ÚvodAktualitySvatý Josef: zvyky a tradiční srdce z perníku
Kultura

Svatý Josef: zvyky a tradiční srdce z perníku

Na 19. březen připadá svátek často užívaného mužského jména, kterým je Josef čili Pepík. Oblíbené české jméno má prastarý hebrejský původ a znamená „Bůh ti dá následovatele“. V našich končinách se kolem tohoto data tradičně koná spousta „josefských“ akcí. Znáte ale i zvyky, které se na Josefa dodržovaly? Anebo proč se Josefům vlastně říká Pepík? Připomeneme si i několik pranostik, které v tak významný den nemohou chybět.

O svatém Josefu se toho mnoho neví

svatý JosefAčkoli patří svatý Josef k nejpopulárnějším světcům a papež Pius IX. jej vyzdvihl na ochránce celé katolické církve, o jeho životě nevíme skoro nic. Není známo, kdy se sv. Josef narodil, jak se stal Mariiným manželem a ani kdy zemřel. V staré křesťanské tradici se dokonce neobjevuje nejmenší snaha označit jeho hrob. Z několika evangelií se dozvídáme, že Josef byl povoláním truhlář a toto řemeslo naučil i svého nevlastního syna Ježíše. O svou ženu Marii a svěřeného syna Krista se vzorně staral, byl jim oporou a ochráncem. Naposled se v evangeliu o Josefovi mluví v souvislosti s nalezením dvanáctiletého Ježíše v chrámu a následným návratem k „normálnímu“ životu v Nazaretě.
 
svatý JosefTaké není jasné, proč svátek svatého Josefa připadá právě na 19. března. Je možné, že z důvodu blízkosti slavnosti Zvěstování Páně (Zvěstování Panny Marie), která následuje 25. 3., anebo zde mohly sehrát roli i pohanské zvyky. První písemné zmínky o oslavách sv. Josefa pocházejí až z 12. století.

Svatý Josef má patronát nad celou řadou řemesel spojených především se dřevem – nad tesařstvím, dřevorubectvím nebo truhlářstvím. Je rovněž ochráncem dětí a mládeže, panenství, křesťanských rodin a umírajících. Svatý Josef je zobrazován s lilií, pastýřskou holí nebo tesařským nářadím v ruce. Roku 1654 byl Josef zařazen i mezi patrony království českého. Odtud pochází i obliba jeho jména jako křestního v našich zemích.
 

Jaké zvyky se na svatého Josefa držely?

srdceSvátek sv. Josefa byl považován za první skutečně jarní den. Na venkově v tento den odhadovali, jaká bude úroda, zpívali a veselili se. Popularita světce a nadcházející jaro lákalo lidi k různým josefovským zábavám. Na venkově vyhrávaly kapely, v Praze a dalších městech se slavil svátek jarní josefovskou poutí. Zamilované páry si na svátek patrona manželství slibovaly věrnost. Mládenci kupovali svým dívkám na důkaz lásky medový perník ve tvaru srdce, na znamení věrnosti.

lucernaSvátek svatého Josefa oslavovali také skláři. Ti sice pracovali po celý rok, ale v zimním období pracovali při umělém osvětlení. Od svatého Josefa ho již potřeba nebylo. V sobotu po sv. Josefu pak brusiči zakončovali toto období jakousi slavností – odnesli do lesa lucernu se světlem a uvázali ji na vysoký strom. Pod lucernou se udělal oheň, peklo se maso a popíjelo se, bylo-li teplo sedělo se a veselilo se třeba až do rána. Nakonec lucernu sundali a zakopali, říkali tomu „pochovávat světlo“.


Proč se Josefům říká Pepík

italské pečivo na svatého JosefaJak to bylo s Pepíkem a Josefem? V tomto případě se musíme podívat za hranice. Jméno Josef, jakožto jedno z nejdůležitějších biblických jmen se zejména s rozmachem křesťanství rozšířilo do bezpočtu zemí a sáhli po něm leckteří rodiče.

