Naše tradice – tradiční řemesla, svátky a zvyky, které obdivuje celý svět

Zvyk stavět betlémy patří k nejrozšířenějšímu vánočnímu zvyku. Tuto tradici založil v roce 1223 svatý František z Assisi v italské Umbrii. Se svými přáteli přivedli do jeskyně, kterou přeměnili na kapli, živého osla i vola a zinscenovali betlém, v němž pak kněz sloužil první vánoční půlnoční mši. Současné adventní a vánoční výstavy betlémů ukazují, že betlémářská tradice je u nás dosud živá. Přijďte se i vy potěšit krásou betlémské scény, která pohladí na duši.

Při pohledu na překrásně nazdobené vánoční stromky na náměstích se tají dech. Pojďte s portálem Kudy z nudy pátrat po jejich tajemství. Víte, kdy se vůbec začalo s jejich výzdobou, anebo kdy se objevily první nazdobené velké stromy na náměstích našich měst, a odkud se tahle tradice vlastně vzala?

Rozzářené ulice, veselý shon na vánočních trzích, slavnostní výzdoba, ale také nostalgické rozjímání přesvědčí i zaryté nepřátele svátků, že Vánoce patří k nejkrásnějším obdobím v roce. Vychutnejte si magickou vánoční atmosféru a vánoční trhy 2024. Máme pro vás přehled, kam se v Česku během adventu a Vánoc vydat vstříc jedinečným zážitkům. Zajít na trhy a jarmarky můžete klidně cestou z práce. Možná narazíte i na originální dárek nebo na něco, co udělá radost vám.

Kdy a proč si připomínáme Dušičky? Druhý listopadový den se slaví Památka všech zemřelých, spojená se vzpomínkou na mrtvé. Podle náboženských představ modlitby živých pomohou zemřelým, duším dlícím v Očistci, k očištění od hříchů na cestě do Nebe. Kořeny tohoto svátku tkví pravděpodobně už v keltských rituálech.

Zajímá vás, jak se vyrábí perličkové vánoční ozdoby? Navštivte tradiční ruční výrobu vánočních ozdob ze skleněných perlí. Vyzkoušet můžete i vlastní šikovnost v kreativní dílně Rautis. Výroba krkonošských ozdob ze skleněných perel je na seznamu UNESCO.

Vesnice ležící asi 16 km západně od Českých Budějovic si zachovala středověký systém řazení budov propojených zdmi s brankami a klenutými vjezdy. Současná podoba vesnice je pak výsledkem práce zednických mistrů, kteří ve 2. polovině 19. století přestavěli štíty a vjezdy statků ve stylu tzv. selského baroka. Ten je viditelný na návsi tvořené 22 statky s malovanými barokními štíty a jeho jedinečnost ocenila také organizace UNESCO.

Jízda králů je lidový obyčej, který je z doposud neznámého původu, spojený povětšinou s tradičním křesťanským svátkem. U nás se udržuje už jen na Slovácku a na Hané, ačkoliv dříve byla po celé České republice velmi hojná.

Masopustní obchůzky a masky z Hlinecka byly na Seznam UNESCO zapsány v roce 2010. Na Hlinecku jsou doloženy popisy masopustních obchůzek a masek z konce 19. století, v některých vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě (Hamry, Studnice, Vortová) do dnešních dnů.

Slovácký verbuňk je mužský lidový tanec skočného charakteru pocházející ze Slovácka. Od roku 2005 je zapsán organizací UNESCO na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva.

V roce 2010 bylo organizací UNESCO sokolnictví uznáno jako nehmotné kulturní dědictví lidstva. Sokolnictví je jedním z nejstarších vztahů mezi člověkem a dravcem, které trvá více než 4000 let. Je to tradiční aktivita lovu pomocí cvičených dravých ptáků v přirozeném prostředí.

České loutkářství má letitou tradici. Podle Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu v Česku nyní působí devět profesionálních loutkových divadel, stovka nezávislých skupin a dalších 300 amatérských. Na Seznamu nehmotného dědictví UNESCO je od 1. prosince 2016.

V roce 2022 bylo na Seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO připsáno vorařství, tradiční avšak již dnes bohužel zaniklé řemeslo představující tradiční znalosti a dovednosti spojené se stavbou vorů a jejich plavením po řekách. Nadnárodní nominaci společně předložily státy: Česká republika, Lotyšsko, Německo, Polsko, Rakousko a Španělsko.

Historické centrum Žatce a chmelařská krajina jsou od září 2023 na Seznamu světového dědictví UNESCO. Město je jedním z nejstarších a nejlépe zachovaných královských měst. Chmelařská krajina se skládá z venkovských chmelnic a malých obcí.

Svátek svatého Huberta, patrona jezdců, střelců, lovců a myslivců, připadá každoročně na 3. listopadu. Už od konce září se ale v jezdeckých stájích pořádají Hubertovy jízdy jako připomínka starých honů na lišku a konec závodní jezdecké sezony. Jaké další slavnosti svatého Huberta provázejí a kde ochutnáte dobroty ze zvěřiny? Vypravte se s portálem Kudy z nudy na svatohubertské výlety.

Modurit zná téměř každý: plastická, polotuhá a snadno tvarovatelná modelovací hmota pro tvořivou práci dospělých i dětí, z níž se dá vyrobit téměř cokoliv. Málokdo ale ví, že jde o ryze český vynález, který vznikl na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Pro oslavu se vždycky najde důvod, říkají v závodu Drutep v Neštěmicích. Od roku 1952 vyrábějí prskavky nejrůznějších barev, tvarů a délek. Věřte nebo ne, je to jediná dílna na jejich výrobu nejenom u nás, ale v celé Evropě.

Textilní tiskařská technika modrotisk je od listopadu 2018 na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. O zápis společně žádalo Česko, Slovensko, Německo, Rakousko a Maďarsko.

Sklo je fascinující a krásný materiál ve všech svých podobách. Jeho ruční výroba od roku 2023 zapsána na reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. České sklo tak potvrdilo svou světovou úroveň a pověst! Jeho zvláštní postavení v Evropě od středověku vytvářel rozsah výroby i široká škála výrobků od průzračně čistého stolního skla, často broušeného, rytého a malovaného, přes bižuterii až po obří křišťálové lustry či autorský design současných uměleckých objektů.

Prastaré receptury i prvotřídní kvalita domácích surovin včetně regionálních pramenů lahodné vody jsou zárukou vynikajících vlastností výrobků více než 100 českých pivovarů. Průměrná roční spotřeba piva se České republice již delší dobu drží nad hranicí 160 litrů (tedy 320 půllitrů piva) na osobu, což je nejvíce na celém světě.

