Vzácná návštěva vodárny v Podolí
V roce 1929 byla do pro vozu uvedena
vodárna v Podolí, postavená podle architekta a později také rektora ČVUT Antonína Engela. Vodárna historizujícího vzhledu si mezi Pražany vysloužila přezdívku "chrám vody".
Podolská vodárna stojí v městské zeleni dvou parků a přece v těsné blízkosti Podolského nábřeží a městské zástavby v Podolské ulici. Mohutný
novorenesanční vodárenský komplex tvoří působivou dominantu širokého okolí, nepřehlédnutelnou a zároveň do okolní zástavby pěkně zapadající. Budova byla vybavena mnoha
technickými zařízeními a na svou dobu se jednalo o velmi mohutnou a rozsáhlou stavbu. Výkon nové vodárny byl 35–40 tisíc kubických metrů za den. S narůstající spotřebou vody, byla vodárna stále technologicky dostavována a rekonstruována. Výrazná modernizace proběhla mezi lety 2019 až 2021 a dnes dodává do pražské vodovodní sítě zhruba
400 litrů vody za sekundu, stále také probíhá modernizace provozu.
V části budovy sídlí velmi zajímavé
Muzeum pražského vodárenství. Není však otevřeno každý den, na prohlídku se dostanete ve
čtvrtek odpoledne a
druhou sobotu v měsíci. Vstupenku je třeba
objednat a uhradit předem. Předprodej se uzavírá 7 dnů před termínem. Během prohlídky si prohlédnete
muzeum a přes skleněnou stěnu nahlédnete do Engelova chrámu. Dále vás čeká komentovaná procházka kolem areálu úpravny vody, která se věnuje architektonickému vývoji celého komplexu. Samotná expozice mapuje
historický vývoj pražského vodárenství od prvních soukromých vodovodů z 12. století, přes vltavské vodárny renesančního období a vodárenské stavby konce 19. století, až po současnost. Prohlídka není bezbariérová, a protože při ní vystoupáte osm pater až na ochoz budovy, vyžaduje určitou tělesnou zdatnost.
Čistárna odpadních vod v Bubenči v podzemí i na komínu
Dalším místem, kde v
Praze můžete proniknout do tajů techniky a vodohospodářství, je
Stará čistírna odpadních vod v Bubenči. Vznikla na samém začátku 20. století a
je významným dokumentem historie architektury, techniky a vodohospodářství. Byla postavena v letech 1901–1906 a k čištění odpadních vod sloužila až do roku 1967. Projekt čistírny vypracoval inženýr britského původu
sir William Heerlein Lindley. Podle jeho projektu se ke stavbě používaly speciální
dvakrát pálené cihly, takzvané zvonivky. Kromě toho, že nepropouští vodu vydávají při poklepání charakteristický zvonivý zvuk. Původnímu účelu čistírna sloužila až do roku 1967, kdy bylo uvedeno do provozu moderní zařízení na
Císařském ostrově. Do útrob staré čističky se můžete podívat každý víkend při prohlídkách s průvodcem, který vám ukáže
dochované prostory s pozůstatky původních
technologických zařízení. Kromě prohlídek je možné si objednat jištěné
výstupy na komín se slaněním do podzemí
čistírny.
Monumentální vodojemy v Brně
Zážitek jako z jiného světa dávno zaniklých civilizací nebo scény z počítačových her. Tak působí na návštěvníky
brněnské vodojemy, unikátní technická památka uvnitř
Žlutého kopce v
Brně, na kterou se málem zapomnělo a jen o vlásek unikla demolici. Dva cihlové a jeden betonový vodojem z let
1874, 1894 a 1917 sloužily svému účelu až do roku 1997 a v roce 2019 se je podařilo dostat pod památkovou ochranu a postupně zpřístupnit veřejnosti. Kompletní trojice vodojemů byla
citlivě zpřístupněna v březnu 2024 a veřejnost si je může prohlédnout v téměř původním stavu. První cihlový vodojem vznikl v roce 1874 podle projektu
londýnského stavitele Thomase Docwryho. Má čtvercový půdorys 45×45 metrů a výšku 6 a půl metru. Na neustále rostoucí spotřebu obyvatel města reagovala v roce 1894 výstavba druhé cihlové nádrže podle projektu brněnského inženýra
Emila Procházky. Vodojem má již o poznání jednodušší konstrukci s betonovým dnem, ze kterého vyrůstá les sedmdesáti pilířů půlkruhově
zaklenutých arkád podpírajících soustavu valených kleneb. Třetí a nejmladší vodojem byl dokončen v roce 1917. Tvoří ho dvě vzájemně přiléhající nádrže z monolitického betonu, podpírané soustavou 87 betonových pilířů.
