Vzácné louky plné orchidejí
Bílé Karpaty jsou územím s nejvyšší pestrostí a početností zastoupení
orchidejí ve střední Evropě. Mezinárodní kvality tohoto území ocenilo také UNESCO, které je v roce 1996 zařadilo na seznam biosférických rezervací. Pro
západní část Bílých Karpat (
Strážnicko, Horňácko) jsou charakteristické velmi
rozsáhlé komplexy květnatých orchidejových luk s rozptýlenými
soliterními stromy. Jejich největší komplex
Čertoryje se nachází nedaleko obcí Tvarožná Lhota a Kněždub. Krásy strážnické části
Bílých Karpat můžete poznat při putování po
naučné stezce Šumárnická, která vybíhá ze
Strážnice směrem na Horňácko. Tady u obce Javorník se nachází další cenná luční rezervace
Jazevčí. Z
Velké nad Veličkou vede další naučná stezka –
Javořinská, která pokračuje do uherskobrodské části Karpat až na
Velkou Javořinu. Ve
Veselí nad Moravou se v budově Správy CHKO nachází
Vzdělávací a informační centrum Bílé Karpaty, v němž si můžete prohlédnout
expozici věnovanou tomuto unikátnímu území.
Pod vrcholem
Velké Javořiny se rozkládá zřejmě nejcennější území nejen této části Karpat –
bukový prales Javořina. Krajem pod Javořinou vás provede naučná stezka z Květné.
Uherskobrodské části Karpat ale dominují především
Moravské Kopanice s typickou roztroušenou zástavbou a mozaikou sušších míst, mokřadů, drobných lesíků, křovin a nevelkých políček. Centrem Kopanic je
Starý Hrozenkov kde také začíná naučná stezka Moravské Kopanice. Jižní část Kopanic představuje naučná stezka
Lopeník, kdežto okolí Bojkovic naučná stezka Bojkovická.
V
severovýchodní část Bílých Karpat se potkávají vlivy Moravského Slovácka a
Valašska na území
Luhačovicka, na než navazuje jižní okraj
Valašska. Tady už krajina připomíná
Javorníky, které s
Bílými Karpaty bezprostředně sousedí.
Domov žítkovských bohyní i Jozy a Hanule ze Želar
Žítková leží geograficky v oblasti
Moravské Kopanice, která se proslavila především zemědělstvím. Místní pěstovali žito i zeleninu, nejvíce se tu dařilo
okurkám. Dodnes je v obci k vidění
soubor původních domů nebo přírodní koupaliště.
A právě tady,
vysoko v kopcích Bílých Karpat žily v minulosti
ženy obdařené výjimečnými schopnostmi. Obzvláště část Černé je odedávna místními ženami proslulá. Říkalo se jim bohyně a tradovalo se o nich, že dokáží nejen
léčit pomocí léčivých bylin, ale také najít ztracené či
ukradené věci nebo dobře poradit v partnerských problémech. Díky svým schopnostem byly v minulosti velmi často pronásledovány a pranýřovány. Příběh o poslední generaci této tajemné legendy sepsala
Kateřina Tučková ve své knize Žítkovské bohyně, jenž vyšla v březnu 2012.
Další knihou, která popisuje kraj a život v odlehlém koutě Moravy jsou
Želary a Jozova Hanule spisovatelky
Květy Legátové, která žila a působila jako učitelka ve
Starém Hrozenkově. Poprvé knihy vyšly roku 2001 a o rok později obdržely Státní cenu za literaturu. Podle literární předlohy vznikl i film Želary (2003). Knihy i film spojují
osudy obyvatel zapadlé horské osady na moravsko-slovenském pomezí za první republiky a druhé světové války.
Nejenom lidové památky Bílých Karpat
Území
Bílých Karpat charakterizují nejrůznější památky na
život našich předků – například
muzeum kopaničářských roubených staveb Travičná, soubor chráněných stodol v
Hrubé Vrbce,
kuželovský větrný mlýn a expozice horňáckého bydlení v Kuželově,
muzeum Na Mlýně v Dolním Němčí,
selský domek v Kněždubě, dům s doškovou střechou v
Lopeníku,
Muzeum Bystřice pod Lopeníkem, zajímavá je též vesnická památková zóna Javorník – Kopánky, obydlí
zvěrokleštiče v Komni či
Muzeum poslední žítkovské bohyně.
Asi nejznámější muzejní expozicí podhůří
Bílých Karpat představuje
strážnický skanzen. Jednou z nejstarších dochovaných staveb je zde
Průžkův mlýn. K prohlídce dále lákají domky z Moravských Kopanic, luhačovického Zálesí, Horňácka, technické vodní stavby, vinohradnický areál a areál lučního hospodářství.
