![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/2a771738-064c-44df-85ff-54de17b6b858/040-cheb-retromuseum.jpg.aspx&width=300&height=198)
Není panelák jako panelák – a to platí i pro šest věžáků v
Kladně - Rozdělově. Vyrostly mezi lety 1953 až 1958 podle projektu
architektů Josefa Havlíčka, Karla Filsaka a Karla Bubeníčka, dostaly se na řadu pohlednic i na poštovní známku, a protože podle odborníků patří k nejcennějším ukázkám kladenské architektury, dočkaly se zařazení mezi nemovité kulturní památky. V jednom z nich nyní vzniklo
Muzeum věžáků. Pro zájemce se
poprvé otevře v sobotu 14. března, ale nepočítejte s běžnou otvírací dobou. V domě se běžně bydlí, a dokonce tu stále žije několik lidí, kteří se do věžáku nastěhovali hned po jeho dokončení. Muzeum proto bude otevřené jen každou sobotu a během některých státních svátků. Prohlídka trvá asi hodinu a půl a je nutné ji rezervovat předem.
Muzeum věžáků: dobový luxus
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/c737f023-e55b-4037-a343-e537c8d76b3a/040-kladno-vezaky-kdysi.jpg.aspx&width=300&height=198)
Věžáky v
Kladně byly ve své době považovány za symbol komfortního bydlení. Zdobily je fasády ze zušlechtěné omítky kamenného vzhledu, typické pro prvorepublikové stavby, a různé výtvarné prvky – například keramické obklady znázorňující různá zvířata nebo domovní znamení. Byly tu prostorné vstupní haly s lampami a sedacími soupravami, byty měly vytápěné podlahy a obyvatelé měli v každém patře k dispozici prostory s popelnicemi, které se pravidelně vyvážely. V suterénu se dochovaly místnosti s pračkami, sušičkami a mandlem, pod nimi ale bylo ještě druhé podzemní patro. To v souladu s dobou sloužilo jako protiletecký kryt, z něhož vedly únikové chodby až do nedalekého lesa.
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/b4d152c5-b10e-4bb5-ba83-878ea14951be/040-kladno-vezaky-byt.jpg.aspx&width=300&height=198)
Při prohlídce
Muzea věžáků se v čase vrátíte o desítky let zpět a zažijete podobu i atmosféru domu v době krátce po dokončení. Věžák si projdete doslova od sklepů až po střechu, a to včetně krytu civilní obrany, ukázkového bytu či střešní terasy s výhledem. Chybět nebude ani film, v němž hovoří původní obyvatelé domu, materiály o průmyslové expanzi Kladna, model celého sídliště i velký
model věžáku z kostiček Lega. Seznámíte se také s hlavním architektem věžáků i celého sídliště
Josefem Havlíčkem, jemuž město loni udělilo čestné občanství in memoriam.
Panelové retro
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/2a030200-bf7d-4bf8-8919-05a44d139d07/040-kladno-vezaky-hala.jpg.aspx&width=300&height=198)
Kladenským muzeem návrat do dávno minulých časů končit nemusí. Ať už patříte mezi fandy architektury anebo třeba chcete dětem ukázat, v čem jste vyrůstali, dobrým tipem je prohlídka
Retromusea v
Chebu – i když sídlí v historickém centru města, dobové interiéry si snadno představíte v nějakém paneláku.
Totéž platí pro návštěvu
Národního technického muzea v
Praze.
Expozice s nenápadným názvem Technika v domácnosti je první svého druhu v dějinách muzea a zároveň jedna z mála podobně zaměřených ve střední Evropě. Nabízí přehlídku předmětů, které přibližně od poloviny 19. století do současnosti usnadňovaly práce v domácnosti. Dobu vzniku kladenských věžáků dokumentuje například sbírka kuchyňských spotřebičů z dob reálného socialismu nebo umakartové panelákové koupelny.
Přehlídka panelových zajímavostí
Věžáky v Kladně vznikly jako součást plánovaného vzorového sídliště, které ale nikdy nebylo dokončeno. Náměstí s kolonádou a budovatelskými sochami nebo experimentální dům z litého betonu zůstaly jen na papíře. Celý unikátní architektonicko-urbanistický celek nese už asi dva roky jméno Sídliště architekta Havlíčka.
- Věžáky v Rozdělově svým stylem připomínají pražský hotel International a jeho vzor, Lomonosovovu univerzitu v Moskvě. V roce 2015 si proto zahrály ve filmu Dítě 44 s Tomem Hardym v hlavní roli, kde domy představovaly právě Moskvu 50. let.
- Největší české sídliště je Jižní Město v Praze, přezdívané Jižňák i Jižák. Počtem obyvatel (75 000) je srovnatelné se Zlínem.
- Právě tam, na východní Moravě, se zrodily panely: s díly, které by se daly využít pro rychlou bytovou výstavbu, experimentovala firma Baťa již ve čtyřicátých letech, ve Zlíně také vyrostly první pokusné domy tohoto typu. Nejstarší celopanelový dům u nás stojí od roku 1953 na Benešově nábřeží ve Zlíně.
První pražský panelák, který dodnes stojí ve čtvrti Ďáblice, byl dokončen v roce 1953.
- Koho by nezajímaly sídlištní rekordy? Náš nejdelší rovný panelák stojí v Zelenohorské ulici na sídlišti Bohnice. Je 335 metrů dlouhý, má 12 pater a do 400 bytů se vstupuje 18 vchody.
- Nejvyšší je někdejší hotel Kupa na Jižním Městě; dva věžáky spojené v nejvyšších patrech krytým mostem mají 23 pater a měří 81 metrů.
- Ve stejné době jako věžáky v Kladně se v Litvínově stavěl Kolektivní dům alias Koldům. Experimentální dům navazoval na prastaré utopické vize společného bydlení včetně jídelny, prádelny, dětské školky, tělocvičny a společných prostor, kde se lidé měli po práci bavit.
- Jako jedno z nejlepších sídlišť u nás odborníci (a hlavně jeho obyvatelé) hodnotí to v pražských Ďáblicích a brněnské sídliště Lesná.