ÚvodAktualitySporty, které na olympijských hrách neuvidíte: šplh na laně, splývání a střelba na holuby
Letní sporty

Sporty, které na olympijských hrách neuvidíte: šplh na laně, splývání a střelba na holuby

Poslechněte si audio verzi článku
V programu moderních olympijských her se v průběhu let objevily desítky sportů a stovky disciplín. Některé z nich by se bez problémů mohly zařadit do olympijského programu i dnes, jiné aly byly pořádně bláznivé. Pojďte se s Kudy z nudy seznámit se sporty, které na olympijských hrách už nejspíš nikdy neuvidíte.
Letní i zimní olympijské hry pokaždé přináší fantastické příběhy a nové rekordy. Právě tak se ale vzpomíná na sportovní disciplíny, které z olympijského programu už vypadly. S Kudy z nudy prozkoumáme neolympijské sporty a jejich pozoruhodnou historii. Jaké byly bizarní závody, nad nimiž žasli diváci před sto lety i docela nedávno?


 

Běh těžkooděnců a nový styl hodu diskem

Už při prvních novodobých olympijských hrách bylo zřejmé, že nebude možné jen zkopírovat starověký program – za prvé byl poměrně skromný, a za druhé společnost se zásadně změnila. Antický běh těžkooděnců a soutěž trubačů a hlasatelů, při níž se hodnotil silný zvuk trubice a vytrvalost trubače, se už zopakovat nedaly. Co tedy na programů zůstalo?
 
  • Běh, i když závodníci už samozřejmě neběhají nazí a bosí.
  • Skok daleký, při tom starověkém se ovšem atleti rozbíhali s činkami v rukou, takže šlo vlastně o skok se závažím.
  • Hod diskem
  • Hod oštěpem
  • Zápas
  • Box
V hodu diskem zaznamenali Češi zajímavé prvenství na olympijských hrách v Paříži v roce 1900. Hlavní závodiště se nacházelo v Boulogneském lesíku, což bylo oblíbené místo romantických soubojů, pro sport se ale ukázalo jako zcela nevhodné. Běžecký ovál byl nepravidelný a hrbolatý, diskem a kladivem závodníci házeli v poměrně úzké aleji vysokých stromů. Nemalá část pokusů tak končila ve větvích, a tudíž byla neplatná. V hodu diskem nakonec zvítězil uherský sportovec Rudolf Bauer a druhý byl Čech František Janda-Suk. Jeho hody prý vzbudily senzaci: neházel totiž antickým způsobem, tedy pouhým rozkmitáním ruky a vržením disku, ale vlastním způsobem s rychlou otočkou celého těla. Podívejte se na současné soutěže: dnes Jandův styl používají všichni diskaři a nikoho by nenapadlo házet jinak.
 

První zlatá olympijská medaile pro Československo

Součástí gymnastických soutěží byl na čtyřech olympiádách i šplh na laně. Disciplína známá z hodin tělesné výchovy přinesla Československu první zlatou medaili v historii olympijských her: v rámci her VIII. letní olympiády v Paříži v roce 1924 ji 20. července na stadionu v Colombes vybojoval sokolský cvičenec Bedřich Šupčík. Historický úspěch popsal v měsíčníku Tělocvik v srpnu 1924 velký Šupčíkův příznivce František Erben: „A přece jsme viděli vlajku československou na středním vítězném stožáru olympijském a přece jsme viděli, jak gymnasté cizích národů a tisíce francouzských diváků snad poprvé v životě naslouchali zvukům naší hymny. Všichni jsme byli krajně pohnuti. Hráli na znamení vítězství Šupčíkova, toho hocha zlatého srdce, borce nesrovnatelné úpornosti a svalstva ocelového.“

Šplh na laně sice v olympijském programu vydržel do Los Angeles 1932, konal se ovšem nepravidelně, mezi prvním a posledním závodem pouze v letech 1904 a 1924.
 

