméno díky místnímu
mikroklimatu, které je
vždy o něco chladnější než nejbližší okolí. Zde najdete
běžkařskou oblast Čertovo Břemeno.
Kromě ideálních podmínek jsou pro běžkaře také bonusem perfektně
udržované a mírně zvlněné trasy v délce
65 až 80 kilometrů. Kopce typicky nepřekonávají větší převýšení než 50 metrů najednou, region je tedy ideální pro ty, kteří se chtějí hlavně
kochat krásnou zimní krajinou a necítí se na velké krpály.
Do stopy můžete vyrazit z několik nástupních bodů (
Borotín,
Libenice,
Cunkov – před Hospodou U Bizona,
Jistebnice a
Veletín) a vydat se na jednu z tras v okolí – mapu okruhů najdete zde. Trasy jsou frézovány před víkendem.
Aktuální sněhové podmínky jsou zveřejňovány na Facebooku Čertova Břemena nebo na webu pocasijesetice.cz či certovo-bremeno.cz.
Bílou stopou Šumavou
Posuneme se dále na jih. Opomenout
NP Šumava, největší národní park v České republice, by jistě byla chyba, neboť nabízí totiž neuvěřitelné
množství skvělých tras pro běžkaře všech úrovní. Park je doslova pokrytý stopami – od
Železné Rudy až po
Lipno. Pro běžky nabízí
Šumava krásné terény různých náročností, z nichž si určitě vybere každý milovník bílé stopy podle své kondice.
Není divu, že zde ráda trénovala (a dosud kondičně trénuje) naše olympionička Kateřina Neumannová. Nejraději prý má
trasu k
pramenům Vltavy. K nim vyráží
ze Zadova přes
Horskou Kvildu a dále na
Filipovu Huť. Trať bývá pěkně upravená a jede se po ní velmi příjemně. Na
Modravě si dejte oběd a přes
Březník,
Černou horu,
prameny Vltavy dojedete na
Kvildu. Tam určitě sundejte na chvíli lyže a zajděte do místní
pekárny, mají tu skvělé pečivo a různé jiné dobroty. Zpět do Zadova je to pak asi 10 kilometrů. Celkem má
trasa něco přes třicet kilometrů.
Dalším osvědčeným tipem je cesta
kolem Prášilského jezera, které je schováno u paty kopce Poledník. Na rozdíl od
České Sibiře nečekejte mírné zvlněný terén, ale náročné převýšení. Odměnou jsou za dobré viditelnosti nádherné výhledy na
Velký Javor v sousedním Německu.
Aktuální informace o stavu sněhu a běžkařských stopách najdete na webu bilastopa.cz. V některých oblastech sníh díky oteplení poodtál, v nejvyšších partiích se drží na
30 – 45 cm. Od čtvrtka 4. února se čeká výrazné
ochlazení a sněžení.
Ve stopě Slavkovským lesem
Pokud pocházíte z
Karlovarska nebo
Chebska, určitě vás napadly
Krušné Hory jako ideální destinace pro běžkaře. Existují zde ale také alternativy, které stojí za to prozkoumat.
Do bílé stopy můžete vyrazit například ve
Slavkovském lese. Místní trasy se udržují zejména okolo
Kladské,
Mariánských Lázní a trochu stranou i u Březové nedaleko Sokolova.
Naše odzkoušená trasa vede
kolem Kladských rašelinišť. Udržuje se, měří zhruba
20 kilometrů a vede přes nenáročný terén. Po cestě narazíte na stavby v alpském stylu v osadě
Kladská, zamrzlá jezírka a umělý kanál Dlouhá stoka.
V okolí
Mariánských Lázní se
pravidelně upravuje cca 90 km stop. Zpravidla jsou upraveny stopy kolem
Golfu a přilehlé tratě vedoucí lesem, tzn. žlutá a modrá stopa. Východiskem pro lyžařskou turistiku je
horní stanice kabinkové lanovky ve výšce 720 m nad mořem. Zde již začínají
skútrem vyfrézované běžecké okruhy v různých délkách. Všechny lyžařské stopy vedou
překrásnou krajinou náhorních plání
Slavkovského lese v nadmořských výškách 800 až 900 m, většinou vzrostlým smrkovým lesem. K dispozici je
pět okruhů – výlet si můžete udělat například k
přírodní rezervaci Smraďoch, Žabímu jezírku nebo na
Kladskou.
Info o
aktuální sněhové situaci se dozvíte na webu skimarianky.cz/zima/bezky/.
Běžkařský ráj v Krkonoších
Asi nikoho nepřekvapí, že
Krkonoše naše nejvyšší pohoří nabízí spoustu míst, které budou běžkaři zbožňovat. Celkem v místních kopcích na
Krkonošské magistrále najdete na
560 kilometrů upravovaných tratí. Vyšší poloha potom zajišťuje, že sněhové podmínky budou lepší, než v jiných částech republiky.
