Archeologické nálezy jsou zpřístupněny veřejnosti ve zdejších muzeích věnovaných archeologii. Jedním z nich je Archeopark pod Pálavou v Pavlově. Zde, na okraji
Pavlova, naleznete terénní expozici lovců mamutů,
v místě, kde se rozkládalo sídliště z období mladého paleolitu a které bylo v roce 2010 prohlášeno za národní kulturní památku. Uvidíte zde nejen
osídlení z doby před 25 až 27 tisíci lety, ale také
umělecké předměty,
nástroje, rituální hroby. Největším lákadlem je experimentální archeologie, v expozicích uvidíte
kosti mamutů a další nálezy z okolí Pavlova a nedalekých Dolních Věstonic. Rozsáhlé archeologické výzkumy zde zahájil pro Moravské muzeum v roce
1924 Karel Absolon a od roku 1945 v nich pokračoval Archeologický ústav ČSAV.
V
Dolních Věstonicích se nachází
Dům přírody, kde mají mimo
Věstonické Venuše také nejstarší otisk lidského prstu, který se dochoval na jedné z plastik.
Věstonická Venuše jedním z nejstarších a nejznámějších uměleckých děl celého světa. Vznikla v rukou mladopaleolitického člověka, jenž žil v okolí
Dolních Věstonic před asi 29 až 25 tisíci lety.
Lovci mamutů z Pavlova a okolí
Nejstarší stopy lidského osídlení v oblasti pocházejí z doby tzv.
mladého paleolitu (doba kamenná). V té době došlo k
soustředění sídlišť a loveckých tábořišť na úpatí
Pavlovských kopců mezi dnešními
Dolními Věstonicemi a
Pavlovem. Lidé zde využili příznivé geomorfologické situace – stádní zvěř totiž při svých migracích musela procházet úzkým koridorem mezi dnešní zříceninou
Děviček a řekou, což skýtalo tehdejším obyvatelům krajiny jedinečné
lovecké příležitosti.
Obec
Pavlov dala jméno jednomu z kulturních okruhů mladší doby kamenné, který se nazývá
pavlovien. Další významný objev byl učiněn teprve v nedávné době. Na úlomcích keramiky, nalezené v roce 1991, byly rozeznány
otisky typické křížové vazby tkaniny, vyrobené snad
z kopřivových vláken. Tyto výsledky nejnovějších výzkumů podstatně mění pohled na dovednosti a způsob života pravěkých lidí.
Četné
archeologické nálezy, např. z Bulhar, od Pavlova a Dolních Věstonic, ze
Stolové hory u Klentice a z
Turoldu u Mikulova, jsou neolitického a eneolitického stáří. Z doby bronzové pocházejí např. nálezy z katastru Perné, Klentnice a Pavlova.
Po archeostezce z Pavlova do Dolních Věstonic
Bohatou dávnou historií kraje vás provede 3,5 km dlouhá
archeostezka, která přiblížuje
světoznámé archeologické lokality z doby lovců mamutů, kteří žili v okolí
Pavlova a
Dolních Věstonic před více než 30 000 lety. Právě odsud pocházejí nejstarší doklady o znalosti technologie pálení hlíny a výroby textilu na světě.
Archeostezka vede krásnou krajinou na úbočích pavlovských vrchů a
představuje místa archeologických nálezů světového významu. Přímo v terénu na stezce uvidíte, kde se nacházela
sídliště paleolitických lidí a kde byla objevena
Věstonická venuše nebo tajemný trojhrob.
Keltové, Makromani i Římané
Keltské osídlení z doby laténské je doloženo nálezy neopevněných usedlostí
poblíž vodních toků v katastrech obcí Klentnice, Milovice a
Pavlov. V
Dolních Věstonicích,
Mikulově a
Pavlově byla nalezena keltská
kostrová pohřebiště.
Až na
jižní Moravu zasahoval od jihu
vliv římského císařství. V druhé
polovině 2. stol. n. l. v době
markomanských válek zbudovali Římané nedaleko křižovatky obchodních cest nad soutokem
Jihlavy, Svratky a Dyje
opěrný vojenský tábor. Při archeologických výzkumech byly objeveny
zbytky zděných staveb,
velitelská budova a část kamenných lázní s vyhřívanou podlahou. Některé nálezy, např. součásti koňského postroje, části šupinových pancířů a bronzové vojenské vyznamenání, dokládají tehdejší
přítomnost vysokých důstojníků X. legie, jejíž hlavní stan se od počátku druhého století nacházel v antické Vindoboně.
Nutno dodat, že během archeologických výzkumů zde byla zjištěna také
přítomnost germánského markomanského sídliště.