1. Praha, Anežský klášter a svatá Anežka Česká
Co by asi stálo v
Praze místo
Anežského kláštera, nebýt
svaté Anežky České? Královská dcera z rodu
Přemyslovců založila řád křižovníků s červenou hvězdou, jediný církevní mužský řád založený ženou, a také klášter a špitál. Dnes Anežský klášter patří k nejvýznamnějším
gotickým stavbám hlavního města.
S
Prahou jsou spojené osudy řady dalších žen, namátkou
Medy Mládkové,
mecenášky moderního českého výtvarného umění a zakladatelky
Musea Kampa, pražské rodačky
Madeleine Albrightové, historicky
první ministryně zahraničí USA,
Polyxeny z Lobkovic, díky níž se na
Malou Stranu můžete zajít podívat na
Pražské Jezulátko, anebo
Milady Horákové. Právnička a výrazná představitelka českého ženského hnutí byla ve vykonstruovaném politickém procesu odsouzena za údajnou vlastizradu a v roce 1950 popravena.
2. Středočeský kraj, Levý Hradec a svatá Ludmila
S
Mělníkem,
Levým Hradcem,
Tetínem nad
řekou Berounkou a dalšími místy ve
středních Čechách jsou spojené osudy
svaté Ludmily, první historicky doložené české kněžny, manželky knížete
Bořivoje I. Proslula svou zbožností a péčí o chudé. Vychovala svého vnuka
Václava, pozdějšího českého patrona a dalšího známého světce. Poté, co byla na popud své snachy
Drahomíry zavražděna, se stala patronkou české země a také ochránkyní rodin, matek, babiček a všech křesťanských vychovatelů. Z
Levého Hradce je to jen kousek do centra
Roztok, oblíbeného letoviska se
Středočeským muzeem. To zve na prohlídku neobvyklého
ateliéru malířky Zdenky Braunerové, místa, které se také zrodilo díky ženě. Stavbu inspirovanou anglickými venkovskými domy si umělkyně nechala v zahradě u
mlýna svých rodičů postavit podle vlastního návrhu.
3. Jihočeský kraj, České Budějovice a Marta Kubišová
Z
jižních Čech a z
Českých Budějovic pochází
Marta Kubišová, zpěvačka a signatářka Charty 77. Její píseň
Modlitba pro Martu se po okupaci vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 stala symbolem národního odporu. Zpěvačka kvůli tomu měla řadu let zakázané natáčení desek i koncerty, a dokonce se kvůli ní falšovaly výsledky populární ankety
Zlatý slavík. Na
zámku ve
Stráži nad Nežárkou si své venkovské sídlo zařídila
Ema Destinnová, operní hvězda, která zářila na světových pódiích v operách Pucciniho, Verdiho či Strausse. Když nadšená vlastenka hledala místo, kam by se mohla vracet a kde by mohla v létě nerušeně odpočívat, do oka jí padla právě Stráž, malý venkovský zámek, ke kterému patřily lesy, několik rybníků, pivovar a lihovar.
4. Plzeňský kraj, Lužany a dvě ženy Josefa Hlávky
Architekt
Josef Hlávka, rodák ze
západočeských Přeštic, stál u zrodu řady pozoruhodných staveb. Budova majestátní vídeňské opery mu vynesla uznání od samotného císaře, s pracovními úspěchy přišly i nemalé zisky. V rodném kraji koupil
zámek v Lužanech; původně jako domov pro svou matku, ale nakonec tu žil společně s ní, svou
první ženou Marií i
druhou ženou Zdeňkou. Do Lužan jezdívali věhlasní umělci, básníci, skladatelé, malíři a spisovatelé, které Hlávka doprovázel společně se
psem Zemanem. Děti neměl ani s Marií, ani se Zdeňkou, a tak když došlo na poslední vůli a rozdělování majetku, Hlávka své jmění svěřil
nadaci Josefa, Marie, a Zdeňky Hlávkových, aby tak i po smrti přispíval na dobré a ctnostné věci. Nadace, která vznikla roku 1904 a byla první institucí tohoto typu u nás, dodnes podporuje české vysoké školství, vědu, kulturu i umění – a každý rok na pár letních dní otvírá i bránu Hlávkova zámku pro veřejnost.
