ÚvodAktualityZalezte si pod zem: Objevte neznámé podzemí Prahy!
Zážitky

Zalezte si pod zem: Objevte neznámé podzemí Prahy!

Poslechněte si audio verzi článku
Praha se nepyšní pouze krásnou architekturou, ale i širokou škálou podzemních objektů, jako jsou atomové kryty, katakomby, tunely a historická sklepení. Tato místa jsou veřejnosti mnohdy těžko přístupná a některá jsou zcela neznámá anebo přímo zapovězená. Vydejte se s námi za poznáním tajemství pražského podzemí!

Neznámé pražské podzemí

branické skályNedaleko Barrandovského mostu, kousek od vltavského břehu, se v pražském Braníku tyčí působivé Branické skály, známé naleziště zkamenělin. V nitru Branické skály se kdysi skladoval led z Vltavy, v roce 1944 tu pod krycím názvem Bronzit (některé zdroje uvádějí také jméno Agave) byla vybudována nacistická podzemní továrna na výrobu elektronových součástek. Stejně záhadné jsou také Podolské kasematy pod známou NKP Vyšehrad. Vznikly v průběhu 17. století jako jedna z částí systému vyšehradských podzemních chodeb. Za druhé světové války byly přestavěny na protiletecké kryty a sloužily sousednímu Ústavu péče o matku a dítě. Během komunistické éry zde sídlil pouliční gang Vyšehradských jezdců, mládeže revltující proti režimu. Ten dal přístupovou cestu k nim zasypat. Obnoveny byly až v roce 2020 a v roce 2021 se staly součástí prohlídkového okruhu zaměřeného na historii Vyšehradu coby barokní pevnosti.

divoká šárkaRozsáhlá síť chodeb je také v Divoké Šárce. Zbytky bývalého protileteckého krytu nejdete asi 1 km západně od konečné tramvají Divoká Šárka při žluté turistické trase. Podzemní prostory pod Divokou Šárlou vznikly v roce 1943 jako podzemní záložní velitelství ruzyňského letiště pro případ bombardování. Podzemí sestává ze 400 metrů „labyrintu“ rovných chodeb, které během války razili vězni z Terezína. Po dokončení svého úkolu byli bez milosti zastřeleni. Nacisté si v podzemí zřídili jak místnosti pro záchodky i pár metrů hlubokou studnu. Po válce v 50. letech sem kominusté zavezli toxický oxid rtuti v kovových sudech. V nedávné současnosti zde stážci zákona objevili satanistické doupě a aby se sem nezvaní hosté nedostali byly vchody zasypány. Podzemní prostory tak nadále využívají netopýři jako své zimoviště.

pražské jezulátkoPod malostranským kostelem Panny Marie Vítězné se soškou slavného Pražského Jezulátka odpočívají desítky karmelitánských mnichů, šlechticů, měšťanů i chudáků bez domova, jejichž těla byla díky zvláštnímu proudění vzduchu mumifikována. V páté rakvi odpočívá jakýsi rytíř. Z vysoké obuvy mu zbyla jen hořejší část pokrývající holeně a hedvábné ponožky zakrávají chodidla. V jedné z kobek byla také pochovaná Febronie Eusebie z Pernštejna, příbuzná Polyxeny z Lobkovic, která kostelu darovala v roce 1628 voskovou sošku Jezulátka. Současné podmínky nepřejí hromadným návštěvám, ale karmelitáni chtějí vybudovat nový vstup, aby turisté nemuseli procházet celým kostelem, který je už dnes často přeplněn. V roce 2023 probíhá obnova prostoru před kostelem aprojekt je navržen tak, aby vytvořil podmínky budoucí zpřístupnění podzemní krypty kostela. Autorem návrhu je Ing. arch Josef Pleskot.
 

Tajemství pražských bunkrů a tunelů

Hlavní město nemá nouzi ani o protiatomové kryty a vojenské bunkry. Jeden z nich najdete dokonce přímo v centru Prahy na Václavském náměstí: pod hotelem Jalta je ukryté Muzeum studené války v bývalém protiatomovém krytu, který měl při válečném konfliktu sloužit krizovému štábu zemí Varšavské smlouvy.

