Tenhle kousek vzdáleného Středomoří na
jižní Moravě je tak krásný, že jsme jej na
portálu Kudy z nudy zařadili i mezi
77 nejfotogeničtějších míst v Česku. Vypravit se sem můžete kdykoliv: na jaře, kdy svahy
Pálavy pokryje svěží zelená tráva, rašící listy stromů a záplavy petrklíčů, v létě pod věčně rozpálené slunce i na podzim, kdy na jižních svazích osázených vinnou révou probíhá vinobraní. Zvláštní magickou atmosféru má Pálava v zimě: sníh je tu sice vzácností, ale když napadne, vážně to stojí za to.
Poslední výběžek Panonské nížiny
Dnešní cesta vás zavede do nejteplejší oblasti České republiky, do krajiny, která dodnes střeží dávná
tajemství lovců mamutu, Keltů i
zapomenuté osudy vojáků X. římské legie, kteří tu podle legendy začali pěstovat vinnou révu.
Pálava neboli Pavlovské vrchy skutečně patří k tomu nejkrásnějšímu, co u nás můžete vidět. Je to kraj vinohradů a úrodných polí, ale i stepních strání, dubových hájů a lužních lesů, strmých skal a bělostných vápencových útesů.
Nejvyšším bodem je
Děvín (550 m), zdaleka rozeznatelný díky televiznímu vysílači a mělkým sedlem propojený s nejsevernější vyvýšeninou
Děvičky (428 m). Na ní se tyčí
zřícenina Dívčích hradů. Když se po svazích Děvína vydáte na opačnou stranu, sestoupíte na
dno Soutěsky; za ní se zvedá Kotel (483 m) s několika mohutnými skalisky, jako jsou například
Trůn anebo
Martinka. V její blízkosti objevíte nepatrné zbytky
středověkého hrádku Neuhaus.
Dál k jihu můžete za širokým sedlem vystoupat na mohutnou plochou
Stolovou horu (458 m); cestou musíte překonat
Růžový vrch (452 m) se
zříceninou Sirotčího hrádku. Jižněji mezi vinicemi a v polích objevíte ještě dva vápencové ostrůvky
Kočičí kámen (315 m) a
Kočičí skálu (350 m); navzdory slibně znějícímu názvu na nich žádné kočky nežijí, ale kočičích pověstí a legend tu koluje habaděj.
Od Pavlova až na Šibeniční vrch
Cesta po Pálavských hřebenech ale Kočičí skálou zdaleka nekončí: pokračuje až na
vrch Turold (385 m) s obnaženými starými lomy a
přístupnou jeskyní, který se zvedá severně od
Mikulova. Přímo v Mikulově přitahuje pozornost ještě vrch se
zříceninou Kozí hrádek (283 m), výrazný skalní blok
Čertův kámen a bílé kameny do dálky září i ze svahů
Zámeckého vrchu (265 m) s impozantním
zámkem.
Pokud ale chcete projít
Pálavu skutečně až do úplného konce, čeká vás ještě výstup na
Svatý kopeček (363 m) s
kalvárií, kaplí a zvonicí a úžlabinou oddělený Janičův vrch (265 m), z velké části zlikvidovaný těžbou vápence. Pod ním leží
přírodní koupaliště.
Symbolickou a málo známou tečkou, která soustavu vápencových bradel na našem území uzavírá, je nejnižší
Šibeniční vrch (238 m). Leží jižně od
Mikulova kousek od česko-rakouských hranic v polích a značky na něj nevedou, ale i on je součástí ikonické pálavské krajiny. Kdybyste svou cestu po
Pálavě začali v
Pavlově a nevynechali ani
Děvín, ani
Stolovou horu, pod Šibeničníkem budete mít v nohách necelých patnáct kilometrů s převýšením bezmála 500 metrů – nic, co by nezvládli i méně zdatní výletníci.