Jedinou technickou památkou svého druhu je ruční papírna ve Velkých Losinách. Podle svědectví pramenů zahájila papírna výrobu jako jeden z podniků rozvíjejícího se vrchnostenského hospodářství někdy v rozmezí let 1591 až 1596. Zcela poprvé pak existenci papírny připomíná její dosud nejstarší známá průsvitka z roku 1596 v podobě žerotínského erbu – lva s korunkou stojícího na třech pahorcích.

Nejstarší a nejznámější slovácká národopisná slavnost Jízda králů ve Vlčnově se koná každoročně poslední víkend v květnu. Jízdu králů provází překrásné slovácké kroje, vyhlášené vlčnovské vdolečky, slivovice a ochutnávky místních vín. Od roku 2011 je jízda králů zapsána na seznam UNESCO.

Cimbálové kapely sice obvykle mají v repertoáru lidové písničky, ale hrají různé žánry od folku, rocku, jazzu a country až po taneční a klasickou hudbu se známými skladbami z filmů a pohádek. U toho samozřejmě nesmí chybět cimbál, zvláštní hudební nástroj. Je vyrobený z pečlivě vybraného dřeva, má převážně 133 ocelových strun a jeho historie sahá tisíce let daleko.

Objevte s portálem Kudy z nudy pestrý svět tradic a vydejte se za magickými příběhy ze starodávných časů a do míst, kde se daří udržovat starobylá řemesla. Česká republika skrývá neuvěřitelné poklady!

Velikonoce patří k nejvýznamnějším svátkům. Poznejte tradiční zvyky a historii. Těšit se můžete i na dobrodružné, pohybové i výtvarné aktivity s nimi spojené.

Život bez včel by byl nuda! Nikdy bychom neochutnali medové koláče, medovinu ani medové pivo. Neslavili bychom Světový den včel 20. května, neprošli bychom se po včelích stezkách, nenavštívili včelíny, včelařská muzea a další zajímavá místa. Nemlsali bychom med a medovník na medových slavnostech, novomanželé by neměli svůj medový měsíc aneb Honeymoon, a osiřela by i maringotka, nabízející medový glamping.

Baví vás architektura, design, umění a urbanismus? Na portálu Kudy z nudy vám poradíme, které festivaly, přehlídky a soutěže by neměly uniknout vaší pozornosti. Zároveň vám představíme známé české architekty, výherce různých přehlídek a soutěží, a podíváme se, co se podle jejich projektů staví u nás i ve světě.

Vacov, Ostrožská Lhota, Kostelní Lhota, Telnice, Sloup, Bořetice, Komňa či Lipová: to je jen malý výběr vítězů soutěže Vesnice roku. Každoročně se jí účastní přibližně dvě stovky obcí ze všech krajů České republiky, které soutěží ve dvou kolech, krajských a v celostátním. Podívejte se s Kudy z nudy do vesnic, které zvítězily v minulosti.

Odkud se vzal oblíbený pokyn kuchařských kurzů „vraz do toho čtyři vejce“? Která dáma doufala, že prorazí na poli literárním, ale místo sladkobolných básniček se dodnes čtou její kuchařské recepty? Která ze známých českých kuchařek zaplatila z honoráře za svou první knihu pohřeb malé dcerky? A která vedla za první světové války vývařovnu pro chudé obyvatelstvo a válečné invalidy? Vítejte ve světě zkušených paní a dam, které hospodyňkám radily, jak se otáčet v kuchyni a proslavily se jako autorky kuchařských knih.

K pořádné oslavě patří přípitky a cinkající skleničky. Na Kudy z nudy slavíme leccos – připomínáme vám mezinárodní dny přátelství, polibků, hadů, slonů, psů, koček, i archeologie, dosud jsme se ale vyhýbali tomu, co je v těch cinkajících skleničkách. Ano, přichází čas pro oslavy vína, piva a dalších rozmanitých druhů alkoholu. Víte, že třeba 13. května slavíme Světový den koktejlů? Tak na zdraví!

Jiřina – květina, která vytváří neopakovatelnou atmosféru jemnosti a vznešenosti. Jiřinky (Dahlia pinnata) patří do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) jsou oblíbené hlíznaté květiny, které kvetou od vrcholného léta až do prvních podzimních mrazů. Zahrnují 38 botanických druhů a pochází z tropické Ameriky, kde je rod rozšířen v oblasti od Mexika po Kolumbii. Jedinečná je nejen různorodost krásných květů, ale i dlouhá doba jejich kvetení. Díky těmto přednostem patří již více než 150 let k nejoblíbenějším zahradním květinám.

České granáty jsou výjimečné a luxusní drahokamy, které v sobě nesou národní hrdost, tradici a nadčasovost. Ti, kteří s nimi pracují, mají pro jejich ohnivě rudé odstíny poetické označení „barva holubí krve“. Granáty jsou známé a oblíbené po celém světě, ovšem název Český granát smí využívat jen Granát Turnov, česká šperkařská firma se sídlem v Turnově.

Pravé Křimické kysané zelí vzniká v bývalém pivovaru rodiny Lobkowiczů unikátní a tradiční metodou, totiž šlapáním v modřínových kádích. Díky tomu získává křimické zelí zelárny Lobkowicz svou charakteristickou chuť. Modřínové kádě k výrobě kysaného zelí zelárna v Křimicích používá jako jediná v Evropě.

Tradiční výroba paličkované krajky má v Česku několikasetletou historii. Již v 16. století se jeho sláva šířila zejména v Krušných horách a na Šumavě. Známá vamberecká krajka se dostala do povědomí od poloviny 17. století. Vrcholu české krajkářství dosáhlo v 60. letech 19. století, kdy se domácké výrobě krajek věnovalo okolo 80 000 amatérských krajkářů z řad žen i mužů. Roku 1834 vznikla v Letovicích na Moravě první továrna na výrobu krajek v Evropě. Jako umělecké řemeslo přežilo krajkářství dodnes. Od roku 2020 je vamberecká krajka zapsána na seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury a v příštích letech se očekává zápis českého krajkářství i do UNESCO. Kam se za tradiční výrobou krajek vypravit vám poradí Kudy z nudy.

Cestování s Kudy z nudy je často spojené s ochutnáváním českých, moravských a slezských gastronomických specialit. Jaká ale vlastně je naše národní kuchyně? Která jídla řadíme k nejoblíbenějším a po kterých se v restauracích jen zapráší? A co u nás chutná cizincům? Pojďte s námi ochutnat Českou republiku a ověřit si, že láska skutečně prochází žaludkem. Víte, že 18. červen byl ustanoven jako mezinárodní Den udržitelné gastronomie? Je příležitostí nejen k zamyšlení nad tím, jakou cestou se dostane jídlo na naše talíře, ale i příležitostí pro změnu stravovacích návyků, abychom neplýtvali tam, kde tomu můžeme zabránit.