Na území Itálie se uchytilo jako Giuseppe a začalo se krátit na familiární Beppe. Tato forma se pak dostala až k nám do České republiky a vžila se jako Pepa. Mimochodem v Itálii se na den svatého Josefa pečou zvláštní koláčky, svatojosefské pečivo Zeppole di San Giuseppe. Jde o odpalované těsto a vanilkový krém, zdobený višní.
 

Jaká moudra ukrývají lidové pranostiky na Josefa?

  • ovceNa svatého Josefa i vdovin pluh vyjíždí na pole.
  • Na svatého Josefa vyskočí skopec na kopec a poděkuje hospodáři za přezimování.
  • Svatý Josef cesty zpevňuje a po nich do polí vyhání.
  • Svatý Josef s tváří milou, končí zimu s plnou silou.
  • Vane-li vítr svatého Josefa od východní strany, urodí se hojně obilí a slámy, vane-li vítr svatého Josefa ze západní strany, bude hojně vařiva a trávy.
  • Svatý Josef dělá kopno (= je již vidět země).
  • kožichyNa svatého Josefa se mají odkládat kožichy.
  • Naštípe-li svatý Josef dřevo, Panna Maria zatopí.
  • Mráz po svatém Josefu může uškodit květu, ale již ne člověku.
  • Jak svatý Josef kývne hlavou, plují ledy dolů vodou.
  • Na svatého Josefa – pluhy ze dvora.
  • Josef s Marií zimu zaryjí.
  • Na svatého Josefa den když jasný, hospodář čeká rok krásný.
  • Nenajde-li led Matějova pila, najde Josefova širočina.
  • Svatého Josefa vítr z Moravy – bude hodně trávy, a když z polské strany – bude zrní i slámy.
  • Svatý Josef zháší světlo.
  • Svatý Josef rovná vodu.bílý jetel
  • Josefova širočina ničí poslední ledy.
  • Je-li na svatého Josefa vítr, potrvá čtvrt roku.
  • Na svatého Josefa sníh - urodí se hojně bílého jetele.
  • Mráz po svatém Josefu neuškodí květu.
  • Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok, prší-li nebo padá sníh, bude mokro a neúroda.
  • Když je pěkně na Josefa, bude úrodný rok a obzvláště zemáky (brambory) se urodí.
Portmoneum – Museum Josefa Váchala v Litomyšli Kultura

Portmoneum – Museum Josefa Váchala v Litomyšli

Interiér domu Josefa Portmona vyzdobil ve 20. letech grafik, spisovatel, mystik a knihtiskař Josef Váchal. K vidění jsou unikátní nástěnné malby, vyřezávaný malovaný nábytek i videomapping. Portmoneum je památkou evropského významu.

Ptačí park Josefovské louky a rezervace divokých koní Příroda

Ptačí park Josefovské louky a rezervace divokých koní

Na loukách mezi Metují a Starou Metují se rozkládá významná ornitologická oblast zvaná ptačí park. O udržování rozlehlých luk se starají divocí koně.

Dům sv. Josefa – horská chata v Beskydech Ubytování

Dům sv. Josefa – horská chata v Beskydech

Horská chata Dům sv. Josefa leží na travnatém hřebeni Gruně v Moravskoslezských Beskydech. Slouží ke skupinové i individuální rekreaci.

Kostel sv. Josefa při kapucínském klášteře ve Fulneku Památky

Kostel sv. Josefa při kapucínském klášteře ve Fulneku

Kapucínský klášter ve Fulneku s kostelem sv. Josefa je výjimečným komplexem řádového barokního stavitelství na severní Moravě. Klášter ve Fulneku je netypicky umístěn jako dominantní stavba na návrší vytvářející kompoziční protiváhu zámku.

