Vánoce bez
pečení tradičního vánočního cukroví si neumí představit většina českých domácností. A i hospodyňky, které přes celý rok nevěnují pečení zvláštní pozornost si na cukroví obvykle dají záležet –
v průměru se v českých rodinách peče
kolem osmi druhů vánočního pečiva a recepty se dědí z generace na generaci.
Přitom tradice pečení cukroví není zas až tak dávná, jako jiné vánoční zvyky. První cukroví se začalo vyrábět přibližně v 16. století, ale tenkrát šlo o
figurky ze sušeného ovoce, se kterými si děti nejdříve pohrály a poté je snědly
. Později vykrajované cukroví mělo ochranářskou funkci – například cukrovinky ve
tvaru zvířat měly
chránit hospodářská zvířata.
Cukroví ve tvaru kruhu zase připomínalo symbol navracejícího se
slunce, věšelo se na domy a ovocné stromy.
Vánoční cukroví,
jak jej známe dnes, se začalo objevovat během
19. století a přišlo nejprve z Německa do měšťanských rodin. Dívky z venkova, které sloužily ve městech, si s sebou domů přivezly nejrůznější receptury a zvyk se začal rozšiřovat po českých a moravských zemích.
Jak připravit vánoční perníčky „na poslední chvíli“
Česká, moravská a německá kultura se vzájemně ovlivňovaly. Vždyť z Německa k nám přišla i tradice
zdobení vánočního stromečku a také mnoho dalších vánočních obyčejů. Není divu, že jsme od našich německých sousedů převzali i zvyk pečení vánočních perníčků.
První zmínky o pečení perníků se sice
v Čechách datují k roku
1324, ale jednalo se o perníky vytlačované do formy, které se pekly v průběhu celého roku. O Vánocích dostával perník tvar Panny Marie, narozeného Ježíška ale stavěly se z něj i celé betlémy. Prostý lid vytvářel z perníkového těsta jednoduché tvary betlémských hvězd, koníků, husarů, srdíček a typických regionálních ornamentů a symbolů.
Vánoční perníčky, jak je známe dnes, se
začaly péci v průběhu 19. století. Přitom právě jejich vůni si dnes s Vánocemi neodmyslitelně spojujeme. Drobnou vadou na kráse je fakt, že potřebují dostatek času na odležení. Ale jestliže je ještě nemáte upečené, vyzkoušejte náš
recept na „vánoční perníčky na poslední chvíli“, které budou do Štědrého dne měkké a vláčné.
Ze surovin budeme potřebovat:
400 g hladké mouky, 140 g moučkového cukru, 50 g másla, 2 celá vejce, 2 lžíce kvalitního tekutého medu, 1 lžičku jedlé sody, 1 lžičku perníkového koření, 1 žloutek na potření perníčků po upečení a bílkovou polevu na ozdobení. Všechny suché ingredience smícháme, pak přidáme tekuté suroviny a ručně
zpracujeme na měkké těsto. Vytvořené těsto zabalíme do mikrotenové fólie a necháme přes noc odležet v lednici, v její spodní části. Troubu
předehřejeme na 160 °C a plech vyložíme pečícím papírem. Odleželé těsto
vyválíme asi na 0,5 cm a pomocí formiček vykrajujeme perníčky.
Pečeme asi 10 minut a po vytažení z trouby perníčky okamžitě potíráme směsí ze žloutku a 1 lžící vlažné vody. Po vychladnutí zdobíme.
Nechce se vám péci? Vypravte se za perníkovou vůní
Kam jinam za perníkem, než do Pardubic! Rodinná cukrárna a perníkárna u Janošů vyrábí vysoce kvalitní, měkký a chutný ručně zdobený medový perník dle rodové receptury, jak tradičních tvarů, tak i tvarů, které si zvolí sám zákazník.
- V Praze na Starém Městě v Haštalské ulici objevíte voňavý krámek Perníčkův sen, kde pečou opravdu krásné vánoční perníčky. Nakoupíte si nejen perníčky zdobené, ale i čisté, které si můžete ozdobit doma. K objednání je také samotné perníkové těsto, perníkové koření či polevy na zdobení.
Na celý prosinec se Muzeum perníku Perníková chaloupka pod Kunětickou horou obléká do sváteční vánoční výzdoby. Tradiční vůni perníku doplňuje řada různě nazdobených vánočních stromečků a dekorací, přičemž dominují netradiční ozdoby ze slámy, papíru, provázků, nití, ovoce, lineckého pečiva a perníčků.
Vyhlášenou vánoční perníkovou zastávkou je kostel sv. Matěje v Dejvicích. Tedy je k vidění proslulý perníkový betlém. V době největší slávy měly jesličky přes 300 figurek zdobených autentickými kroji ze všech koutů naší země a fronty na výstavu sahaly až ke dveřím na hřbitov. A jak vůbec perníkový betlém vznikl? V roce 1972 začal svou kněžskou činnost aktivní P. Jan Machač, který zaopatřoval maminku akademické malířky Heleny Horálkové. Ta mu z vděčnosti přinesla o vánočních svátcích pár napečených perníkových figurek, aby je rozdal ministrantům. Ale jemu se krásné perníčky zalíbily a dal je raději vystavit v kostele. Další roky se tento nenápadný dárek rozrostl do úchvatných rozměrů. Současná podoba perníkových jesliček je dílem učně paní Horálkové, Daniela Zítky, který peče a zdobí betlém od roku 2002.