ÚvodAktualityAktivní dovolená: zima na běžkách a sjezdovkách
Zimní sporty

Aktivní dovolená: zima na běžkách a sjezdovkách

Poslechněte si audio verzi článku
Čistý vzduch, nad hlavou nebe, kolem dokola příroda, upravené sjezdovky a bílé stopy: to je zima jak má být. Lyžování ostatně patří mezi oblíbené české kratochvíle: zimní dovolenou na horách si dopřeje asi polovina Čechů, sjezdové a běžecké lyžování i snowboarding se řadí mezi nejoblíbenější rekreační sporty. Co myslíte, platilo to i před sto lety?
Lyžařské závody z roku 1902 v Jilemnici před hospodou Na Kozinci
Dnešní styl lyžařky a snowboardistky Ester Ledecké
Ano, a dokonce ještě dřív. Sjezdové i běžecké lyžování má v českých zemích hodně dlouhou tradici a jeho začátky provází spousta nezapomenutelných příběhů. Třeba o sjezdovce na Václavském náměstí v Praze. Ne, vážně vás nevodíme za nos!

Zimní dovolená na horách v České republice
 

Noční lyžař na Václavském náměstí

První lyže v českých zemích se skutečně objevily v Praze, a může za to Josef Rössler-Ořovský (1869–1933). Miloval sport ve všech jeho podobách, byl aktivní veslař, tenista, fotbalista a atlet, věnoval se také jachtingu, kanoistice a hokeji. Založil tenisový klub, zorganizoval první zápas mezi Spartou a Slavií a samozřejmě také bruslil. Bylo mu teprve dvanáct, když společně se spolužáky založil bruslařský klub. Když si o pár let později z Norska objednal katalog bruslí, pod své jméno uvedl Bruslařský klub Praha. Norové to ovšem přečetli jako Bruslar Ski Klub, což si přeložili jako lyžařský klub jakéhosi pana Bruslara, a přeochotně ke katalogu bruslí přiložili i nabídku lyží.

Rössler-Ořovský sice netušil, k čemu ta prkna jsou, ale objednal rovnou dva páry. Netušili to ani celníci, a tak norské ski přejely hranice jako vesla. Josef na nic nečekal a lyže vyzkoušel se svým bratrem Karlem hned v noci z 5. na 6. ledna 1887 – a protože nejbližší kopec byl na Václavském náměstí, sjeli od rozestavěného Národního muzea pěkně až na Můstek. Dobové zprávy to nijak nekomentují, ale dovedete si představit, jaký poprask by podobná akce vyvolala dnes.

Když v říjnu 1887 bratři Rösslerovi v Praze založili lyžařský klub, byl to první evropský lyžařský klub mimo Skandinávii. Vůbec první lyžařský klub vznikl v roce 1877 v Oslu. Nás může jen mrzet, že tomu našemu bratři nenechali „původní“ název Bruslar Ski Klub..
 

Vyrábí se první české lyže

První lyžařské výpravy bratrů Rösslerových do Stromovky zůstaly jen historickou kuriozitou, bylo jasné, že sláva na lyže čeká na horách. O další rozvoj turistiky a lyžování se postaral hrabě Jan Harrach (1828–1909), když v roce 1892 nechal do Krkonoš na jilemnické panství přivézt lyže pro svůj lesnický personál. Lesníkům se zalíbily a hraběcí lesní správa pak předala lyže krkonošským řemeslníkům, aby podle nich vyrobili lyže místní provenience. V roce 1896 se pak první lyže objevily na Vysočině; revírník Rudolf Gabessam z Fryšavy si je přivezl ze Štýrska. Truhlářský mistr Adolf Slonek z Rokytna pak podle nich začal vyrábět vlastní lyže a zahájil tak tradici výroby původních českých lyží trvající dodnes.
 

