Do jeskyní v Moravském krasu se po povodních vracejí turisté

Nejkratší a nejstrmější kabinová lanovka spojuje Punkevní jeskyně s okrajem propasti Macocha v Moravském krasu. Lanovka na dráze 249 metrů a je denně využívána asi patnácti sty turisty. Lanová dráha má převýšení sto čtyřicet metrů a je tak nejstrmější v celé České republice.

Moravský kras je největší a nejlépe vyvinutou krasovou oblastí s nejširším spektrem krasových jevů v Česku a patří také mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Na celém území je známo více než 1100 jeskyní, z nichž pět je přístupných veřejnosti.

Nejdelším podzemním vodním tokem v Česku je Punkva a její zdrojnice v soustavě Amatérské jeskyně v Moravském krasu. Protéká Sloupsko-Šošůvskými jeskyněmi a Sloupským koridorem Amatérské jeskyně do propasti Macocha.

Vydejte se pozpátku 40 tisíci let historie. Jeskyně Výpustek patří mezi nejvýznamnější jeskynní systémy Moravského krasu. Velmi zajímavá podzemní prostora má bohatou a velmi neobvyklou historii. Labyrint temných chodeb a dómů byl vytvořen ponorovou činností Křtinského potoka.

Bertalánka leží v Pustém žlebu za Čertovou brankou. Trasa pro návštěvníky vede labyrintem chodeb s malými prostory a menší propastí. Nejde zde o krasové jevy, ale spíše o zvláštní zážitek – poznáte, jak se v jeskyních cítí jeskyňáři.

Navštivte nově otevřenou zážitkovou expozici o Moravském krasu. Ponořte se v ní do devonského moře, vytvořte si krápníky a jeskyně, proleťte se s netopýry, poznejte lesy, stráně, kytky i zvířata. A jak se žije Krasu s člověkem?

Mezi Skalním Mlýnem a jeskyní Balcarka se v délce asi 5 km táhne Suchý žleb. Kaňonem s množstvím jeskyní vede zelená turistická značka od Skalního Mlýna do Vilémovic. Mezi nejkrásnější místa patří Kateřinská jeskyně, Balcarka nebo skalní oblouk Čertův most.

Na okraji propasti Macocha jsou dva vyhlídkové můstky. První z nich byl vybudován v roce 1882 – je umístěn v nejvyšším bodě a jmenuje se Horní můstek. Druhý z nich pochází z roku 1899, nachází se 92 metrů nad spodní částí propasti a je z něho velmi dobře vidět na dno.

Vydejte se na výlet do Punkevních jeskyní! Procházet se budete mohutnými dómy a chodbami s krápníkovou výzdobou až na dno propasti Macocha. Svou oblibu si získaly díky tomu, že v nich lze podniknout romantickou plavbu na lodičkách na podzemní říčce Punkvě.

Obec Rudice leží asi 10 km od Blanska nedaleko obce Jedovnice v Moravském krasu. Byla založena jako hornická osada a první písemná zmínka o Rudici pochází z roku 1247. Známá je svými přírodními krásami mezi nimiž vyniká Rudické propadání a známý je také zdejší větrný mlýn z roku 1865.

Prozkoumejte městys Ostrov u Macochy v chráněné krajinné oblasti Moravský kras, 14 km východně od Blanska a nabídku turistických atraktivit. Ostrov leží v těsné blízkosti světoznámé propasti Macocha, na začátku i na konci vesnice se nachází dvě jeskyně – pro turisty přístupná jeskyně Balcarka a Císařská jeskyně, která slouží k léčbě dětského astmatu. Ať už máte rádi historii, kulturu nebo přírodu, určitě zde najdete něco pro sebe.

Prohlídka, za kterou se dřív platilo i životem, není dnes ničím nebezpečným. Jestli jste z Moravy, nemusíme vám Macochu představovat. Ale pokud bydlíte v jiném koutu Česka, možná jste o téhle propasti slyšeli jen ve zprávách v souvislosti se sebevrahy. Přitom je to hlavně úžasná atrakce, jejíž prohlídka je součástí okruhu nejnavštěvovanějších jeskyní u nás!

Punkva je ponorná řeka v Moravském krasu a v České republice se jedná o nejdelší podzemní tok. Řeka vzniká v podzemním systému Amatérské jeskyně soutokem Sloupského potoku a Bílé vody.

Jedná se o 7,5 km dlouhý krasový kaňon v Moravském krasu. Stěny kaňonu tvoří strmé vápencové skály s velkým množstvím jeskyní, žleb je bezvodý až na spodní část, kde vyvěrá říčka Punkva.

Josefovské údolí (někdy zvané též Křtinský žleb) je 10 km dlouhý krasový kaňon táhnoucí se mezi Adamovem a Křtinami. Jeho název odkazuje na osadu Josefov, která se nachází ve střední části údolí.

