Míst, odkud je s mírnou nadsázkou vidět od
Šumavy až sousedům do Tater, máme v Česku celou řadu. Mezi ty nejdostupnější patří třeba
rozhledna s otočnou kopulí na Zvičině (671 m) v
Podkrkonoší nebo
Kozákov, hora známá jako naleziště drahých kamenů. Se 744 metry nadmořské výšky je nejvyšším vrcholem
Českého ráje, ovšem proti horám, které vám nabídneme v rychlém přehledu, jsou
Zvičina i
Kozákov úplná mrňata.
Poledník na Šumavě
Poledník neboli Polední hora (1315 m n. m.) je jedním z dominantních vrcholů centrální
Šumavy. Stojí tu jedna z nejnedostupnějších rozhleden v Česku – dlouho byla z důvodu rekonstrukce
uzavřena. Otevřená je denně, v červnu od 9:30 do 16:30 a v červenci a srpnu do 17:00 hodin. Z několika cest je sem nejlepší trasa pěšky z
Prášil kolem
Prášilského jezera, ale včetně zpáteční cesty počítejte s trasou dlouhou minimálně 11 km. Až k rozhledně také vede značená
cyklostezka. Z věže je za dobrého počasí výhled na
celou Šumavu, obdivovat můžete i
malebné Pošumaví a vrcholky Alp; jsou odtud vzdálené přibližně 180 km. U paty věže vznikla srubová stavba s krytým posezením, občerstvením a
informačním střediskem národního parku Šumava, opodál také objevíte jednu ze
zážitkových tras.
Kurzova věž na Čerchově
Na kole i pěšky se můžete vydat také na
Čerchov (1 042 m n. m.),
symbol Domažlicka a
nejvyšší vrchol Českého lesa. Z kamenné
Kurzovy rozhledny se otevírá pěkný kruhový
výhled na Šumavu, Podunají a Český les, za dobré viditelnosti spatříte i
Klínovec v
Krušných horách i štíty Alp. Nejkratší trasa vede ze severu po červené značce od parkoviště z
Capartic (4 km), tam se také můžete napojit na cyklostezku, která stoupá k vrcholu partiemi podél česko-německých hranic. Z
Pece pod Čerchovem vás k rozhledně dovede modrá značka (5 km), od
oblíbené rekreační oblasti na Babylonu s přírodním koupalištěm značka zelená (7 km).
Lysá hora v Beskydech
Na
Lysou horu, nekorunovanou královnu
Moravskoslezských Beskyd s nadmořskou výškou 1 323 metrů se také dostanete jedině pěšky nebo na kole. Zatímco značené turistické stezky včetně
naučné stezky sem vedou ze všech stran, například z
Malenovic, Ostravice nebo Visalají, pro cyklisty je vhodná jen 9 km dlouhá asfaltka z Papežova. Ve všech případech počítejte s převýšením
zhruba 700–900 metrů. Odměnou za vynaloženou námahu vám však bude
fantastický výhled na celé
Beskydy,
Malou Fatru a někdy dokonce až
Západní Tatry – Roháče. Vidět bývá i 200 km vzdálená
Sněžka.
Králický Sněžník
Dlouhý pochod s převýšením několika set metrů budete muset zdolat také cestou na vrcholek
Králického Sněžníku (1 424 m n. m.), ať už zvolíte cestu ze Stříbrnice nebo z
Dolní Moravy. Těsně pod vrcholkem objevíte
základy bývalé Lichtensteinovy chaty, známou
žulovou sošku slůněte a také
pramen řeky Moravy. Z vrcholku, kde nyní stojí kontroverzní
polská rozhledna dohlédnete za příznivých podmínek na dva nejvyšší body naší země – přirozený, tedy
vrchol Sněžky (1 603 m), a umělý, který představuje špička vysílače na
nejvyšší hoře Moravy, na
Pradědu ve výšce 1 638 m.
Praděd: jednoduše i dlouze
Cesta na
Praděd (1 492 m), nejvyšší vrchol
Hrubého a Nízkého Jeseníku, může být krátká nebo dlouhá. Ta jednodušší vede ze
sedla Hvězda nad
Karlovou Studánkou kyvadlovou autobusovou dopravou na
Ovčárnu a odtud kolem
chaty Barborka rovnou vzhůru k
televiznímu vysílači s rozhlednou. Delší je cesta z
Červenohorského sedla přes
Švýcárnu, nejromantičtější trasa pak míří z
Karlovy Studánky vzhůru po
naučné stezce po březích a kolem vodopádů Bílé Opavy. Ať už zvolíte kteroukoli variantu, z
vyhlídkového ochozu na Pradědu je za dobrého počasí krásný rozhled na
Beskydy s
Lysou horou a
Radhoštěm, vidět bývá i
Sněžka,
Vysoké Tatry a Malá Fatra na Slovensku nebo
rakouské Alpy.
Milešovka, královna Českého středohoří
Výhled od
Zvičiny přes
Krkonoše,
Krušné hory a
pražskou kotlinu až po
Šumavu se před vámi otevře, když stanete na vrcholu
Milešovky (837 m n.m.). Nejvyšší hora
Českého středohoří je známá díky meteorologické observatoři a drží několik rekordů. Je považována za
největrnější místo Česka, podle statistik tu bývá až padesát bouří ročně a vrch kromě toho přitahuje blesky; říká se jí proto také
Hromová hora. Na vrcholek, převyšující okolní krajinu o 350 m, vede několik značených tras, vesměs náročných, strmých,
kamenitých, nezpevněných a úzkých. Pro cyklisty není vhodná ani jedna. Vůbec
nejdrsnější výstup na
Milešovku vede z obce Milešov po červené značce.
Velká Javorina: nejvyšší vrchol Bílých Karpat
Velká Javořina leží v
Bílých Karpatech na moravsko-slovenském pomezí
nedaleko obce Strání. Se svými 970 m n. m. je zároveň nejvyšší horou tohoto pohoří. Vrcholem hory prochází hranice České republiky se Slovenskem. Vrcholová část Javorina s
původními bukovými lesy je součástí
Národní přírodní rezervace Javořina, která zahrnuje pralesovitý porost na vápnitém flyši severního svahu a společenstvo horské louky na vrcholu a severním svahu
Velké Javořiny. Od roku 2008 je současně na ploše 165 hektarů vyloučen jakýkoli zásah do lesního porostu, na Javořině byl
vyhlášen prales. Na
Velkou Javořinu je
nejkratší cesta z pohraniční vesničky Květná po zelené značce, přes chráněnou přírodní rezervaci Javořina. Ve Velké nad Věličkou začíná také
Javořinská naučná stezka. Celková
trasa měří 23 km, cestou potkáte 14 panelů naučné stezky informující o zdejším kraji a jeho obyvatelích.