První závody a muzeum lyžování v Jilemnici

Skutečnou kolébkou českého lyžování se stala Jilemnice. Zdejší Český krkonošský spolek SKI Jilemnice založený v zimní sezoně 1894/1895 byl prvním samostatným lyžařským spolkem na našem území a funguje nepřetržitě dodnes. Už v roce 1895 v Jilemnici proběhly první lyžařské závody a o dva roky později v Dolních Štěpanicích spolek zorganizoval první lyžařské závody mezinárodní. Dochoval se soupis disciplín, a tak víme, že se soutěžilo v jízdě o mistrovství Krkonoš na 12 km, jízdy zahajovací na 1000 m, jízdy chlapců do 18 let na 1000 m, jízdy chlapců do 14 let na 500 m a hlavní jízdy na 6 km. Kromě běhu na lyžích se odehrály i závody ve skocích na lyžích a poprvé se také jela jízda dam.

Průkopníkem českého lyžování a tvůrcem lyžařské turistiky se stal Jan Buchar, řídící učitel z Dolních Štěpanic. Organizoval výpravy po hřebenech Krkonoš a přednáškami a články o krásách a významu zimní turistiky získával pro lyžování široké řady nových nadšenců. Dnes jeho jméno připomíná Bucharova cesta, spojující Jilemnici s pramenem Labe.

Dnes v Jilemnici můžete navštívit Krkonošské muzeum s expozicí počátků českého lyžování; symbolicky sídlí v bývalém zámku hrabat Harrachů a mapuje lyžování v českých zemích až do roku 1938.
 

Muž, který vymyslel lyžařské vázání

Z Čech nepocházel jen autor první alpské via ferraty, ale také muž, který vymyslel a založil alpské lyžování. Jmenoval se Matyáš Žďárský (1856–1940), pocházel z Vysočiny, cestoval, studoval a nakonec se usadil horském statku Habernreith v Lilienfeldu v Dolním Rakousku. Okouzlil ho život norského polárníka Fridtjofa Nansena (1881–1930; v roce 1888 podnikl na lyžích expedici napříč Grónskem) a podobně jako Josef Rössler-Ořovský si první lyže nechal poslat z Norska. Protože ale pro jízdu z kopce byly příliš dlouhé a jejich vázání nepevné, lyže zkrátil a vymyslel vlastní vázání z oceli, které na prknech dokázalo podržet celou botu i s patou a umožňovalo snadnější zatáčení. Výrobek, který se stal základem moderního lyžařského vázání, si Žďárský následně nechal patentovat.

Ani lyžařské dovednosti si nenechával pro sebe a jeho kurzy údajně během dvaceti let prošlo 20 000 lyžařů. Kromě toho v roce 1898 založil Liliendorfský lyžařský spolek a o dva roky později stál u zrodu Mezinárodního alpského lyžařského spolku. V roce 1901 uspořádal první závody ve sjezdu (byť se za první závod ve sjezdovém lyžování považuje Mistrovství Tyrol v rakouském Kitzbühelu v roce 1905) a v roce 1905 vůbec první závod mezi slalomovými tyčemi, čímž založil zcela novou závodní disciplínu. Závod na hoře Muckenkogel se na jeho počest koná každý rok, v autentických historických kulisách, kostýmech i s dobovým vybavení, tedy s jednou tyčí. Tu už dnes lyžaři nepoužívají, ale jinak se Žďárského stylem jezdí dodnes.
 

Lanovky, vleky a sjezdovky

Zpět do Čech: začátky lyžování na našem území sice sahají až do předminulého století a Svaz českých lyžařů, vůbec první národní lyžařský svaz na světě, vznikl už v listopadu 1903, ovšem na první vlek si lyžaři museli počkat pěkně dlouho. Dřív existovaly lanovky; ta nejstarší vedla na Pustevny a vyrostla neuvěřitelně rychle během několika měsíců v zimní sezoně 1939/1940: Beskydy totiž byly po Mnichovské dohodě a odstoupení pohraničí Německu téměř jediné hory vhodné k lyžování, které milovníkům zimních sportů zůstaly. Tehdejší lanovka měřila necelých 900 metrů a měla celkem 81 sedaček z dubových prken, s košíkem a hákem po straně pro uložení lyží. Při rekonstrukci se prodloužila téměř na dvojnásobek.

