Udělení a představení titulů
Stavba roku je každoročně
nejvýznamnější událostí roku ve stavitelství a architektuře, a je důstojným připomenutím, mimo jiné, i významu například inženýrských, dopravních a průmyslových staveb, které jsou také jeho nedílnou součástí, a ty nejvýznamnější z nich, najdete i mezi letošními oceněnými i přihlášenými stavbami, jak v České republice, tak mezi realizacemi našich firem v zahraničí.
Držitelé titulů v letošním roce poprvé v historii soutěže získávají
unikátní symbolické křišťálové ocenění, které má
podobu razítka v designu Ronyho Plesla vyrobené
sklárnou Rückl. Razítko symbolicky představuje to poslední a zcela výjimečné „razítko“ v procesu celé realizace stavby.
Oceněné stavby roku 2021
V
Praze ocenila porota
rekonstrukci objektu Bubenská 1 v
Holešovicích.
Palác Elektrických podniků patří mezi největší a nejvýznamnější památky meziválečné funkcionalistické architektury na území dnešní ČR. Velkorysý objekt podle návrhu architektů Adolfa Benše a Josefa Kříže byl dokončen v roce 1935.S celkovou výměrou téměř 35 tis m2 svého času platila za největší administrativní budovu v Praze a současně jako ukázka moderních stavitelských postupů a technologií. Cílem současného projektu je prezentovat signifikantní části budovy v jejich autentické rekonstruované podobě a celý objekt pak jako moderní, i dnes plně funkční administrativní budovu poskytující nadstandardní inspirativní prostory nejen pro práci.
Městská plavecká hala Louny upoutala porotu svým elegantním tvarem
zkoseného černého krystalu. Hmota je šikmo seříznutá na jižní straně, kterou se plně otevírá směrem do parkové plochy. Z exteriéru je budova obložena zavěšenými hliníkovými deskami v černé barvě. Objekt je dvoupodlažní, obě podlaží jsou přístupná bezbariérově z terénu, čehož bylo dosaženo využitím terénního zlomu.
Otevřený interiér haly je obložen
modřínovými prkny na dřevěné podkonstrukci. Prostorná bazénová hala je plně otevřená směrem na jih a dovoluje proniknout paprskům zimního slunce hluboko do interiéru.
Kostel Krista Spasitele a komunitní centrum Praha-Barrandov
Barrandovský kostel Krista Spasitele je soudobou stavbou s řadou symbolických i účelných prvků. Prostý pravoúhlý půdorys oživují tři
oblé prvky, které představují
nekonečno, ducha, harmonii, plné pravoúhlé stěny pak charakterizují jistotu, řád a stabilitu.
Bílá barva exteriéru (i interiéru) je znakem
čistoty, pro jejich podtržení a odlišení od běžných staveb jsou všechny omítky v co nejhladším provedení. Vrcholem symboliky je lesklým kovem
zlaté barvy obložený světelný prstenec nad oltářem, přinášející světlo do prostoru presbyteria. Zlatý kruhový prvek dále odkazuje
ke kopulím nad křížením
lodí historických křesťanských chrámů, je otevřenou branou k nebesům, nebeskému Jeruzalému.
Obnova poutního areálu ve Staré Boleslavi – Mariánská zóna
Komplex církevních staveb ve Staré Boleslavi, jehož součástí je i bazilika
Nanebevzetí Panny Marie, prošel kompletní rekonstrukcí v letech 2018 – 2019. V rámci stavby byla provedena kompletní rekonstrukce vnějšího pláště i interiéru objektů s důrazem na památkovou hodnotu objektů. Bazilika je jednolodní s bočními výklenkovými kaplemi, s užším obdélným, polokruhovým ukončením presbytářem s dvojicí hranolových věží s cibulovými báněmi po stranách.
Logistické centrum LIDL Buštěhrad
Jedná se o výstavbu
nového Logistického centra Lidl na nevyužívaných plochách stávající průmyslové zóny Kladno – východ Dříň, kde byly v minulosti provozovány hutní a zpracovatelské provozy POLDI. Z hlediska využití území jde o obecně
doporučované využití tzv. brownfields. V prostoru zájmové lokality byly provedeny demolice starých stavebních a technologických objektů s
maximálním zpětným využitím recyklovaných materiálů.
Depozitář Slovenské Strely v Kopřivnici
Místo stavby se nachází v areálu Tatra Truck a.s.
Kopřivnice, v jihozápadní části areálu. Vedle novostavby
depa pro Slovenskou strelu se nachází vlakové nádraží Kopřivnice. Hlavní část objektu slouží jako výstavní prostor a depo pro Slovenskou strelu. V přízemí se dále nachází kancelář správce budovy, hygienické zázemí a sklad olejů. Motorový vůz vyrobený v
kopřivnické Tatře byl uveden do provozu
13. července 1936. Byl nasazený na trati Praha – Bratislava, i proto dostal pojmenování Slovenská strela. Jezdil s jedinou zastávkou v Brně a byl to tehdy
nejrychlejší spoj, který jezdil po československých kolejích. Trasu urazil za čtyři hodiny a 50 minut. V objektu probíhají pouze předem objednané prohlídky pro cca 20členné skupiny.
Rekonstrukce Hybernská 1
V centru historické zástavby na hranici městských částí Staré Město a Nové město se nachází
objekt Hybernská 1, který prošel zásadní rekonstrukcí. Díky ní byly obnoveny památkově chráněné části objektu a vytvořeny nové funkce odpovídající standardu 21. století. Budova byla
citlivě zrekonstruována při respektování všech hodnot památky a zároveň byly odstraněny nevhodné zásahy do objektu, především uvedení fasád v parteru do původní okenní modulace a odstranění přístavby v zadní části objektu směrem do náměstí. Vnější vzhled historického objektu se v podstatě ponechal.