Vedle
Dany a Emila Zátopkových patří mezi úspěšné sportovní páry také
Kateřina a Matthew Emmonsovi. Nejúspěšnější česká
sportovní střelkyně, která má kompletní sadu olympijských medailí i tituly mistryně světa a Evropy, pochází z
Plzně. Dcera několikanásobného mistra světa ve střelbě z malorážky
Petra Kůrky původně závodně plavala, zdravotní potíže ji ale přinutily s vrcholovým plaváním skončit. Se střelbou začala jako čtrnáctiletá, v sedmnácti vyrovnala národní rekord a v devatenácti se stala
první českou mistryní světa. S americkým střelcem Matthewem Emmonsem se seznámili po hrách v Aténách 2004 a rok před olympiádou v Pekingu 2008 se vzali. Kateřina v Číně vyhrála, Matthew slavil stříbro. Společný domov mají dál na Plzeňsku, největší radost jim ovšem nedělá kompletní sbírka olympijských medailí, ale jejich čtyři děti.
5. Karlovarský kraj, Jáchymov a Marie Curie-Sklodowská
Památník objevu radia v
Jáchymově připomíná úsilí
Marie Curie-Skłodowské, francouzské vědkyně polského původu a dvojnásobné držitelky Nobelovy ceny. Zabývala se výzkumy v oblasti chemie a fyziky. K jejím největším úspěchům patří teorie
radioaktivity, technika dělení radioaktivních izotopů a objev dvou nových chemických prvků, radia a polonia. První desetinu gramu radia získala právě ze smolince pocházejícího z odpadu továrny na uranové bravy v
Jáchymově.
Marie Curie-Skłodowská v červnu 1925 dokonce
první radonové lázně na světě v Jáchymově osobně navštívila. Prohlédla si státní uranovou továrnu, vyžádala si i výlet na
Klínovec, sfárala do
dolu Svornost, seznámila se s provozem lázní a nechala si vysvětlit medicínské aplikace radia. Příliš ji neuspokojily, ba dokonce před některými přímo varovala – ostatně sama v té době už měla nepříjemné zdravotní problémy, způsobené právě dlouhým vystavováním se radioaktivnímu záření. Současně však, jak připomíná
památník v lázeňském parku, díky horníkům a vědě rádiové prameny a léčba prozařováním dodnes přinášejí zdraví statisícům.
6. Ústecký kraj, Litvínov a Eva Herzigová
Co mají společného
Eva Herzigová a
Martha Schichtová? První je rodačka z
Litvínova, světově známá česká supermodelka, přezdívaná
Miss Wonderbra či
Marilyn Monroe východu. Byla tváří kampaní nejslavnějších módních návrhářů, zahrála si po boku Gérarda Depardieu a její tvář a dekolt způsobovaly dopravní zácpy.
Druhou dámou spojenou s
Ústeckým krajem je
Martha Schichtová, jedna z žen, které v časech první republiky podnikly cestu kolem světa. Protože jejím manželem byl bohatý podnikatel
Heinrich Schicht, majitel továren, které vyráběly například proslulé
mýdlo s jelenem, Martha svět projela velmi luxusním stylem: v doprovodu komorné, obklopená veškerým pohodlím a většinou na palubě luxusního parníku. O své cestě vydala knihu a dokonce natočila film.
7. Liberecký kraj, Jablonec nad Nisou a Barbora Špotáková
Z
Jablonce nad Nisou pochází jedna z nejlepších oštěpařek všech dob
Barbora Špotáková. Svou premiérovou medaili vybojovala na mistrovství Evropy 2006 v
Göteborgu, kde skončila druhá. V roce 2007 se v
Ósace poprvé stala mistryní světa, v následující sezoně překonala na Světovém atletickém finále ve Stuttgartu výkonem
72,28 metrů dosud platný světový rekord. Zlaté medaile přivezla také z olympijských her v
Pekingu 2008 a
Londýně 2012, na olympiádě v
Riu de Janeiru 2016 brala bronz.