Kostel Svaté Rodiny v Luhačovicích – moderní stavba z konce 20. století Památky

Kostel Svaté Rodiny v Luhačovicích – moderní stavba z konce 20. století

Kostel Svaté rodiny patří mezi nově postavené kostely na Moravě. S přípravou stavby bylo započato po roce 1989. Základní kámen kostela posvětil v roce 1990 na velehradě papež Jan Pavel II. Kostel byl dokončen v roce 1997.

Kostel sv. Josefa v Krásné u Pěnčína Památky

Kostel sv. Josefa v Krásné u Pěnčína

Kostel sv. Josefa v Krásné nedaleko Penčína v Jizerských horách nechal téměř jen svými náklady postavit v letech 1756 až 1760 místní nejslavnější rodák Johann Josef Kittel.

Josefínino údolí v Liberci Památky

Josefínino údolí v Liberci

Nejslavnější liberecká textilka stávala nedaleko centra města, jejíž historie sahá až na počátek 19. století. Textilní továrna byla vybudována na místě bývalé hraběcí Clam-Gallasovské manufaktury z roku 1806 v tzv. Josefinině údolí.

Kaple sv. Josefa v Kyjově Památky

Kaple sv. Josefa v Kyjově

Kostel byl postaven ze zbytků původního kostela sv. Martina v letech 1831 – 1832. Z původního kostela zůstala věž z konce 17. století. Kaple měla sloužit jako hřbitovní, ale během první světové války chátrala. Dnes slouží kostel sv. Josefa jako zvonice a příležitostně ke kulturním akcím.

Josefovské údolí v Moravském krasu Příroda

Josefovské údolí v Moravském krasu

Josefovské údolí (někdy zvané též Křtinský žleb) je 10 km dlouhý krasový kaňon táhnoucí se mezi Adamovem a Křtinami. Jeho název odkazuje na osadu Josefov, která se nachází ve střední části údolí.

Kostel sv. Josefa v Hrubé Skále Památky

Kostel sv. Josefa v Hrubé Skále

Nachází se u mostu na prostranství před zámkem Hrubá Skála. Byl postaven v jednoduchém klasicistním slohu v roce 1812. Kostel je částečně vysekán ve skále.

Svatojosefský minerální pramen v Kersku Příroda

Svatojosefský minerální pramen v Kersku

Svatojosefský pramen se nachází v obci Kersko, známé z románu Bohumila Hrabala. Vyhlouben byl v roce 1934, ale jeho dnešní podoba pochází z roku 1985, kdy byl pramen navrtán až do hloubky 81 m. Minerální vodě z něj se mezi místními říká „Kerka“.

Památník Josefa Lady v Hrusicích Kultura

Památník Josefa Lady v Hrusicích

Stálá expozice díla Josefa Lady – malíře a spisovatele, karikaturisty, tvůrce pohádkových postav provázejících děti od nejútlejšího dětství, ilustrátora, který nezapomenutelně ztvárnil Haškova Švejka. Prohlídky s průvodcem.

Pevnost Josefov – Bastion I a podzemí Památky

Pevnost Josefov – Bastion I a podzemí

Nechte se unést zpět do doby císaře Josefa II. při prohlídce tajuplných podzemních prostor.

Dům Jany a Josefa V. Scheybalových Kultura

Dům Jany a Josefa V. Scheybalových

Bývalá fara čp. 1 v Kostelní ulici představuje společně s kostelem sv. Anny nejstarší a nejvýznamnější stavební historickou památku města a neopominutelnou dominantu v původním centru obce.

Socha císaře Josefa II. v Markoušovicích Památky

Socha císaře Josefa II. v Markoušovicích

Budete-li procházet pod Jestřebími horami po červeně značené Cestě bratří Čapků obcí Markoušovice, určitě u chalupy č. p. 95 nepřehlédnete barevnou sochu císaře Josefa II. Litinová socha císaře byla zhotovena k výročí 100 let od zrušení nevolnictví.

