1322: Sedm století Zlína a Chebu
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/e605cb38-e4a3-4c4d-81b9-5ffa966326d8/047-zlin-domky.jpg.aspx&width=300&height=205)
Právě před 700 lety se
bratři Fricek a Vilém z Egerberka rozhodli ukončit svou vládu nad
Zlínem a smlouvami z 28. února a 12. prosince 1322 prodali královně vdově Elišce Rejčce městečko s okolními vesnicemi a další majetky na
jižní Moravě, zejména zbývající část
Hustopečí, Starovic a
Staroviček. Zlín bude letos slavit: jde totiž o
700. výročí první písemné zmínky o městě. Už
28. února bude k vidění originál smlouvy, hlavní atrakcí ovšem bude třídenní multižánrový
festival Zlín žije. V
Kongresovém centru město uspořádá galavečer s osobnostmi, které Zlín zviditelňovaly a zviditelňují, chystají se i
dny věnované Tomáši Baťovi, konference o baťovské architektuře a expozice o historii Zlína.
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/f5071871-d6ac-4710-833b-6162f3878216/130-cheb-kaple.png.aspx&width=300&height=225)
V
Chebu a okolí si letos připomenou
700. výročí trvalého připojení Chebska k zemím Koruny české, k němuž došlo v roce 1322 za vlády Jana Lucemburského. Jedním z vrcholů oslav bude
výstava replik českých korunovačních klenotů; k vidění by měly být
od 4. do 11. září 2022 v
kostele sv. Kláry na Františkánském náměstí. V Chebu rovněž v té době proběhne
národní zahájení Dnů evropského dědictví, spojené s velkým historickým jarmarkem, slavnostmi piva, koncerty známých kapel nebo výstavou historických listin vztahujících se k dějinám města.
1422: husitské války, Jan Žižka a obléhání Karlštejna
Před dvěma lety si
město Tábor připomínalo 600. výročí svého založení, do kin měl přijít film
Petra Jákla, inspirovaný
skutečným příběhem Jana Žižky, a chystala se i
rekonstrukce bitvy u Sudoměře. Všechno zhatila pandemie COVID-19, a tak se premiéra filmu o zrodu legendárního českého vojevůdce s překvapivě hvězdným mezinárodním obsazením přesunula na letošní rok. Na bitvy byl ovšem rok 1422 poměrně chudý: hlavní vojenskou akcí husitů v roce 1422 totiž bylo několikaměsíční obléhání
hradu Karlštejna. Ten se díky metání fekálií a zkaženého masa proměnil v nejsmradlavější hrad v českých zemích. Ještě že se toho nedožil jeho zakladatel
Karel IV.! Ani další výročí není optimistické:
9. března 1422 byl na
Staroměstské radnici v Praze popraven kněz
Jan Želivský, brilantní řečník s apokalyptickými vizemi a radikální vůdce pražské chudiny. O pár let dřív právě on dovedl procesí k
Novoměstské radnici, kde zuřivý dav vyházel konšely z okna.
1522: víno ze Sonberku, hřebčín a první cesta kolem světa
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/dd985e1b-6863-4317-b049-fd4663491264/vinarstvi-sonberk.jpg.aspx&width=300&height=180)
V Českém království vládl
Ludvík Jagellonský. Právě ten rok se obrátil na brněnskou městskou radu, aby mu druhý srpnový den roku 1522 prostřednictvím jeho komorníka poslali
„šest drajlinkuov vína dobrého a lahodného ku pití“ z úpatí vrchu Slunečná. Vína s královskou pověstí můžete ochutnat i vy, na historicky osvědčené lokalitě k pěstování co nejkvalitnějších hroznů dnes hospodaří
vinařství Sonberk.
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/053014a5-5cb2-4842-9647-53848b76294f/kladrubak-kun-shutterstock-382951972.jpg.aspx&width=300&height=212)
Kolem roku 1522 založili Pernštejnové v
Kladrubech nad Labem oboru, v níž chovali koně. Navázali tak na středověkou tradici chovu koní v krajině a předznamenali vznik
Národního hřebčína, založeného v roce 1563.
Před 500 lety také skončila
první úspěšná cesta kolem světa. Výprava, která hledala nejkratší námořní trasu ze Španělska do exotické Indonésie, země koření a bohatství, začala 10. srpna 1519 ve španělské Seville a na stejné místo se vrátila 6. září 1522. Z původních pěti lodí ovšem do cíle dorazila jediná a
portugalský mořeplavec Fernão de Magalhães (1480–1521) mezi hrstkou přeživších chyběl. Podle něj se sice dodnes jmenuje Magalhaesův průliv v Patagonii, sám velitel expedice ovšem zahynul na ostrově Mactan, kde se zapletl do sporu místních vládců.
