Objevte je, dokud je nikdo nezná: 20 důvodů, proč navštívit Jestřebí hory co nejdřív

Unikátní umělý odkryv tektonického kontaktu permských a křídových hornin v zóně Hronovsko-poříčského zlomu. Na lokalitě je umístěna informační tabule s přehledným popisem celého profilu. Muzeum bylo zrušeno.

Včelí farma není v Česku až zas tak obvyklá. Proto máte unikátní příležitost, jednu takovou navštívit. Všude budete cítit omamnou vůni medu a domů si jistě odvezete nejednu sklenici a možná také hřejivou medovinku. Včelí farma Rokytník se zabývá chovem včel na území CHKO Broumovsko.

Chcete-li se přesunout o 70 let zpět na opevněnou linii připravenou k boji, navštivte muzeum předválečného československého lehkého opevnění, nacházející se v masívu Jestřebích hor na Odolově.

Pokud máte zájem o tajemné dobrodružství v nitru naší země, pokud se chcete přesvědčit o těžké práci horníků, zavítejte do Jívky, nedaleko Trutnova. Trasa v podzemí je dlouhá více než 400 m a na konci vás čeká přímo hornická zkouška – výstup větrací šachtou na povrch země.

Vojenské muzeum v pěchotním srubu T-S 27 v prostoru Odolova. Jedná se dvoupatrový oboustranný dvoukřídlý pěchotní srub postavený v I. stupni odolnosti. Otevřeno je pouze ve vybrané dny, na objektu probíhá rekonstrukce.

Město v údolí řeky Úpy v Krkonošském podhůří je centrem Jestřebích hor. Úpice vznikla jako strážní osada na odbočce zemské stezky do Slezska u brodu přes řeku Úpu. Kdysi patřila k vízmburskému panství pánů z Dubé, kteří Úpici udělili četná práva včetně práva hrdelního, tržního a vaření piva.

Když Karel Čapek psal o hrozném Lotrandovi, mordýři ze všech nejukrutnějším, co se svými pacholky, zloději, zlodějíčky a pomocníky panoval na Brendách, psal vlastně o svém rodném kraji. Brendy se totiž postaru říkalo Jestřebím horám – a právě na jejich jižním úbočí leží Malé Svatoňovice.

Jestřebí hory v Královéhradeckém kraji ukrývají geologický fenomén. Jiskřivce (araukarity) je možné najít v celé oblasti Jestřebích hor v Kladském pomezí. Místní lokality patří k nejvzácnějším v Evropě a odkazují k prvohorám až druhohorám, tedy k době před zhruba 270 miliony let. Své jméno dostaly od toho, že když se na vzduchu rozpadaly, jiskřily v jejich prasklinkách krystalky křemene.

Rtyňská Lípa svobody byla vysazena 13. dubna 1919. V roce 2018 se stala finalistou ankety Stromu roku 2018 a nakonec skončila na třetím místě.

Památkově chráněné stavení bývalé vodní tvrze bude v Hronově sloužit jako informační centrum a muzeum lidové architektury a řemesel. Město vodní tvrz plánuje zrekonstruovat.

V muzeu věnovaném 2. světové válce naleznete mnoho zajímavých exponátů včetně dobové výstroje a výzbroje. Muzeum se nachází v bývalém pěchotním srubu T–S20 Pláň.

Pod vrcholem Turov u Jiráskovy chaty se nachází kamenný kruh, nazvaný Semeno života. Nyní je bohužel kruh oplocený a není volně přístupný.

Sluj nachází se nedaleko rozhledny nedaleko rozhledny Žaltman v Jestřebích horách u Malých Svatoňovic. Na tomto místě se opravdu v 16. století usadil loupežník Sandman, který byl pohromou pro celý kraj.

Na Markoušovickém hřebeni (708 m n. m.) na Trutnovsku najdete 22 metrů vysokou rozhlednu. Z rozhledny se otevírají jedinečné výhledy například na Krkonoše, Rýchory, Vraní hory, Orlické hory nebo Českoskalicko.

Turistická cesta o délce 47,5 km spojuje Pomezní Boudy s Trutnovem, Jestřebími horami, Malými Svatoňovicemi (rodiště Karla Čapka) a Úpicí. Je značená červeně a vede po dobře upravených cestách. Sjízdná je dokonce i v zimě na běžkách a v létě na kole.

Jestřebí hory, součást Žacléřské vrchoviny, jsou většinou zalesněný asi 19 km dlouhý hřeben. Probíhá ve směru od východu k západu mezi údolím Metuje u Hronova a údolím Petříkovického potoka. Nejvyšší vrchol Žaltman se stejnojmennou rozhlednou nabízí nádherný pohled do širokého okolí.

Vrch Žaltman je jedním z nejznámějších míst Jestřebích hor. Na podzim 2020 byla na vrcholu (740 m) postavena nová kovová rozhledna namísto předchozí zchátralé. Vidět jsou z ní Krkonoše, Orlické hory, Trutnovsko i Adršpašské skály.

Kryštofovy kameny najdete asi jeden kilometr jihovýchodně od Odolova při zelené turistické značce. Jsou známé také pod názvem Kryštofova skála. Jedná se o dva zkamenělé stromy prostoupené slepenci.

V Jestřebích horách, v kopcích nad městem Rtyně v Podkrkonoší se těžilo uhlí už před 400 lety. A místy, kde se kdysi kutalo, vede dnes příjemná naučná stezka.