ÚvodAktuality#světovéČesko a české stopy dalekého Egypta: sfingy, pyramidy a mumie
Kultura

#světovéČesko a české stopy dalekého Egypta: sfingy, pyramidy a mumie

  • 7. května 2020
K nejúžasnějším památkám starověkého Egypta patří mumie. Jejich objevení pokaždé vyvolá senzaci: stejný osud tak sdílí krásná egyptská královna Nefertiti, faraón Tutanchamon i princezna Hereret. Že ji neznáte? Můžete se s ní ale seznámit velmi lehce a na vlastní oči, stačí se vypravit do Moravské Třebové.

Umělecké památky starověkého Egypta nepřestávají udivovat, objevíte je i u nás

Egyptská princezna Hereret
Faraon Ramses II.
Srdcem Moravské Třebové, města na Českomoravském pomezí východně od Svitav, je náměstí s morovým sloupem a renesanční radnicí, kousek od něj pak stojí barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie a především nádherný renesanční zámek s arkádami.

Několik prohlídkových okruhů vám představí dějiny města, měšťanský i venkovský život, můžete ale nahlédnout také do středověké mučírny anebo do alchymistické laboratoře mistra Bonaciny, astrologa, alchymisty a dvorního lékaře pána moravskotřebovského zámku Vladislava Velena ze Žerotína. Za princeznou se ale překvapivě musíme vypravit jinam než na zámek: jejím domovem je Městské muzeum.
 

Tvář egyptské princezny

Do dějin muzea se zlatým písmem zapsal newyorský obchodník a rodák z Moravské Třebové Ludwig Holzmaister (1849–1923). Právě předměty, které na svých cestách nashromáždil, představuje interaktivní a multimediální stálá expozice. Vrcholem prohlídky je setkání s egyptskou princeznou Hereret, která žila před bezmála třemi tisíci lety.

Jde o skutečnou princeznu? S jistotou víme, že Ludwig Holzmaister koupil mumii včetně sarkofágu v roce 1912 přímo v Egyptě. Ví se, že byla objevena jižně od Káhiry u města Lahún na okraji fajjúmské oázy, že se narodila v období 22. dynastie, tedy v letech 945 až 715 před naším letopočtem a zemřela mezi dvacátým a třicátým rokem života. Díky počítačovému tomografu a 3D technologii spatříte její skutečnou podobu. Jde o první mumii v České republice, u které odborníci 3D vizualizaci provedli. Hereret nejdříve prošla „vyšetřením“ na klasickém CT přístroji a na základě výsledků pak proběhla rekonstrukce její skutečné podoby.
 

Mumie a sfingy

Staroegyptské mumie uchovává ve svých sbírkách také Národní muzeum, respektive Náprstkovo a Přírodovědecké muzeumPraze. Další mumii najdete na hradě Buchlově, v Egyptském pokoji, který připomíná vnitřek pyramidy, a mumie samozřejmě nechybí ani v takzvaném kabinetu kuriozit knížete Metternicha na zámku Kynžvart.

Společnost mumiím v Česku dělají sfingy, mytické bytosti s tělem lva, křídly dravce, hadím ocasem a hlavou krásné ženy. Jednu z nich najdete ve Veltrusech, kde v rozlehlém parku kolem zámku střeží kamenná sfinga na mostě přístup k Egyptskému pavilonu, do kterého se připlouvalo loďkou po vodě. Další objevíte v zámeckém parku v Lysé nad Labem nebo na skalním bloku zvaném Harfenice u obce Želízy. Dvě sfingy zdobí most v Náměšti nad Oslavou – ale pozor, ne takzvaný malý Karlův most dole ve městě, ale most u zámku nad městem. Sfingám tu dělají společnost dva koně a orel.

Další sfingu objevíte v Krušných horách, asi deset minut chůze od obce Měděnec. Skalní útvar a přírodní památka Sfingy leží v místě s nádherným výhledem na klikaté údolí Ohře a Doupovské hory, za jasného počasí uvidíte i města Klášterec nad Ohří, Kadaň, Žatec a Nechranickou přehradu.
 

Britské muzeum: nejslavnější na světě

Největší sbírky starověkého Egypta mimo Egypt samotný nabízí Britské muzeum v Londýně. Jeho návštěvě se jen těžko odolává: je nádherné, nabité poklady a zadarmo. Největší a nejstarší instituce svého druhu na světě chrání třeba slavnou Rosettskou desku, která byla v devatenáctém století klíčem k rozluštění egyptských hieroglyfů, nebo obrovskou, více než sedmitunovou bustu faraona Ramsese II., který vládl Egyptu přibližně před 3 300 lety.

Aby vás návštěvy neudolala, vyplatí se dát na rady zkušených. Třeba průvodce Lonely Planet, který doporučuje vybrat si jen jedno historické období a ostatní zkrátka ignorovat, jako by byly jinde ve městě. Než se ale vypravíte za londýnskými mumiemi, vzpomeňte si: princezna v Moravské Třebové je mnohem blíž a stejně působivá.
 