Ve Svatém Petru ve Špindlerově Mlýně postavil Svaz lyžařů první lanovou dráhu už v roce 1947. Zatímco ve světě otevřeli první vlek v roce 1934 ve švýcarském Davosu, první lyžařský vlek u nás se rozjel v roce 1957 v krkonošské Peci pod Sněžkou na svahu zvaném Zahrádky. Byl vybaven motorem a převodovkou z tanku, a na kopec dokázal dopravit dvacet lyžařů najednou. Během pár let vzali lyžaři horské svahy útokem a vleky a sjezdovky začaly růst jako houby po dešti. Dnes je v Česku zhruba 700 kilometrů sjezdových tratí (pro srovnání v sousedním Rakousku je to asi 6500 km) a tisíce kilometrů běžkařských stop. Naše svahy křižuje asi 800 vleků a lanovek.
 

Víte, že…?

  • Na lyžích jezdíme už přes deset tisíc let, ty první nejspíš vznikly už ve starší době kamenné. Poprvé se objevily v oblasti střední a severní Asie, odkud se rozšířily do severního Ruska, severní Evropy a Skandinávie.
  • V Norsku se na lyžích skákalo zřejmě odjakživa, první větší závody proběhly v roce 1866 v Høydalsmo. Vítězem se stal Sondre Norheim (1825–1897), považovaný za otce telemarku. Už od roku 1924 jsou skoky na lyžích pravidelnou součástí zimních olympijských her, od roku 2014 skáčou na olympiádě také ženy. Skokanské můstky stojí také u nás, poprvé se ale prý skákalo v roce 1896 na Božím Daru v Krušných horách ze zasněžené střechy domu. Jestli je to pravda nevíme, ale celkem hezky to pasuje k první sjezdovce na Václavském náměstí v Praze.
  • Česko jako vůbec první země zařadilo lyžování do výchovy školní mládeže. Krkonošští učitelé zaváděli organizovaný školní výcvik a prosadili jeho zařazení do školních předpisů a později i do školních osnov již koncem 19. století.
  • Umělé hrany si nechal patentovat v roce 1926 si C. Černý, zaměstnanec slavné pražské firmy V. J. Rott. Ve třicátých letech k nám pronikly ze zahraničí první kovové skluznice.
  • Rostoucí obliba lyžování si vyžádala nejenom zdokonalování turistického zázemí, rozšíření sítě značených cest a modernizaci horských chat, ale také vznik horské záchranné služby. První záchranný sbor vznikl v roce 1934 v Krkonoších, po druhé světové válce pak vznikly záchranářské spolky v Jeseníkách a na Šumavě (1948), v Orlických horách (1949), Beskydech (1951), Jizerských horách (1954) a Krušných horách (1955).
  • Roku 1924 vznikla Mezinárodní lyžařská federace (FIS), v roce 1936 se sjezdové lyžování poprvé objevilo v programu olympijských her a v roce 1967 vznikl každoroční Světový pohár v alpském lyžování.
  • Do historie lyžování nahlédnete například ve Ski MuseuHarrachově a v Muzeu zimních sportů, turistiky a řemesel v Deštném v Orlických horách. Speciální expozice věnovaná historii lyžování na Vysočině je k vidění v Horáckém muzeuNovém Městě na Moravě, další lyžařské muzeum založil bývalý trenér české reprezentace pan Květoslav Žalčík na Rejvízu
Aktivní dovolená : biatlon a zima na běžkách a s malorážkou

Aktivní dovolená : biatlon a zima na běžkách a s malorážkou

Biatlon je zimní sport, který sice má poměrně krátkou historii, ale v jedenadvacátém století se z něj stal jeden z divácky nejpopulárnějších zimních sportů v Evropě. S Kudy z nudy se podíváme, jak vypadaly začátky biatlonu, kde se v Česku odehrávají biatlonové závody a kam a kdy můžete přijít fandit našim závodníkům.