Vstupenku si zakupte
přes internet,
vodojemy jsou otevřeny denně.
Věřili byste, že i uvnitř východního barokního opevnění
Špilberku se ukrývá „chrám“ plný kamenných svědků brněnské historie? Lapidárium nazvané
Chrám kamene se nachází ve dvou obřích nádrží
špilberských vodojemů z let
1870 a 1900, které sloužily jako
zásobárna vody pro město
Brno přibližně do 20. let 20. století. Po desítkách let chátrání se vodojemy v letech 2017 až 2019 dočkaly rekonstrukce. V mimořádně působivém prostoru obou nádrží se vám představí cenná sbírka kamenických a kamenosochařských artefaktů – tedy starobylých soch, pomníků, náhrobků ze zrušených brněnských hřbitovů a kamenných ozdob ze zaniklých brněnských staveb.
Za vodou do Ostravy
Ostravské vodárny a kanalizace vás zvou na prohlídku
expozice Historie ostravského vodárenství, která letos vznikla v budově bývalé odkyselovací stanice zvané Babylon v areálu úpravny vody v
Ostravě – Nové Vsi. Architektonicky zajímavá věž z roku 1935 svému účelu sloužila jen krátce a nyní se proměnila v malé muzeum, které vás provede zásobováním města pitnou vodou od jeho počátků až po současnost. Prohlídku je třeba rezervovat předem přes portál ovak.cz a nutné jsou pevné uzavřené boty. Počítejte s tím, že vstup není povolen dětem, kterým ještě nebylo sedm let, a prohlídka není vhodná ani pro osoby s pohybovým omezením či trpící závratí.
Kam se ještě vypravit za vodou?
- Bývalý vodojem v Kolíně nyní slouží jako veřejně přístupná rozhledna, která kromě krásného výhledu a přístupu do prostoru bývalé vodní nádrže nabízí tematicky zaměřené expozice a další zajímavý kulturní program.
- Od května do říjny si lze prohlédnout vodojem Kostelíček na Strážné hoře v Třebíči, který zásoboval město pitnou vodou od 40. až do 70. let minulého století. Kromě atraktivní vyhlídky na město se tu krátce seznámíte s historií i současností třebíčského vodárenství.
- V areálu Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem můžete vyšplhat na další neobvyklou vodárenskou věž; jedná se o původní reservoár vodárenské věže uvnitř věže podepřený čtyřmi nosnými sloupy..
- V Českých Budějovicích láká k návštěvě vodárenská věž z roku 1724. Součástí prohlídky jsou dvě video-expozice o historii místního vodárenství, pod věží si můžete projít krátkou naučnou stezku a prohlédnout si dvorek Járy Cimrmana nebo fontánu, symbolizující koloběh vody v přírodě. Prohlídky je nutné rezervovat předem přes portál vodarenskavezcb.cz.
- Jako rozhledna, galerie a muzeum slouží neobvyklá vodárenská věž v Týništi nad Orlicí. Původní zařízení uvidíte při speciální prohlídce, kterou je třeba objednat předem.
- Jako rozhledna slouží také vodárenská věž z roku 1908 v Heřmanově Huti; přístupná je o sobotách, nedělích a svátcích vždy od 14 do 16 hodin.
- Úpravou starého vodojemu vznikla rozhledna Žernovník nedaleko Rájce-Jestřebí na Blanensku. Je volně přístupná celý rok.