Každý začátek je těžký…

…a ten olympijský nebyl výjimkou. Bizarní disciplíny se proto objevovaly hlavně na prvních olympiádách, než se olympijský program ustálil do tradiční podoby. Navíc olympiády v Paříži 1900, St. Louis 1904 a Londýně 1908 byly součástí světových výstav, kde spíš než o sportovní výkony šlo o pobavení publika. Není divu, že se proto v programu objevily takové vylomeniny jako třeba skoky do dálky a výšky na koních nebo plavání s překážkami. Oč šlo? Plavci museli z vody vyšplhat na sloup, pak přelézt jeden člun a druhý obeplout. Na jiné trati se zase plavalo pod hladinou, v programu olympijských her v St. Louis v roce 1904 se zase objevil závod ve splývání na dálku. Poté, co uplynulo 60 sekund anebo soutěžící vyplavali na povrch, rozhodčí změřili vzdálenost, kterou takto sportovci urazili. Soutěžili pouze Američané a podle dobových zpráv prý měli rozhodčí plné ruce práce, když zjišťovali, zda jsou nehybní závodníci ještě naživu. To by mohlo vysvětlovat, proč se tato disciplína na program her už nikdy nevrátila.

Kroket sice drží rekord prvního olympijského sportu, jehož se účastnily ženy, jenže v roce 1900 v Paříži se do závodů přihlásili pouze Francouzi a lístek si koupil jenom jeden divák. Na olympiádě tak kroket skončil, patrně navždy, podobně jako americká podoba kroketu roque; ten se na hry se dostal v roce 1904 v St. Louis.

O čtyři roky později se na olympiádě v Londýně 1908 konal motorboatig, závod motorových člunů. Bylo to poprvé a zároveň naposled, kdy byl součástí olympijského závodění motorizovaný stroj. V každé ze tří disciplín dokončila závod jediná loď a rozdaly se jen zlaté medaile, takže na další olympiádě se už motorové čluny neobjevily. Krátký olympijský život měla i oblíbená kratochvíle všech letních táborů, přetahování lanem, které bylo v programu olympiád v letech 1900 až 1920. Disciplína bývala součástí atletických soutěží, jen počet borců v týmu se olympiádu od olympiády lišil.
 

Kontroverzní sporty

Od konání antických her se lidstvo opravdu změnilo a například vynalezlo střelné zbraně, takže v programu prvních her byla řada disciplín, při nichž se střílelo na kdeco. Třeba na živé holuby, takže v Paříži roku 1900 po jedné ze střeleckých disciplín zůstaly na „závodišti“ jen krev, peří a stovky mrtvých holubů. Odneslo to přes 300 ptáků, což se už tehdy nelíbilo ochráncům práv zvířat, a tak premiéra zřejmě nejbrutálnějšího závodu v dějinách her byla zároveň jeho derniérou. Bylo to poprvé a naposled, kdy se na olympiádě zabíjela zvířata.

Střílelo se také na jeleny, díkybohu jen namalované na terčích. Disciplína se udržela od roku 1908 až do Melbourne v roce 1956. Ještě drsnější ale byla disciplína, která se překvapivě objevila na olympijských mezihrách v Aténách v roce 1906. Řekové tehdy z divokého západu okopírovali souboje pistolníků, při nichž závodníci stříleli „pouze“ na sádrové figuríny oblečené v šatech ze vzdálenosti 20 nebo 30 metrů. Vzpomínka na tuhle kratochvíli žije v olympijském programu dodnes: při průzkumu veřejného mínění, který proběhl před hrami v Sydney v roce 2000, si třetina dotázaných přála, aby byl tento sport na letní olympiády vrátil. Naštěstí se to nepovedlo.
 

Ukázkové sporty

Za některými sporty se zavřela voda, jiné se z ní ale tu a tam vynoří při ukázkových disciplínách. To jsou často sporty spojené s historií pořadatelských zemí, nebo takové, které usilují o zařazení do stálého olympijského programu. Povedlo se to například volejbalu, tenisu, triatlonu, plážovému volejbalu či badmintonu, naopak prorazit se nepovedlo lakrosu, baskické pelotě nebo hokeji na kolečkových bruslích. Doslova se voda zavřela za soutěží jednotlivkyň v synchronizovaném plavání: šlo o závod, kde synchronizace vypovídala o souladu sportovkyně s hudbou, nikoli s dalšími účastníky. Premiéru měla v roce 1984, ale po dvanácti letech ji nahradil závod družstev.

Žádné olympijské hry tak nikdy nebyly stejné. V Tokiu 2020 mohli fanoušci sledovat sportovní lezení, karate, surfing a skateboarding, jednorázově se vrátily baseball se softballem. V Paříži 2024 si zase premiéru odbyl breakdance. A které sporty na svou šanci zatím čekají? Třeba squash, šach nebo florbal. Ten poslední sice v roce 2008 získal uznání Mezinárodního olympijského výboru, ale pro zařazení do olympijského programu musí výrazně rozšířit počet členských zemí v asociaci IFF.
 