Líbí se vám budova
Krajské vědecké knihovny v
Liberci? Pak byste měli znát i knihovnici a někdejší ředitelku a duši této instituce
Věru Vohlídalovou. O knihovně se mluví jako o
stavbě smíření, která v Liberci propojuje starou židovskou modlitebnu a prostor pro čerpání nových poznatků. Věra se narodila v roce 1942 v
Anglii, kam z Liberce před válečným zlem utekli její německy mluvící rodiče. Po návratu domů se musela potýkat s nenávistí společnosti k jejímu k mateřskému jazyku. Vystudovala
knihovnictví a po revoluci využila svých mezinárodních zkušeností a kontaktů k neobyčejnému projektu. Budova knihovny stojí v místech, kde stávala stará
liberecká synagoga a otvírá tak zajímavé otázky na téma, co znamená život v jinakosti a spolužití s menšinami, které mají svá práva, zároveň ale potřebují ochranu. V roce 2005 byla
Věra Vohlídalová nominována na
Nobelovu cenu za mír.
8. Královéhradecký kraj, Eliška Rejčka a sněhová královna Ester Ledecká
Mezi místa, která zásadně ovlivnily ženy, se řadí
Hradec Králové: za své sídelní město si ho vybrala
královna Eliška Rejčka, založila tu
kostel sv. Ducha a na její počest se každý rok konají
Slavnosti královny Elišky.
Pokud chcete vidět
sněhovou královnu, musíte zamířit do hor:
Ester Ledecká je alpská
lyžařka a
snowboardistka, a jako první v olympijské historii vyhrála na jedné zimní olympiádě v roce 2018 ve dvou různých sportech. Nemohla se rozhodnout jakou disciplínu, tak dělá obě, a v obou také vyhrává. Na olympijských hrách 2022 opět vyhrála soutěže na snowboardu, při obhajobě olympijského zlata v superobřím slalomu skončila mezi nejlepšími alpskými lyžařkami na světě pátá. Osobně se s ní můžete setkat třeba v
Krkonoších.
9. Pardubický kraj, Litomyšl a M. D. Rettigová
Na
Magdalenu Dobromilu Rettigovou vzpomínají každý rok na jarních
gastronomických slavnostech v
Litomyšli. Spisovatelku a národní buditelku proslavily zejména kuchařky a příručky o vedení domácnosti, jimiž ovlivnila charakter české kuchyně i kulturu stolování. Do českého prostředí uvedla řadu dosud neznámých postupů a výrazně tak rozšířila českou slovní zásobu.
Do
České Skalice a
Babiččina údolí se můžete vypravit po stopách
Boženy Němcové a projít se příběhem knížky Babička krok za krokem. Na
dostihovém závodišti v
Pardubicích si dodnes připomínají
17. říjen 1937, kdy v 56. ročníku
Velké pardubické, nejslavnějšího dostihového závodu na evropském kontinentu, zvítězila
Lata Brandisová, první a dodnes jediná žena v seznamu vítězů. Bylo jí dvaačtyřicet let a i pro
desetiletou klisnu Normu to byla téměř poslední šance.
10. Vysočina, zamrzlé rybníky a Martina Sáblíková
V
Novém Městě na Moravě se narodila rychlobruslařka
Martina Sáblíková, jedna z legend českého sportu. Trojnásobná olympijská vítězka, několikanásobná mistryně světa i Evropy a mnohonásobná vítězka celkového hodnocení Světového poháru se specializuje na dlouhé tratě 3000 a 5000 metrů. Její cesta k olympijským medailím přitom začala na zamrzlých rybnících
Vysočiny, když ji trenér
Petr Novák jako jedenáctiletou odlákal od basketbalu k zimnímu sportu: rychlobruslení. Kolem roku 1220 se v
Křižanově narodila
svatá Zdislava, z
Jihlavy pak pochází
Kamila Moučková, rozhlasová hlasatelka a první moderátorka televizních zpráv v Československu. V roce 1968 jako vůbec první z televizní obrazovky informovala o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
11. Jihomoravský kraj, Dolní Věstonice a Věstonická venuše
Důkazem, že Čechy mají krásné dívky, jedny z nejkrásnějších na světě, je i ta vůbec nejstarší z našeho výběru: 30 tisíc let stará
Věstonická venuše. Při výzkumu
sídliště lovců mamutů u
Dolních Věstonic ji v roce 1925 objevil tým profesora
Karla Absolona a právě díky němu se maličká soška objevila na titulních stránkách světových časopisů spolu s Tutanchamonovou hrobkou.
