Architektonický styl
brutalismus byl populární v letech
1954 – 1970. Název vzešel z francouzského slova béton brut („drsný beton“). Brutalismus byl odpovědí mladých architektů, kteří se
chtěli vymezit vůči Le Corbusierovi, Gropiovi a dalším
veličinám moderní architektury.
Styl záměrně ponechává stavební materiály (obzvláště beton)
v surovém stavu, přičemž velké plochy surových stěn
kontrastují se zasklenou konstrukcí nebo s malými okny. Stavby v podobě kvádru mají obvykle svisle členitou fasádu. Jedním ze znaků brutalismu je, že se
uvnitř ani zvenčí nezakrývá beton žádnou omítkou nebo fasádou. Přesto, že si většina lidí myslí, že je brutalismus
výspou komunistické doby, je tento styl paradoxně výdobytek „západu“. Československý brutalismus byl jemnější, především díky tomu, že architekti nenechávali fasády domů čistě betonové, ale doplňovali je například umělecky pojatým keramickým obkladem nebo jinými materiály, které stavbu polidšťovaly.
Ke stavbám, které se
v žebříčcích a hodnoceních veřejnosti opakovaně objevují jako ty nejošklivější v
Praze, patří třeba
budova bývalého Federálního shromáždění,
hotel Pyramida na Břevnově, dispečink Dopravního podniku u I. P. Pavlova či
obchodní dům Kotva.
Stavby ve stylu brutalismu (výběr)
Praha
bývalá budova Federálního shromáždění (Karel Prager)
budova
Nové scény Národního divadla (Karel Prager)
budova Transgas (Václav Aulický)
obchodní dům Kotva (Věra Machoninová a Vladimír Machonin)
hotel InterContinental (Karel Bubeníček)
budova Koospol (Stanislav Franc)
hala hlavního nádraží – nová budova (Josef Danda, Jan Bočan, Julie Trnková a Alena a Jan Šrámkovi)
věž bývalých Státních telekomunikací na Žižkově, přezdívaná
Mordor (František Cubr, Josef Hrubý, Zdeněk Pokorný, František Štráchal, Vladimír Oulík)
dostavba věží
kláštera Emauzy (František Maria Černý)
DBK (Dům bytové kultury) na Budějovické (Věra Machoninová)
Parkhotel v Holešovicích (Zdeněk Edel a Jiří Lavička)
hotel Olympik na Invalidovně (Josef Polák, Milan Rejchl, Vojtěch Šalda a Jan Zelený)
hotel Panorama (Alois Semela a Vlado Alujevič)
hotel Pyramida (manželé Cajthamlovi)
Strahovský stadion a výduch Strahovského tunelu (Ferdinand Balcárrk a Karrl Kopp)
Budova pošty na Pankráci (Václav Aulický)
Barrandovský most (Karel Filsak)
Dům ČKD na Můstku (Jan Šrámek, Alena Šrámková)
Budova Montovaných staveb Pankrác (Vladimír Kýn)
Mimopražské budovy
obchodní dům Prior v Olomouci (Jan Melichar)
komplex
Thermal v Karlových Varech (Věra Machoninová a Vladimír Machonin)
Obchodní dům Prior v Jihlavě (Jan Melichar)
Obchodní dům Dyje ve Znojmě (Josef Opařil)
budova české ambasády v Berlíně (Vladimír a Věra Machoninovi)