CHKO Pálava – nejteplejší a nejsušší oblast ČR
V severozápadním výběžku Panonské nížiny, v
nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, se nachází
Pavlovské vrchy. Zdejší zem dodnes střeží dávná tajemství lovců mamutu, Keltů i zapomenuté osudy vojáků X. římské legie, kteří tu podle legendy začali s pěstováním vinné révy.
O tom, že zdejší "zemi spálenou sluncem" milovali už pralidi, svědčí pozůstatky ohnišť, skladiště mamutích kostí a především světoznámá
Věstonická Venuše. Turisti na Pálavě obdivují také pestré květiny, jako třeba
kosatce na Děvíně či
Kočičí skále, písečnice velkokvěté, které u nás jinde než tady nenajdete, a dále pak šalvěj etiopská či
ovsíř stepní, který roste nedaleko
Mikulova od konce poslední doby ledové.
Váté písky u Bzence – moravská Sahara
Váté písky nedaleko
Strážnice jsou jedinečným biotopem, který se rozkládá mezi železničními stanicemi Rohatec a Bzenec-Přívoz. Často se mu přezdívá
moravská Sahara. Nachází se pouze
podél železniční trati v délce 5,5 km a jeho nejširší část měří kolem 60 m.
Oblast je jedinečnou ukázkou
společenstva na otevřených píscích se specifickou skladbou rostlinných a živočišných druhů.
Borové lesy, vysázené do původních dubových porostů koncem 19. století, spoutaly zdejší pohyblivé písečné přesypy, které ohrožovaly i okolní pole. Byla zde zjištěna také
řada vzácných druhů střevlíkovitých brouků, bohatá je fauna blanokřídlých, zejména kutilek, žahalek a včel. Je možné zde zahlédnout
kudlanku nábožnou a několik
desítek druhů pavouků.
Národní park Podyjí – pestrá mozaika skalních stěn
Národní park Podyjí nedaleko
Znojma se vyznačuje
mimořádnými scenériemi, tvořenými pestrou mozaikou skalních amfiteátrů a srázných stěn,
meandry, rozsáhlými suťovými poli a těžko prostupnými stržemi, ale i nivními loukami podél
Dyje a prosluněnými lesostepmi s pestrými koberci teplomilných rostlin.
Pro území je charakteristická mimořádná
rozmanitost vyskytujících se
živočišných a rostlinných druhů a jejich vysoká koncentrace na relativně malé ploše. Významná druhová pestrost rostlin a živočichů je podmíněná polohou chráněného území na rozhraní dvou biogeografických soustav.
V Čížově se nachází
návštěvnické centrum se stálou expozicí, kde můžete vidět také
kousek původní "železné opony".
Obora Soutok u Břeclavi – největší obora v České republice
Obora Soutok je nevětší oborou v České republice. Rozkládá se jižně od měst
Břeclav a Lanžhot a má tvar trojúhelníku. Severní hranici tvoří stará silnice spojující obě zmíněné obce, západní stranu ohraničuje řeka Dyje, východní pak vytváří řeka Morava. S
oborním chovem zvěře v této oblasti začali
Lichtenštejnové již v roce 1872. Dnes zde Lesy ČR chovají na ploše 4 480 ha
jelna lesního,
daňka evropského,
srnce obecného a prase divoké. Do dnešních dnů se můžete v lužních lesích setkat s mnoha zajímavými stavebními památkami, které sloužily provozu myslivosti nebo lesního hospodářství.
Výjimečné stromy se v této oblasti nacházejí v mimořádném množství. Na břehu hlubokého kanálu u cesty na Pohansko roste
mohutný habr obecný s obvodem kmene 482 cm a celkovou výškou 15,5 m – pravděpodobně se jedná o nejmohutnější jednookenný habr obecný v Evropě. U
vojenského bunkru po pravé straně cesty na Pohansko pak roste
divoká hrušeň polnička s výškou 11,5 m a obvodem kmene 303 cm. Nejmohutnějším stromem celé oblasti je pravděpodobně
dub letní, rostoucí osamoceně
na louce u vykopávek na Pohansku – tento strom má obvod
806 centimetrů a výšku 27 metrů.
Nejvýznamnějšími turistickými cíli v oboře Soutok je zejména
archeologická lokalita Pohansko se stejnojmenným
loveckým zámečkem, nedaleké Muzeum lehkého opevnění, dále pak
zámeček Lány či
soutok řek Moravy a Dyje. V určitých termínech je kvůli zvěři omezen vstup do obory.
Mokřady dolního toku Dyje – Moravská Amazonie
V
nejjižnějším cípu Moravy, uprostřed hlubokých lužních lesů, se stékají dvě řeky
Morava a
Dyje. Jejich soutok je zároveň trojmezím České republiky, Rakouska a Slovenska. Oblasti se přezdívá
Moravská Amazonie a nachází se zde
nádherná příroda bez zásahu civilizace obydlená vzácnými živočichy.
Pro oblast je typická
hustá síť meandrujících říčních ramen a periodicky zaplavovaných tůní. Domov zde nachází spousta vzácných živočichů, jakým je napříkad
čáp černý, tesařík obrovský nebo
bobr. Létají tu luňáci hnědí, káňata lesní,
čápi černí,
orli nebo včelojedi. Když budete dobře poslouchat, budete svědky i ptačího orchestru. Nechybí zde také
bohaté zastoupení flóry, včetně dřevokazných hub, kterým se mimořádně daří na trouchnivějících kmenech.
CHKO Moravský kras – ráj milovníků jeskyní
Moravský kras severně od
Brna patří mezi nejvýznamnější
krasové oblasti ve střední Evropě. Na celém území je známo více než 1100 jeskyní, z nichž pět je přístupných veřejnosti. Krasová oblast zaujímá pruh
devonských vápenců. Ráz zdejší krajiny je dán plošinami s množstvím závrtů, které oddělují hluboké kaňonovité žleby.
