Po stopách Aloise Jiráska
Tentokrát vás ale nepozveme ani do
Litomyšle, ani do
Náchoda, ale na
Broumovsko, do romantického kraje skal a skalních hradů.
Nechal se jimi inspirovat i
Alois Jirásek, který
se narodil 23. srpna 1851 v
Hronově a
zemřel 12. března 1930 v
Praze. Výpravou na
Bischofstein a
hrad Skály, místa, které znáte z románu
Skály.
Bischofstein aneb Bišík
Penzion
Bischofstein s výletní restaurací leckdo považuje za nejromantičtější zámeček
Adršpašských a
Teplických skal. Jenže chyba lávky, nejde o zámeček, ale staré letní sídlo královéhradeckých biskupů, a nenajdete tu ani obě jmenovaná skalní města.
Bischofstein s jezírkem, zříceninou skalního hradu a vyhlídkou totiž střeží
Jiráskovy skály, nazvané právě na Mistrovu počest.
Původně se totiž jméno
Bischofstein neboli Bišík vztahovalo ke
skalnímu hradu Skály. První zmínky o něm sahají až na počátek 14. století a své jméno dostal patrně proto, že byl vybudován na obrovském kamenném masivu. Nějakou dobu ho vlastnil rytíř Kočka, takže se mu říkalo také Katzenstein. Když panství připadlo
královéhradeckému biskupství, noví majitelé skalní hrad ponechali jeho
osudu, ale panský dvůr pod hradem, který do té doby sloužil jako hospodářské zázemí, nechali upravit jako letní sídlo pana biskupa.
Z biskupského sídla na hrad Skály
Není divu, že se Jiráskovi místo zalíbilo, zamlouvá se i dnešním návštěvníkům. Mnozí se do
románu Skály o osudech evangelické rodiny Křineckých z Ronova během prvního desetiletí třicetileté války pustí právě po dovolené na
Bischofsteinu a s uspokojením pak zjistí, že to tam – alespoň podle ilustrací v knize – vypadá pořád stejně.
Když se od penzionu vydáte do skal a k
Černému jezírku, po chvilce dojdete ke
zřícenině skalního hradu. Právě z jeho rozvalin podle románu vycházelo tajuplné světlo, které probouzelo zvědavost i bázeň kolemjdoucích. Dnes tu najdete jen zbytky klenutého sklepa, studny a několik místností vytesaných do skal, ale cesta sem se vyplatí i kvůli krásným výhledům na
Broumovsko,
Ostaš,
Orlické hory,
Králický Sněžník,
Krkonoše i polské Stolové hory.
Supí skály a skalní hrad Střmen
Pokud se k Bischofsteinu vydáte z
Teplic nad Metují, severně od silnice zahlédnete
Supí skály s vrcholem Čáp, který je díky nadmořské výšce 786 metrů nejvyšším bodem celé oblasti.
Rozhledna na Čápu je dobře přístupná díky
pohodlnému schodišti, pozornost upoutá i nedaleká
skalní věž Biskup.
Supí skály jsou divočejší než blízká – a mnohem známější – skalní města a prochází jimi jen pár značených cest, ovšem když se přes Čáp vydáte
po zelené na rozcestí Pod Bludištěm, pak po žluté na rozcestí U Sekery (protože přímo nad ním se tyčí skalní útvar Řeznická sekera) a dál po modré na východ ke
vstupu do Teplických skal, dojdete přímo pod
skalní hrad Střmen. K někdejšímu vyhlášenému loupežnickému doupěti vede jediná přístupová cesta po dlouhém schodišti, na vrcholu skalních věží objevíte bezpečně ohrazenou vyhlídku na
Adršpašsko-teplické skalní město a
údolí Metuje.
Adršpach: hrad a zámek
Podobně jako
hrad Skály představuje jižní výspu
Adršpašských a
Teplických skal, na severu se na
Starozámeckém vrchu tyčí
skalní hrad Adršpach. Z roubených staveb nezbylo nic a někdejší existenci prozrazují jen nepatrné
zbytky zdiva a upravené vyhlídky. Dostanete se sem celkem snadno, z turistické značky a cyklostezky, která vede po celém obvodu skalního města, odbočuje k hradu žlutá značka.
Přímo v
Adršpachu můžete navštívit také
renesanční zámek s horolezeckým muzeem a můžete si tu zahrát
únikovou hru Třetí princ; ta vám připomene skalní města jako oblíbené kulisy známých pohádkových filmů.
Hrad ze Starých pověstí českých
Místo, kam značky ani cesty nevedou, ale které Alois Jirásek dobře znal, je
zřícenina hradu Vlčinec poblíž
Velkých Petrovic; zastavit se tu můžete cestou z
Hronova ke skalním městům.
Mysteriózní příběh o jeho zániku Jirásek zařadil do
Starých pověstí českých: "
...když Vlčinec v roce 1422 dobýval Jan Žižka, hrad dlouho chránil kouzelný zvuk houslí, linoucí se z věže. Teprve když se podařilo houslistu zabít, byl dobyt i hrad".