Kdo se rád podívá na
hrad či zámek může zavítat na zříceninu románského
hradu v Brumově, novogotický
zámek Nový Světlov v Bojkovicích anebo do
zámku v Uherském Brodě, který dnes slouží jako muzeum.
Nejkrásnější trasy v Bílých Karpatech
Po krásách
Bílých Karpat vás kromě značených tras KČT provede také
deset naučných stezek (
Naučná stezka Královec z
Valašských Klobouků, NS Javornický hřeben z obce Střelná nebo Lidečko, NS Moravské Kopanice z Žítkové, NS
Okolo Hrozenkova ze Starého Hrozenkova, NS
Lopeník od obecního úřadu Lopeník, NS Květná, NS
Javořinská z Nové Lhoty, NS Vrbecko-Kuželvská z Kuželova, NS Orchidejová z Lučiny u Tvarožné Lhoty a NS Oskerušová z Radějova).
Z
Valašských Klobouků se vydejte na vrcholky
Bílých Karpat, k
pozorovatelně Durch, kterou tu před pár lety postavila firma Jánošík jako hold výhledu do krajiny. Cestou se zastavte na
rozhledně Královec a pokochejte se rozkošnou chaloupkou a majestátnými jedlemi U Baribala.
Cesta Marie Kudeříkové vede pěší turisty i cyklisty z
Veselí nad Moravou (popř.
Strážnice či Tvarožné Lhoty) na vrchol Kobyla (584 m). Studentka a rodačka z Vnorov byla jako aktivní
členka protifašistického odboje popravena roku 1943. O osudu dívky, zejména o jejím pobytu v cele smrti, natočil v roce 1972 režisér Jaromil Jireš snímek s názvem „
...a pozdravuji vlaštovky“.
Tam, kde vyrostly sestry
Gabra a Málinka, leží taky
Javorník (783 m). Až sem půjdete na výlet, vezměte to přes Pláňavy, pozdravte ovečky na kopcích nebo si na chvilku jenom tak lehněte do voňavé trávy. Autobiografické vyprávění
Amálie Kutinové přibližuje šťastné
dětství dvou sester, přičemž Málinka“ je sama autorka a „Gabra“ její starší sestra Gabriela. Čtivé příběhy jsou okořeněny svébytným
humorem a jadrným nářečím. Pěkná cesta sem vede z Bylnice po modré značce.
Velká Javořina (970 m) je výzvou pro všechny pokořitele „nejvyšších vrcholů“ – jedná se o nejvyšší horu
Bílých Karpat. Na Velkou Javořinu je
nejkratší cesta z pohraniční vesničky Květná po zelené značce, přes chráněnou přírodní rezervaci Javořina. Ve
Velké nad Věličkou začíná také
Javořinská naučná stezka. Celková trasa měří
23 km, cestou potkáte 14 panelů naučné stezky informující o zdejším kraji a jeho obyvatelích. Zpět do
Strání se můžete vydat po červené
Cestě hrdinů SNP. Jedná se o kus slovenské dálkové trasy po stopách slovenského národního povstání. Měří celkem 770 km, začíná v Dukelském průsmyku a končí u hradu Děvín na hranici s Rakouskem. U nás měří pouze 30 km a vede od vrchu Pod Kykulou kolem
Lopeníku a
Strání na
Velkou Javořinu, aby pak opět uhnula zpět na Slovensko.
Máte chuť si projít celou
hřebenovku Bílých Karpat? Krásná houpavá trasa nabízí
přes 100 km dlouhý přechod po hřebenu hor. Nastoupit na něj můžete z obce (vlak. zast.) Sudoměřice, po zelené dojít na Mlýnky a poté
Měsíčním údolím k Bukovině, přes Slovensko na
Tri kopce a na naší Kobylu,
Tři kameny, Vysoký Vršek, Novou horu, Kubíkův Vrch, Velkou Javořinu, do Květná a na
Velký Lopeník, osadu Vyškovec,
Starý Hrozenkov,
Žítkovou a po žluté značce na hraničním hřebenu hor na Rozepře a Baštu. Pak vás povede červená na Čerešienky,
Javorník,
Chladný vrch, do obce
Sidonie, na slovenský
Biely vrch, český vršek Kosák,
Kaňúr,
Láz, Končitá a do obce Střelná, odkud už začínají
Beskydy.
Cyklistům můžeme doporučit okružní trasu Bílými Karpaty se začátkem v
Uherském Brodu. Ve
Veselí nad Moravou se nachází expozice věnovaná tomuto unikátnímu území.