Málokterá tradice má tak dlouhý a pestrý život jako krajky a krajkářství. Mají za sebou historii dlouhou několik tisíc let i svá muzea a přehlídky, vyrábí je řada firem a paličkování se udrželo i jako oblíbená ruční práce. Krajky jsou zkrátka všude kolem nás, stačí se jen pozorně rozhlédnout.

Křehké východočeské krajky udělaly hned na začátku roku 2020 významný krok: Ministerstvo kultury je společně se slováckými hody zapsalo mezi domácí nehmotné poklady. Unikátní rukodělné výrobky z Vamberecka tak mají podobně jako další tradice, lidová řemesla a zvyky nakročeno k zápisu na světový seznam nehmotných památek UNESCO.

Mluví se o nich jako o rodinném stříbru a patří k nejobvyklejším suvenýrům, které si od nás odvážejí cizinci. České sklo, pivo a becherovka, porcelán i strojírenské výrobky mají skvělý zvuk, a tak se s portálem Kudy z nudy pojďte podívat na ty, které nabízejí něco navíc.

Oblast Mikroregionu Bílé Karpaty se rozkládá v podhůří dvou nejvyšších vrcholů: Velké Javořiny (970 m n. m.) a Velkého Lopeníka (912 m n. m.). Tento krásný kout Zlínského kraje může svým návštěvníkům nabídnout nejen hluboké lesy a rozkvetlé louky, ale i živé tradice (folklórní i řemeslné), pestrost krojů, dobrou slivovici, veselou písničku a spoustu další zábavy. Oblast není jen zosobněním živých lidových obyčejů, cimbálové muziky a pestrých krojů, i když tohle všechno k téhle oblasti samozřejmě patří. Najdete tu také rozlehlé listnaté lesy, legendární orchidejové louky i lužní lesy v širokém údolí řeky Moravy.

Proč se o varhanách mluví jako o královském nástroji? Je to vůbec nejsložitější hudební nástroj. Varhany dokážou sestavit skuteční mistři, jen ti nejlepší z nejlepších, a navíc nikde na světě neexistují dvoje stejné. Stavbou, vzhledem, velikostí i zvukem se zkrátka každé varhany liší. Navíc Česká republika patří k varhanářským velmocem světa.

Možná dokážete vyjmenovat české, moravské i slezské lázně jako když bičem mrská, ale vyznáte se stejně dobře v přírodních léčivých pramenech? Těžko, že? Ty nejznámější jsme proto seřadili do lázeňské abecedy – třeba vám při návštěvě lázní poslouží jako inspirace pro zajímavé výlety, často spojené s ochutnávkami.

Co spojuje města Český Krumlov, Broumov, Hostinné, Plasy, Žďár nad Sázavou a spousty dalších? Jeden z tisíců výnosů a rozhodnutí císaře Josefa II., kdy jediným podpisem zrušil stovky klášterů a řeholních domů. S následky jeho rozhodnutí se města potýkají dodnes: mniši odešli už před stovkami let, ale impozantní a rozsáhlé areály stojí dál. Které prošly nejvýraznější proměnou?

Pro vyznavače folklóru přinášíme tipy na tradiční letní akce v rámci celé České republiky. Nejen Strážnice, Vlčnov, Domažlice nebo Kyjov jsou místa spjatá s kroji, lidovými tradicemi a slavnostmi. Zapište si do svých kalendářů třeba i Horňácké slavnosti, Gorolski Święto v Jablunkově, Kopaničářské a portášské slavnosti nebo Hanácké slavnosti.

Lidový obyčej, zapsaný v roce 2011 na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO, fascinuje svým tajemným poselstvím. Obřady provázející svátek zvaný letnice se dřív odehrávaly na mnoha místech, dnes se zvyk udržuje už jen v několika vesnicích na Slovácku a na střední Moravě.

Letnice či svatodušní svátky jsou zahalené tajemstvím; možná jste o nich už někdy slyšeli, ale v běžných kalendářích vyznačené nebývají. Přesto v řadě evropských zemí, namátkou v Německu, Rakousku, Maďarsku, Belgii, Lucembursku, Nizozemí, Švýcarsku, Norsku, Dánsku, na Islandu a v Řecku bývá Svatodušní pondělí volný den. Co se tedy skrývá za slovem letnice?

Vydejte se za folklorem, poznejte život našich předků, jejich kulturu a zvyky, osobité podání lidových písní, profesionální hudebníky, tanečníky a zpěváky. Máte vynikající příležitost poznat lidové tradice a folklor. Mnohá města a skanzeny ožívají slavnostmi zvyků a tradic, které kromě kulturního vyžití nabízejí také ochutnávky jídel, ukázky řemesel a prodej řemeslných výrobků. Nabízíme vám i tipy na výlety na méně obvyklá místa.

Přestože se k vaření piva používají osvědčené technologické receptury a pár základních surovin, které jsou všude stejné, přece je každé pivo trochu jiné, poznamenané geniem loci a lidmi, kteří ho připravují. Vydejte se s námi na toulky za tradicemi českého pivovarnictví, za pivem a po nejrůznějších pivovarech, od minipivovarů až po věhlasné známé podniky.

Nevíte ještě, jak si užít poslední velikonoční volný den? Užijte si koledování, pomlázku a malovaná vejce. Naplánujte si 1. duben 2024 podle doporučení portálu Kudy z nudy. Podívejte se na naše tipy a nechte se inspirovat k návštěvě zajímavé výstavy, na výlety za poznáním, kam vyrazit s dětmi a další skvělé zážitky z celé České republiky!

Hořické pašijové hry jsou významným kulturním dědictvím, které daleko přesáhlo hranice nejen českokrumlovského regionu a Šumavy, ale i naší vlasti. Tehdejší sláva pašijových her přitáhla pozornost amerických filmařů, kteří zde roku 1897 natočili Hořický pašijový film (The Horitz Passion Play), první hraný film natočený na území dnešní České republiky. Premiéra filmu byla ve stejném roce uvedena ve Filadelfii a rok poté v New Yorku.

Co spojuje jména Beata Rajská, Hana Podolská, Josefina Bakošová, Oldřich Rosenbaum, Klára Nademlýnská či Blanka Matragi? Je to móda, styl odívání a šaty. Jak se lidé oblékali před sto lety? Kdo udával styl odívání za první republiky, kdo tehdy byl módní ikonou a jak se móda vyvíjela? A kdo světu módy kraluje dnes?

Salámy, párky, bůčkový závin, cibulový nebo šunkový aspik, debrecínská a cikánská pečeně, játrový sýr, paštiky, klobásy, uzené maso... sbíhají se vám sliny? Aby ne, maso a uzenářské výrobky máme rádi ve všech podobách a chutích. Vypravte se s námi na portálu Kudy z nudy za tradicemi řeznického a uzenářského řemesla!

