Paraskavedekatriafobie není jazykolam, ale chorobný strach z pátku třináctého. Jeho pověst je příšerná a i ti, kteří nevěří na pověry, ten den raději nevystrčí nos ze dveří. Odkud se ale
strach z třináctky a pátků vzal?
Při pátrání po informacích se dostanete pořádně hluboko do minulosti: dozvíte se například, že v pátek třináctého
nabídla Eva Adamovi jablko,
Kain zabil Ábela a začala
biblická potopa. Můžete tomu věřit a nemusíte, ale faktem je, že o něco později byl na
Velký pátek ukřižován Ježíš Kristus. A protože den předtím se při poslední večeři sešlo třináct lidí a jen dvanáct jich přežilo, vznikla pověra o třinácti lidech u stolu. Zkrátka dávejte si na takový počet pozor, protože pokud třináctého spolustolovníka včas nevyženete, jeden ze společnosti prý do roka zemře.
T jako třináct a templáři
Nejznámější příběh o nešťastném pátku třináctého se točí kolem
řádu templářů, který kolem roku 1120 založila skupina francouzských rytířů. Jejich úkolem byla původně pouhá ochrana evropských poutníků, putujících z přístavu Jaffa do Jeruzaléma, ale řád postupně rostl, sílil a rozšiřoval své působení. Po sto letech existence měli templáři
vlastní chrámy i kněze, početnou a silnou armádu a jejich hrady a pozemky se nacházely takřka po celé Evropě a Středním východě. Připomeňme ty nejznámější u nás, tedy legendární
Templářské sklepení v
Čejkovicích anebo
zříceniny templářského hradu Templštejna ve skalách nad řekou Jihlavou. Po templářích zbylo jen málo, především
legendy o zakopaných zlatých sochách a dalších
pokladech i o předlouhých a nikdy neobjevených podzemích chodbách.
Na počátku 13. století templáři představovali
jeden z nejmocnějších křesťanských rytířských řádů středověku. Nikomu nepodléhali, měli sloužit jen papeži a s jejich silou bylo třeba počítat. Nikdy se s jistotou nedozvíme, zda francouzského krále
Filipa IV. Sličného děsila jejich moc nebo měl spadeno na templářský majetek, jisté ale je, že
v pátek 13. října 1307 nechal řadu členů templářského řádu uvěznit a postupně zlikvidovat. Oficiálně byli templáři zrušeni roku 1312 papežskou bulou a řád nebyl nikdy obnoven. Tečkou za celým případem bylo upálení
velmistra řádu Jacquese de Molay roku 1314, který prý krále před smrtí proklel. Filip skutečně ještě téhož roku zemřel – a špatná pověst pátku třináctého tak byla potvrzena na dlouhá staletí.
Třináctky kdysi a nyní
Nemusíte se bát jen pátků třináctého, stačí jen
číslo třináct. Když se podíváme do minulosti, dozvíme se, že
pátky byly dny poprav, na šibenici či popraviště prý vedlo třináct schodů a i uzel popravčí smyčky býval třináctkrát obtočen. A když se prý na sabatu sešlo
třináct čarodějnic, mohly společně přivolat samotného ďábla.
Že moderní doba vše napravila? Kdepak,
mnohá letadla nemají sedadla a řadu číslo 13 a na letištích nenajdete třináctou bránu, v mrakodrapech
chybí třinácté podlaží, hotely ani nemocnice vás neubytují a neuloží v
pokoji číslo 13 a třináctkám se vyhýbají i sportovci; na dresech tohle číslo zkrátka najdete jen výjimečně. V některých ulicích
chybí domy číslo třináct, v amerických městech nenajdete 13. Street nebo 13. Avenue. V pátek třináctého bývá výrazně méně
svateb (i když naopak pro otrlé snoubence je to náramná výzva),
méně se cestuje (králi pověrčivých, kteří v pátek třináctého odmítali kamkoliv jet, byli prý americký prezident Franklin Roosevelt a britský politik Winston Churchill) a
méně se obchoduje na burzách. Jiní ale naopak osudovou třináctku milují a na pátek třináctého se těší: třeba proto, aby si vsadili, ač jindy loterii vůbec nehrají.
Víte, že…?
