Začněme v zemi, kterou mnozí z nás nepovažují za cizinu: na
Slovensku. Díky společné historii a provázanosti obou národů jsou slovenské Vánoce téměř stejné jako ty české. Na Štědrý den se často drží půst anebo se jí bezmasé pokrmy, například sváteční kapustnica / zelňačka. Večerní hodování začínají oplatky s medem a pokračují rybou s bramborovým salátem a spoustou druhů cukroví.
Rakousko: nejstarší vánoční moučník
Vánoční zvyky v
Rakousku jsou hodně podobné českým, od adventních trhů pře barborky, punč a pečené kaštany až po vánoční stromečky. Pár rozdílů ale existuje: například ryby se na štědrovečerních stolech objevují asi jen v jedné čtvrtině domácností. Místo nich si Rakušané pochutnávají na vídeňských vepřových nebo telecích řízcích, často se také jí krůta, kachna nebo zvěřina. Rakouskou vánoční specialitou pak je Kletzenbrot, sladký chléb s křížalami a oříšky, považovaný za vůbec nejstarší vánoční moučník na světě.
Německo: štola, klobásy a devět chodů
Německé Vánoce voní svařeným vínem, marcipánovou štolou a cukrovím: perníčky prý pocházejí z Bavorska, vánoční štola zase ze Saska. Mimochodem, víte, proč je důkladně zasněžená cukrem? Symbolizuje totiž Ježíška zavinutého v bílých peřinkách. Na štědrovečerních stolech bývá husa, kachna, klasické klobásy anebo vinné klobásy s bramborovým salátem.
Zajímavé zvyky se dají vystopovat v
Krušnohoří, kde tradiční štědrovečerní večeře nese název Neinerlaa nebo Neunerlei. Počet chodů prozrazuje devítka v názvu, ale pořadí a výběr se liší podle regionu i rodiny. Jídlo se většinou podává na speciálních talířích, ale tradiční pokrmy Neinerlaa se dají ochutnat v rozmanitých variacích i na adventních trzích. Každé jídlo navíc má svou symboliku: čočka nebo hrách zajistí požehnání, opečená klobása srdečnost a sílu, kyselé zelí se postará o dobrou sklizeň (a také prý aby váš život v novém roce nebyl kyselý), kapr nebo sleď přinesou peníze, kaše nedovolí, aby peníze utíkaly z domu, polévka a pečená jablka jsou pro zdraví, husa, vepřové maso nebo králičí pečeně značí štěstí a prosperitu, houby přinášejí přátelství a štěstí, celer plodnost, chléb se solí pohostinnost a rodinné teplo a červená řepa radost, štěstí a krásu.
Na Vánoce do Polska
Slavnostní štědrovečerní večeře v Polsku začíná lámáním posvěcené oplatky: členové rodiny si ji předávají kolem stolu a každý si kousek odlomí na důkaz vzájemné pospolitosti, smíření, lásky, přátelství a odpuštění. Správná večeře mívá dvanáct chodů, které symbolizují měsíce v roce i počet apoštolů. Má ale jednu zvláštnost: jídlo je připraveno na stole už na začátku večeře a lidé si mohou nabírat podle chuti v libovolném pořadí, měli by však ochutnat alespoň oněch dvanáct druhů. Bývá to hlavně houbová a rybí polévka, boršč z červené řepy či zelí, a podobně jako u nás kapr. Většinou ale nebývá smažený, spíš s černou omáčkou a švestkami, případně se zelím a houbami, v přímořských oblastech nahrazuje kapra jeseter nebo sleď. Na stolech nechybí ani gołąbki, zelné závitky s pohankovou kaší, taštičky / pirohy plněné masem a zelím, kutia, sladká pšeničná kaše se sušeným ovocem, ořechy a medem, pečený krocan, pečená šunka či mleté rybí maso v rosolu. Místo štrůdlů a vánoček si Poláci pochutnávají na makových koláčích anebo sladkých žemlích, sypaných mákem a rozinkami a máčených v mléce.
Pětkrát o Vánocích
Máte dojem, že štědrovečerní kapr je tradice s přinejmenším středověkými kořeny? Omyl, prý ještě na konci 19. století ryby jedli o svátcích jen obyvatelé rybníkářských oblastí, pro ostatní byly příliš drahé. To se změnilo až za první republiky.- Nejrozšířenější sváteční večeří býval černý kuba, pokrm z hub a krupek. Jedla se také čočka nebo hrachová kaše či polévka, jablečné záviny, pečené oplatky s medem, lívance anebo švestkové knedlíky. Výběr vycházel z toho, co bylo k dispozici a jak hluboko měla domácnost do kapsy. Na stolech těch bohatších se dokonce objevovaly jako symboly luxusu pomeranče, mandarinky, datle, fíky, grapefruity nebo banány.
- Přípravu svátečních pokrmů provázela řada zvyklostí a pověr. Například vánočky, chleba a pečivo bylo doporučeno péct jen z vlastní mouky, aby se pro další rok zajistila dobrá úroda. Přebytečná voda se slévala a přidávala do krmení dobytku. Po kousku jídla ze štědrovečerního stolu dostávala všechna domácí zvířata, část pak symbolicky putovala do studny, do kamen, na zahradu a do polí.
- Podle toho, jak se povedl vánoční chléb, se odhadovalo, jak se bude dařit v dalším roce. Pokud nevykynul, připálil se nebo roztrhl, bylo zle. Někde se do něj pro štěstí zapékalo zrnko hrášku, mandle nebo penízek. Ten, kdo ho našel ve svém kousku, mohl v dalším roce očekávat dostatek peněz.
- Chlebové pověry se postupně přenesly na vánočku, která má podobně jako německá štola svým oválným tvarem a zaplétáním připomínat novorozeného Ježíška v povijanu. Plete se z devíti pramenů: čtyři spodní symbolizují oheň, vodu, vítr a vzduch, tři prostřední cit, vůli a rozum, dva nahoře vědění a lásku.