Portál Kudy z nudy vám pravidelně představuje příběhy nejrůznějších tradičních českých značek. Tak například se dozvíte zajímavosti o firmě Baťa, Thonet, Botas, či Moser, anebo o automobilkách Škoda, Tatra nebo Kaipan. České značky, které prověřil čas anebo ty úplně nové a moderní vám nyní přinášíme v souhrnném přehledu, v němž naleznete všechny dosavadní články z webu Kudy z nudy.

IT specialista, manažer, vývojář aplikací, profesionální hráč PC her, youtuber, influencer – to jsou profese, které přineslo třetí tisíciletí. Spousta jiných oborů ale zanikla. Pojďme si zmapovat svět starých řemesel, s nimiž se v lepším případě seznámíte v muzeu… a v horším nikde. Zkrátka už neexistují.

Přivítejte jaro s otevřenou náručí a vyberte si ze světa tradic a velikonočních rituálů ty, které vám zvednou náladu a udělají dobře na duši. Nabídka je neskutečně bohatá, protože příchod jara lidé oslavovali odnepaměti a tradice se tak slily do lehce nepřehledného kulturního koktejlu. Ovšem když se vám nebudou líbit domácí obyčeje, nezaškodí napodobit sousedy. Některé staré zvyky jsou totiž neodolatelné i dnes!

Modrotisk, sláma, šustí, proutí nebo dřevo, to jsou klasické materiály, ze kterých naši předkové dokázali zhotovit krásné ozdobné předměty anebo věci denní potřeby. Tipy, kde poznat prastará řemesla a výrobky šikovných rukou vám poradí Kudy z nudy.

Je čas masopustu! Čas veselí a dobrého jídla, tancovaček a bláznivých maškar, čas magických lidových obřadů a starodávných pověr. Zkrátka čas tradic, které po staletí provázely životy našich předků a nepochybně si je užijí i naše děti, vnoučata a další generace. V časech se sice obyčeje mění, ale to nejlepší zůstává. A právě to máme na tradicích rádi!

Rybníky jsou magické oči naší krajiny, místa plná romantiky a také kulisy řady pověstí a pohádek. Na Kudy z nudy je známe především jako zajímavé cíle výletů pěšky nebo na kole, docela jinak si je ale užijete na podzim v čase výlovů anebo v zimě při bruslení. Vydejte se s námi za tradicemi českého rybníkářství!

Zvony jsou poslové zpráv, hudební nástroje i umělecké kousky, které provázejí člověka od narození až do smrti. A to doslova: vzpomeňte si na známý výraz, že „někomu zvoní hrana“, tedy umíráček. S Kudy z nudy tentokrát prozkoumáme tradice českého zvonařství – a zvonkohry i slavné zvony nám k tomu budou znít z každého řádku.

Typická součást silvestrovských oslav, dobrota na dvě tři kousnutí a zároveň bytostně česká tradice, dokonalá ve své jednoduchosti: to jsou obložené chlebíčky. Do pražského lahůdkářství Jana a Štěpánky Paukertových na Národní třídě se na ně chodilo ještě dřív, než vznikla samostatná Československá republika.

Perník je od pradávna známá pochoutka, která proslavila mimo jiné i město Pardubice, i když hlavní rozkvět výroby perníku nastal teprve na přelomu 19. a 20. století. Roku 2004 vzniklo Sdružení Pardubický perník, jehož největší snahou je propagace Pardubického perníku a dodržování tradičních technologických postupů.

Kupujete biopotraviny a toužíte po opravdu dobrém jídle, připraveném z místních produktů? A chcete poznat vesnici, kde se skutečně žije ekologicky, v souladu s přírodou? Pojeďte s námi na několik výletů za tradicemi, které vám budou vonět i chutnat. Zastavíme se v několika restauracích, navštívíme biofarmy i místa, kde se vyrábí čistě přírodní kosmetika a čaje, a nakonec se vypravíme do Hostětína, vesnici v Bílých Karpatech. Tam je totiž bio téměř úplně všechno.

Vypravte se s Kudy z nudy na výlety za krásami dřeva a uměním řezbářských mistrů. Tradice výroby dřevěných předmětů je dlouhá tisíce let a má celou řadu podob. Dřevo je ekologické a příjemné na pohled, a díky svým přirozeným vlastnostem a udržitelnosti má i v dnešním světě spoustu možností využití. Vydejte se je objevovat společně s námi!

Chutná vám české pivo? Pak možná víte i to, čím se liší jednotlivé druhy piv, k čemu se v pivovarech využívá sladovna, hvozd, varna nebo spilka anebo která odrůda chmele je v Česku nejrozšířenější. Na Kudy z nudy vám ale k pivu nabídneme něco navíc: zážitkové programy, kdy si vyzkoušíte čepování piva a také nahlédnete přímo do jeho výroby.

Při prozkoumávání seznamů světového dědictví UNESCO procestujete celý svět a objevíte nejenom stovky krásných míst, ale také spousty úžasných kulturních tradic. Ty naše z Kudy z nudy dobře znáte, od slováckého verbuňku zapsaného v roce 2005 až po vorařství z roku 2022 a čské sklo z roku 2023. Některé světové tradice, řemesla a jídla vás ale určitě překvapí.

Máte rádi sladké a pečete alespoň občas koláče? Vydejte se s Kudy z nudy na velkou sladkou jízdu a ochutnejte koláče na stovky způsobů z rozmanitých koutů Čech, Moravy a Slezska. Co vám nabídneme? Koláče skládané, kecané, poschoďové, mřížkové, hnětené, vázané, pregulované i dvojctihodné, koláče pražské, chodské, milotické, hlučínské, berounské i rožmberské, slavné frgály i točenice. Všechny mají svátek 23. ledna, kdy slavíme Mezinárodní den koláčů.

České pivo patří mezi naše národní poklady. I když město Žatec a okolní chmelařská krajina byly v září 2023 zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO, samotná pivní kultura na seznamu UNESCO zatím není. Český svaz pivovarů a sladoven se to rozhodl změnit a podnikl první kroky na dlouhé cestě. Jejím výsledkem by měl být zápis české pivní kultury na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Nebude to ale hned, úspěch se dá čekat až za několik let.

Příroda, lesy i hory, louky kousek za vesnicí, maličká náves i neprostupná divočina, kterou se budete toulat sami: takové zážitky vás čekají při hledání středů České republiky, středů Evropy a středů světa. S Kudy z nudy navštívíme nejenom ty známé, ale i ty neobjevené. Připravte si mapy a outdoorové vybavení, bude to totiž pořádná detektivka.

Jak dobře znáte vítěze jednotlivých ročníků soutěže Památka roku? Ceny za nejlepší projekty a obnovy nemovitých kulturních památek každoročně uděluje Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska ve spolupráci s Národním památkovým ústavem. Poprvé se vítězové vyhlašovali v roce 2013, soutěž tak má za sebou již deset ročníků.