Uznané olympijské sporty

A které sporty najdete v tradičním programu letních olympijských her? Jsou to atletika, badminton, basketbal, box, cyklistika, fotbal, golf, gymnastika, házená, horolezectví, jachting, jezdectví, judo, kanoistika, lukostřelba, moderní pětiboj, plavání, pozemní hokej, rugby, šerm, skateboarding, sportovní střelba, stolní tenis, surfing, taekwondo, taneční sport, tenis, triatlon, veslování, volejbal, vzpírání a zápas. Zimní olympijské hry nabízejí biatlon, boby a skeleton, bruslení a krasobruslení, curling, lední hokej, lyžování a snowboarding a saně.
Maratonský běh neboli maraton: řecký listonoš, Emil Zátopek a druhá nejdelší atletická disciplína

Maratonský běh neboli maraton: řecký listonoš, Emil Zátopek a druhá nejdelší atletická disciplína

Jednou z legendárních atletických disciplín je maraton: běh na vzdálenost 42,195 km, druhá nejdelší atletická disciplína na programu olympijských her. Pojďte s Kudy z nudy zjistit, proč se běhá právě na takovou vzdálenost, odkdy je na programu olympijských her a jaké jsou maratonské rekordy a zajímavosti?

Cestovatelské novinky roku 2024: kde si užijete nové expozice, muzea, vyhlídky a atrakce

Cestovatelské novinky roku 2024: kde si užijete nové expozice, muzea, vyhlídky a atrakce

Rok 2024 opět bude plný novinek. Na Kudy z nudy vám prozradíme, co se kde chystá, staví a opravuje, kde už mají skoro hotovo a kde se teprve finišuje, a kam by si měli naplánovat výlet milovníci historických památek, galerií, cyklistiky či koupání. Z očekávaných novinek roku 2024 si vybere každý z vás – a samozřejmě nezapomínáme ani na nové rozhledny, nápady pro rodiny s dětmi a kuriozity!

7 věcí, které nevíte o… olympijských hrách

7 věcí, které nevíte o… olympijských hrách

Olympijské hry, nejznámější sportovní soutěž celého světa, jsou pokaždé největší sportovní událostí roku. Zná je skutečně každý a logo s olympijskými kruhy prý pozná až 90 % světové populace. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat na nejznámější sportovní soutěž na světě trochu zblízka!

7 věcí, které nevíte… o ledním hokeji

7 věcí, které nevíte… o ledním hokeji

Lední hokej patří díky své rychlosti a tvrdosti k nejatraktivnějším týmovým sportům na světě. A nejenom na světě: lední hokej je také nejoblíbenější český sport, a dokonce 60 % Čechů ho považuje za sport národní. Jak starý vlastně je, kde vymysleli hokejová pravidla a kdy se poprvé objevil na olympijských hrách? Vypravte se s Kudy z nudy za hokejovou historií!

100 osobností, které dělají Česko lepším

100 osobností, které dělají Česko lepším

Češi, které zná celý svět a na které jsme hrdí. Sto jmen, která zná a váží si jich celý svět. Do žebříčku stovky inspirativních osobností portálu Kudy z nudy jsme však nezařadili jen světoznámé vědce, vynálezce a filantropy, ale také ty, kteří nám dělají docela obyčejnou radost dnes a denně – někteří svými knížkami nebo ilustracemi, jiní herectvím, filmovým uměním nebo hudbou. Protože pozitivní nálady, dobrých zpráv a pohody není nikdy dost, možná vám někdo z našeho výběru zlepší dnešek, zítřek anebo třeba celý život.

Evropa v Česku: proč máme rádi Francii?

Evropa v Česku: proč máme rádi Francii?

Gurmánské speciality od cibulačky až po crème brûlée a makronky, víno, sýry, Cannes a nejslavnější filmový festival na světě, Paříž, Le Mont Saint Michel, zámky na Loiře, cyklistický závod Tour de France, Azurové pobřeží, Bretaň a Provence provoněná levandulí: je tolik věcí, které máme rádi ve Francii! Seriál o evropských zemích pokračuje na západě Evropy. Pojďte s Kudy z nudy poznat Francii!

