#světovéČesko a přírodní rezervace na Velké Javořině: jak vzniká prales?

„Jsem mohutná a zdaleka viditelná a současně poskytuji nádherný výhled na všechny strany. Jsem porostlá mystickými lesy biosférické rezervace Bílé Karpaty. Jsem se svými 970 metry nejvyšším vrcholem úžasného pohoří. Vede na mne sedmero turistických cest. Jsem symbolem sounáležitosti a bratrství Čechů a Slováků. Nejsem jen tak ledajaký kopec, jsem Velká Javořina.“ Tak představuje turistický portál Východní Moravy jedno ze svých osvědčených lákadel. Pojďte se přesvědčit na vlastní oči, rozhodně to stojí za to.
 

Rezervace Javorina, přírodní laboratoř

Jedinečné pohoří s úžasnou rozmanitostí rostlin i živočichů, biosférická rezervace UNESCO a současně chráněná krajinná oblast: tím vším jsou Bílé Karpaty. Jednou z pěti národních přírodních rezervací na jejich území je Javorina, oblast s rozlohou asi 165 hektarů, ležící v nadmořské výšce 560 až 930 metrů převážně na severních svazích Velké Javořiny. Je výjimečná v mnoha ohledech, zejména ale tím, že je největším bezzásahovým územím u nás s více než sto let dlouhou tradicí. Přírodní laboratoř, která se vyvíjí a žije výhradně podle vlastních zákonů a kam se lidé chodí jen dívat. Ruku k dílu přiloží správci území jedině když není zbytí, tedy když například některé stromy spadnou na cestu. Jinak se o všechno stará příroda: žádné stromy se tu nekácejí, neodklízejí ani nevysazují.
 

Stoletá ochrana

Chráněným územím byla Javorina vyhlášena už v roce 1933, bezzásahovým územím se stala v roce 2008, ovšem její historie je mnohem starší: neoficiálně ji vyhlásili už v roce 1907 tehdejší majitelé panství, páni z Lichtenštejnu. Buky, jasany, javory i jilmy volně rostou na úpatí Velké Javořiny už téměř 200 let a pokud budou nadále ponechány přirozenému vývoji, rezervace se stane společnou chloubou ochránců přírody a lesníků. Díky tomu, že tu neroste není jediný smrk, správci si nemusejí dělat starosti s kůrovcem. Prales tak je jednou z nejzdravějších lokalit v naší zemi.
 

Šest tras na vrchol Velké Javořiny

Přes bezzásahová území se smí procházet jen po značených turistických trasách. Velká Javořina je v tomto k návštěvníkům více než velkorysá: k vrcholku se sbíhá hned šest tras pro pěší, čtyři od nás a dvě ze Slovenska včetně dálkové Cesty hrdinů SNP, a dvě cyklotrasy, po jedné z každé strany hranice.

Pro pěší turisty i cyklisty je nejsnazší výstup z parkoviště u Kamenné boudy. Vede sem silnička, na kterou se dá odbočit v nejvyšším bodě silnice I/54 vedoucí ze Slavkova do Strání, od parkoviště se pak dá pokračovat po červeně značené trase. Studánku s pitnou vodou sice cestou nenajdete, ale v polovině cesty čeká odpočivadlo U Bětina javoru a kousek od vrcholu Velké Javořiny se občerstvení i nocleh nabízí v Holubyho chatě. Základní kámen k její stavbě položili členové Klubu československých turistů z Uherského Brodu již v roce 1923 a pojmenovali ji po Ľudovítu Holubym, slovenském protestantském kazateli, botanikovi, národopisci a zastánci československé vzájemnosti.
 

Víte, že…?

• Jak na tom jsou ostatní bezzásahová území? Aktuálně jich je v Česku třináct s rozlohou přes 950 hektarů. Kromě Javoriny se mezi ně řadí také Doutnáč na Křivoklátsku, Tajga ve Slavkovském lese, Kleť v jižních Čechách, Hedvíkovská a Lovětínská rokle ve východních Čechách, Poledník a rašeliniště Jizery na Liberecku, Pleš a Starý Hirštejn v Českém lese, Mionší v Beskydech, Libický luh a lokalita Ve Studeném ve středních Čechách.
• Běžně jsou z Velké Javořiny vidět Chřiby s hradem Buchlovem, Pálava, štěrkopísková jezera u Ostrožské Nové Vsi a na Slovensku Malé Karpaty. Při dobré viditelnosti bývá na slovenské straně vidět Považský Inovec, Strážovské vrchy a Malá Fatra, na české straně pak další vrcholy Bílých Karpat s Velkým Lopeníkem, Beskydy, Vizovické a Hostýnské vrchy. Pokud budete mít štěstí, zahlédnete i vrcholky rakouských Alp.
• Při výletu na Velkou Javořinu jsme tak trochu jednou nohou na Slovensku, což je výzva pro #světovéČesko. Vezmeme to ale malou oklikou, která se bude líbit hlavně rodinám s dětmi: Čiernohronská železnica je úzkokolejná lesní dráha o rozchodu 760 mm mezi obcemi Podbrezová, Hronec a Čierny Balog v Horehroní. V hlavní sezoně se jezdí na 20 km zachovaných tratí, ale dřív, když měřila přes 130 km, jedna z jejích větví dokonce vyšplhala až k tajemnému Dobročskému pralesu.
• Prales se zachovalými bukovými a jedlovými květnatými lesy a více než stoletou tradicí patří mezi nejstarší chráněná území Slovenska. Leží téměř ve stejné nadmořské výšce jako Javorina a podobně jako ona je přístupný jen po značené cestě. Jeho okrajem prochází turistická trasa z Čierneho Balogu dolinou Brôtovo směrem na Sedmák.
• Nechce se vám šplhat do hor k pralesu? Zůstaňte v Čierném Balogu a navštivte Vydrovskou dolinu a Lesnický skanzen Vydrovo, jedinečné lesnické muzeum v přírodě. O Dobročském pralesu, historii, pěstování, ochraně a významu lesa se tu dozvíte téměř úplně všechno.