Tradiční, jemný, aromatický a zaručující excelentní chuť a vůni piva: takový je český chmel a především král mezi tuzemskými chmelovými odrůdami, Žatecký poloraný červeňák. Bez poctivého chmele by nebylo pivo pivem, pro Čechy to byla vždycky rostlina velmi hodnotná, ovšem díky svým účinkům i značně rozverná. Navíc město Žatec a okolní chmelařská krajina v září 2023 rozšířily české památky, zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Každý den je důvod k oslavě. I když zrovna nemáte svátek nebo narozeniny, určitě si vyberete z neskutečně dlouhého seznamu mezinárodních či světových dnů. Své dny slaví potraviny, zelenina, příroda, zvířata, švihlá chůze, a dokonce i toaletní papír, orgasmus, suché zipy nebo Star Wars.

Seznamte se se soutěží Architekt roku 2023. Za mimořádný přínos v posledních pěti letech letos ocenění získal Ivan Kroupa, který stojí například za budovou Centra současného umění DOX v Praze. Podívejte se s portálem Kudy z nudy i na vítěze minulých ročníků a jejich ikonické stavby.

Posedy zdaleka neslouží jen myslivcům. Své o tom ví rodiny s dětmi, na posedy ale kvůli hezkému výhledu vylézají i dospělí výletníci a turisté. Stavby, původně určené pro lovce, inspirovaly také autory rozmanitých glampingových míst, tvůrce rozhleden a dalších zastavení v krajině. Vydejte se s Kudy z nudy na posedy. Zbraně nechte doma, hodit se vám bude spíš nálada pro poznávání nepoznaného a objevování neobjevených míst!

Když se řekne Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský nebo Frankovka, milovníci vína a portálu Kudy z nudy dobře ví, že řeč bude o vinařské turistice. Co když se ale přidá Cabernet Moravia, Neronet, André nebo Laurot? Anebo Pálava? Pojďte se s námi podívat do světa vína a odrůd révy vinné, které vznikly díky našim šlechtitelům a svůj původ mají přímo v České republice.

I hlavy státu jsou jen lidé a mají své chutě. Co se servírovalo na Pražském hradě a v Lánech a jaká jídla si oblíbili naši prezidenti? Kdo měl rád obyčejné prosté jídlo a kdo si naopak potrpěl na exotiku? Vydejte se s námi po stopách prezidentských chutí a upečte si také originální dort President podle receptu renomované české kuchařky!

Rádi cestujete po stopách českých filmů? Tentokrát se podíváme na filmové legendy jinak, a to od prostřených stolů. Nabídneme vám několik nezapomenutelných filmových dobrot: vypravte se s námi například do Kerska na Slavnosti sněženek a na kančí se šípkovou a se zelím, na knedlíky a noky (z filmu Pelíšky jistě víte, jaký je mezi nimi rozdíl) do restaurace Nok Nok anebo na tradiční české pivo.

Znáte rčení, že řemeslo má zlaté dno? Tradiční košíkářství ho má většinou pletené z proutí. Anebo ze slámy, rákosu, bambusu či lián: to záleží na tom, do kterého světadílu se podíváte. Jisté je, že košíkářství patří mezi nejstarší řemesla na světě, výrobní postupy se během tisíciletí příliš nezměnily a daří se mu i v dnešní době.

Zažili jste v poslední době letní akci nebo festival, kde by chyběl stánek s nealkoholickými koktejly a kde byste nesehnali nealkoholické pivo? Zřejmě jen těžko, a pokud náhodou, příště už to určitě bude jinak. Nápoje bez alkoholu jsou rok od roku oblíbenější, ať už se rozhlédnete po světě piva, vína, sektů nebo lihovin.

Že je české pivo nejlepší na světě je celkem známá věc, ale skvělé jméno mají i čeští sládci. Možná z historie znáte jména František Ondřej Poupě nebo Josef Groll, ale stojí za to seznámit se i s jejich následovníky, tedy sládky, kteří nyní dávají nezaměnitelný rukopis pivům z pivovarů Pilsner Urquell, Proud či Raven z Plzně, pivovaru Libertas v Úvalech, Pivovaru Litovel, pražskému pivovaru Cobolis či pivovaru Budvar z Českých Budějovic. Nabídneme vám i pár tipů, kde si práci sládka vyzkoušet a kam se vypravit na prohlídku.

Obdivujete staré gobelíny a tapiserie, lovecké scény, dámy s jednorožci a další romantické výjevy v hradních a zámeckých komnatách? Pak vám udělá radost zjištění, že prastará textilní technika žije i v dnešní době a docela se jí daří. Kde uvidíte výrobu moderních kousků na vlastní oči, které interiéry zdobí a kde najdete ty největší? A jak se liší moderní a historické textilie?

Procházky nemusí mířit jen do přírody. Vydejte se s námi ven a obdivujte krásy moderní české architektury. Najdete ji všude kolem sebe – třeba v knihovnách a bankách, v kostelech a klášterech, na nábřeží řek anebo také v cukrárnách a restauracích.

Rádi cestujete ve stopách slavných? Pak by vaší pozornosti neměla uniknout lázeňská města. Během minulých staletí si tu panovníci, spisovatelé, hudební skladatelé a další velikáni doslova podávali kliky. Při ranní zdravotní procházce jste tak snadno mohli potkat třeba Františka Josefa I. a pyšnit se tím, že s císařem dýcháte stejný vzduch.

Co spojuje chrám svaté Markéty v Praze-Břevnově, kostel Nanebevzetí Panny Marie na Svaté Hoře v Příbrami či baziliku Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku v Olomouci? Patří mezi šestnáct církevních památek České republiky, oceněných čestným papežským titulem basilica minor. Nejnovějším přírůstkem v seznamu českých bazilik menších je chrám sv. Ludmily na pražských Vinohradech.

Považujete pověry a pranostiky týkající se sklizní jen za úsměvné veršovánky? Pro naše předky to byly zásadní informace, které se vyplatilo dodržovat – ostatně řada obyčejů a rituálů souvisela se zemědělstvím a ochranou úrody, a na úspěšné sklizni závisely životy lidí i jejich hospodářských zvířat. Tedy něco, co nebylo radno podceňovat.

Verše básníka Jana Skácela (7. února 1922, Vnorovy – 7. listopadu 1989, Brno) jsou obrazem jižní Moravy. Najdete v nich to, co v krásných lidových písničkách: lásku a radost, dětství i stárnutí, venkovskou krajinu, tekoucí vodu, víno, vítr, samotu i stesk. Básník milovaný a zakázaný odešel deset dnů před sametovou revolucí v nedožitých 67 letech.

