Není panelák jako panelák – a to platí i pro šest věžáků v
Kladně - Rozdělově. Vyrostly mezi lety 1953 až 1958 podle projektu
architektů Josefa Havlíčka, Karla Filsaka a Karla Bubeníčka, dostaly se na řadu pohlednic i na poštovní známku, a protože podle odborníků patří k nejcennějším ukázkám kladenské architektury, dočkaly se zařazení mezi nemovité kulturní památky. V jednom z nich vzniklo
Muzeum věžáků. Nepočítejte ovšem s běžnou otvírací dobou. V domě se běžně bydlí, a dokonce tu stále žije několik lidí, kteří se do věžáku nastěhovali hned po jeho dokončení. Muzeum proto je otevřené jen každou sobotu a během některých státních svátků. Prohlídka trvá asi hodinu a půl a je nutné ji rezervovat předem.
Muzeum věžáků: dobový luxus
Věžáky v
Kladně byly ve své době považovány za symbol komfortního bydlení. Zdobily je fasády ze zušlechtěné omítky kamenného vzhledu, typické pro prvorepublikové stavby, a různé výtvarné prvky – například keramické obklady znázorňující různá zvířata nebo domovní znamení. Byly tu prostorné vstupní haly s lampami a sedacími soupravami, byty měly vytápěné podlahy a obyvatelé měli v každém patře k dispozici prostory s popelnicemi, které se pravidelně vyvážely. V suterénu se dochovaly místnosti s pračkami, sušičkami a mandlem, pod nimi ale bylo ještě druhé podzemní patro. To v souladu s dobou sloužilo jako protiletecký kryt, z něhož vedly únikové chodby až do nedalekého lesa.
Při prohlídce
Muzea věžáků se v čase vrátíte o desítky let zpět a zažijete podobu i atmosféru domu v době krátce po dokončení. Věžák si projdete doslova od sklepů až po střechu, a to včetně krytu civilní obrany, ukázkového bytu či střešní terasy s výhledem. Chybět nebude ani film, v němž hovoří původní obyvatelé domu, materiály o průmyslové expanzi Kladna, model celého sídliště i velký
model věžáku z kostiček Lega. Seznámíte se také s hlavním architektem věžáků i celého sídliště
Josefem Havlíčkem, jemuž město udělilo čestné občanství in memoriam.
Panelové retro
Kladenským muzeem návrat do dávno minulých časů končit nemusí. Ať už patříte mezi
fandy architektury anebo třeba chcete dětem ukázat, v čem jste vyrůstali, dobrým tipem je prohlídka
Retromusea v
Chebu – i když sídlí v historickém centru města, dobové interiéry si snadno představíte v nějakém paneláku.
Totéž platí pro návštěvu
Národního technického muzea v
Praze.
Expozice s nenápadným názvem Technika v domácnosti je první svého druhu v dějinách muzea a zároveň jedna z mála podobně zaměřených ve střední Evropě. Nabízí přehlídku předmětů, které přibližně od poloviny 19. století do současnosti usnadňovaly práce v domácnosti. Dobu vzniku kladenských věžáků dokumentuje například sbírka kuchyňských spotřebičů z dob reálného socialismu nebo umakartové panelákové koupelny.
Přehlídka panelových zajímavostí
Věžáky v Kladně vznikly jako součást plánovaného vzorového sídliště, které ale nikdy nebylo dokončeno. Náměstí s kolonádou a budovatelskými sochami nebo experimentální dům z litého betonu zůstaly jen na papíře. Celý unikátní architektonicko-urbanistický celek nese už asi dva roky jméno Sídliště architekta Havlíčka.- Věžáky v Rozdělově svým stylem připomínají pražský hotel International a jeho vzor, Lomonosovovu univerzitu v Moskvě. V roce 2015 si proto zahrály ve filmu Dítě 44 s Tomem Hardym v hlavní roli, kde domy představovaly právě Moskvu 50. let.
- Největší české sídliště je Jižní Město v Praze, přezdívané Jižňák i Jižák. Počtem obyvatel (75 000) je srovnatelné se Zlínem.
- Právě tam, na východní Moravě, se zrodily panely: s díly, které by se daly využít pro rychlou bytovou výstavbu, experimentovala firma Baťa již ve čtyřicátých letech, ve Zlíně také vyrostly první pokusné domy tohoto typu. Nejstarší celopanelový dům u nás stojí od roku 1953 na Benešově nábřeží ve Zlíně.
První pražský panelák, který dodnes stojí ve čtvrti Ďáblice, byl dokončen v roce 1953.- Koho by nezajímaly sídlištní rekordy? Náš nejdelší rovný panelák stojí v Zelenohorské ulici na sídlišti Bohnice. Je 335 metrů dlouhý, má 12 pater a do 400 bytů se vstupuje 18 vchody.
- Nejvyšší je někdejší hotel Kupa na Jižním Městě; dva věžáky spojené v nejvyšších patrech krytým mostem mají 23 pater a měří 81 metrů.
- Ve stejné době jako věžáky v Kladně se v Litvínově stavěl Kolektivní dům alias Koldům. Experimentální dům navazoval na prastaré utopické vize společného bydlení včetně jídelny, prádelny, dětské školky, tělocvičny a společných prostor, kde se lidé měli po práci bavit.
- Jako jedno z nejlepších sídlišť u nás odborníci (a hlavně jeho obyvatelé) hodnotí to v pražských Ďáblicích a brněnské sídliště Lesná.