Třináctka může i chutnat a vonět: víte, že se Becherovce říká třináctý pramen Karlových Varů?- Třináctá komnata je motiv z hororového pohádkového příběhu o rytíři Modrovousovi, který do ní zakázal vstoupit své šesté manželce. Když žena zákaz porušila, našla v ní těla předchozích pěti manželek.
- Pátek třináctého je americký kultovní horor o záhadných vraždách na prokletém letním táboře, natočený v roce 1980. Dočkal se mnoha pokračování a také verzí, v nichž si tvůrci dělají ze všech pověr legraci. Překvapí vás, že takové filmy mívají premiéry právě v pátek třináctého?
- Městské dopravní podniky v Česku se třináctkám nevyhýbají, jedině v Brně před pár lety tramvaj číslo třináct zrušili. Důvod je ale ten, že číselná řada končí dvanáctkou a čtrnáctkou nepokračuje. V Praze sice třináctka momentálně jezdí, ale byla zavedena až v roce 2013 a teprve od roku 2016 jezdí celý týden a denně. Odveze vás např. na Olšanské hřbitovy...
13 výletů s třináctkou
Kdo není pověrčivý může se na výlet za třináctkou vydat už v pátek, všem ostatním doporučujeme "sázku na jistotu", tedy zvolit jako výletní den sobotu. A kam, že vás třináctkové toulky zavedou?
Stropnický vodopád v Terčině údolí měří 13 metrů – umělý vodopád v Terčině údolí byl vybudován v roce 1817 na řece Stropnici. Na vodopád je krásný pohled v každém ročním období- Rozhledna Cibulka v pražských Košířích je vysoká 13 metrů, navíc se jedná o nejstarší rozhlednu v Praze postavenou již v roce 1820. Byla vystavěna jako součást anglického parku u zámku Cibulka na pokyn hraběte Leopolda Thun-Hohensteina.
- Butovská mohyla u Stříbra pochází až z dávné doby bronzové. Kamenný věnec okolo mohyly má v průměru přesně 13 m a nedávno byl obnoven do původní podoby.
Přírodní památka Špičák u Střezivojic zahrnuje pískovcovou skalní jehlu a její okolí. Celý útvar je 16 m dlouhý, 6 m široký a až 13 m vysoký. Najdete jej nedaleko Dubé, v CKHO Kokořínsko.- Znáte Čertovy kazatelny v Rychlebských horách, bizarní útvar rulových skal se nachází nad hluboce zaříznutým údolím Račího potoka u Javorníku? Horní Čertova kazatelna je rulový skalní útvar s 13 m vysokou kolmou jižní stěnou, který svým tvarem připomíná skutečnou kostelní kazatelnu.
Cílem letní procházky se může stát výletní a poutní místo Bratrské oltáře u České Kamenice. Do romantického lesního zákoutí vás zavede křížová cesta z roku 1887. Tvoří ji třináct obrázků v dřevěných kapličkách, zabudovaných do pískovcových skal.- Ježíškova cesta na Božím Daru má 13 zastávek. U třinácti přístřešků je rozmístěno celkem 16 atrakcí. V přístřešcích, vyzdobených pohádkovými postavičkami, se děti seznámí s životem našich předků, s jejich tradicemi, s přírodou, poznají zde Ježíškovy přátele.
Vyhlídková plošina rozhledny Pohoř – Olšová je ve výšce 13 metrů. Při dobré viditelnosti je vidět vrcholy těchto významných moravských pohoří, Praděd a Lysou horu.- Kruhová kovová 13 m vysoká rozhledna se nachází také na vrchu Varhošť mezi Ústím nad Labem a Litoměřicemi.
- Kdo by chtěl pokořit horu vysokou 1313 m n. m. musel by do Jeseníků k hoře Vozka (1377 m) a odtud pokračovat na Spálený vrch (1313 m).
V Krkonoších leží na kótě 1313 m Dvorská Bouda – nabízí pěkné ubytování a je odtud krásný výhled na předhůří Krkonoš i Liščí horu.- Pěkná bude i procházka k lomům nedaleko Trhové Kamenice, kde se v minulosti těžila žula. Hned u břehu činí jejich hloubka 13 metrů.
- 13 metrů hluboké je také Horní jezírko v propasti Macocha, kam lze nahlédnout z Horního můstku.