Bylinková zahrada Josefa Kamela v Žirči Příroda

Bylinková zahrada Josefa Kamela v Žirči

Bylinková zahrada v Domově svatého Josefa v Žirči u Dvora Králové nad Labem je místem odpočinku a relaxace nejen pro pacienty s roztroušenou sklerózou, ale také pro nejširší veřejnost. Zájemci zde mají možnost také bylinky zakoupit.

Jaroměř-Josefov

Jaroměř-Josefov

Zatímco město Jaroměř vzniklo na soutoku Labe, Úpy a Metuje v 11. století, barokní pevnostní město Josefov je mnohem mladšího data; vzniklo až na sklonku 18. století. Postupně se rozrůstající samostatná města se sloučila do jediného celku roku 1948 a dnes společně nabízejí celou řadu zajímavostí.

Kaple sv. Josefa v Lipníku nad Bečvou Památky

Kaple sv. Josefa v Lipníku nad Bečvou

Kaple byla postavena roku 1695 jako součást městského špitálu sv. Anežky za podpory místního děkana Jiřího Balšánka. Zajímavým prvkem kaple je osmiboká kupole s lucernou, autorem stavby je pravděpodobně architekt G. P. Tencalla. Oltář vyzdobil obrazy roku 1858 malíř Ignác Berger.

Lom U sv. Josefa u Hořic v Podkrkonoší Příroda

Lom U sv. Josefa u Hořic v Podkrkonoší

V živý přírodní amfiteátr se proměnil starý a nevyužívaný pískovcový lom U svatého Josefa nedaleko Hořic v Podkrkonoší. V současnosti jsou tyto lomy využívány nejen jako stánek sochařů, ale i jako místo konání různých kulturních akcí. Konají se zde koncerty, pravidelně se zde setkávají i horolezci.

Socha dobrého vojáka Josefa Švejka v Putimi Památky

Socha dobrého vojáka Josefa Švejka v Putimi

Sochu dobrého vojáka Josefa Švejka naleznete v Putimi, za kamenným mostem. Jedná se o dílo akademického sochaře Františka Svátka, které bylo vytvořeno u příležitosti stého výročí od vzniku první světové války.

Bývalý zámeček Pepčín pod vrchem Myšince Památky

Bývalý zámeček Pepčín pod vrchem Myšince

Pepčín je lidové označení bývalého pseudorománského pětipatrového zámečku, který byl postaven na počátku 20. století hrabětem Václav Robert z Kounic, který ho nechal postavi pro svoji budoucí manželku Josefínu Horovou.

Lavička Josefa Škvoreckého v Náchodě Památky

Lavička Josefa Škvoreckého v Náchodě

V srdci Masarykova náměstí poblíž kostela sv. Vavřince se nachází litinová lavička s realistickou sochou spisovatele Josefa Škvoreckého v nadživotní velikosti v jemu typické uvolněné póze. Podíváme-li se pozorně, najdeme na lavičce a podstavci útržky textů z autorových knih.

Valentův mlýn v Bakově nad Jizerou Památky

Valentův mlýn v Bakově nad Jizerou

Nejmladší mlýn na Kněžmostce stojí v části Trenčín v Bakově nad Jizerou na pravém břehu říčky. Mlýn má funkční strojní zařízení zařízení ze 20. století, na kterém se donedávna mlely mlynářské suroviny.

Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni Kultura

Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni

Takzvané Velké divadlo je živoucím kulturním centrem Plzně i celého Plzeňského kraje. Každoročně uvádí okolo osmnácti činoherních, operních, baletních, operetních i muzikálových premiér.

Kostel sv. Josefa v obci Úherce Památky

Kostel sv. Josefa v obci Úherce

Kostel sv. Josefa v obci Úherce na Plzeňsku pochází z roku 1901. Byl postaven podle návrhu Františka J. Erharta v románském slohu. Monumentální stavba byla postavená z peněz místních sedláků a obyvatel na místě původního strženého kostela.