Užijte si nejkrásnější skialpinistické trasy v ČR

Užijte si nejkrásnější skialpinistické trasy v ČR

Patříte k milovníkům skialpinismu? Pak se vám budou určitě hodit naše tipy na ty nejlepší skialpové trasy v ČR! Za vyzkoušení stojí skialpové stezky šumavskou přírodou na vrchol Špičáku, krkonošské okruhy nejvyššími partiemi našich hor, beskydské trasy či pohodové výstupy na Dolní Moravě.

Znáte rekordy a kuriozity našich hor? Nejdelší a nejstrmější sjezdovky, největší snowparky a další

Znáte rekordy a kuriozity našich hor? Nejdelší a nejstrmější sjezdovky, největší snowparky a další

České hory nabízejí kvalitní podmínky pro lyžaře, snowboardisty i běžkaře a další zimní sporty. Pro vyznavače zimních aktivit jsou k dispozici špičkově vybavená horská střediska, nabízející kvalitní sjezdovky, běžecké tratě, bobové dráhy i místa, kde si pěkně zabruslit. Mnohé lokality jsou proslulé pořádáním prestižních sportovních akcí jako je Světový pohár v biatlonu, běhu na lyžích, ve sjezdovém lyžování či obřím slalomu. Znáte však všechna "nej" našich hor? Přehled rekordů a kuriozit našich bílých svahů vám přináší Kudy z nudy.

Co nevíte o českých lanovkách? Nejstarší, nejmladší, zrušené i nedokončené

Co nevíte o českých lanovkách? Nejstarší, nejmladší, zrušené i nedokončené

Lanovky jsou báječný vynález. Do kopců a do hor vyvážejí lyžaře, cyklisty i pěší turisty, neobejdou se bez nich letní ani zimní sporty. Lanovky samozřejmě najdete i na Kudy z nudy – sedačkové, kabinové, zkrátka lanovky v horách i ve městech. Pojďte se s nimi seznámit zblízka!

Kam utéct před smogem? Vydejte se do vzdušných a slunečních lázní

Kam utéct před smogem? Vydejte se do vzdušných a slunečních lázní

Dejte inverzi vale a utečte ze zamlžených městských ulic někam, kde se vám bude lépe dýchat. Portál Kudy z nudy pro vás má pár zaručených tipů: místa v Krkonoších a na Šumavě, lázně, které mají nejčistší vzduch ve střední Evropě, anebo lokality, kam se za sluncem a čistým vzduchem jezdilo už v předminulém století.

Probuďte v sobě závodního ducha a užijte si recesi na saních a na starých lyžích

Probuďte v sobě závodního ducha a užijte si recesi na saních a na starých lyžích

Máte rádi neobvyklé soutěže? Pak se nechte portálem Kudy z nudy pozvat na několik pozoruhodných akcí, které rozhodně nejsou pro každého. Například zjistíte, že trendem posledních zim jsou závody na historických lyžích a saních, o oblečení po předcích nemluvě.

Kam aktuálně na běžky? Oblíbené běžecké destinace i méně známé stopy

Kam aktuálně na běžky? Oblíbené běžecké destinace i méně známé stopy

Díky sněhové nadílce posledních dní mohou běžkaři vyrazit do stopy. Sníh je na mnohých místech čerstvě napadaný i když se kvůli větru mohly vytvořit ledové plotny. Sněžit by však mělo i v příštích dnech. A kam se na běžky v tyto dny vydat? Nejvíc upravených stop najdete v Krkonoších, Jizerských horách, ale i na Šumavě či v Orlických horách. Do stopy se dá vyrazit i v Jeseníkách a Beskydech. Všem milovníkům běžeckého lyžování doporučujeme, než se vydají do stopy, důkladné ověření aktuálních sněhových a povětrnostních podmínek.