Sama krásná
Krkonošská magistrála stojí za projetí. Se svými 71 kilometry
není snadná a méně zdatní běžci si mohou naplánovat pouze její část. Jedná se o
páteřní cestu přes celé pohoří se začátkem v
Harrachově a koncem v
Žacléři. Vyzkoušet ale můžete o další nádherná trasy, například
výhledovou z Pece na Sněžku, Luční boudu, Výrovku a Lesní boudě nebo
Zapomenutými kouty Krkonoš z Hříběcích bud pod Tetřeví vrch a Hrnčířským boudám.
Pěkné jsou i
běžecké okruhy u
Benecka,
Horních Míseček,
Jilemnice nebo
Hostinného.
Aktuální sněhové podmínky a stav stop zjistíte na webu krkonose.eu/aktualni-stav-bezeckych-stop.
Krušné hory na běžkách
Ani
Chomutovsko a
Mostecko netrpí na nedostatek běžkařských tras. Na výběr máte
desítky běžeckých stop, o které s láskou pečuje
Krušnohorský spolek. Celkově měří bezmála 600 kilometrů a vhodnou kombinace zde mohou vybrat běžkaři všech úrovní.
Nemalá část krásných okruhů začíná na
Božím Daru nebo v okolí Klínovce. Z méně známých určitě stojí za návštěvu také střediska
Lesná,
Klíny, Dlouhá Louka, okolí přehrady Fláje,
Bouřňák a Adolfov.
Tras a možných okruhů je v Krušných horách opravdu bezpočet. Oblíbená je také trasa z
Komáří hůrky na Cínovec.
Aktuální informace z této oblasti
Krušných hor získáte na webu krusnehoryaktivne.cz či kbstopa.cz.
V bílé stopě Orlickými horami
Orlické hory jsou svým profilem přímo ideální pro milovníky běžek. Ti zde naleznou více než 200 kilometrů tras s různou náročností. Vyrazit mohou na mírné kopce s příjemným profilem, ale i na trasy vedoucí po hřebenech hor. Oblíbená
Orlickohorská magistrála vede po trase
Jiráskovy hřebenové cesty přes řadu zajímavých míst, jako je například
Kunštátská kaple, Anenská rozhledna,
Zemská brána nebo celá
škála řopíků a pevností. Můžete se na ní napojit z Olešnice,
Deštného,
Orlického Záhoří,
Říček i Rokytnice.
Kdo má rád
večerní pohodu na běžkách, může využít při dobrých sněhových podmínkách
osvětlenou skiarénu v Orlickém Záhoří. Tento běžecký okruh je vhodný
pro klasiku i skate. Dlouhý je
4,5 kilometrů. Na velmi atraktivní běžecké trasy narazíte i
v okolí proslulého Suchého vrchu, kterému vévodí již od první republiky historická
Kramářova chata.
Než se vypravíte na běžky, můžete si
kvalitu stopy ověřit pěkně z pohodlí domova, díky portálu destne.info/bezecketrate/ s
evidencí GPS rolby udržující tratě.
Tichá nádhera Rychlebských hor
Běžkařům
většinou neznámé jsou
Rychlebské hory. Tato oblast je velice populární mezi cyklisty v létě, návštěva v zimě ale také stojí za to, neboť na vás čeká parádní běžkařský zážitek. Místní svahy jsou h
ůře dopravně dostupné, což ale znamená, že budete mít většinu tras sami pro sebe. V oblasti pohoří je
řada krásných stop, obzvlášť potom v blízkosti
hory Smrk.
Naše
běžkařská trasa Rychlebskými horami směřuje k
Javorníku a trase přes
Borůvkovou horu. Po cestě narazíte na několik malebných údolíček, výhledů do kraje a romantických zákoutí. Za dobrého počasí uvidíte i
trojici jezer na polské straně. Rychlebské hor ysvůj sněhový portál nemají,
aktuální informace se dozvíte na webu kamzasnehem.cz, kde si běžkaři mezi sebou sdělují své zkušenosti s trasami.
Na běžkách Bílými Karpaty
Lehčeji dostupná je
běžkařská trasa Bílými Karpaty. Autobus vás zde vyveze až k východišti lyžařských stop na Mikulčině vrchu nebo ještě výš, k
chatě Troják. Odtud budete pokračovat v upravené stopě k vyhlídkovému místu nad Bystřicí pod Lopeníkem, po
Cestě hrdinů SNP. Hřebenová trasa
nabídne sjezdy i stoupání. Nejvyšším vrcholem na trase bude
Studený vrch (646 m). Pak vás čeká sjezd k rozcestí Březová, kde je možné cca
7,5 km trasu ukončit a odjet autobusem z hor do
Uherského Brodu.
Ti, kdo horské štreky nebudou mít dost, mohou
pokračovat dalších 5 km po magistrále kolem rozhledny Obecnice ke křížku a
přístřešku Javořina (bus), ovšem upozorňujeme, že se bude jednat o
stoupání. Dále se dá pokračovat ke
Kamenné boudě a dále k
Velké Javořině, do
Strání anebo na Vápenky (dalších 8 km od přístřešku Javořina).