V pátek 13. května 2022 jmenoval papež František nového pražského arcibiskupa. Dominika Duku vystřídal Jan Graubner, dosavadní arcibiskup olomoucký. Vyznáte se ve funkcích církevních hodnostářů? Jak dlouho vlastně existuje Pražské arcibiskupství, kdy odcházejí arcibiskupové do důchodu a kdo z českých svatých tuto funkci zastával?

Ještě v 19. století byly české země cukrovarnickou velmocí. Cukrovar stával v každém větším městě, a i když šlo o menší podniky, napočítali byste jich přibližně 230. Cukrové řepě se u nás nadmíru dařilo a za Rakouska-Uherska se 90 % cukru vyrobilo na území dnešní České republiky. Jak se dnes daří českým cukrovarníkům dnes a kde si můžete prohlédnout výrobu cukru na vlastní oči?

České lázeňství má skvělou pověst: kromě kvalitní léčby se širokým záběrem nabízí léčivou sílu přírody v té nejčistší podobě. Nabízíme nejenom přehled léčivých zdrojů, které můžete využít, ale i lázní, které je nabízejí.

Nad českým tradičním i moderním sklem budete žasnout. Platí to pro současné výrobky českých sklářů i pro sklo z dávné minulosti: třeba tajemně nazelenalé lesní sklo anebo černočerný, mramorovaný nebo červený hyalit. Jejich čas je dávno pryč, přesto nás prastaré skleněné poháry a džbány dodnes fascinují svou hrou barevných skel.

Patříte také k milovníkům zlatavého moku? České pivo má mnohasetletou historii a tradice jeho výroby se dědí z generace na generaci. Nejprve byla výroba piva výsadou šlechty či měšťanů a dále vzkvétala až do založení průmyslových pivovarů, které v tradici výroby českého piva pokračují dodnes. S našimi tipy si pivo užijete v několika rovinách – můžete ho na sebe nechat působit zevnitř i zvenku v pivovarech, pivních lázních, ochutnat raritní výrobky z piva a pivních přísad nebo poznat dlouhou historii tohoto nápoje.

Starodávná textilní tiskařská technika je na Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO zapsaná od roku 2018. Nominaci společně podali řemeslníci z Česka, Rakouska, Německa, Maďarska a Slovenska. Každý kousek modrotisku v sobě nese poselství o řemeslné dovednosti staré stovky let, o národních tradicích i hrdosti na dlouhotrvající rodinné tradice.

Nemateriální kulturní dědictví nemá hmotnou podstatu, zato má nevyčíslitelnou hodnotu. Předává se z generace na generaci a podstatou jsou lidé, nositelé tohoto bohatství. Poznejte tradiční lidovou kulturu jižní Moravy, která se dostala i na seznam světového dědictví UNESCO.

Rádi navštěvujete židovské hřbitovy a synagogy, touláte se malebnými uličkami židovských čtvrtí a zajímáte se o historii Židů v českých zemích? Rádi byste také zjistili, jak se slaví židovské svátky, jak vypadá každodenní život a tradice židovských obcí? S portálem Kudy z nudy můžete odhalit leccos z toho, co možná o judaismu, životě židovských komunit a jejich zvyklostech nevíte, a zároveň si připomenout 16. červen a Evropský den židovské kultury.

Nakupujte čerstvé ryby na Vánoce 2023 přímo u třeboňských rybářů. Tradičním místem pro nákup vánočního kapra od rybářů jsou sádky společnosti Rybářství Třeboň. Otevřeno tu mají od 11. do 16. prosince a poté od 18. až do 24. prosince, včetně. Společnost Rybářství Třeboň navíc získala k 1. 12. 2023 certifikát, který ukazuje, že chová ryby tradičním a šetrným způsobem a splňuje předepsaná kritéria udržitelnosti. Rybářství Třeboň a.s. se tak stalo prvním certifikovaným chovatelem ryb v České republice, a může využívat ochrannou známku Udržitelný chov ryb.

Tradici stavění betlémů založil v roce 1223 František z Assisi. U své poustevny u italské vesnice Greccio oslavil narození Ježíše Krista tak, aby se do něj mohli zapojit všichni: bratři františkáni, děti i dospělí, kteří chodili poslouchat jeho kázaní, zvířata i okolní příroda. Vybudoval symbolický chlév s jesličkami, do kterých položil na slámu sošku milostného Jezulátka, k němu postavil živého vola a osla a společně s lidmi z okolí oslavili narození Spasitele noční mší svatou.

Severní Čechy byly a jsou významným centrem českých šperkařů. Především Jablonecko patří stále mezi největší světové producenty skleněných polotovarů, jako jsou bižuterní kameny, perle a perličky. Víte, že nejdelší náhrdelník na světě můžete vidět v Muzeu skla a bižuterie v Jablonci? Je dlouhý 220 metrů, skládá se z 9.244 perel a v roce 1994 ho vyrobili studenti tamější střední umělecko-průmyslové školy. Stejné muzeu spravuje největší veřejnou sbírku skleněných vánočních ozdob. Více než 300 let tradice jablonecké bižuterie je symbolem kvality, nadčasové krásy a řemeslného umění. Podívejte se do míst, kde se zrodila sláva české bižuterie.

Vánoce, to je především svátek dětí a rodiny. Všechny sváteční dny se nesou ve znamení setkávání rodin i přátel a v poklidném vychutnávání zvláštní atmosféry. Vánoce patří k nejkrásnějším obdobím v roce. Staré tradice si připomínají nejen muzea a skanzeny, ale i lidé ve svých domovech.

Česká republika je na špičce světového lidového betlémářství a betlémy objevíte během adventu a Vánoc skutečně všude, od maličkých, co se vejdou do ořechové skořápky, až po obří betlémské scény s postavami v nadlidské velikosti ze dřeva či slámy. Odkud se ale tahle tradice vlastně vzala a kde se odehrálo první představení živého betléma?

Pivo je jedním z národních pokladů Česka, tradice našeho pivovarnictví sahá až do středověku a pozvat „na jedno“ nejlepší přátele patří k českým národním tradicím. Své o tom vědí slavní Rolling Stones, americký prezident Bill Clinton a další známé osobnosti, které byly okouzleny atmosférou pravé české hospody. Užijte si ji i vy!

Využijte našich tipů na výlety do skanzenů, které jsou oblíbeným cílem pro děti i dospělé. Výrazným znakem skanzenu je, že jde o „živá muzea“, aktivní ukázky činnosti našich předků a ukázky fungování předváděných exponátů. Pro vaše děti jsou připraveny zajímavé programy, skvělá atmosféra a neobyčejné zážitky.

Budova obecního muzea je ukázkou původní venkovské zástavby na Slovácku a její současný stav kopíruje dispozici a vnitřní členění domu z roku 1903. Stavení bylo v roce 2013 rekonstruováno a v původních světnicích byly instalovány dvě expozice.

