Na skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet k přehradě Fláje a do vánočního města Seiffen

Proč se vypravit do Krušných hor? V zimě si na zasněžených svazích do sytosti užijete zimní sporty, čekají vás tu báječné procházky do přírody a zajímavé technické památky, které se v rámci společného česko-německého projektu Hornická kulturní krajina Krušnohoří/ Erzgebirge dočkaly zápisu mezi památky UNESCO. A ačkoli přehrada Fláje mezi hornické památky nepatří, do podzemí se tu podíváte taky: její pilířová hráz je jediná svého druhu u nás a také jediná, která je pravidelně přístupná pro veřejnost.
 

1. Přehrada Fláje

Po druhé světové válce se začala města v Podkrušnohoří rozrůstat a bylo potřeba vybudovat novou zásobárnu pitné vody. Přehrada Fláje se začala stavět v listopadu 1951, dokončena byla roku 1963, ale kvůli velkému suchu se naplnila teprve o dva roky později. Vzorem pro 50 metrů vysokou, přes padesát metrů širokou a 459 metrů dlouhou hráz byla jen o pár let starší švýcarská přehrada Lucendro. Další podobná už neexistuje, v Evropě zkrátka zůstaly jen dvě. Obě vypovídají o bídě poválečných let a nedostatku cementu: vnitřní duté prostory mezi pilíři typu Noetzli se sice musely složitě bednit, ale ušetřila se tak až třetina požadovaného betonu. Už desítky let Fláje zásobují vodou města Most, Litvínov, Bílinu, Duchcov a Teplice.
 

2. Turistické informační centrum vodního díla Fláje

Na hrázi v místě, kde při stavbě přehrady stály základy pro jeřáb, vyrostlo Turistické informační centrum vodního díla Fláje. Stavbu navrhlo studio 3+1 a jako hlavní materiál architekti použili dřevo z okolních lesů; vzdali tak poctu dlouhé tradici těžby a zpracování dřeva v Krušných horách. Povodí Ohře tu nabízí nejenom přehled dalších zajímavých přehrad na české i německé straně hranice a rady, jak se k nim dostanete, ale také výhled na celé vodní dílo Fláje. Začínají tu také prohlídky hráze.
 

3. Fláje: jediná přehrada, kde se projdete hrází

Záviděli jste někdy hrázným, že se můžou procházet „vnitřnostmi“ přehrad? Už nemusíte, tajemné útroby přehrady Fláje jsou otevřené celý rok, prohlídky se rezervují na webu Turistického informačního centra vodního díla Fláje. Prohlídková trasa začíná přibližně v polovině výšky hráze a vede skrz všech devatenáct pilířů přes uzavřené vnitřní dutiny, podobné chrámovým lodím. Cestou minete řadu technických zařízení, která hlídají stav konstrukce i průsaky. Voda je tu všudypřítomná, průsaky se pohybují v řádech litrů za minutu a stékají do nejnižšího místa uvnitř hráze, odkud se přečerpávají do odtoku pod přehradou. Počítejte s tím, že na dně přehrady je trvalá teplota kolem čtyř stupňů, takže i když prohlídka probíhá v hbitém tempu, hodí se teplejší oblečení i dobré boty.
 

4. Bistro U Henryho

Když v roce 2019 začaly prohlídky přehradní hráze, neexistovalo na Flájích žádné občerstvení. To se ale změnilo: dnes přímo na hrázi kousek od informačního centra stojí Bistro U Henryho, kde si můžete dát třeba hutné a husté polévky, zapečené chlebové sendviče se šunkou od kosti, sýrem a okurkami anebo pivo z Oseku.
 

5. Vzpomínka na zaniklou obec Fláje

Flöha, Flew, Fflagie, Fíley, Fleja či Fleyh: to je jen část názvů zaniklé krušnohorské vesnice Fláje, která částečně skončila na dně přehrady. Nejvyššího počtu obyvatel dosáhly Fláje v roce 1850, kdy tady žilo přes 600 lidí. Pokud se chcete podívat k místu, které zaniklou obec připomíná, vydejte se od přehradní hráze a informačního centra po silnici směrem na Moldavu; vede po ní zelená turistická značka. Zhruba po 2,3 km dojdete na rozcestí, kde směrem k přehradě odbočuje červeně značená Stezka Českem; ta vás po několika stovkách metrů dovede k pamětnímu kříži. O kousek dál se dochovala kamenná podezdívka původního dřevěného kostela sv. Jana Křtitele, stojí tu i nová socha sv. Jana Nepomuckého.
 

6. Kostel přestěhovaný do Českého Jiřetína

Ačkoli děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě je největší přestěhovaná stavba v Česku, není jediným přesunutým kostelem Ústeckého kraje. Stěhoval se i roubený kostel sv. Jana Křtitele, který původně stával ve vesnici Fláje. Obec zanikla při stavbě Flájské přehrady, ale poslední dřevěný kostel v Krušných horách se před napuštěním nádrže podařilo rozebrat a přesunout do nedalekého Českého Jiřetína. Na břehu přehrady dodnes můžete vidět původní základy.
 