Méně známý je bunkr Parukářka, součást podzemního krytu Bezovka pod stejnojmenným parkem na Žižkově. Vedle vlastního zdroje elektrického proudu a vodní nádrže tu objevíte skutečnou raritu: nouzové televizní studio, naposledy používané během ruské okupace v roce 1968. Bunkr navíc provází děsivá historka, podle níž tu po školní prohlídce údajně zůstal zamčený desetiletý chlapec, který byl později nalezen mrtvý. Bunkr je stále udržován v provozuschopném stavu, prohlídky se zde nyní nekonají.

tunel žižkovObjevit (prozatím zvenku) můžete i podzemí žižkovského tunelu, který nemusí být jen nekonečným a nepříjemným přechodem mezi pražským Karlínem a Žižkovem. Nebojte se vyrazit pod povrch slavného Vítkova! Právě zde se totiž ukrývá další kryt civilní obrany. Nachází se v jeho západní části, východní síť chodeb už nestihla být minulým režimem dostavěna. Vedena byla jako márnice, aby bylo v případě úmrtí v krytu, kam ukládat těla...

Protiletecký kryt v tunelu byl vyhlouben důlní technikou do masivu kopce (obdobně jako kryt Bezovka), tloušťka stěn je místy až 3 metry, v nadloží krytu je asi 50 metrů skály. Kryt obsahuje 1 053 metrů chodeb, je vybaven vzduchotechnikou, jako náhradní zdroj proudu slouží elektrocentrála značky Škoda, výměna vzduchu je zajištěna ventilátorem na recyklaci vzduchu, který lze v nouzovém případě pohánět ručně. Ke krytu, kde by bylo možno přežít 72 hodin, vedou neobvykle velké plechové dveře nacházející se po stranách tunelu. Dokonce se počítalo s tím, že v případě jaderné války by se obě strany tunelu uzavřely mohutnými vraty, čímž by vznikl prostor schopný nouzově pojmout až 1 250 osob!
 

Čistírna vod v Bubenči a dlouhá odpadní stoka

Že i kanalizace může být krásná se přesvědčíte při prohlídce čistírny odpadních vod v Bubenči. Prohlídky areálu bývalé čistírny odpadních vod jsou možné pouze s průvodcem. Návštěvníci uvidí dochované prostory s pozůstatky původních technologických zařízení, a to jak pro vlastní čištění odpadních vod a související provoz. Součástí prohlídky může být jízda na prámu v podzemí usazovacích nádrží. Prohlídky probíhají a o víkendech a svátcích v 10:00, 11:30, 13:30 a 15:00 hodin.

Znáte Kmenovou stoku A ve Stromovce? Tato stoka z cihelného zdiva byla postavena v letech 1898 až 1901 a jedná se o vůbec první pražskou stoku. Měří téměř 3,5 km a její začátek nalezneme v tzv. Cizineckém vstupu pod Staroměstskou radnicí, pokračuje Pařížskou ulicí, následuje shybka pod Vltavou u Čechova mostu, dále vede pod Letnou rovnou do Stromovky a končí v Ústřední čistírně odpadních vod v Bubenči. Turistům je však nepřístupná.
Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury Památky

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Staroměstská radnice v Praze – prohlídka historických prostor i orloje Kultura

Staroměstská radnice v Praze – prohlídka historických prostor i orloje

Historické sály s cennými malbami, gotická kaple s pohledem na figury apoštolů, gotická věž s vyhlídkou, orloj i románsko-gotické podzemí radnice s náznakovou historickou expozicí, to vše se skrývá ve Staroměstské radnici.

Žižkovský tunel pro pěší – mezi Žižkovem a Karlínem Památky

Žižkovský tunel pro pěší – mezi Žižkovem a Karlínem

Žižkovský (Karlínský) tunel je určen pěším a cyklistům. Pod kopcem Vítkov spojuje Žižkov s Karlínem už od roku 1953. V té době se také počítalo s jeho dalším využitím – měl sloužit jako atomový kryt.

Vrch Vítkov v Praze – připomínka české historie Příroda

Vrch Vítkov v Praze – připomínka české historie

Dominanta tyčící se nad Prahou, připomínka slavné české historie – to je pražský vrch, který ve své nejvyšší části dosahuje výšky 270,4 m.n.m. a rozděluje od sebe čtvrtě Karlín a Žižkov.