1622: vyhnání habánů, mor a čarodějnické procesy
Stavovské povstání,
bitva na Bílé hoře a
třicetiletá válka neznamenaly jen konec nadějí pro české protestanty, ale i pro
habány. Takzvaní novokřtěnci či anabaptisté byli rovněž protestanti, pocházeli z
Německa, Švýcarska, Itálie i Rakouska, a na přelomu 16. a 17. století našli nové domovy zejména na
jižní Moravě a západním Slovensku na panstvích nekatolické šlechty. Habáni byli neobyčejně pracovití; byla vyhlášení jako řemeslníci, zkušení zemědělci a vinaři. 28. září 1622 byl vydán císařský manifest, který habány z českých zemí vypověděl. Museli do čtyř týdnů opustit zemi, s sebou si mohli vzít jen šaty a jídlo na cestu. Zbyly po nich usedlosti a velké domy pro komunity založené na společném vlastnictví, pověstné
vinné sklepy, sady i dílny pro výrobu keramiky. Někteří konvertovali ke katolické víře, většina však odešla navždy. Dnes je připomíná třeba
malé muzeum ve Vacenovicích anebo
naučná stezka v Mikulově.
Rok 1622 znamenal také
začátek čarodějnických procesů, a rozsáhlou
morovou epidemii; v
Mikulově po jejím skončení nechal
kardinál František z Dietrichsteina jako poděkování bohu vybudovat
kostel s křížovou cestou na Svatém kopečku.
1722: konec Santiniho éry a 300 let české pošty
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/7145677e-9cee-4198-a8a4-ada21d734990/075-zelena-hora2.jpg.aspx&width=300&height=198)
Byla to doba baroka a velkých stavebních projektů. Zemřel
Kryštof Dientzenhfoer (1655–1722) a pouhý rok chyběl do smrti
Jana Blažeje Santiniho (1677–1723), mistra barokní gotiky. V září 1722 byl vysvěcen
poutní kostel Svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u
Žďáru nad Sázavou, o měsíc později pak další dokončený Santiniho projekt,
kostel sv. Petra a Pavla v Bobrové. Nad barokním areálem
pražského Klementina ten rok vyrostla
Astronomická věž. Ačkoli astronomie patřila do učebního plánu jezuitské univerzity od jejího založení,
observatoř vznikla až o pár desítek let později a věž zpočátku sloužila hlavně jako vyhlídková.
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/4efe495e-53e5-4c08-bcfb-68c6c94aaff0/183-vyssi-brod.jpg.aspx&width=300&height=205)
Znáte
historii české pošty? Síť stálých poštovních stanic propojená jízdními kurýry začala vznikat poté, co na český trůn usedli Habsburkové. Rod Taxisů vystřídala rodina Paarů, a to až do roku 1722, kdy byla za vlády Karla VI. pošta v habsburské monarchii zestátněna. S dějinami pošt vám seznámí
Poštovní muzeum v Praze a
Poštovní muzeum ve Vyšším Brodě.
1822: 200 let Priessnitzových lázní a Johanna Gregora Mendela
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/aac22f5d-2dd4-408e-9809-4006c389ff1c/mendel-muzeum.jpg.aspx&width=300&height=199)
Když bylo
Vincenzovi Priessnitzovi (1799–1851) třiadvacet let, nechal přestavět svůj rodný dům ve zděnou budovu s patrem, v přízemí umístil necky, a tak založil první vodoléčebný ústav na světě. Počítáte s námi? Ano, bylo to právě v
roce 1822 a
Priessnitzovy lázně v Jeseníku tak letos slaví 200 let od svého vzniku.
Letos také oslavíme
200 let od narození Johanna Gregora Mendela, který jako první na světě definoval na základě svých pokusů s křížením hrachu zákony dědičnosti a položil tak základy genetiky. Přijedete se podívat na
oslavy do Brna, kde Mendel žil?
1922: 100 let Zátopkových, Baníku, vína a Velké Prahy
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/d13055ae-2689-45c2-9b90-20230c646c1c/148-zatopek.png.aspx&width=300&height=205)
Manželé
Emil a Dana Zátopkovi jsou legendy české atletiky. Rodák z
Kopřivnice řečený Ťopek by se letos 19. září dožil sta let. Zajímavostí je, že se narodil ve stejný den, měsíc a rok jako jeho manželka Dana, oštěpařka a také olympijská vítězka. Na olympiádě v Helsinkách v roce 1952 vyhrál Emil Zátopek zlatou medaili v běhu na 5 km, 10 km a v maratonu. Ten běžel poprvé v životě, a navíc ve všech třech disciplínách překonal olympijské rekordy.
Sportovních výročí ale slavíme víc: například před sto lety byl pod názvem SK Slezská Ostrava založen profesionální
fotbalový klub FC Baník Ostrava a v
Brně se konal
první slet Orla, katolické sportovní organizace.
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/33237c77-5452-4019-b68a-28c09d0a2b68/opocno-shutterstock-101204713_1.jpg.aspx&width=300&height=200)
Renesanční
zámek Opočno letos slaví 100. výročí otevření a poprvé otevře pro veřejnost druhé patro. Sté výročí svého vzniku slaví i
vinařská šlechtitelská stanice v Polešovicích a hlavní město
Praha si připomíná sto let od vzniku takzvané
Velké Prahy, kdy se ke čtvrtím
Hradčany, Malá Strana, Staré Město, Nové Město, Josefov, Vyšehrad a
Holešovice-Bubny připojilo dalších 37 obcí.