7. Flájský plavební kanál

Fláje se proslavily také jako místo, kde začínal Flájský plavební kanál; na panství duchcovských Lobkowiczů a později Valdštejnů jej nechali v 17. století vybudovat saští kurfiřti a město Freiberg.  Nejstarší plavební kanál v Česku dopravoval dřevo z krušnohorských lesů do Saska více než 240 let, poslední plavba se uskutečnila roku 1874. Délka kanálu byla 18,2 km a hloubka 120 cm, se šířkou 280 cm nahoře a 180 cm dole. Dnes kanál lemuje naučná stezka s několika krytými přístřešky; začíná kousek pod Flájskou přehradou, hranici překračuje východně od Českého Jiřetína a končí až v německé obci Clausnitz. Možná vás zklame, že kanál je bez vody, ale i dřív se dřevo plavilo jen tehdy, pokud jí byl dostatek. Vetší část roku voda kanálem netekla.
 

8. Nechutné jídlo a Žebrácký roh

Koryto Flájského plavebního kanálu vede až nad Český Jiřetín do části obce zvané Schlinge: neobvyklé jméno podle německého výrazu pro smyčku prozrazuje, že tu voda protékala ostrou zatáčkou. Byly tu i další originální místopisné názvy, třeba původní vesnici Oldříš (Ullersdorf), zaniklé společně s Flájemi, se říkalo Übelessen, Nechutné jídlo. Jiné místo zase mělo přezdívku Bettelecke, Žebrácký roh. Ten objevíte východně od Českého Jiřetína na křižovatce cest u dnešní státní hranice s Německem. Kdysi tu stával dům, kde se plavcům Flájského plavebního kanálu vyplácela mzda, jejíž výška patrně dala místu nelichotivý název.
 

9. Puklá skála a výhled na přehradu

Stezka podél Flájského plavebního kanálu vede většinou po zpevněných lesních cestách a užších asfaltových silničkách, na jediném místě po schůdcích se zábradlím překonává mohutný skalní blok. Až narazíte na červenou značku, můžete se po ní vydat Horní Vsí a dál lesem až pod Jilmový vrch a Puklou skálu. Z ní je pěkný výhled na hladinu Flájské přehrady a Loučnou, nejvyšší horu Mostecka.
 

10. K přehradě pěšky, na kole i na běžkách

K Flájské přehradě se můžete vydat celý rok, v zimě na běžkách po Krušnohorské magistrále, jindy pěšky nebo na kole. Dá se sem dojet autobusem z Litvínova nebo Českého Jiřetína a samozřejmě autem, po silnicích z Litvínova nebo Oseka je to přibližně dvacet kilometrů. Pěkným zážitkem je i jízda Moldavskou horskou dráhou. Takzvaný Teplický Semmering hrál při stavbě přehrady Fláje důležitou roli: vlaky přepravovaly materiál do konečné stanice, odkud vedla ke staveništi osm kilometrů dlouhá nákladní lanovka. U nádraží v Moldavě dodnes můžete vidět základové pilíře dřevěných sloupů lanovky, další zbytky se dochovaly i v blízkých lesích. Protože přehrada slouží jako zásobárna pitné vody, koupání je tu zakázané, ale můžete ji celou obejít či objet na kole.

Další tipy Na skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet
 

Na skok přes hranice: vánoční městečko Seiffen

• Těsně za hranicemi leží půvabné německé městečko Seiffen, oficiálně Kurort Seiffen. Vánoční atmosféru si můžete přijet vychutnat kdykoliv, dokonce i v létě, v klidu a bez obvyklých davů. Seiffen, to jsou totiž nepřetržité Vánoce.
• Město proslavila výroba tradičních krušnohorských hraček a ukázkové dílny. Říká se mu Spielzeugdorf im Erzgebirge, tedy město hraček v Krušných horách. Ulice hrázděné domy s obchody a dílnami, v nichž uvidíte řemeslníky při práci. Jejich výrobky si můžete rovnou na místě koupit.
• Ve městě objevíte řadu míst s typickými dřevěnými hračkami, od louskáčků ve vojenských uniformách přes dýmající muže zvané Räuchermann či Raachermannel a vánoční dekorace z hoblin až po obří vánoční pyramidy, které ve velkém provedení znáte z Drážďan a dalších německých adventních trhů. Právě v Seiffenu je vymysleli a dodnes je tu vyrábějí, v mnoha velikostech a provedeních.
• Všechny vánoční dekorace pěkně pohromadě si prohlédnete v celoročně otevřeném Muzeu hraček. Kromě tisíců figurek tu je i dětská dílna, dokonale zařízené domečky a pokojíčky pro panenky, několik kolejišť i obřích vánočních městeček.
• Z Krušných hor pochází i svícen s tvarem zdobeného oblouku zvaný Schwibbogen; má symbolizovat vstup do hornické štoly a zároveň nebeskou klenbu se sluncem, měsícem a hvězdami.
• Pár kilometrů na sever od Seiffenu leží Neuhausen, kde objevíte Nußknackermuseum s údajně největší sbírkou tradičních louskáčků na světě.