Soutěsky dravých řek nabízejí tajemství a dobrodružství. V takových místech na vlastní oči poznáte, že voda je silnější než kámen, zvlášť když si tisíce let neúprosně razí trasu skrz skalní podloží.
Pokud jste se někdy v minulosti prošli například
Lichtenštejnskou soutěskou / Liechtensteinklamm v Rakousku a bylo vám líto, že něco takového nemáme doma, vězte, že máme – chce to jen vědět kudy kam. Pojďte se s
portálem Kudy z nudy podívat do odlehlého koutu
Nízkého Jeseníku, kde
říčka Huntava vyhloubila skalní soutěsku plnou kaskád, peřejí a vodopádů. A protože nejbližší – i když poměrně vzdálená – vesnice se jmenuje Rešov, místo známe pod jménem
Rešovské vodopády.
Rešovské vodopády aneb alpská soutěska v Česku
Nejvyšší stupeň
Rešovských vodopádů sice měří deset metrů, ale v údolí se jich za sebou v kamenných kaskádách naskládala celá řada. Strach z neschůdného terénu rozhodně mít nemusíte: v úzké strži podél řeky, nad ní a kolem kamenných stupňů vedou dřevěné mosty, schody a lávky, doplněné terasami s vyhlídkami na ta nejpůsobivější místa.
Nejlépe se sem dostanete z
Rešova (1,5 km), pozvolnější cesty vedou z
Horního Města (3 km) nebo
Tvrdkova (3 km). Procházka podél dravé řeky po pohodlné stezce se vyrovná zážitkům z Rakouska. Rozhodně neuděláte chybu, když se cestou zastavíte také v nedaleké
Rudě a projdete se po křížové cestě, která už stovky let vede od kostela Panny Marie Sněžné na vrchol
Křížového vrchu. Čtrnáct barokních zastavení má podobu srdce s reliéfy pašijových scén, na konci v místě s fantastickým výhledem do okolí pak stojí sousoší Kalvárie.
Za čertem do údolí Doubravy
Krásné, romantické, tajuplné a hlavně plné úzkých stezek, lávek a můstků je také
údolí řeky Doubravy u Chotěboře. Nedaleko obce Bílek voda vymlela hluboký kaňon, nejužším místem je pouze čtyři metry široká soutěska zvaná Koryto. Lemují ji až patnáct metrů vysoké skály, z nichž se nabízí pohled na dva vodopády. Z Bílku do Horního Sokolovce anebo naopak půjdete podél řeky téměř pět kilometrů a cestou objevíte řadu zajímavých zákoutí, od
Točitého víru a
tůně zvané Mikšova jáma přes
vyhlídku Čertův stolek a několik jeskyní až po
zříceninu hradu Sokolov. Kdo chce vidět skutečného
čerta z místních pověstí, musí do
Chotěboře: sedí v
parku F. X. Šaldy, před sebou má stoleček a na něm hraje šachy.
Soutěsky u Chrudimky
Skvělým místem pro milovníky samoty, ticha a léčení pocuchaných nervů je
Strádovské peklo a
Slavická obora. Mají víc společného, než by se mohlo zdát: zatímco „peklo“ je
hluboké údolí řeky Chrudimky, obora se rozprostírá nad ním. Je tu více slunečního světla a místy se otevřou výhledy do hlubokého kaňonu se zříceninou středověkého hradu a romantickou stezkou, která údolím prochází. K Chrudimce se můžete vypravit hned, obora je přístupná jen několik měsíců v roce, ale pokud budete mít štěstí a dostanete se dovnitř, můžete se těšit, že mezi stromy nezahlédnete jen srnky, jeleny a daňky, ale také
hříbata starokladrubských vraníků z hřebčína ve Slatiňanech.
Kaňony, soutěsky a rokle
Víte, že na našem území máme nejmohutnější říční pískovcový kaňon Evropy? Kaňon Labe za Děčínem měří až k německým hranicím patnáct kilometrů a téměř po celé délce jej lemují sto metrů vysoké skály s řadou vyhlídek, bočních roklí a soutěsek.- Jedno z nejdelších kaňonovitých údolí vyhloubila řeka Vltava. Od Šumavy až do Prahy jen s malými přestávkami řeka teče překrásným divokým údolím s četnými peřejemi a skalnatými meandry. Přirozený charakter řeky ovšem nadobro změnily přehrady vltavské kaskády, které zatopily nejen staré rybářské a vorařské obce, ale také Svatojánské proudy. Krajina s řekou, která se tu valila v mohutných peřejích, prý připomínala severní Ameriku.
Za nejkrásnější říční údolí střední Evropy leckdo pokládá kaňon Dyje na jižní Moravě. Před civilizací jej paradoxně zachránila železná opona a následné vyhlášení národního parku. Chodit se tu smí jen po značených stezkách, a tak do většiny míst panenského a monumentálního údolí nahlédnete jen z vyhlídek, například ze Sealsfieldova kamene nedaleko Havraníků.- Za bližší prozkoumání stojí také kaňon Divoké Orlice u hranic s Polskem, zejména místo zvané Zemská brána. Podél horské říčky s vymletými obřími hrnci, srovnatelnými s těmi ze šumavské Vydry, vedla stará pašerácká
stezka, podívat se můžete i na jeskyni legendárního loupežníka Ledříčka.
- Populární Lichtenštejnská rokle v Rakousku, jedna z nejdelších, nejhlubších a nejpůsobivějších alpských roklí, byla díky rodu Lichtenštejnů zpřístupněna už v roce 1875. Poslední tři roky byla zavřená kvůli zřícené skále, plánované otevření na jaře 2020 odsunula nákaza koronavirem. Až se znovu otevře, objevíte tu nejenom nové tunely a galerie, vyhlídkové plošiny a lávky, architektonicky přizpůsobené krajině, ale také asi třicet metrů vysoké točité schodiště zvané Helix, vedoucí do hlubin rokle.