Věra Čáslavská se narodila v
Praze, kde její tatínek měl obchod s lahůdkami. Odmalička se věnovala baletu a krasobruslení, ovšem ve čtrnácti letech se rozhodla pro gymnastiku. Důležitým milníkem Věřiny kariéry byl rok 1964 a
olympiáda v Tokiu, kde obletovaná sportovní hvězda vyhrála zlaté medaile ve víceboji, přeskoku a kladině a stříbro v soutěži družstev. O čtyři roky později na
olympijské hry v Mexiku 1968 dorazila
Věra Čáslavská jako královna světové gymnastiky, která právě tady zakončila svou sportovní kariéru. Její popularita ještě vzrostla, když se během olympiády provdala za
Josefa Odložila, reprezentanta v běhu na 1500 metrů. Na svatbu jim dorazilo až sto tisíc lidí.
V soutěžích Věra vybojovala čtyři zlata (víceboj, bradla, prostná, přeskok) a dvě stříbra (soutěž družstev a kladina). Odehrál se tu její slavný
tichý protest proti okupaci Československa: rozhodčí tehdy dodatečně přidělili body reprezentantce Sovětského svazu tak, aby měla stejný počet jako Čáslavská. Když obě stály na nejvyšším stupínku, při sovětské hymně Věra sklopila hlavu k zemi. Už před olympiádou také podepsala
petici Dva tisíce slov a svůj podpis odmítla odvolat. O rok později ji normalizační komunistický režim vyloučil z veřejného života i ze sportovních organizací. V dalších letech se jí narodila dcera
Radka (1969) a syn
Martin (1974). Až do listopadu 1989 se téměř neobjevovala na veřejnosti, pokud to režim dovolil, věnovala se trénování mládeže.
Po revoluci přijala místo poradkyně prezidenta republiky
Václava Havla, byla předsedkyní
Československého olympijského výboru a členkou
Mezinárodního olympijského výboru. Po rodinné tragédii, kdy po potyčce se synem Martinem zemřel její bývalý manžel, se na více než deset let stáhla do ústraní.
Od roku 2009 žila v
Černošicích. V roce 2015 onemocněla rakovinou slinivky, přesto ale byla nadále aktivní a ještě v červnu 2016 zúčastnila slavnostního ceremoniálu k
otevření sportovní haly. Od starosty města převzala
Čestné občanství, hala a kavárna ve sportovním komplexu nesou její jméno. Čáslavská zemřela po více než ročním boji se zákeřnou nemocí a je pochovaná v těsné blízkosti svého domku, na
hřbitově u kostela Nanebevzetí Panny Marie v
Černošicích.