Kouřící Boreč v Českém středohoří
Jednou z nejznámějších ventarol je
kopec Boreč (449 m), asi 4 kilometry západně od
Lovosic. Keře a stromy na vrchu kolem puklin zdobí
jíní a rampouchy a z některých skalních škvír přímo viditelně stoupá
bílá pára. Čím víc mrzne, tím je zřetelnější. Masiv kopce se v létě chová
jako akumulátor, absorbuje teplo a prohřívá se. V zimě vnikne do puklin chladný mrazivý vzduch. Ten se v puklinách ohřívá, stoupá vzhůru a v jejich ústí na vrcholu
Borče udržuje stálou teplotu, která za žádných okolností
neklesá pod 9°C. Výchozím bodem k návštěvě
vrchu Boreč je ves
Režný Újezd. Ta se nachází na jeho severovýchodním úpatí a právě odsud začíná
okružní naučná stezka, která vás dovede k cíli.
Stříbrný vrch v Lužických horách
Proudění vzduchu skalními sutěmi se odborně nazývá
mikroexhalace. Tento jev je v zimě pozorovatelný i na
Stříbrném vrchu (600 m) poblíž
České Kamenice. Na rozdíl od Borče, je Stříbrný vrch
ovlivněn lidskou činností, neboť se zde do roku 1973 těžil
čedičový kámen. Stejně tak v sousedním lomu na
Zlatém vrchu (657 m), kde se lámaly čedičové sloupce. Vlivem mrazivých povětrnostních podmínek, erozí a zatékání vody do puklin stěn a sutí se vytváří labyrint průduchů a dutin. Na
Zlatý vrch vede červená značka od parkoviště v
obci Líska. Ke
Stříbrnému vrchu se dostanete
neznačenou stezkou obkružující Zlatý vrch.
Vrch Homole na Broumovsku
Nad
Šonovem, obcí nedaleko
Broumova, se zvolna zvedá z údolí Šonovského potoka skoro nenápadný, ale přece jen kopec –
Homole. Známý také jako Šonovská sopka. O sopku se však, jak již víme, nejedná. Za vše mohou opět ventaroly. Na vrcholu se nachází relativně mělká jáma, ze které v mrazivých dnech vystupují
výpary teplého vzduchu. K Šonovské sopce vás dovede modrá značka z Šonova, která začíná u
autobusové zastávky „Šonov, ZD“. Je to odtud asi 2 km.
Loupežnická jeskyně v Olešnici u Ústí nad Labem
Loupežnická jeskyně se nachází poblíž
Velkého Března u Ústí nad Labem. Je to rozsáhlá
puklinová jeskyně, vzniklá posunem jednotlivých bloků rozpukané horniny (fonolit) ve strmém svahu Zámeckého vrchu. V zimě se z podzemí kouří a okolí
nikdy nezamrzá. Loupežnická jeskyně je
největší jeskyně v neovulkanitech v České republice. Patří k největším puklinovým jeskyním u nás. Celkové délka chodeb je 130 metrů. Od vchodu klesá o 36 metrů. Šířka chodeb je od 20 centimetrů do 2,5 metru.
Nejvyšší výška je asi 8 metrů. Během válek tady obyvatelé
schovávali svůj majetek, dnes zde zimují netopýři a vrápenci. K jeskyni často vedou
zvířecí stezky, protože zvěř se k ní chodí
v mrazech ohřát.
Halda Ema v Ostravě
Naším posledním tipem je
Halda Ema v
Ostravě – ovšem tady se nejedná o ventaroly, ale o
stále hořící haldu hlušiny. Prohořívání hald je přirozeným výsledkem procesu
samovznícení, které vznikalo během postupného vršení obrovského množství materiálu na skládku. Teplota uvnitř hald je neobyčejně vysoká,
v haldě Ema činí například
až 1 500 stupňů Celsia. To je žár, který panuje uvnitř sklářských pecí při tavení křemičitého písku. Přestože uvnitř hlady hlušiny stále probíhá hoření, je ostravská dominanta zpřístupněna veřejnosti. Všichni milovníci
dalekých rozhledů tak mohou na umělý kopec vystoupat a užít si fenomenální výhledy na město z 315 výškových metrů.
Teplá díra u Šternberka
Zajímavý přírodní úkaz naleznete v lese
mezi obcemi Bělkovice-Lašťany a Jívová. Ohřátý teplý vzduch zde uniká
Teplou dírou na povrch. Obzvláště efektní je toto místo v zimě, kdy u průrvy nevydrží sníh a stoupá z ní pára. Odborníci se domnívají, že uvnitř kopce existuje
systém puklin, napojený na otvory v dolní části údolí. V zimě vzduch, ohřátý díky vnitřnímu teplu Země na teplotu okolo
7 °C, stoupá vzhůru. V létě naopak bude seshora pukliny dolů do údolí foukat chladný vzduch.
Teplá díra leží stranou značené cesty, uprostřed lesa
nad Bělkovickým údolím. Přístup je sem možný strání strmě od Truskovického potoka anebo od
pramene Jaroslav mezi Horní Boudou a obcí Jívová.