Vrtbovská zahrada leží spolu s dalšími třemi barokními zahradami, Vratislavskou, Schönbornskou a Lobkowickou, na svahu
Petřína a je považována za jednu z
nejvýznamnějších a nejkrásnějších barokních zahrad.
Terasovou barokní zahradu
italského typu nechal vybudovat
Jan Josef hrabě z Vrtby, nejvyšší purkrabí
Pražského hradu, u Vrtbovského paláce v letech
1715 – 1720 a letos tak zahrady slaví
300 let od svého vystavění. Autorem návrhu byl slovutný architekt František Maxmilián
Kaňka. Sochařskou výzdobu zahrady vytvořila další legenda barokního umění – Matyáš Bernard
Braun. Na zdařilém díle se podílel také Václav Vavřinec
Reiner, od kterého můžete obdivovat především fresku na klenbě sala terreny, která představuje Venuši a Adonise.
Rodu Vrtbů patřila zahrada (a přilehlý
palác) do roku 1799, pak tento majetek zakoupil císařský rada Jan Mayer, který přestavěl palác, zahradu však ponechal v původním stavu. Změna nastala až s rokem
1845, kdy byl opět upravován palác, ale tentokrát i
zahrada, která dostala
klasicistní vzhled a nové empírové přístavky (v jednom z nich měl, mezi lety 1886-1889, svůj ateliér Mikoláš Aleš). Dnešní opět barokní ráz získala
zahrada rekonstrukcí architektů Ivana Březina a Václava Weinfurtera v letech
1990 – 1998. Tenkrát také vznikly kopie Braunových soch a originály byly umístěny do
lapidária Národního muzea.
Sochy, rostliny, ptáci a tajemná branka
Vrtbovská zahrada je členěna do tří teras, a kromě mnoha rostlin a jehličnanů vás ve spodní části zahrady potěší
exotičtí ptáci původem ze
Zoo Praha. Květinovou výzdobu zde tvoří zimostráz vždyzelený, azalky, habr obecný, růže a jehličnany (tisy, zeravy, túje).
Zahrada je navíc vyzdobena mnoha
sochami a fontánkami. Jednou z oblíbených sousoší je putti (andílek bez křídel) na mořské nestvůře. Dále jsou tu mořské panny, vodní božstva a dekorativní vázy. V posledním patře najdete výzdobu v podobě
soch řeckých bohů a bohyní od
Matyáše Brauna – poznáte tu Apollona, Herma, Artemis, Héru, Athénu, Dia a Héfaista. V jižní části zahrady narazíte na sousoší zápasících chlapců.
Ve třetím patře teras se ve zdi ukrývá uzamčená branka. Komu by vrtalo hlavou, kam vede prozradíme, že pokud byste ji odemkli, dostali byste se do soukromé Vratislavské zahrady, která je o něco menší než
Vrtbovská zahrada, ovšem rovněž pochází z období baroka.
Giardino Isola Bella lago Maggiore
Velmi podobnou zahradu, která se mohla stát inspirací k tvorbě
Vrtbovské zahrady, byste si mohli prohlédnout u jezera Maggiore, v severní Itálii. Najdete zde
Krásný ostrov (Isola Bella), jehož prakticky celou rozlohu (320 x 400 m) zabírá honosný zámek a nádherné terasovité zahrady. Až do roku 1630 byl ostrůvek u obce Stresa holou skálou obývanou rybáři se dvěma malými kostely a několika zeleninovými zahradami. Ostrov se stal majetkem rodu Borromeů, kteří
ostrůvek proměnili na palác se zahradami. Ty se podařilo dokončit v roce
1671. Stupňovité terasy připomínají babylónské visuté zahrady. U jezera Maggiore je jich celkem deset. Zahrady vytváří velkou
pyramidu na jejímž vrcholu bylo vybudováno dovadlo pod širým nebem a raritou je také
socha jednorožce, který shlíží dolů. Bájné zvíře připomíná rod Borromeo, který jej má ve znaku.