Branické skály – krásná vyhlídka a naleziště zkamenělin Příroda

Branické skály – krásná vyhlídka a naleziště zkamenělin

Nedaleko Barrandovského mostu, kousek od vltavského břehu, se v Praze 4 – Braníku tyčí působivé Branické skály. Sestávají ze dvou samostatných částí – z vlastní Branické skály s lesoparkem Dobeška a z lokality zvané Školní vrch. Obě části od sebe odděluje přístupová Stará cesta.

Prosecké skály na Praze 9 Příroda

Prosecké skály na Praze 9

Přírodní památka Prosecké skály byla vyhlášena v roce 1968. Jedná se o pískovcové sály a systém podzemních prostor, vzniklých těžbou písku, kde nyní žije několik ohrožených druhů netopýrů. Oblíbená je zde také vyhlídka Emy Destinové a Vyhlídka Prosecké skály.

Bunkr v hotelu Jalta v Praze – Muzeum studené války v protiatomovém bunkru Památky

Bunkr v hotelu Jalta v Praze – Muzeum studené války v protiatomovém bunkru

Hotel Jalta je symbolem luxusu. Málokdo ale ví, že stojí na protiatomovém krytu pro zhruba 150 osob. I dnes to po otevření pancéřových dveří vypadá, jakoby odtud agenti StB odešli teprve včera.

Speculum Alchemiae – alchymistická dílna z doby Rudolfa II. Památky

Speculum Alchemiae – alchymistická dílna z doby Rudolfa II.

V Haštalské ulici v Praze najdete zpřístupněnou původní alchymistickou dílnu z doby Rudolfa II., kde se míchal elixír věčného mládí a kde Golem dostal svůj šém.

Kasematy na Vyšehradě se sálem Gorlice – objevte tajuplné vyšehradské podzemí Památky

Kasematy na Vyšehradě se sálem Gorlice – objevte tajuplné vyšehradské podzemí

Vyšehradská pevnost se začala stavět roku 1654 na základě rozhodnutí císaře Ferdinanda III. Kasematy se nacházejí po obou stranách Cihelné brány, pravá část chodeb ústí do podzemního sálu zvaného Gorlice, který měl sloužit vojákům jako sklad potravin a munice.

Gotický sklep na Vyšehradě Památky

Gotický sklep na Vyšehradě

Gotický sklep je torzem jedné ze čtyř palácových staveb, postavených v rámci královského okrsku za vlády Karla IV. v druhé polovině 14. století. Gotický sklep byl zrekonstruován pro stálou expozici.

Národní památník hrdinů heydrichiády při chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze Památky

Národní památník hrdinů heydrichiády při chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze

Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici se zapsal do České historie tím, že za II. světové války poskytl útočiště českým parašutistům, kteří v roce 1942 provedli úspěšné odstranění zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Podzemí Staroměstské radnice Památky

Podzemí Staroměstské radnice

Součástí prohlídkového okruhu Staroměstské radnice jsou i prostory, které jsou ukryté pod radničním areálem. Složitý systém románsko‑gotického podzemí je starší než radnice samotná. Komplex středověkých sálů, chodeb a tunelů je zároveň největším svého druhu v Praze.

Stará čistírna odpadních vod Bubeneč Památky

Stará čistírna odpadních vod Bubeneč

Stará čistírna odpadních vod v Praze – Bubenči je významným dokumentem historie architektury, techniky a vodohospodářství. Byla postavena v letech 1901 – 1906 a k čištění odpadních vod sloužila až do roku 1967. Projekt čistírny vypracoval inženýr britského původu sir William Heerlein Lindley.

Protiletecký kryt v historické štole Zoo Praha Památky

Protiletecký kryt v historické štole Zoo Praha

V Zoo Praha najdete repliku protileteckého krytu z období 2. světové války, která se nachází v historické štole poblíž Velké voliéry dravců. Historie štoly ve skalním masívu pod dnešní Zakázankou se píše od od 50. let 19. století. Její původ byl však dlouhá leta opředen mnoha pověstmi.

Bunkr Bezovka pod pražskou Parukářkou Památky

Bunkr Bezovka pod pražskou Parukářkou

Protiatomový kryt Bezovka je komplex v podzemí Parukářky na pražském Žižkově. Byl vybudován v letech 1950–1955 a počítal s ukrytím přibližně 5 000 osob. Do krytu vede pětice přístupových chodeb a dvě odvětrávací věže použitelné i jako nouzový východ. Dnes by v něm našlo úkryt 2 500 osob.