ÚvodAktualityNa Šumavě žijí ve volné přírodě minimálně dvě vlčí smečky

Zobrazit mapu

Zobrazit vzdálenost

Příroda

Na Šumavě žijí ve volné přírodě minimálně dvě vlčí smečky

30. března 2021

Šumava příroda údolí bažina Národní park Šumava Panna Marie rašeliniště Srní Březník národní park sloup kaple Karel IV. Modrava doba ledová

Nejméně dvě smečky vlků se pohybují v centrální části Šumavy. Přesný počet vlků se určit nedá, odhady hovoří o 10 až 15. Pohyby a počet vlků sledují odborníci pomocí stopních drah, genetických vzorků a fotopastí. Vlkům se na Šumavě daří, není proto vyloučeno, že už se letos vytvořila i třetí smečka. Šelmy se na Šumavu vracejí od roku 2015.

Uložit

Navštívit

4,5 z 5 (6x hodnoceno)

1 nejméně / 5 nejvíce

Popularita článku: 20 %

</> Embedovat

Divocí vlci, kteří se do České republiky přirozeně šíří z okolních států, se na Šumavě objevují už více než tři desetiletí. Ale skutečně trvale jsou na Šumavě od roku 2015. V roce 2017 byla poprvé v novodobých dějinách potvrzena reprodukce.

Přestože docházelo a dochází ke sporadickým přímým pozorováním vlka člověkem, všechna zásadní zjištění pocházejí z monitoringu pomocí fotopastí a dalších pobytových stop. Vlci jsou ostražití a nedůvěřiví k novým věcem v terénu. Zejména pokud vydávají zvuk a svítí. Proto je natočení či vyfotografování vícečetné smečky stále unikátní.

Vlčí rodiny si "popovídaly" se psem

V národním parku se nyní prokazatelně pohybují dvě vlčí rodiny. Jedna z nich využívá hlavně lesy mezi Finsterau a Srní. Druhá smečka se ukazuje mezi přehradou Frauenau a Železnou Rudou. V oblasti Srní zaznamenali zoologové kojící vlčici, tedy zvíře, jehož mléčné žlázy jsou plné, což je jasná známka starosti o potomstvo. Další fotopast v oblasti zaznamenala čtyři vlčata. Navíc Správa NP provedla "akustický pokus" se speciálně vycvičeným psem – v oblasti s potvrzeným výskytem vlků pes zavyl a obě smečky mu zdálky odpověděly. Dalo se dokonce rozlišit, že v obou vlčích rodinách jsou přítomny letošní mláďata.

Vlci se tedy zdržují převážně v západní části Šumavy, přecházejí tedy i do Bavorského lesa. A Správa Národního parku Šumava má od prosince 2020 poznatky o vlkovi či vlcích i v jižní části Šumavy. Výskyt smečky se ale dosud nepotvrdil.

Mladá vlčice dostala obojek

V prosinci loňského roku (2020) se správcům NP podařio odchytit asi tříletou vlčici, které pak nasadili obojek. Ochranáři se domnívají, že se jedná o členku smečky, kterou na Šumavě mezi lety 2015-16 vytvořil samec z Itálie se samicí z pomezí Polska a Německa. Mladá vlčice tak může patřit do této první vlčí rodiny, která se na Šumavě objevila.

Díky telemetrickému obojku získají vědci přesná data o tom, kde vlci loví, jak žijí a kolik času věnují návštěvám farem s hospodářskými zvířaty ve srovnání s lovem volně žijící kořisti. Hlavní kořistí vlků je především mnohde přemnožená spárkatá zvěř, mezi kterou se řadí například srnci, jeleni a divoká prasata a způsobuje citelné škody lesníkům i zemědělcům. Tvoří asi 98 procent vlčího jídelníčku.

Památky

Kubova Huť – nejvýš položená železniční stanice ČR

V šumavské osadě pod vrchem Boubínem se v minulosti vyrábělo sklo. S rozvojem průmyslu vznikla v obci železnice, jejíž zastávka je nejvýše položenou stanicí České republiky. Dnes je Kubova huť ideálním místem pro zimní i letní rekreaci.

Památky

Stožecká kaple Panny Marie

V I. zóně NP Šumava, pod vrcholem Stožec (1065 m) se nachází dřevěná poutní kaple Panny Marie. Byla postavena v první polovině 19. století u pramene léčivé vody, která pomohla kováři J. Klauserovi navrátit zrak.

Příroda

Luzenské údolí na Šumavě

Jedno z nejpůsobivějších šumavských údolí rozprostírající se mezi horami Velká Mokrůvka, Luzný, Hraniční hora a Špičník, se nachází přibližně 8 km jižně od Modravy. Vstupní branou do údolí je Březník, zakončuje ho impozantní kuželovitý vrchol Luzného.

Příroda

Šumavská rašeliniště – nejcennější poklad šumavské přírody

Jedním ze symbolů Šumavy jsou rašeliniště, kterým se v centrální části národního parku říká slatě. Rašeliniště se vyvinula na přelomu poslední doby ledové a meziledové (před 9 000 až 10 000 lety). Přístupných slatí je v NP pouze pět – Jezerní, Cikánská, Tříjezerní, Chalupská a Malý Polec.

Příroda

Cikánská slať – jedno z nejcennějších míst šumavského parku

Cikánská slať je vrchovištní rašeliniště v Národním parku Šumava asi 2 km jihozápadně od obce Modrava, na jižním svahu Modravské hory v nadmořské výšce 1103 m.

Památky

Březník v Luzenském údolí – místo z románu Ze světa lesních samot

Březník je šumavská samota a bývalá hájovna nedaleko státní hranice. Toto vyhlídkové místo poskytuje úchvatný pohled do Luzenského údolí a na horu Luzný, jehož vrchol se nachází ve výšce 1373 m n.m.

Ubytování

Nouzová nocoviště v Národním parku Šumava

Slunce už se dávno sklonilo k západu a vy už byste rádi někde složili batoh, rozdělali stan a natáhli nohy k odpočinku. Jenže jste v Národním parku Šumava, kde lze legálně stanovat pouze na několika tábořištích, která jsou pro vás na kilometry vzdálená…

Příroda

Pramen Vltavy na Šumavě – pramen nejdelší české řeky

Pramen Vltavy se nachází při jihovýchodním svahu Černé hory u hranic s Německem, nedaleko horské obce Kvilda na Šumavě. K samotnému prameni vede z Kvildy modře značená turistická stezka v délce cca 6 km.

Příroda

Návštěvnické centrum Srní – výběh s vlky

Centrum prezentuje původní druhy volně žijících zvířat v jejich přirozeném biotopu, reintrodukované a nebo dříve vyhynulé druhy. Bezpochyby největším lákadlem je výběh s vlky na rozloze 3 hektary, napříč kterým vede visutá pozorovací stezka.

Příroda

Přechod Modrý sloup na Šumavě – místo ochrany vzácného tetřeva

Modrý sloup je historický přechod, který na Šumavě vybudoval Karel IV. a Češi i Bavoři ho hojně využívali. Dlouhodobě je však přechod uzavřen kvůli ochraně tetřeva hlušce. Ke zpřístupnění oblasi turistům mělo dojít již v sezóně 2013, avšak kvůli soudním sporům je zatím otevření přechodu odloženo.