Vína původní moravské odrůdy Pálava, která se svým charakterem hodně podobají Tramínu, jsou aromatická, avšak decentněji kořenitá. Jsou plná, s nižším obsahem kyselin a dlouhou dochutí. Mají zlatožlutou barvu a v jejich vůni a chuti se objevuje liči a mandarinka, z koření muškátový oříšek a vanilka. Skvěle se hodí ke kořeněným jídlům, paštikám, pečené drůbeži, k uzeným a pařeným sýrům nebo dezertům. – Tak popisuje
odrůdu Pálava brožura nejrozšířenějších odrůd révy vinné, kterou vydal
Salon vín České republiky, tedy Národní soutěž vín a současně
stálá degustační expozice na
zámku ve
Valticích. Dozvíte se také, že do
Státní odrůdové knihy byla
Pálava zapsána v roce 1977 a že se pěstuje přibližně na 600 hektarech, což představuje necelá 4 % celkové rozlohy
českých a moravských vinic. My dodejme, že Pálavu mají rádi vinaři i konzumenti vína, a že plochy osázené touto odrůdou se stále rozšiřují. A také že díky našim vinařům Pálava pravidelně sbírá ceny na přehlídkách vín ve světě a vysazuje se například i v Itálii. Vzhledem k tomu, že Italové podobně jako my pěstují stovky odrůd a italská vína jsou pojem, to je pro
Pálavu opravdu velký úspěch.
Vinařské tradice aneb od Římanů k epidemii révokazu
Každá kapka
vína obsahuje kousek tisíce let starého příběhu o vinné révě, její cestě z Blízkého východu do Středomoří a vinařském umění Římanů, kteří své znalosti a odrůdy přivezli do střední Evropy. Na začátku 20. století ale přišla pohroma v podobě epidemie, kterou způsobila mšička révokaz. Hmyz zničil většinu evropských vinic, spousta míst se z pohromy už nevzpamatovala a vinařství zaniklo. Tam, kde se zachovalo, musely staré keře nahradit nové podnože, odolné proti mšičce, a změnilo se spektrum pěstovaných odrůd.
Impulzem k rozvoji tuzemského šlechtitelství a vzniku
šlechtitelských stanic se stala snaha vypěstovat odrůdu, která by byla odolná proti škůdcům i mrazům a zároveň dávala kvalitní víno. Už v roce 1895 byla ve
Znojmě v souvislosti s révokazovou kalamitou zřízena Císařsko-královská technická stanice pro potírání révokazu na Moravě. Dnes působí pod jménem
Ampelos, najdete ji ve
Vrbovci a jde o
nejstarší šlechtitelské pracoviště v České republice a jedno z nejstarších na světě. Známá je také
Šlechtitelská stanice vinařská v Polešovicích, založená v roce 1922, z níž pochází například odrůdy
Muškát moravský,
Olšava či
Floriánka.
Šlechtitelské stanice ve Velkých Pavlovicích a v Perné: místo, kde vznikla odrůda Pálava
K tradici Zemské révové školy založené v roce 1901 se dnes hrdě hlásí
Šlechtitelská stanice vinařská ve
Velkých Pavlovicích. Právě tam nastoupil po studiích
Josef Veverka, zdejší rodák, který vystudoval gymnázium v
Židlochovicích, Vinařsko – ovocnickou a zahradnickou školu v
Mělníce a nakonec Vysokou školu zemědělskou v
Brně. Od roku 1953 ve
Velkých Pavlovicích a poté ve šlechtitelské stanici v
Perné na úpatí
Pálavy během dvaceti let vyšlechtil dvě známé odrůdy, které naplnily veškerá očekávání i těch nejnáročnějších vinařů: jak
Pálava, dávající zlatavé víno s jemnou vůní po růžích a vanilce, výsledek unikátního spojení Tramínu a Müller Thurgau a zapsaná do státní odrůdové knihy v roce 1977, tak
Aurelius, kříženec odrůd Neuburské a Ryzlink rýnský a zapsaný v roce 1983, dosahují vysokých výnosů, jsou aromatické a odolné vůči chorobám a mrazům. Aurelius svým jménem připomíná římského císaře
Marca Aurelia Proba a jeho
legionáře, kteří na
jižní Moravě založili první vinice a nevědomky se tak postarali o vznik
vinařských tradic, které přetrvaly dodnes.
