Zdraví je skutečně všude kolem nás. Dnes a denně se s ním setkáváme v reklamách – například v oblíbeném sloganu
Pramen zdraví z Posázaví. Na
Kudy z nudy jsme vám představili
Český červený kříž se
spoustou zajímavostí, které o něm možná nevíte, a také
Muzeum Alice Masarykové a Českého červeného kříže, který můžete navštívit v
Lánech. Znáte i další lékařské expozice a muzea, která se věnují anatomii, medicíně nebo ošetřovatelství?
České farmaceutické muzeum v Kuksu
Uchvátily vás krásné
historické lékárny a je vám líto, že moderní medicína nic podobného nenabízí? Kdepak, takové expozice existují, jen se o nich moc neví. S pátráním můžete začít v
Kuksu, kde v areálu historického
Hospitálu hraběte Šporka sídlí
České farmaceutické muzeum. Vzniklo v roce 1994 jako středisko
Univerzity Karlovy v Praze –
Farmaceutické fakulty v Hradci Králové. Převzalo nejenom historickou sbírku muzeálií, knihovnu a archiv z Oddělení dějin farmacie Katedry sociální a klinické farmacie, ale hlavně úkol, o který se čeští farmaceuti snažili více než sto let: vybudovat stálé muzeum, které by sloužilo jak veřejnosti, tak pro vědecké práce o dějinách farmacie. Muzeum ukazuje vývoj našeho lékárenství, zvláště pak podoby lékárenské oficíny od asi 17. do 20. století. Exponáty na vás zapůsobí nejenom svým neobvyklým a exotickým kouzlem, ale i historickou cenou a uměleckým zpracováním.
Další muzea medicíny
…aneb za vším hledejte univerzitu, zejména pak
Univerzitu Karlovu v Praze: právě ta totiž spravuje další muzea a expozice, zaměřená na lékařství a medicínu. Zlehka se medicíny dotýká i
stálá expozice historie Univerzity Karlovy, umístěná v gotickém sklepení historického
Karolina. K vidění je například diplom a medaile nositele
Nobelovy ceny za chemii
Jaroslava Heyrovského z roku 1959 anebo posmrtná maska
studenta Univerzity Karlovy Jana Palacha zhotovená
sochařem Olbramem Zoubkem v roce 1969.
K výuce biologie na základních, středních i vysokých školách tradičně patří návštěva malého univerzitního muzea, které najdete na
Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v
Praze.
Hrdličkovo muzeum člověka představuje témata evoluce člověka a jeho příbuzných, ale třeba také patologie a smrti.
Výjimečně je pro veřejnost přístupné
Stomatologické muzeum prof. Jana Jesenského v budově děkanátu
1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Škála exponátů včetně velké anatomické sbírky chrupů a lebek je světově unikátní. Stomatologické muzeum ale stejně jako další univerzitní muzea, tedy
Muzeum normální a srovnávací anatomie 1. LF UK v budově
Anatomického ústavu v
Praze a
Muzeum anatomického ústavu Lékařské fakulty v
Hradci Králové slouží především posluchačům lékařských a přírodovědeckých fakult a pro vědecké účely. Návštěvu pro zájemce z řad veřejnosti je nutné domluvit předem.
K vědeckým a studijním účelům slouží i
Muzeum patologie v areálu
Slezské nemocnice v
Opavě, které založil
profesor Alois Materna už v roce 1911 a patří k velkým vzácnostem. Obdobné sbírky bývají součástí lékařských fakult, ale bez možnosti návštěv pro veřejnost. Muzeum v Opavě je výjimkou, prohlédnout si ho můžete při komentovaných prohlídkách vždy poslední úterý v měsíci. Kromě toho je celé oddělení patologické anatomie včetně muzea přístupné také během
Dne otevřených dveří, který Slezská nemocnice každoročně pořádá.
Místa, kde odhalíte fungování lidského těla
Zábavně a atraktivně se na lidské tělo i pod jeho kůži podíváte v některých
science centrech. Například jedna z expozic
Science Centra iQlandia v
Liberci je nazvaná
Člověk a mimo jiné tu uvidíte velké srdce, bušící pro celou iQlandii. Jestliže vstoupíte do jeho nitra, poznáte jeho pravou sílu. Sami si díky krevní pumpě vyzkoušíte, jakou práci musí odvádět každý den, sami si také změříte svůj krevní tlak a puls vlastního srdce.
Také
Pevnost poznání v bývalém dělostřeleckém skladu v
areálu Korunní pevnůstky v
Olomouci je spojená s univerzitou:
science centrum vzniklo jako interaktivní muzeum
Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Jednotlivé expozice se věnují například vodě, světlu a tmě, populárním exponátem je například
obří maketa lidského oka. Bulva je dutá, vejdou se do ní až tři lidé a na interaktivní obrazovce si můžete vybrat různé režimy pozorování a podívat se na dění v centru třeba očima vážky.
Fungování lidského těla se také věnují expozice
Velkého světa techniky v Ostravě a
Techmania Science Center v Plzni.
Mezinárodní a světové dny, které se týkají zdraví a medicíny
7. dubna: Světový den zdraví připomíná, jak důležité je udržovat si pevné zdraví. Každý se ten může na chvilku zastavit a zamyslet se nad tím, co každý z nás může udělat sám pro sebe a svou kondici. Může to být jen maličkost, třeba změna stravy, víc pohybu, samovyšetření nebo naplánování pravidelných návštěv u lékaře.
8. května: Světový den Červeného kříže se slaví každoročně 8. května, což byl den, kdy se v Ženevě narodil zakladatel
Červeného kříže, švýcarský podnikatel a obchodník
Henri Dunant (1828–1910). Připomíná práci všech dobrovolníků, pracovníků a příznivců Červeného kříže, kteří se obětavě angažují ve prospěch potřebných.
15. května: Vyvrcholením kampaně proti rakovině bývá každoroční
Český den proti rakovině. Koná obvykle druhou středu v květnu. Zakoupením symbolického žlutého kvítku měsíčku lékařského můžete podpořit boj proti rakovině.
14. června: Světový den dárců krve a Světový den krve si připomínáme každoročně 14. června. Ten den v roce 1868 se totiž narodil rakouský biolog a lékař
Karl Landsteiner (1868–1943), který za
výzkumy typů lidské krve a
objev krevních skupin získal v roce 1930
Nobelovu cenu. Kdyby tehdy ještě žil český
lékař Jan Janský (1873–1921), patrně by Nobelovu cenu převzali společně, ale Janský bohužel jako silný kuřák trpěl anginou pectoris a předčasně zemřel v pouhých osmačtyřiceti letech.
Druhá sobota v září: Světový den první pomoci vyhlašuje každoročně
Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Všechny upozorňuje na to, že dovednost poskytnout první pomoc může v prvních minutách rozhodnout o životě a smrti člověka, ukázat, že první pomoc je vlastně jednoduchá a poradit, jak a kde se první pomoci můžete naučit.
1. října: Mezinárodní den lékařů se koná každoročně na počest všem lékařům zachraňujícím životy lidí po celém světě. Tento svátek založila Světová zdravotnická organizace (WHO) a mezinárodní lékařská humanitární organizace Lékaři bez hranic. Organizace pracuje pod záštitou Organizace spojených národů a poskytuje lékařskou pomoc obětem přírodních katastrof, ozbrojeným konfliktům a akcím, epidemii ve více než 80 zemích světa.