Bez poctivého chmele by nebylo pivo pivem, a právě český chmel je v celém pivovarnickém světě pojem. Je jemný a aromatický, zaručuje excelentní chuť a vůni piva, a svou pivovarskou kvalitu dokazuje v českých i zahraničních pivovarech. Králem mezi tuzemskými chmelovými odrůdami je Žatecký poloraný červeňák.

Bižuterie ze skla, kovu a dalších materiálů se na severu Čech vyrábí již od konce 17. století. Našla si cestu do všech koutů světa, jejím domovem ale zůstává Jablonec nad Nisou; ostatně termín jablonecké zboží se už dávno stal mezinárodním synonymem pro ozdobné třpytivé šperky. Jen kousek od Jablonce pak leží Jiřetín pod Bukovou, místo, kde se v roce 1862 narodil Daniel Swarovski: muž, který vybudoval značku, jež se v módním světě stala ikonou.

Tradiční masopust doprovází pestré masky, zabíjačkové pochoutky, koblihy a boží milosti, a také starobylé obřadní mečové tance. Fenomén moravsko-slovenského pomezí je od roku 2023 zapsaný na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.

Stálou Expozici masopustních masek a obchůzek z Hlinecka, které jsou od roku 2010 součástí světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO, si můžete prohlédnout v památkové rezervaci Betlém v Hlinsku, v domku číslo 362.

Svátek, při kterém se lidé za dávných časů naposled poveselili a pořádně najedli před nadcházejícím obdobím půstu, se s oblibou slaví dodnes. Kdy se vlastně slaví masopust, kterému se na Moravě říká fašank, fašinek a v Čechách například také voračky, končiny nebo ostatky? Zhruba měsíc až dva: Období začíná po svátku Tří králů, tedy 7. ledna. Ovšem stanovení termínu závěrečného dne, masopustního úterý před Popeleční středou, je dáno matematickým výpočtem, jehož základem je stanovení termínu Velikonoc. Užijte si svátky plné nevázaného veselí, masek medvědů a kobyl, trošky slivovice a spousty koblih. Vydejte za poznáváním národních tradic na masopustní reje 2023!

Oficiální památky UNESCO mají různou podobu. Zatímco zámky a kostely se do kufru a batohu sbalit nedají, poklady lidových tradic ano – třeba pestré peruánské látky a mexická keramika, řecké perníky, turkmenské koberce, nahrávky byzantského chorálu či tónů irské harfy. Vesměs jde o chráněné kulturní dědictví lidstva. I Česko se má čím pochlubit: v seznamu je zapsán lidový tanec Slovácký verbuňk, Jízda králů, sokolnictví, loutkářství, masopustní obchůzky, modrotisk, foukané vánoční ozdoby a vorařství.

Jeden z nejstarších hřebčínů na světě, zasazený v půvabné krajině pastvin, jízdáren, parků, stájí, vodních kanálů a cest lemovaných alejemi: to jsou Kladruby nad Labem a Národní hřebčín, domov starokladrubských koní. Kde se s nimi seznámíte zblízka a co zatím zůstává běžným výletníkům skryto?

Vydejte se v létě do skláren a šperkařských provozů Libereckého kraje! Oblast Jizerských a Lužických hor, která sahá od Kamenického Šenova, přes Jablonné v Podještědí až po Desnou a Turnov je po staletí známá výrobou kvalitního a nádherného skla, skleněných korálků a bižuterie. Najdete zde sklárny, z nichž některé vznikly již v 16. století, ale také sklářské školy či sklářské a bižuterní dílny s vysokým podílem ruční práce. Sklářské a bižuterní podniky i místní muzea můžete letos navštívit v rámci projektu Křišťálové údolí. Bude vám k tomu navíc stačit jediná vstupenka.

Že na začátku prosince chodí Mikuláš se svou pekelně andělskou družinou, to ví i malé děti. Znáte ale další tajemné postavy adventu? Třeba bíle zahalené Lucky, Barborky, klovcové báby nebo Ambrože? A že čerti jsou vlastně mírumilovná stvoření, pokud je srovnáme s krampusy nebo děsivou potvorou jménem krvavá peruchta?

Na seznam světového dědictví UNESCO přibylo české a slovenské loutkářství. Výbor zasedající od pondělí 28. listopadu v etiopské Adis Abebě je 1. prosince 2016 zařadil mezi nehmotné dědictví. Česko usilovalo o zápis téměř čtyři roky.

Olivíny, acháty, jaspisy, křišťály, ametysty, chalcedony a především české granáty: to všechno jsou drahé kameny, spojené s Českým rájem. Při výletech tu sice o drahokamy nebudete zakopávat na každém kroku, ale pořád existují místa, kde je můžete sami objevit. Právě tak lze navštívit některou z místních brusíren, vytvořit si vlastní šperk a v muzeích a galeriích si prohlížet fascinující umění místních šperkařů a kamenářů.

Šardice, Hovorany, Ježov či Moravany: to je několik vesnic na kyjovském Slovácku, kde se dodnes udržela tradice ornamentů vysypávaných z písku. Dřív se pískové ornamenty vysypávaly od Bílé soboty do svátku sv. Václava každou sobotu večer, aby byly cesty vyzdobené před nedělní mší, dnes provázejí zejména hody a folklorní slavnosti.

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Jednou z českých lidových tradic oceněných značkou UNESCO jsou masopusty. Nejsme v tom sami, zimní slavnosti plné bujaré hudby, masek, tance a dobrého jídla zdaleka nejsou jen výsadou Čech, Moravy a Slezska. Masopustní obchůzky z východních Čech, zapsané na seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO, tak mají leccos společného například se slavným benátským karnevalem.

Kdo zná beskydské Pustevny, zná i Maměnku a Libušín: dvě půvabné horské útulny, které navrhl architekt Dušan Jurkovič a o něž pečuje Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Když v roce 2014 Libušín vyhořel, opravy se sice protáhly na šest let, ale zato neobyčejnou stavbu uvidíte v podobě, jakou naposled měla v roce 1925.

Velmi významného ocenění – chráněné označení původu – v rámci celé EU dosáhl v roce 2007 Pohořelický kapr, což se mu povedlo o několik měsíců dříve než jeho známějšímu jihočeskému kolegovi Třeboňskému kapru.

Jak by se náš svět obešel bez elektřiny? Těžko, ale ještě před sto lety to naši předkové dokázali. Dnes je situace úplně jiná a elektřina nás provází doslova na každém kroku. Jak se v moderních časech žije starým elektrárnám, které už dosloužily? Kde se podíváte elektřině „pod pokličku“ a odhalíte tajemství jejího fungování? A opravdu slaví sto let?