Další odrůdy vinné révy vyšlechtěné v České republice
- Muškát moravský, víno s muškátovým aroma, patří vedle Pálavy mezi nejrozšířenější domácí odrůdy. Vyšlechtil ji křížením odrůd Muškát Ottonel a Prachttraube Václav Křivánek ve Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích. Jeho zásluhou vznikla též odrůda Sevar, vyšlechtěná křížením francouzské odrůdy Seyve Villard a Svatovavřineckého, stolní velkoplodé odrůdy Vitra, Olšava a Pola nebo podnožová odrůda Amos.
- André je odrůda vyšlechtěná křížením Frankovky a Svatovavřineckého ve Velkých Pavlovicích. Šlechtitel Jaroslav Horák pojmenoval výsledek svého snažení po německém přírodovědci Christianu Carlu Andrém (1763–1831), který na začátku 19. století v Brně založil první spolek pro šlechtění ovoce na světě a podnítil tak zájem o získávání nových odrůd křížením. Pro víno André je typická intenzivní vůně po višních, černých třešních a zralých ostružinách, ve Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích podle odrůdy pojmenovali penzion.
- Alibernet, Neronet a Rubinet patří mezi barvířky, odrůdy, které obsahují barvivo jak ve slupkách hroznů, tak v dužině. Barvířky se často přidávají do směsí červených vín k zvýraznění barvy. Nejstarší z nich, Alibernet, byla vyšlechtěna v roce 1950 v ukrajinské Oděse křížením odrůd Alicante Henri Bouschet a Cabernet Sauvignon. Roku 1965 jejím křížením s dalšími odrůdami vyšlechtil Vilém Kraus na zahradnické fakultě Vysoké školy zemědělské v Lednici odrůdy Neronet (Alibernet, Svatovavřinecké a Modrý Portugal) a Rubinet (Revolta, Alibernet a André).
- Floriánka je bílá odrůda, vyšlechtěná Václavem Křivánkem a kolektivem šlechtitelů ve Šlechtitelské stanici v Polešovicích křížením odrůd Veltlínské červené rané a Müller Thurgau. Jmenuje se podle ní rozhledna v polešovickém lesoparku Skala.
- Cabernet Moravia je další původní moravská odrůda, kterou v roce 1975 vyšlechtil Lubomír Glos v Moravské Nové Vsi křížením Zweigeltrebe a Cabernet Franc. Dává vína tmavě granátové barvy s černorybízovými aromatickými látkami a zřejmě jako jediná u nás má v obci svůj památník.
- Fratava rovněž vznikla díky Lubomíru Glosovi křížením Frankovky a Svatovavřineckého. Jejím následným křížením s odrůdami Merlot a Seibel 13666 kolektivu šlechtitelů Resistant ve Velkých Bílovicích vznikla odrůda Kofranka, křížením odrůd Fratava a Merlan se zrodily Nativa a Cerason.
- Laurot je kříženec odrůd Merlan, Frankovka a Svatovavřinecké, který vznikl spoluprací šlechtitelů ze sdružení Resistant Velké Bílovice a Lubomíra Glose. Přestože ve vinicích ho prakticky nenajdete a na vína narazíte jen vzácně, Laurot byl nejlepším červeným vínem Salonu vín České republiky pro rok 2015.
- Agni je modrá odrůda s muškátovým aroma, vyšlechtěná v roce 1973 ve Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích křížením odrůd André a Irsai Oliver. Ve víně se prolínají chutě a vůně drobného lesního ovoce.