Hrad Buchlov – jeden z nejstarších a nejmohutnějších královských hradů Památky

Hrad Buchlov – jeden z nejstarších a nejmohutnějších královských hradů

Asi 3 kilometry severozápadně od Buchlovic stojí na vysokém kopci zdaleka viditelný a majestátný hrad Buchlov. Hrad je ukázkou středověké pevnostní architektury a hradní interiéry dokumentují vývoj bytové kultury od 15. do 19. století.

Zámek Kynžvart – sídlo Metternichů s anglickým parkem Památky

Zámek Kynžvart – sídlo Metternichů s anglickým parkem

Klasicistní zámek, jehož historie je spojena s rodem Metternichů, se nachází v Karlovarském kraji v lázeňském trojúhelníku. Zámek obklopuje rozlehlý anglický park s drobnými stavbami. Uvnitř pak zaujme kabinet kuriozit s několika egyptskými mumiemi.

Kunratické Švýcarsko – skalní město u Cvikova Příroda

Kunratické Švýcarsko – skalní město u Cvikova

Menší, přesto však malebné skalní město pískovcových skal a čedičových varhan se nachází poblíž Cvikova a v době rozvoje turistiky před 1. světovou válkou doplněno o několik ve skalách tesaných sochařských děl a lesní kapli.

Emil Holub – nejznámější český cestovatel

Emil Holub – nejznámější český cestovatel

Dr. Emil Holub (7. října 1847 Holice – 21. února 1902 Vídeň) procestoval jižní Afriku, zasloužil se o zpřesnění map a o objev skalních maleb Sanů (Křováků). Doktor Holub byl člověk vzdělaný, pracovitý, s obrovskými ideály. Jako první zakreslil podrobnou mapu Viktoriiných vodopádů a jako jediný vytvořil detailní etnografickou studii původních kmenů oblastí jižní Afriky.

Hrad a zámek Klenová – galerie pod širým nebem Kultura

Hrad a zámek Klenová – galerie pod širým nebem

Originální galerii pod širým nebem a galerii výtvarného umění 20. století můžete zhlédnout v prostorách hradu a zámku Klenová. Najdete tu historickou expozici z dějin hradu a zámku a několik výstav českého i zahraničního umění. Z hradu se nabízí jedinečné výhledy na centrální Šumavu.

Skalní reliéf útěk Svaté rodiny do Egypta Příroda

Skalní reliéf útěk Svaté rodiny do Egypta

Reliéf s biblickou tématikou naleznete v dnes již nepoužívaném úvozu staré cesty z Kunratic u Cvikova do Mařenic, asi 600 m severně od rozcestí v osadě Třídomí.

Veltruským zámeckým parkem na kole Letní sporty

Veltruským zámeckým parkem na kole

Poznejte jeden z největších přírodně-krajinářských parků s průvodcem na kole, prohlédněte si zámek Veltrusy a jinak zamčené pavilony a odhalte tajemství Sfingy a Egyptského kabinetu.

Skalní útvar Sfingy u Měděnce Příroda

Skalní útvar Sfingy u Měděnce

Zajímavé a vzácné skalní útvary Sfingy najdete jihovýchodně od obce Měděnec. Sfingy jsou chráněny jako přírodní památka od roku 1983, zaujímají rozlohu 0,6 ha a nachází se v nadmořské výšce 800 metrů nad mořem.

Regionální muzeum v Kolíně – Dvořákovo muzeum pravěku Kultura

Regionální muzeum v Kolíně – Dvořákovo muzeum pravěku

Dvořákovo muzeum pravěku prezentuje archeologické nálezy z nejstarších období dějin lidstva. V muzeu se každoročně koná řada tématicky zaměřených krátkodobých výstav, přednášek a dalších doprovodných programů.

Městské muzeum Moravská Třebová – dočasně uzavřeno Kultura

Městské muzeum Moravská Třebová – dočasně uzavřeno

Muzeum egyptské princezny aneb cesta kolem světa. Budova muzea je z důvodu rekonstrukce uzavřena.

Hrdličkovo muzeum člověka v Praze Kultura

Hrdličkovo muzeum člověka v Praze

Čtyři tisíce exponátů se nachází v prostorách Hrdličkova muzea člověka. Naleznete zde kopie nálezů z celého světa, které dokumentují celou naši evoluci až po člověka moderního typu.V muzeu jsou umístěny exponáty znázorňující ukázky přirozené i umělé mumifikace i egyptské mumie.

Polabské muzeum Lysá nad Labem – expozice věnovaná Bedřichu Hroznému Kultura

Polabské muzeum Lysá nad Labem – expozice věnovaná Bedřichu Hroznému

Polabské muzeum v Lysé nad Labem věnovalo část svých prostor tamějšímu rodáku a rozluštiteli chetitštiny Bedřichu Hroznému a jeho dílu. Expozice obsahuje řadu unikátních předmětů a osobních věcí ze života tohoto předního orientalisty.

Egyptský pavilon a most se sfingou na zámku Veltrusy Památky

Egyptský pavilon a most se sfingou na zámku Veltrusy

Most se sfingou byl postaven v roce 1820 jako součást Egyptského kabinetu, který byl zřízen v letech 1816 – 1819. Jeho východní strana byla pojata jako vstup do egyptského chrámu. Dva mohutné postranní sloupy s hlavicemi jsou zdobeny motivy papyrusových listů. Vchod hlídá sfinga.