Na Východní Moravě můžete ochutnat mnoho místních delikates – vyhlášená je slivovice. Poznejte tradici pálení a ochutnejte ty nejlepší vzorky! V Muzeu lidových pálenic ve Vlčnově se seznámíte s podomáckou výrobou pálenek ve vesnickém prostředí. Uvidíte kolem tří desítek kompletních destilačních přístrojů a jejich částí. Z Vlčnova je to jen 20 km do obce Modrá. Zde, v Centru slováckých tradic, vás seznámí s historií pálení a vinařství na Slovácku, nahlédnete také do moderní pálenice i sušírny ovoce a ve sklepním labyrintu ochutnáte ty nejlepší vzorky vín a slivovice. Míst, kde se na Slovácku potkat s tradicí páleničářství je však daleko víc.

Zaváďka nebo také zavádka je starý lidový zvyk, který se udržel jen ve dvou desítkách obcí na Slovácku. Pomalý důstojný tanec ve tříčtvrtečním taktu bývá jedním z vrcholů hodových slavností, a protože se ho účastní několik desítek párů, nabízí také nádhernou podívanou na bohatě zdobené lidové kroje.

Modrotisk, starodávná textilní tiskařská technika, se dočkal na podzim roku 2018 zápisu na seznam nemateriálního dědictví UNESCO. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat do rodinných řemeslných dílen, kde se dodnes vyrábí. Dokonce si můžete objednat potřebné pomůcky a vyzkoušet si modrotisková kouzla na vlastní pěst!

Češi jsou národ čtenářů: podle průzkumu přečtou alespoň jednu knihu ročně skoro tři čtvrtiny lidí. Máme rádi detektivky, fantasy, sci-fi a thrillery, naprostá většina preferuje před elektronickými knihami a audioknížkami ty klasické, tištěné, šustící papírem a voňavé. Světovým unikátem je ovšem počet veřejných knihoven: věřte nebo ne, ale Česká republika má nejhustší síť knihoven na světě.

Granátová jablíčka, rozkvetlé chryzantémy, větve bambusu, poupata pivoněk a květy lotosu: to jsou nejpoužívanější motivy na porcelánu zvaném cibulák. V porcelánce v Dubí u Teplic se vyrábí od roku 1885 a v českých domácnostech patří k nejoblíbenějším. Ačkoli jsou na trhu stovky výrobků, žádný z nich nezdobí klasická cibule. Odkud se tedy vzal jeho zvláštní název?

Dva bratři Dalibor a Martin Peklákovi jednoho dne objevili na staré půdě lucerničky na vánoční stromek, které se vyráběly v 70. letech. Po jejich kouzlu se jim zastesklo, opravili je a následně začali s obnovou jejich výroby.

Značka Třeboňský kapr se těší své oblibě nejen u nás, ale i za hranicemi už více než sto let. Již na konci 19. století byli kapři z Třeboňska dováženi na trhy v Německu a ve Vídni. Mezinárodně je označení Třeboňský kapr chráněno od roku 1967. Třeboňský kapr užívá od roku 2007 jedno z významných ochranných označení Evropské unie, které je určené pro zemědělské a potravinářské výrobky. Tato ochranná značka nese název chráněné zeměpisné označení a vztahuje se na produkty, jejichž kvalita, pověst či jiná vlastnost úzce souvisí s místem původu.

Unikátní výroba masopustních papírových masek ze Zákup na Českolipsku je od 11. ledna 2018 na Národním seznamu nemateriálního kulturního dědictví. Zákupská společnost PVO je poslední v Evropě, která tradičním způsobem masky vyrábí.

Ta hudba provází Vánoce už 220 let: Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby poprvé zazněla roku 1796. Proč ji máme tak rádi a čím nás dojímá, i když ji slyšíme třeba posté? A jak si naše bytostně česká Rybovka stojí v porovnání s ostatními vánočními hity?

Určitě si z dětství vzpomínáte na křehké vánoční ozdoby sestavené z maličkých třpytivých perliček. Dědí se z generace na generaci jako pověstné rodinné stříbro, ukládají se s péčí, nostalgií a něhou, a ven z krabic smí jen na Vánoce. Ruční výroba křehkých vánočních ozdob byla zapsaná na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Je to už bezmála 300 let, co se na evropských stolech poprvé objevil porcelán zvaný cibulák. Než se propracoval od tmavých odstínů k bílému podkladu a modrému zdobení, pár desítek let to trvalo. Postupně ale začal být tak oblíbený, že na jeho výrobě založilo živnost několik porcelánek. U nás se vyrábí už více než 130 let v porcelánce v Dubí na Teplicku, před časem dokonce vzniklo speciální muzeum: Dům porcelánu s modrou krví.

Dřevěné chalupy na voňavých stráních, venkovské kostelíky, včelíny a opečovávané zahrádky, uvnitř pak kachlová kamna a hospodyňky, které vám vysvětlí třeba jak se spřádá ovčí vlna nebo suší bylinky: to je Valašské muzeum v přírodě aneb skanzen v Rožnově pod Radhoštěm. Kdo chce poznat, jak se na Valašsku žilo před sto a více lety, lepší místo nenajde.

Tradice předvánoční doby a příběh Svaté rodiny připomíná adventní výstava, kterou připravilo Vlastivědné muzeum Jesenicka. Expozici doplňují a hřejí vystavená historická pokojová kamna a kuchyňské sporáky.

Společnost Rieger-Kloss Varhany s.r.o. v okrese Bruntál byla jedním z největších výrobců varhan vůbec v České republice. Historie této firmy začala rokem 1812, kdy se narodil její zakladatel Franz Rieger a právě on měl už v roce 1845 svoji vlastní dílnu v Krnově.

Největší sbírku loutek vlastní Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi. Naleznete zde asi 8 500 ks loutek z 50 zemí světa. Je zde i největší loutkářská knihovna a sbírka předmětů s loutkářskou tematikou v počtu 45 500 položek ze 70 zemí světa.

Zvláštností české divadelní zábavy je staletá tradice lidového kočovného loutkového divadla – sbírky krásných dřevěných marionet zdobí řadu českých muzeí a mnohé soubory stále hrají pro děti i dospělé. Scéna českých loutkářů vycházela po výtvarné stránce z barokních tradic – zejména marionety byly převážně dílem lidových řezbářů. Loutkář sám vodil všechny loutky a sám mluvil za všechny postavy.

Jak už sám název napovídá, jedná se o pečivo, které pochází z malého městečka Vizovice nedaleko Zlína. Vizovické pečivo je významnou ukázkou valašské lidové umělecké tvorby. Ve Vizovicích má výroba pečiva starou tradici, její původ sahá mnoho století nazpět. Má své známé charakteristické znaky a vyniká přesně vyhraněnou specifičností. Není určeno k jídlu, ale k dekoraci.