Klemens Wenzel Nepomuk Lothar kníže z Metternich-Winneburgu,
vévoda z Portelly a hrabě z Kynžvartu byl šlechtic, politik a obratný diplomat, který patřil k nejznámějším státníkům 19. století. Říká se, že
zámek Kynžvart dostal v roce 1808 jako dárek k Vánocům. O rok později byl Metternich jmenován rakouským ministrem zahraničí, za dalších pět let povýšen do dědičného knížecího stavu a v roce 1821 se stal rakouským státním kancléřem. V té době svěřil Kynžvart do rukou vynikajícího vídeňského architekta
Pietra Nobileho, aby starý barokní zámek přestavěl ve stylu vídeňského klasicismu v sídlo důstojné kancléřovým nárokům.
Zámek Kynžvart: už jste viděli Kabinet kuriozit?
Interiéry
kynžvartského zámku Metternich vybavil sbírkami obrazů, soch a nábytku, přestěhoval sem i
rodovou knihovnu a dal upravit
anglický park oživený romantickými stavbami. Velkou atrakcí, kterou můžete při prohlídkách vidět dodnes, se stal
kynžvartský Kabinet kuriozit. Založil ho sice
bývalý chebský kat a první kustod zámeckého muzea Karl Huss, ale kancléř i jeho syn Richard sbírky dál rozmnožovali. K vidění tu je například
kus cihly z babylonské věže, Žižkův palcát či cestovní hodinky Matyáše Korvína. A také
granátová koule, která v říjnu 1848 vletěla při bombardování Vídně do Metternichovy pracovny. Ten rok jeho kariéra skončila: odstoupil na protest proti revolučnímu povstání ve Vídni a následující tři roky strávil v exilu v Londýně. V roce 1850 vídeňská vláda zrušila zabavení jeho majetku a přiznala mu roční penzi ve výši 8 000 zlatých, ale pozvánka od císaře k návratu domů nedorazila. Nakonec kníže musel poslat pokornou žádost, že by se chtěl jako soukromá osoba vrátit do vlasti.
Polední roky života trávil zčásti ve Vídni, zčásti na
Kynžvartu. Přestože jeho vídeňský „zimní palác“ na Rennwegu dál patřil k oblíbeným centrům společenského života, v politice už byl odepsaný a o jeho rady nikdo nestál. Na Kynžvartu pořádal lovy (ač sám prý nikdy nelovil), sepisoval paměti, glosoval dění kolem sebe a mladší politiky s oblibou častoval jízlivými komentáři. Ani ty už ale vlastně nikdo neposlouchal.
Pokud se budete toulat
regionem Západočeských lázní, zastavte se u kancléře na návštěvu. Letošní léto se na Kynžvartu nese ve stylu
originální komiksové výstavy, můžete přijet i na
komentované prohlídky zámeckého parku, pro děti tu připravují oblíbené
prázdninové pohádkové prohlídky, v
neděli 18. srpna zaplní
park skřítkové a víly.
Metternich v Plasích
Kynžvart Metternich zdědil,
bývalý cisterciácký klášter v Plasích koupil, a to v době, kdy na Kynžvartu vrcholily stavební práce. V
Plasích založil úspěšnou
železárnu na strojní, užitkovou a ozdobnou litinu, pro bydlení si nechal upravit část barokního konventu. Dokonce sem dal převézt svůj archiv a
v nevyužívaném kostele sv. Václava zřídil rodovou hrobku.
Kancléř Metternich zemřel před 160 lety, 11. června 1859 ve věku 86 let ve Vídni a právě do hrobky v suterénu klasicistně upraveného kostela sv. Václava, nad jejímž vchodem je nápis PAX VOBIS – mír s vámi, byly uloženy jeho ostatky. Po jeho boku odpočívají tři manželky, některé děti a rodiče; prohlídku je nutné objednat předem.
Letos v létě v
Plasích nachystali
přehlídku tvorby mladých autorů, chystají se také
prohlídky unikátního vodního systému a tradiční
Monastýrování, noční prohlídky se zábavnou hrou. Prohlídku kláštera můžete skvěle spojit s návštěvou
Centra stavitelského dědictví; pobočka
Národního technického muzea v Praze na léto připravila zajímavé výstavy, například o
filmařích a cestovatelích Hanzelkovi a Zikmundovi anebo o
stavbě Ejpovického tunelu, který zkrátil cestování vlakem z
Prahy do
Plzně na méně než hodinu.
Víte, že?
Na Metternicha v Plasích vzpomínají při občasných výstavách, velké změny se chystají v někdejším opatství. Po rekonstrukci by tu měl vzniknout nový prohlídkový okruh zaměřený právě na rod Metternichů, změny se dotknou i bývalé opatské zahrady.- Jak to, že „to“ stojí a nespadne? Odpověď najdete v Centru stavitelského dědictví, kde koncem června otevřeli novou stálou expozici Statika hrou. Máte příležitost osahat si různé materiály, vyzkoušet si základní statické principy a také nahlédnout do starých historických plánů a dozvědět se, jak a proč se co dělá a funguje. Děti potěší interaktivní prvky, ale nová část osloví i odborníky.