Vysočina Arena – místo konání světových závodů v běhu na lyžích a biatlonu Zimní sporty

Vysočina Arena – místo konání světových závodů v běhu na lyžích a biatlonu

Areál Vysočina Arena v Novém Městě na Moravě je známý nejen na poli běžeckého lyžování, ale také biatlonu a MTB. V areálu u hotelu Ski se každoročně konají nejvýznamnější světové závody v běhu na lyžích a biatlonu. Mimo závody je trať přístupná všem běžkařům zdarma.

Kam v Česku za světovým sportem? Zimní sportovní akce 2025 pro sportovce i fanoušky!

Kam v Česku za světovým sportem? Zimní sportovní akce 2025 pro sportovce i fanoušky!

V České republice se každoročně koná několik závodů světového formátu s mezinárodní účastí. Spousta akcí se však pořádá také pro nadšené sportovce z řad široké veřejnosti i hobby jezdce, kteří si chtějí užít atmosféru větší sportovní akce. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat na některé z nich.

České značky: Sporten, Lusti, Choc, LTB, Staki a Jasanky aneb lyže a prkna z České republiky

České značky: Sporten, Lusti, Choc, LTB, Staki a Jasanky aneb lyže a prkna z České republiky

Lyže jsou prkna, která znamenají svět: svět plný zimních radovánek, pohybu, vášně a lyžování. Pojďte se podívat k tradičním i novým výrobcům sjezdových i běžeckých lyží, snowboardů, speciálních lyží a doplňkového vybavení. A začínáme přímo v kolébce českého lyžování: v Praze.

České značky: Alpine Pro, Moira, Tilak, Hannah, Sir Joseph, Hudy a Bushmann, aneb outdoorové vybavení z České republiky

České značky: Alpine Pro, Moira, Tilak, Hannah, Sir Joseph, Hudy a Bushmann, aneb outdoorové vybavení z České republiky

Inspirace, zážitky a skvělá místa pro adrenalin i odpočinek, těch na Kudy z nudy najdete tisíce. Aby vás ale nezaskočil déšť, vítr, zima nebo neschůdný terén, o to se musíte postarat sami. Pomocné ruce vám podají firmy, zaměřené na outdoorové vybavení a oblečení pro ty, kteří milují svobodu a cestování, objevování a dobrodružství.

Deset závodů, při kterých se v zimě proběhnete na běžkách

Deset závodů, při kterých se v zimě proběhnete na běžkách

Ačkoli se předem dá jen velmi těžko odhadnout jak bohatá na sníh bude nadcházející zima, pořadatelé běžkařských závodů mají termíny oblíbených závodů připravené. Pro milovníky bílé stopy připravilo Kudy z nudy přehled největších amatérských závodů u nás, které se konají pod záštitou SkiTour a Stopa pro život, našich dvou největších pořadatelů zimních závodů pro veřejnost. Těšit se můžete například na krušnohorské závody Karlův běh či Krušnohorskou třicítku, jesenický maraton JelyMan, Jilemnickou 50 i nejobtížnější závod Krkonošskou 70.

Desítky zábavných tipů pro zimu, když se na horách nedá lyžovat

Desítky zábavných tipů pro zimu, když se na horách nedá lyžovat

Vyrazíte na lyžovačku, ale teploty šplhají někam k osmi stupňům nad nulou, sníh – pokud vůbec nějaký byl – mizí před očima a výraznější ochlazení meteorologové neočekávají... i tak může vypadat dovolená v zimě. Co ale pak s volným časem? Řešení najdete na Kudy z nudy, které vám nabídne spousty tipů, co podniknout v nejoblíbenějších horských střediscích i bez sněhové pokrývky.