Barokní
ornamenty záhonů a tvarované dřeviny jsou doplněny
vázami,
sochami a plastikami, které ještě umocňují nádherný výhled na hladinu jezera a horské štíty Alp na obzoru. Zahrada je osázena množstvím
exotických dřevin, jako jsou citronovníky, pomerančovníky, korkové duby, svatojánský chléb, banánovníky, palmy, granátová jablka, olivovníky, cypřiše. Jsou tu
skleníky s orchidejemi a masožravými rostlinami,
jezírka s lekníny. Zákoutí zahrady zdobí celá barevná škála kvetoucích rostlin. Údajně byly právě v těchto zahradách vysazovány
první orientální rostliny, které se do Evropy dostávaly. Najdou se zde pěnišníky, hortenzie, růže, kamélie, magnolie. Úžasný dojem barokní zdobné harmonie dotvářejí
bílí pávi.
Sochařská výzdoba pochází od
milánského sochaře Carla Simonetty z let 1667 a 1677. Symbolizují většinou přírodní živly – jsou zde alegorie vzduchu, vody, země a ohně nebo čtyř ročnícho období. Některé ze soch představují i Lago Maggiore i řeky Ticino a Po.
Slavnostní nasvícení Vrtbovské zahrady
Vraťme se ale teď domů, do Česka. Pokud se vám v barokních zahradách líbí, určitě si nenechte ujít
speciální nasvícení Vrtbovské zahrady, které se koná pouze dvakrát do roka! Letos se zahrada rozzáří
1. 10. 2020 od
18:00 do 22:00 hodin. Příští příležitost prohlédnout si zahradu v netradičním světelném hávu bude až v den otevření nové sezóny, na jaře 2021.
Přijďte poznat zahradu jak ji neznáte a obdivovat
nasvícené sochy M. B. Brauna, fresky V. V. Reinera, ateliér Mikoláše Alše a nezvyklé pohledy na
Prahu, které vám vezmou dech.
Kde jinde u nás můžete obdivovat barokní zahrady?
- Jedním z nejkrásnějších míst na Děčínském zámku je Růžová zahrada. Její kouzlo spočívá v kombinaci výjimečné barokní architektury a podmanivé krásy rozkvetlých růží. Název Růžová zahrada se rozšířil po roce 1881, kdy zde vzniklo jedno z nejznámějších rozárií v habsburské monarchii.
- Podzámecká zahrada v Kroměříži bývala původně užitkovou a květinovou zahradou, ovšem v 17. století se proměnila v nádhernou barokní zahradu, architektonicky propojenou se zahradním průčelím zámku. Vzácné rostliny a dřeviny doplňují potůčky a rybníky, romantické malé stavby i originální sochařská výzdoba.
- Českokrumlovská zámecká zahrada prošla od svého založení ke konci 17. století složitým vývojem, který věrně odrážel dobový stylový vývoj zahradního umění. Zahrada vznikla na raně barokním kompozičním schématu, později se v její podobě projevil duch vídeňského rokoka.
- V malebné krajině lemované romantickými kopci Českého středohoří se nachází město Libochovice. Toto nenápadné místo nabízí návštěvníkům krásný barokní zámek, na kterém se podílel italský stavitel Antonio della Porta a nejen to. Součástí areálu je také zahrada á la Versailles.
- Zahrada Černínského paláce v Praze, kde sídlí ministerstvo zahraničí, bývá v hlavní turistické sezoně přístupná veřejnosti. Původně barokní zahrada byla vybudována na konci 17. století významnými architekty tehdejší doby. V 19. století byla zahrada přeměněna do podoby anglického parku.
- Klidnou oázou Liberce v samém centru města je barokní zahrada kostela Nalezení svatého Kříže. Její nedílnou součástí je zrestaurovaný morový sloup z dílny Mistra Matyáše Bernarda Brauna, jež pochází z roku 1719.
- Nádherná je též Francouzská zahrada na zámku Dobříš. Je přísně symetrická a rozvržena do tří teras. Spodní terasa u zámku je osázena zimostrázovou broderií, její dominantou je kruhová fontána s galerií soch. Na druhé terase se nachází stříhané loubí.