Nejjednodušší je vypravit se do některé z našich zoologických zahrad. Začít nemůžeme nikde jinde než v
zoologické zahradě v Praze, kde se v roce 1933, tedy dva roky po jejím otevření, objevil vůbec
první slon v Československu. Slon Baby přijel z Cejlonu, dnešní Srí Lanky, a záhy se zařadil mezi zvířecí celebrity. Dnes v pražské zoo žije
největší sloní stádo u nás a také největší, které kdy v
Praze bylo. Nejstarší je
slonice Gulab, narozená v roce 1959 v indickém táboře pracovních slonů; do Prahy přišla v roce 1966. V
Údolí slonů, výběhu otevřeném k výročí 80 let pražského chovu, jí společnost dělají
slon Ankhor, slonice Shanti, Janita a Tamara,
mladí sloni Maxmilián (historicky první slůně, které se v pražské zoo narodilo a bylo zde také počato) a
Rudi a malé
„sloní princezny“ Lakuna a Amalee.
Sloni ze Zlína, Liberce, Dvora Králové, Ostravy a Ústí
V
zoologické zahradě Zlín mají sloni k dispozici prostorný
areál Karibuni: pavilon, který tvarem připomíná velkou africkou chýši, a venkovní výběh, který je jedno velké sloní hřiště. Pařezy, kameny a klády slouží nejen jako hračky, ale také jako pomůcka k podrbání. Slonice
Kali, Zola a Ulu, které do
Zlína přijely roku 2003 z jihoafrického národního parku Kruger, mají k dispozici i vnitřní a venkovní bazén a také přírodní bahniště. V
zoo Liberec žijí
slonice Rání a Balu, v
Safari Parku ve Dvoře Králové pak
slonice Saly, Umbu a Drumbo. Pět členů má sloní stádo v
ostravské zoologické zahradě: nejmladšího
Chandru doplňují
slonice Rashmi, Johti a Vishesh a
samec Maxim.
Zoo v Ostravě má na sloní samce smůlu, všichni uhynuli nebo byli utraceni předčasně. To byl i případ
Calvina, který patřil mezi nejúspěšnější chovné samce v Evropě: zplodil 14 mláďat, z nichž 11 přežilo. Jedním ze symbolů zoo byl pouhých šest let, symbolem ale zůstal i po smrti, a to jako exponát
Slezského zemského muzea v Opavě. Nejasná je budoucnost
slonice Delhi ze
zoo v Ústí nad Labem; po smrti slonice Kaly zůstala sama. Zatím je v Ústí, ale vedení zoo ji plánuje přesunout do jiné zoo mezi další slony, aby jí samotné nebylo smutno.
Slon v porcelánu
Přirovnání o slonovi v porcelánu zná kdekdo, ale víte, že jeden si skutečně v porcelánu mohl šlapat po libosti? V roce 1908 se obrovskou senzací
Jubilejní výstavy v Praze-Holešovicích stala
obří socha slona, který na zádech nesl sudy s pivem. Vyrobit ho nechal
Pražský akciový pivovar a jeho autorem byl
sochař Karel Novák, žák slavného J. V. Myslbeka. Uvnitř ve slonovi fungovala restaurace, po skončení výstavy ho koupil hostinský ze
Sedlce u Prahy. Slon znovu změnil majitele v roce 1920: tehdy jej odkoupil
Karel Pivoňka, který se do Čech vrátil z Ameriky a v Sedlci začal provozovat
hotel California i s restaurací U Slona.
Na výletníky slon fungoval jako magnet, ve svých pamětech Všechny krásy světa na něj vzpomínal i
básník Jaroslav Seifert. Slonův konec se nezadržitelně přiblížil po druhé světové válce, přesto vydržel až do roku 1969, respektive 1974, kdy byly odstraněny poslední trosky.
Sloni v horách
Jako hejno slonů, kteří upláchli ze zoo a teď se bázlivě tisknou k sobě, vypadají
Sloní skály aneb Bílé kameny, viditelné ze silnice při stoupání do
Jitravského sedla mezi
Libercem a
Jablonným v Podještědí. Pískovce vytvářejí malé skalní město, kolem nich vede
naučná stezka Lužické a Žitavské hory.
Naopak statečně a samo čelí osudu i drsnému počasí
slůně na Králickém Sněžníku. Kamenná soška stojí nedaleko vrcholku od roku 1932 a stala se symbolem
horského masivu.
Za slony nejenom do Afriky
- Pražský akciový pivovar nebyl jediný pivovar, jemuž dělali reklamu sloni: v areálu kodaňského pivovaru Carlsberg stojí Sloní brána. Vymyslel ji pivovarník, sběratel umění a filantrop Carl Jacobsen, který také roku 1913 daroval městu jednu z jeho dominant, bronzovou sochu Malé mořské víly. Sloni, kteří pro něj byli symboly stability, síly a věrnosti, v Kodani na svých hřbetech nesou masivní věž; ta dřív sloužila jako zásobárna surovin pro výrobu piva.
- Kodaňskou Sloní bránu prý inspiroval mramorový slon nesoucí na svých zádech egyptský obelisk, který podle návrhu sochaře Berniniho vytesal Ercole Ferrata. Původně měl být ozdobou chrámu sv. Petra ve Vatikánu, dnes stojí na římském náměstí Piazza della Minerva.
- Třetí slon podobně jako ten v Sedleci už neexistuje: šlo o obrovskou kašnu, která stála od roku 1808 na místě zbořené Bastily uprostřed dnešního Place de la Bastille v Paříži. Napoleon si tehdy přál, aby mohutný bronzový slon stál uprostřed bazénu, stříkal vodu z chobotu a nahoře měla být vyhlídka. Vznikl pouze model ze dřeva a sádry, po Napoleonově pádu odsunutý na okraj náměstí. Victor Hugo do jeho útrob umístil jednu ze scén Bídníků, ovšem lidé z okolí si stěžovali, že slon je rejdištěm zlodějů a jiných nekalých živlů. Slon postupně chátral, k jeho demolici došlo v roce 1846.
- Ještě jednou se vypravíme za živými slony, tentokrát do sloního sirotčince Lilayi v zambijské metropoli Lusaka. Navzdory úsilí ochranářů a mezinárodnímu tažení proti pašování slonoviny africké slony decimují pytláci, o mláďata bez klů ale zájem nemají. Osiřelí malí sloni putují do sirotčince, kde se o sloní mimina starají ošetřovatelé. Čtyřleté slony pak čeká cesta do Kafue, největšího národního parku Zambie, kde zprvu nocují v bezpečných útulcích, pomalu si zvykají na sloní stádo a pod dohledem chovatelů se seznamují s divočinou.