Severní část Moravského krasu je odvodňována
říčkou Punkvou a jejími zdrojnicemi. Nachází se zde jeskynní
systém Amatérské jeskyně, který s navazujícími jeskyněmi
měří téměř 35 km, což jej řadí k nejrozsáhlejším jeskyním systémům ve střední Evropě. Ve střední části
Moravského krasu je hlavním jeskynním systémem 12 km dlouhé
Rudické propadání.
Pro veřejnost jsou
zpřístupněny Punkevní jeskyně s možností plavby na podzemní říčce Punkvě spojené s prohlídkou dna
propasti Macocha,
Kateřinská jeskyně, která je známá unikátními hůlkovými stalagmity,
jeskyně Balcarka s bohatou a barevnou krápníkovou výzdobou,
Sloupsko-šošůvské jeskyně, tvořené mohutnými chodbami a podzemními propastmi a
jeskyně Výpustek, která však v minulosti sloužila k vojenským účelům.
Přírodní park Ždánický les
Území
Ždánického lesa se
rozprostírá mezi Bošovicemi na západě,
Koryčany na východě,
Bučovicemi na severu
a Dambořicemi nebo Bukovany na jihu. Jedná se o oblast o velikosti 68 kilometrů čtverečních, kde
nejvyšší vrchol zvaný U Slepice dosahuje 437 metrů nad mořem. Vrchovina skýtá nezapomenutelný pohled na sever k Brnu, na Slavkovské bojiště, k podhůří Drahanské vrchoviny, na jih pak do nížin
Moravského Slovácka a k překrásné siluetě
Pálavských vrchů.
Pro
Ždánický les jsou charakteristické
hluboké listnaté lesy. Převládají zde karpatské dubohabřiny, v nejvyšších partiích i bučiny. Na odlesněných svazích jižních úpatí se místy dodnes udržela cenná travinobylinná společenstva se
vstavačem vojenským a dalšími vzácnými rostlinami. V lesních porostech se často zdržuje
prase divoké a
jelen evropský.
Rakovecké údolí na Drahanské vrchovině
Rakovecké údolí je tvořeno horní pramennou oblastí
potoka Rakovce, kaňonovitým údolím potoka až k rybníku Budkovan u obce Jedovnice. Údolí je
zlomového původu prvohorního stáří – zdejší horniny pocházejí většinou z
Vysočiny odkud byly donášeny tekoucími vodami do zdejšího mělkého moře. Je zde možné najít
otisky prvohorních kapradin, přesliček a plavuní. Časté jsou i otisky
mlže Posidonia becheri.
Nejkrásnější je toto
údolí především na jaře. Okolí potoka Rakovec je jedinou lokalitou na Vyškovsku, kde se
bledule jarní volně vyskytují v přírodě. A bývá jich zde opravdu hojně! Kromě bledulí roste na tamních loukách mnoho dalších
chráněných rostlin, například prstnatec májový, bradáček vejčitý, violka bahenní a dnes již téměř zcela
vymizelý kosatec sibiřský.
Národní přírodní rezervace Lednické rybníky
Jedná se o soustavu pěti rybníků:
Nesyt, Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský, které se nacházejí mezi
Lednicí a
Valticemi a rybník
Zámecký, který je přímo součástí
zámeckého parku v Lednici a
patří mezi ty nejkrásnější. Rybniční soustava je dílo ze začátku 15. století. Hnízdí zde početné vodní ptactvo, křižovatka a
odpočinková zastávka při ptačích tazích. Od roku 1990 je oblast zařazena navíc do seznamu mezinárodně významných mokřadů. Podél rybníků vede
11 km dlouhá naučná stezka s několika odbočkami a 17 zastaveními. Jednotlivé informační panely jsou věnovány fauně a flóře, zejména ptákům, rybničnímu ekosystému, hospodaření na rybnících a historii rybníků, ochraně přírody a dalším tématům.
Lednické rybníky jsou spojovány také několika
cyklistickými trasami.
Unikátní lesostep Zázmoníky u Bořetic
Přírodní rezervace Zázmoníky se nachází na území o rozloze 4,85 ha. Ochraňuje lesostepní stráně s výskytem velmi vzácného
včelníku rakouského, který tu
roste na jediném místě na Moravě. Z teplomilných druhů hmyzu je zde možné, mimo jiných, pozorovat i kudlanku nábožnou.
Lokalita byla
vykoupena v rámci kampaně "Místo pro přírodu" Českého svazu ochránců přírody s cílem pečovat o její přírodovědnou a krajinnou hodnotu. V minulosti území
sloužilo jako vinice a ovocné sady.
Drnovický mokřad – Žumpy
Přírodní zajímavost Drahanské vrchoviny představují
vodní tůně v Kopaninách zvané Žumpy. Bývají každoročně syceny vodou z tajícího sněhu, dešťovými srážkami i vysokou hladinou podzemní vody. Svou
polohou na hřbetu nad obcí jsou raritou. Slouží k rozmnožování obojživelníků. Vyskytuje se zde
rosnička zelená, tři druhy skokanů, po dvou druzích
ropuch a čolků.
Raritním byl nález samice
skokana ostronosého. Byl zde objeven devátý druh obojživelníka
čolka velkého (Triturus cristatus). Jedná se o čolka, který je v ČR nesrovnatelně ohroženější než ostatní ocasatí obojživelníci. Tento druh je mapován a chráněn Evropskou unií v rámci programu
Natura 2000.
Drnovické Žumpy tak povýšily na evropsky významnou lokalitu.