Věda a historie není nuda: historie golfu, slavné osobnosti a tipy, jak odstartovat golfovou kariéru

Věda a historie není nuda: historie golfu, slavné osobnosti a tipy, jak odstartovat golfovou kariéru

Co všechno je a není golf? Kde v českých zemích létaly první golfové míčky? Které z našich osobností hrály golf? A jak postupovat, když si chcete golf vyzkoušet sami, na vlastní pěst? Stačí se vypravit s Kudy z nudy na golf a užívat si relaxaci, čerstvý vzduch a také krásně upravená golfová hřiště. Protože golf, to je mimo jiné silná motivace pro cestování!

Věda a historie není nuda: jak se před 100 lety dařilo turistům, vodákům, olympionikům a dalším sportovcům

Věda a historie není nuda: jak se před 100 lety dařilo turistům, vodákům, olympionikům a dalším sportovcům

Jakým sportům se věnovali naši pradědečkové a prababičky, případně dědečkové a babičky za první republiky? Které sportovní odvětví prožívalo zlatý věk a co naopak bylo teprve v plenkách? A jak na tom byli Češi na Olympijských hrách? Všechny tyto informace vám dnes zodpoví portál Kudy z nudy a navíc vás možná naláká na turistický výlet – jen tak, pro radost z pohybu.

7 věcí, které nevíte o… zimních olympijských hrách

7 věcí, které nevíte o… zimních olympijských hrách

Historie olympijských her sahá do antického Řecka. První novodobé olympijské hry se konaly roku 1896 v řeckých Athénách, od té doby se až na výjimky každé čtyři roky opakují. Na letních olympiádách se dokonce objevily i některé zimní sporty, například krasobruslení v Londýně 1908 a lední hokej v Antverpách 1920.

7 věcí, které nevíte… o světových výstavách Expo a prvním veletrhu

7 věcí, které nevíte… o světových výstavách Expo a prvním veletrhu

O světové výstavě Expo se obvykle mluví dlouho před jejím konáním a dlouho po ní. Je to pochopitelné: jde o setkání zemí a národů z celého světa, které během několika měsíců na jediném místě představují své výrobky, vynálezy, řemeslnou zručnost a kulturní poklady. Vydejte se s Kudy z nudy na malý výlet do historie světových výstav, který stylově zakončíme na akci, která se teprve chystá: výstavě Expo 2025 v japonské Ósace.

Dana a Emil Zátopkovi – nejúspěšnější český sportovní pár

Dana a Emil Zátopkovi – nejúspěšnější český sportovní pár

Manžele Danu (19. září 1922, Karviná-Fryštát – 13. března 2020, Praha) a Emila (19. září 1922, Kopřivnice – 21. listopadu 2000, Praha) Zátopkovy zařadil britský list The Independent ve zvláštním valentýnském vydání mezi padesát párů, které se v novodobé historii lidstva staly symboly osudové přitažlivosti a vášnivé lásky. Narodili se ve stejný den a Britové dodnes rádi připomínají, že se do sebe zamilovali během olympijských her v Londýně 1948. Brali se už dva a půl měsíce po seznámení.

Sport v roce 2024: kalendář sportovních událostí – lyže, biatlon, horská kola, atletika i rallye v Česku

Sport v roce 2024: kalendář sportovních událostí – lyže, biatlon, horská kola, atletika i rallye v Česku

Sportovní fanoušci se v roce 2024 rozhodně nebudou nudit. Světovou sportovní událostí číslo jedna budou v roce 2024 olympijské hry, které na přelomu července a srpna přivítá Paříž. Jedničkou v Česku bude Mistrovství světa IIHF v ledním hokeji, které se uskuteční od 10. do 24. května 2024 v Praze a Ostravě. Můžeme se těšit na spoustu dalších mezinárodních šampionátů a skvělých soutěží. Projděte si kalendář nejlepších sportovních akcí pro rok 2024!

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: ženy, jejich jedinečné příběhy a místa, která změnily

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: ženy, jejich jedinečné příběhy a místa, která změnily

Architektka, světice, královna i královská dcera, zpěvačka, modelka, tenistka, oštěpařka, lyžařka a rychlobruslařka, automobilová závodnice, vědkyně, knihovnice, světoběžnice, politička, kuchařka i světoznámá pravěká kráska, uplácaná z hlíny: to je naše přehlídka dívek, paní a dam pro březnový Mezinárodní den žen. Pojďte se s portálem Kudy z nudy seznámit s osudovými ženami, které kralují svým oborům a na místa, která by bez nich neexistovala anebo nebyla tak krásná a přitažlivá.