Naučná stezka u Sloupsko-šošůvských jeskyní v Moravském krasu vede od jeskyně Kůlna k parkovišti. Měří sice jen 1 km, ale když se budete věnovat pěti informačním panelům na trase, zabere vám i 30 minut.

Volně přístupná jeskyně v údolí potoka Říčky v Moravském krasu je známou archeologickou lokalitou a jedním ze tří nalezišť kosterních pozůstatků neandrtálského člověka na našem území.

Jeskyně Netopýrka se nachází nedaleko obce Ochoz u Brna, v jižní části Moravského krasu, v údolí Říčky. Za vstupní částí se nalézá větší prostora, pod níž pokračuje nízká a úzká plazivka, klesající až k podzemnímu toku. Vstup do jeskyně je volný, na vlastní nebezpečí.

Nově objevená jeskyně se nachází mezi Kateřinskou jeskyní a propastí Macochou. Speleologové ji objevili v místech, na nichž kdysi pracoval se svými kolegy slavný jeskynní badatel Karel Absolon. Pro turisty je zatím zapovězená.

Hladomorna (někdy nazývaná Lidomorna) je jeskyně, která se nachází ve skále pod hradem Holštejn v oblasti Moravského krasu. Ve středověku sloužila jako pochmurné vězení. Provinilci, které do ní házeli z nádvoří hradu, zemřeli buď při pádu dolů nebo hladem.

Moravský kras severně od Brna patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Na celém území je známo více než 1100 jeskyní, z nichž pět je přístupných veřejnosti. Dominantou střední části Moravského krasu je Rudické propadání, kde pod zem mizí vody Jedovnického potoka.

Jeskyni tvoří dva vzájemně spojené mohutné dómy s přilehlými chodbami. Jeskyně byla pro veřejnost otevřena už v roce 1910. Hlavní dóm je s rozměry 95x44x20 metrů největší veřejnosti zpřístupněnou podzemní prostorou v Moravském krasu.

Jeskyně Balcarka v Ostrově u Macochy představuje svou krápníkovou výzdobou snad nejbohatší jeskyni Moravského krasu. Do nového turistického okruhu byla zahrnuta i část jeskyně s bývalým muzeem, které bylo krátce zpřístupněno v roce 1938. Návštěvní trasa se tak prodloužila o 150 metrů.

Nové expozice s názvem Jeskyně a lidé rozšiřují prohlídkové trasy v jeskyních Balcarce, Kateřinské, Sloupsko-šošůvských a v jeskyni Výpustek, kde je navíc umístěna rozsáhlá výstava věnovaná celému Moravskému krasu, jeho geologii, objevování, výzkumu či archeologickým a paleontologickým nálezům.

Amatérská jeskyně je nejdelší jeskyní České republiky. Byla objevena roku 1969 po nesmírném úsilí při prokopávání desítek metrů zavalených komínů a postupně propojována s dalšími jeskyněmi, mezi něž patří i Punkevní jeskyně a propast Macocha. Celková délka propojeného systému dnes přesahuje 40 km.

V Blansku, které je díky pozoruhodnému okolí s řadou přístupných jeskyní považováno za vstupní bránu do Moravského krasu, si přijdou na své ti, kdo mají rádi industriální architekturu a technické památky. Milou kuriozitou je dřevěný kostelík, který se do Blanska přestěhoval z Podkarpatské Rusi.

Netradiční zážitky a nevšední aktivity v jeskyních Moravského krasu, to nabízí jeskyňáři z Ostrova u Macochy. S nimi se vám otevřou vybrané jeskyně, kam se běžně turista nepodívá a navíc prožijete to, co běžný návštěvník nezažije, například jedinečnou speleo-ferratu nebo rande v jeskyni.

Karel Absolon (16. června 1877, Boskovice – 6. října 1960, Brno) byl krasový badatel a jedna z velkých postav evropské archeologie první poloviny 20. století. Jeho jméno je spojené s objevováním jeskyní Moravského krasu, zpřístupněním dna propasti Macocha a vodní trasy po ponorné říčce Punkvě, nálezem Věstonické venuše či vybudováním Pavilonu Anthropos v Brně.

Jeden z nejrozsáhlejších krasových systémů ve stř. Evropě Navštívit lze jen malou část objevených prostor. Jeskyně veřejnosti otevřené i ty přístupné jen odborníkům patří k nejvýznamnějším zimovištím letounů u nás. Každoročně zde svůj zimní spánek tráví tisíce netopýrů a vrápenců.

Jeskyně Kůlna je součástí prohlídky Sloupsko-šošůvských jeskyní. Tunelovitá sluj patří k nejvýznamnějším archeologickým lokalitám na území České republiky a je považována za světový unikát. Najdete ji v severní části Moravského krasu nedaleko obce Sloup.

V Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu se nachází vůbec nejstarší kresba na našem území. Jde o "černé čáry" na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek. Vědci se domnívají, že čarami byl kámen patrně umělecky dotvořen před 7 000 lety coby kultovní místo v době kamenné.