Co nás spojuje s
Rumunskem? Například to, že sdílíme jednu z památek zařazených na
seznamu Světového dědictví UNESCO. Když se v červenci 2021
národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny stala první českou přírodní památkou UNESCO, současně byla zařazena do celku, zapsaného na seznamu UNESCO už roku 2007 pod názvem
Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy. Chrání lesní porosty pravěkých a prastarých bukových lesů v řadě evropských zemí. Vedle
České republiky a
Rumunska stejnou památku sdílejí také
Albánie,
Belgie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Německo, Francie,
Itálie, Chorvatsko, Severní Makedonie, Rakousko, Polsko, Švýcarsko,
Slovensko,
Slovinsko, Španělsko a
Ukrajina.
Zázrak jménem Banát
Ráno vás probudí kohout, ke snídani máte čerstvá vajíčka i mléko a večer uléháte do pruhovaných peřin: takové zážitky slibuje
oblast Banát, ležící na rozhraní
Srbska,
Maďarska a
Rumunska. Do Banátu míří cesty řady českých výletníků. I když si na začátku budete připadat jako v kulisách nějakého filmu, od první chvíle budete mít skvělý pocit, že tady jste doma. Možná se stejně jako mnozí další postupně stanete součástí zdejších rodin a do Banátu se budete opakovaně vracet. Jak a kdy se sem ale dostali první osadníci z Čech?
V druhé polovině 18. století za vlády
Marie Terezie se do Banátu začali přesouvat
kolonisté z jiných částí Evropy. Jednalo se především o
Němce, Francouze a Slováky, po roce 1823 se sem dostali i Češi. Impuls k první vlně českého osídlení v rumunském Banátu dal jistý
Magyarly, podnikatel se dřevem z Oravice. Svými sliby nalákal do této oblasti několik desítek českých rodin. Ty založily roku 1823 první českou vesnici,
Svatou Alžbětu (Elisabethfeld), která později zanikla kvůli nedostatku vody. Další vesnice,
Svatá Helena, vznikla patrně v letech 1824–1825. Obě vesnice údajně dostaly svá jména podle Magyarlyho dcer.
Z původního českého osídlení se do dnešní doby zachovalo v rumunském Banátu šest vesnic,
Gernik, Rovensko, Svatá Helena, Bígr, Eibenthal a
Šumice. Každá je jedinečná a v něčem jiná. Založili je kolonisté z různých oblastí, kteří si z české kotliny přivezli původní zvyky, kroje i nářečí. Jejich různorodost je sama o sobě turistickou atrakcí, je to šest různobarevných perel na jednom krásném karpatském náhrdelníku. Navíc všechny vesnice jsou propojené typicky
českým turistickým značením, které znáte z domova, a trasy vás zavedou na nejatraktivnější místa českého Banátu.
Vizitka: Rumunsko v číslech
Rumunsko má rozlohu asi 238 tisíc kilometrů čtverečních a přes 19 milionů obyvatel, od roku 2007 je členem
Evropské unie. Rozkládá na
Balkánském poloostrově a oplývá úchvatnou přírodou s hlubokými lesy a vysokými horami. Hlavním městem Rumunska je
Bukurešť (2,1 milionu obyvatel), k větším městům patří například
Iaşi, Temešvár, Kluž-Napoca, Brašov či
Oradea. Středem země prochází
Karpatský oblouk, který se dělí na
Východní Karpaty a
Jižní Karpaty, nazývané také
Transylvánské Alpy. Východní Karpaty, které míří na sever a pokračují na
Zakarpatské Ukrajině, jsou rozsáhlejší a dělí se na množství horských pásem, například
Maramureş, Rodna, Rarău, Suhard či
Bucegi. Do
Jižních Karpat řadíme pohoří
Piatra Craiului, Fagaraş s nejvyšším vrcholem Rumunska
Moldoveanu (2543 m),
Parâng, Retezat a další.
Zatímco naše hranice tvoří převážně hory, v Rumunsku je to přesně naopak, kolem rumunských hranic se rozkládají většinou nížiny. Na jihu podél
Dunaje to je rozsáhlá a úrodná
Valašská nížina, na západě
Velká uherská nížina. Rumunské pobřeží
Černého moře je dlouhé cca 200 kilometrů, vůbec nejníže položenou částí Rumunska je
Dunajská delta. V povodí Dunaje leží téměř celé území Rumunska, řeka tvoří jižní hranici se
Srbskem a
Bulharskem. Největší umělou nádrží a přehradou jsou
Železná vrata na
Dunaji na hranici se Srbskem s rozlohou přes 700 kilometrů čtverečních.
Rumunské inspirace
Proč byste se měli vypravit do
Rumunska? Třeba kvůli
horské silnici Transfăgărăsan / Transfagaraš, která spojuje jih Rumunska s Transylvánií. Měří asi 170 kilometrů a napočítáte na ní 833 mostů, 28 viaduktů a pět tunelů. Protože prochází mezi
nejvyššími vrcholy Rumunska Moldoveanu (2544 metrů) a
Negoiu (2535 metrů), jde o oblíbené místo pro všechny milovníky hor a dalekých výhledů. Její budování měl na svědomí
někdejší rumunský diktátor Nicolae Ceaușescu. Podobně jako další komunističtí vůdci chtěl dokázat, že dokáže poručit větru i dešti – a výsledkem byla megalomanská stavba, která v Česku a ani jinde v Evropě nemá obdoby. Navíc jestli někde máte opravdu velkou šanci potkat hnědé medvědy, je to právě podél téhle horské silnice!
Líbit se vám budou i krásné
malované kláštery na severovýchodě země, v oblasti zvané
Bukovina,
opevněné kostely nebo středověké město
Brašov s barokním centrem. Podle jedné z pověstí právě sem dovedl slavný
Krysař sto třicet dětí z německého městečka
Hameln, aby tu založily vlastní město. Náš
Terezín a
Josefov vám připomene pevnost ve
městě Alba Iulia s dokonalým tvarem hvězdy. Vidět byste měli i některé z rumunských hradů a zámků – například
hrad Bran, který prý
Bramu Stokerovi posloužil jako inspirace pro domov
upíra Drákuly, anebo monumentální
hrad Hunedoara.
Milovníci technických památek určitě znají
lesní železnici Viseu de Sus, po níž se dodnes vozí dřevo z neprostupných lesů
pohoří Maramureş. Dalším klenotem je takzvaný
Veselý hřbitov ve vesničce Săpânţa, kde hroby zdobí pestře pomalované kříže s vyřezanými portréty zemřelých nebo jejich koníčků. Vynechat byste neměli ani
solný důl Turda, pozoruhodný přírodní podzemní útvar, který vytvořili lidé, anebo
Dácké pevnosti v Orăștijských horách. Soustava šesti opevněných hradišť vystavěných před dvěma tisíci lety je zapsaná na
seznamu Světového dědictví UNESCO.