Výlet po stopách Gutha Jarkovského – prezidentova ceremoniáře

Výlet po stopách Gutha Jarkovského – prezidentova ceremoniáře

Knihy pojmenované Společenský katechismus, Stolničení, Obchodník gentleman či Společenský slabikář patřily před sto lety k bestsellerům. Jejich autorem byl Jiří Stanislav Guth-Jarkovský (1861–1943), zakladatel novodobého společenského i sportovního rytířství a arbitr prvorepublikové elegance.

Marie Horáčková – mistryně světa v lukostřelbě

Marie Horáčková – mistryně světa v lukostřelbě

Marie Horáčková (*24. 12. 1997, Plzeň) je česká lukostřelkyně, která v roce 2023 vybojovala titul mistryně světa v Berlíně a zároveň se kvalifikovala na Olympijské hry do Paříže 2024. Sportovkyně je první česká medailistka z MS v samostatné historii v tomto odvětví. 

Markéta Vondroušová – vítězka Wimbledonu a stříbrná medailistka z Olympiády

Markéta Vondroušová – vítězka Wimbledonu a stříbrná medailistka z Olympiády

Markéta Vondroušová (28. 6. 1998, Sokolov) je česká profesionální levoruká tenistka, která v roce 2023 ovládla slavný Wimbledon. O dva roky dříve skočila druhá na Olympijských hrách v Tokiu.

Jezero Most Letní sporty

Jezero Most

Jezero se nachází pod hradem Hněvín, těsně u přesunutého chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. Vzniklo na místě bývalého královského města Most, jež muselo ustoupit těžbě uhlí. Vodou se naplnilo v září 2014 a vznikla zde nová rekreační zóna. Otevřeno je od září 2020.

Martina Sáblíková – královna dlouhých rychlobruslařských tratí

Martina Sáblíková – královna dlouhých rychlobruslařských tratí

Rychlobruslařka Martina Sáblíková (* 27. května 1987 Nové Město na Moravě) patří k legendám českého sportu. Trojnásobná olympijská vítězka, několikanásobná mistryně světa i Evropy a mnohonásobná vítězka celkového hodnocení Světového poháru se specializuje na dlouhé tratě 3000 a 5000 metrů. Její inspirující motto zní: Bolest je dočasná, vzdát se je navždy.

Klára Spilková – česká golfová jednička

Klára Spilková – česká golfová jednička

Klára Spilková (15. prosince 1994, Praha) je česká profesionální golfistka a někdejší nejmladší hráčka v historii Ladies European Tour. Mezi profesionály se zařadila v pouhých šestnácti letech. Od roku 2018 je členkou nejvyšší světové ženské tour Ladies Professional Golf Association a od roku 2019 je hráčkou nejvyššího světového okruhu Ladies PGA Tour.

Věra Čáslavská – nejúspěšnější česká olympionička všech dob

Věra Čáslavská – nejúspěšnější česká olympionička všech dob

Sportovní gymnastka, trenérka a sportovní funkcionářka Věra Čáslavská (3. května 1942, Praha – 30. srpna 2016, Praha) je se sedmi zlatými a čtyřmi stříbrnými medailemi nejúspěšnější českou olympioničkou všech dob. Rekord v absolutním počtu individuálních zlatých olympijských medailí v gymnastických soutěžích drží už desítky let.

Petra Kvitová – jedna z nejlepších českých tenistek

Petra Kvitová – jedna z nejlepších českých tenistek

Profesionální tenistka Petra Kvitová (* 8. března 1990, Bílovec) patří k nejúspěšnějším českým sportovcům. Má na kontě desítky titulů včetně vítězství ve Wimbledonu a bronzové medaile ve dvouhře na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru. Opakovaně byla součástí vítězného fedcupového týmu a několikrát zvítězila v anketě Sportovec roku.

Jiří Raška – skokan na lyžích a první česká zlatá medaile ze zimních OH

Jiří Raška – skokan na lyžích a první česká zlatá medaile ze zimních OH

Skokan na lyžích Jiří Raška (4. února 1941 Frenštát pod Radhoštěm – 20. ledna 2012 Nový Jičín) jako první český sportovec v historii vyhrál zlatou medaili na zimních olympijských hrách. Stalo se to v roce 1968 ve francouzském Grenoblu a díky Raškovi se skok na lyžích v následujících desetiletích stal nejúspěšnější českou lyžařskou disciplínou.