10 tipů na výlety do zimních měst aneb ve stínu i na výsluní

10 tipů na výlety do zimních měst aneb ve stínu i na výsluní

Zimní dovolená na horách – existuje něco lepšího? Na portálu Kudy z nudy najdete přehled lyžařských středisek, sněhové zpravodajství, osvědčené lyžařské školy pro děti i dospělé i tipy, jak ušetřit a jak si užít co nejvíc zábavy za co nejméně peněz. Utajeným pokladem však zůstávají krásná horská městečka s poklidnou atmosférou, a přitom plná útulných kaváren a dalších zajímavostí.

Na běžky na Boží Dar po oblíbené trase Lukáše Bauera

Na běžky na Boží Dar po oblíbené trase Lukáše Bauera

Boží Dar není jen město pod nejvyšší horou Krušných hor Klínovcem, ale s nadmořskou výškou 1 028 m také nejvýše položené město v České republice. A aby těch nej- nebylo málo, mají tu ještě něco výjimečného: v Božím Daru totiž žije Lukáš Bauer, nejlepší český reprezentant v běhu na lyžích.

Jilemnice – kolébka českého lyžování Kultura

Jilemnice – kolébka českého lyžování

V Jilemnici najdete nejstarší samostatný lyžařský spolek, který organizuje sportovní lyžování již od roku 1894. Navštívit zde můžete Krkonošské muzeum s expozicí počátků českého lyžování nebo Zvědavou uličku s domy posunutými vždy o jednu okenní osu blíž do ulice.

Vydejte se po stopách slavných českých lyžařů

Vydejte se po stopách slavných českých lyžařů

Česko se pyšní mnoha sportovci, kteří jsou díky svým výkonům slavní daleko za hranicemi. Jedním z proslavených odvětví je sjezdové a běžecké lyžování. Hvězdami sjezdového lyžování byli bezesporu Ondřej Bank a Šárka Záhrobská, na běžkách nás zase skvěle reprezentoval Lukáš Bauer a legendární českou závodnicí na běžkách se stala Kateřina Neumannová. Značnou popularitu si získaly také naše snowboardistky Ledecká a Samková. Zveme vás na místa, kde tito slavní čeští sportovci začínali. Třeba je tam při tréninku potkáte i dnes...

Netradiční zimní sporty, z nichž vám na horách stoupne adrenalin

Netradiční zimní sporty, z nichž vám na horách stoupne adrenalin

Znáte mushing, snowkiting či skibob? Pokud ne, tak je na čase vydat se do českých hor a vyměnit lyže, sáňky či snowboard za dobrodružnější zimní radovánky. Portál Kudy z nudy vám přináší několik tipů, díky nimž pocítíte sílu přírody na vlastní kůži.

10 tipů na nejlepší sjezdovky v Krkonoších

10 tipů na nejlepší sjezdovky v Krkonoších

Krkonoše jsou pro milovníky zimních sportů jako stvořené. Sjezdové lyžování zde má nejdelší tradici u nás, první obloučky na dobových ski se učili roku 1892 zaměstnanci hraběte Jana Harracha, který lyže do českých zemí přinesl. Nejstarší českou sjezdovku hledejte v Peci pod Sněžkou, Rokytnice nad Jizerou zase nabízí lyžařům nejdelších sjezdovou trať v Krkonoších (3185 m). V našich tipech objevíte ta nejlepší zimní střediska našich nejvyšších hor. Užijte si krkonošské sjezdovky!

#světovéČesko a skoky na lyžích: Harrachov, Ještěd, Frenštát a skokanské můstky ve světě

#světovéČesko a skoky na lyžích: Harrachov, Ještěd, Frenštát a skokanské můstky ve světě

Jedna z dobrých zpráv pro rok 2021 zní: na skokanských můstcích v Harrachově se znovu skáče na lyžích! Je to jedno z míst, kde se psala historie populární sportovní disciplíny a slouží jako tréninkové centrum, vyhlášené v celé republice. Na výlet se tentokrát nevypravíme jen do Harrachova, ale také do Liberce a Frenštátu pod Radhoštěm k dalším skokanským můstkům. Nezapomeneme ani na slavný norský Holmenkollen, prastaré středisko tohoto sportu.