Desetkrát o bílých útesech českých i britských
- V téměř panenské a nádherné krajině byli lidé doma od nepaměti: ostatně kdo by neznal slavnou Venuši z Dolních Věstonic? Připomenout si ji můžete v Archeoparku; ten objevíte přímo pod Dívčími hrady na okraji Pavlova. Expozice mapuje kulturu lovců mamutů, kteří na Pálavě žili přibližně před třiceti tisíci lety.
- Pro botaniky je Pálava nefalšovaným rájem na zemi: prý tu roste takřka čtvrtina všech rostlinných druhů přirozeně se vyskytujících na našem území. Najdete tu subpanonské stepní trávníky, skalní vegetaci, ale i panonské dubohabřiny, suťové lesy a teplomilné doubravy.
- Vápencová bradla jsou druhohorní korálové útesy, které kdysi omývalo moře. Na vrcholku Děvína je podobně jako na několika dalších pálavských horách plošina, která podle geologů vznikla díky erozní činnosti dávné mořské hladiny.
- Výhled z vrcholků Pálavy je fascinující, ale víte, že ještě před pár desítkami let byl docela jiný? Tam, kde se dnes lesknou hladiny vodního díla Nové Mlýny, se na soutoku řek Dyje, Jihlavy a Svratky rozprostíraly lužní lesy a stávala tu vesnice Mušov. Přehrada, budovaná v letech 1975 až 1988, krajinu navždy změnila. Mušov dnes připomíná už jen kostelík sv. Linharta na ostrůvku uprostřed prostřední nádrže.
- Pálava je známá také díky vinicím. Za ochutnání stojí především vynikající Ryzlink vlašský, chráněný značkou VOC Pálava. Víno originální certifikace / VOC se týká pouze hroznů sklizených na nejvyšších vinicích Pálavy, tedy nad pomyslnou linkou propojující Horní a Dolní Věstonice, Pavlov, Klentnici, Mikulov a Bavory.
- Po úbočích Pálavy i přes její nejvyšší bod vede naučná stezka Děvín. Na patnácti informačních panelech se seznámíte nejenom se zdejší geologií, podnebím a vegetací, ale také se suťovými poli, vinařstvím, lesním hospodářstvím a myslivostí. Dobrá zpráva pro pěší a špatná pro cyklisty: s koly se sem nesmí.
- A ještě jednou bílá: v názvu ji mají i takzvané Sloní skály aneb Bílé kameny. Objevíte je v Lužických horách severně od Jítravy na úpatí vrchu Vysoká. Jsou nápadné svou bělostí a zaoblenými tvary, připomínajícími mohutné hřbety odpočívajících slonů.
- Kdyby se příběhy o čarodějnickém učni Harrym Potterovi natáčely u nás, možná by si filmaři vybrali právě Pálavu. Protože se ale natáčení odehrávalo v Británii, pro jednu ze scén ve čtvrtém dílu s Ohnivým pohárem si štáb vybral přírodní rezervaci Seven Sisters, křídové útesy v hrabství Východní Sussex mezi městy Seaford a Eastbourne. Na zelené louce nad nimi se odehrával světový šampionát ve famfrpálu. Co myslíte, nejsou hezčí než slavnější Bílé útesy doverské?
- Útesy Seven Sisters filmaři často využívají jako náhradu za slavnější Bílé útesy doverské. Podobně jako výlety na Pálavu často zamíří i do Mikulova, pro výletníky ke křídovým „sedmi sestrám“ je téměř povinnou zastávkou nejkrásnější anglické přímořské letovisko Brighton. Sice to není teplé Středomoří, ale prý neexistuje nic lepšího než si po dni náročného chození po přírodních stezkách nebo jízdy na kole rozbalit deku na pláži.
- Jméno napovídá, že White Cliffs of Dover / Bílé útesy doverské se rozkládají na pobřeží v okolí města Dover. Jsou asi 110 m vysoké a protože se nacházejí na nejužším místě Lamanšského průlivu, kdy je od francouzského města Calais dělí pouhých 34 kilometrů, byly často tím prvním, co výletníci na britské ostrovy viděli z lodní paluby.