Zpřístupnění paláce na hradě Helfštýn
Zchátralý palác na
hradě Helfštýně, který byl pro veřejnost uzavřený od roku 2013 a v posledních třech letech procházel celkovou opravou, je od poloviny srpna 2020 novým turistickým lákadlem.
Rekonstrukcí prošlo celkem 11 torz místností, které slouží jako průchozí a výstavní prostory. Vznikly i nové terasy, které přiblíží pohledy na architektonicky zajímavé prvky z nové perspektivy a umožní tak lépe vnímat samotný palác a byla
zrekonstruována plocha nádvoří. Důležitým požadavkem bylo zastřešení
nově vložených expozic způsobem, který nesměl přesahovat stávající výšku hradu. Zastřešení prostor je tedy z pískovaného skla zapuštěné pod úroveň koruny zdí, které je snadné na údržbu a zároveň dobře rozptyluje světlo, čímž zajišťuje vynikající světelné podmínky pro vloženou expozici a nasvětlení samotné architektury paláce. Tímto způsobem
bylo zastřešeno 5 výstavních prostor a střešní konstrukci byla vybavena dvě schodiště, která slouží jako vyhlídkové plošiny.
Vila vnitřní krajina v Novém Jičíně
Dům je směřován spíše do sebe, do jakési obytné introvertnosti.
Vytváří vnitřní obytnou krajinu, která do sebe pojímá všechny funkce. Zároveň umožňuje průhledy do okolního světa. Těžištěm domu se stává
atrium. Základní platforma domu je vyvýšena nad úroveň ulice, ocitá se tak vůči ulici v soukromější pozici, optické i akustické. Vnitřní krajině odpovídá i výškové rozvrstvení na jednotlivých platformách (zázemí – společenská část – klidová část – venkovní sezení). Dům je zasazen v mírně svažitém terénu a je dvoupodlažní.
Rekonstrukce kanalizačního sběrače Nad Novou Libní
Jedná se o
přeložku trasy stávajícího jednotného kanalizačního sběrače stokové sítě
Prahy. Přístup do nové trasy kanalizace je celkem třemi nově umístěnými revizními šachtami. Dominantou této stavby je
kruhové spadiště s tangenciálním nátokem. Vlastní spadišťový prostor je veden středem tubusu o průměru 1,20m. Splaškové odpadní vody nejsou vedeny svislým spádovým stupněm nýbrž obtokovým žlabem umístěným
na spirálové desce vedle schodišťového prostoru. Toto řešení zamezuje vzniku škodlivého aerosolu při provzdušnění proudu splaškové vody. Přístup do spadišťového prostoru je skrze točité schodiště. Spadiště je navrženo jako
monolitický železobetonový tubus o světlém průměru 5,25m. Celková hloubka tohoto spadiště je 35,50m.
Stavby, které ocenila veřejnost nejvyšším počtem hlasů
Voliéra La Pampa v Zoo Ostrava – jedná se o největší průchozí voliéru v
zoo. Návštěvníci do ní mohou vstoupit a užít si bezprostřední blízkosti zvířat. Voliéra byla navržena jako symbolické spojení tří oblastí Argentiny: Espinalu, Monte a Pampy s
odlišným podnebím i vegetací. Díky úzké spolupráci architektů, stavebníků a zoologů bylo možné vytvořit unikátní prostředí, které je jednak atraktivní pro návštěvníky ostravské zoo a jednak příznivé k jeho okřídleným obyvatelům. Svérázná
voliéra je domovem hejna kondorů havranovitých, ibisů šedokřídlých, dále jsou zde
ostralky žlutozobé, kachny bronzovokřídlé, pisily americké a jeden zástupce savců
morče divoké.
Modernizace
Severočeského muzea v Liberci – cílem modernizace nebylo pouze rozšíření a zpřístupnění muzejní sbírky celé expozice, ale součástí zadání bylo také vybavení celé budovy muzea
novodobou vyspělou technologií, která v prvé řadě zdůrazní a hlavně ochrání exponáty a vlastní budovu, ale také zajistí potřebný hygienický, klimatický a tepelný komfort pro návštěvníky. Dalším cílem bylo stavebními úpravami zamezit nežádoucímu křížení návštěvnického provozu se zaměstnaneckým a zlepšit pohyb
osobám s omezenou schopností pohybu. Forma expozic je cílena na celé spektrum návštěvníků počínaje předškolními dětmi až po seniory. Vzhledem k tomu, že je budova
nemovitou kulturní památkou, bylo architektonické řešení plně podřízeno historické hodnotě budovy.
Obnova
Pusteven (Libušín) – nový Libušín vznikl jako
vědecká rekonstrukce, tedy za použití původních technologií. Stavba má odolávat času a výkyvům počasí mnohem lépe, než kdyby byla postavená ze strojově opracovaných trámů. Referenčním bodem obnovy se stal rok
1925, kdy se památka zprovozňovala po první světové válce. Tehdy došlo k úpravám chaty Libušín a z pohledu dnešní funkce byla provozuschopná. Důležitým zdrojem informací byly
historické fotografie zachycující původní vzhled chaty.
Dále lidé ohodnotili například obnovu
areálu poutního kostela Navštívení Panny Marie v Horní Polici,
rozhlednu Nový Hrádek,
kulturní centrum Pivovar Domažlice,
rozhlednu Blahutovice,
naučnou stezku Olšina,
Wellness SEN Senohraby anebo
Lanovou dráha D-line Štvanice (Králičák).