Na
jižní Moravě je doma i mezzosopranistka
Magdalena Kožená, která mimochodem právě
8. března slaví narozeniny, a také
Barbora Markéta Eliášová, patrně vůbec první Češka, která procestovala svět.
12. Olomoucký kraj, Olomouc a Eliška Junková
Přestože
Eliška Junková usedala za volant závodních vozů pouhých pět let, dodnes se o ní mluví jako o nejlepší české závodnici všech dob. Mezi největší úspěchy rodačky z
Olomouce patří vítězství v
závodě Zbraslav–Jíloviště, první místo ve Velké ceně Německa na Norimberském okruhu (1927) a pátá pozice na Targa Florio (1928), tehdy nejtěžším závodě na světě; dvě třetiny ovšem Eliška závod vedla. Po manželově tragické smrti se sice Eliška za volant závodních aut už nevrátila, ale auta samozřejmě řídila dál: coby
velvyslankyně milované značky Bugatti projela Indii a Srí Lanku. Stála také u vzniku
Masarykova okruhu v Brně, psala zábavné sloupky do motoristických časopisů a na automobilových závodech pracovala jako
sportovní komisařka.
13. Moravskoslezský kraj, Kopřivnice a Dana Zátopková
Manželé
Dana a Emil Zátopkovi jsou nejúspěšnější český sportovní pár. Narodili se ve stejný den a ve stejný den, dokonce v rozmezí necelé hodiny, také získali zlaté medaile ve svých disciplínách na olympijských hrách v Helsinkách. Když Dana hodila oštěpem 50 metrů a 47 centimetrů, což byl
nový československý rekord, na tiskové konferenci její muž prohlásil, že ji jistě inspirovalo jeho vítězství v běhu na pět kilometrů. „Vážně?“ reagovala paní Dana. „Tak dobře, jen běž a zkus inspirovat nějakou jinou a uvidíme, jestli taky hodí padesát metrů!“ Zátopkovi si tehdy z Helsinek odvezli čtyři zlata, s nejúspěšnějším českým sportovním párem vás seznámí
expozice v Kopřivnici. Z
Moravskoslezského kraje pochází také tenistka
Petra Kvitová. Patří k nejúspěšnějším českým sportovcům, má na kontě desítky titulů včetně vítězství ve Wimbledonu a bronzové medaile ve dvouhře na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru. Opakovaně byla součástí vítězného fedcupového týmu a několikrát zvítězila v anketě Sportovec roku. A mimochodem, i ona slaví narozeniny
8. března. Gratulujeme!
14. Zlínský kraj, Zlín a Eva Jiřičná
Interiéry
Tančícího domu, Oranžerie v
Královské zahradě na
Pražském hradě, Hotel Josef, Café B. Braun a rekonstrukce
kostela svaté Anny v Praze,
Kongresové centrum a další budovy pro
Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně nebo
skleněná lávka v Klatovech: to jsou nejznámější projekty architektky
Evy Jiřičné, rodačky ze
Zlína. V roce 1968 odjela na stáž do
Londýna a od té doby žije ve Velké Británii. Do Čech se vrátila až v roce 1990, roku 1996 se stala profesorkou a vedoucí ateliéru architektury na
Vysoké škole uměleckoprůmyslové, o tři roky později otevřela v Praze
vlastní studio. Návrhy Evy Jiřičné se vyznačují lehkostí, prosvětleností a respektem k materiálu, často pracuje se sklem, kamenem a kovem. Časopis Evening Standard ji zařadil mezi
stovku nejvlivnějších žen Londýna.