Věda a historie není nuda: Hvězdná Praha a 450 let od narození Jana Keplera

Když si Rudolf II. Habsburský zvolil Prahu jako novou císařskou rezidenci, nebylo to pro nic za nic: nebezpečná Osmanská říše ležela o něco dál, než kdyby se vzdálenost měřila od Vídně. Císař, jehož víc než vladaření zajímal vědecký i nevědecký výzkum, okultní vědy a umění, postupně proměnil Pražský hrad v důstojnou rezidenci a zval sem učence a umělce z celé Evropy. K nim patřili i Tycho Brahe (14. prosince 1546 Knudstrup – 24. října 1601 Praha), dánský astronom, který přijal místo císařova dvorního astrologa, a Johannes Kepler (27. prosince 1571 Weil der Stadt, Německo – 15. listopadu 1630 Regensburg, Německo). Po studiích na univerzitě v Tübingenu, která dokončil v roce 1593, působil na střední škole ve Štýrském Hradci a pak se přestěhoval do Prahy, aby se stal asistentem Tycha Braha.
 

Spolupráce Brahe & Kepler

Tycho Brahe pracoval na habsburském dvoře pouhé dva roky a největší pozornost dodnes vyvolává jeho nečekaná smrt. Mluvilo se o pracovním vypětí, nadměrném a nestřídmém hodování na hostině Petra Voka z Rožmberka, selhání ledvin, otravě rtutí, kterou používal při alchymistických experimentech, či prasklém močovém měchýři. Odpověď ale nenabídlo ani nejnovější prozkoumání ostatků, uložených v Týnském chrámu, a přesná příčina smrti slavného vědce i nadále zůstává zahalena tajemstvím.

Mnohem větší pozornost než astrologův konec si však zaslouží krátké dva roky spolupráce s Keplerem. Brahe byl přesný pozorovatel hvězdné oblohy s pomocí jednoduchých přístrojů, které si většinou sám navrhoval, Kepler zase excelentní matematik a teolog. Byť se oba občas ve svých odhadech mýlili, v práci se díky rozdílenému nadání dokonale doplňovali. Dánovy matematické schopnosti měly své meze, Kepler zase měl po nákaze neštovicemi poškozené ruce i oči a kvůli krátkozrakosti hvězdy viděl dost mizerně.
 

Brahe & Kepler: pražské stopy a dům na Pohořelci

Pro leckoho má trochu záhadný původ sousoší obou vědců před Gymnáziem Jana Keplera na pražském Pohořelci. Stojí v místech, kde v roce 2005 byly odkryty základy domu říšského místokancléře Jakuba Kurze ze Senftenavy. Vysoký úředník císařského dvora a tajný rada Jakub Kurz podporoval Rudofa II. v jeho zálibách a zájmech, a poskytl oběma vědcům útočiště ve svém nově vybudovaném letohrádku. Na svou dobu šlo o přepychovou stavbu, a protože Jakub Kurz byl ochotný dům přestavět tak, aby vyhovoval vědeckému bádání, jeho součástí byla dokonce hvězdárna. Další zprávy o domě se nedochovaly, vím jen, že i se zahradami byl zasypán při výstavbě barokního opevnění a zmizel pod hradbami.

Kromě Kurzovského domu využívali Brahe s Keplerem pro svá pozorování a práci také letohrádek královny Anny v tehdejší císařské, dnešní Královské zahradě a zámek v Benátkách nad Jizerou.
 

Keplerovy zákony

Brahe na základě svých pozorování hvězd správně usoudil, že planety rotují kolem Slunce, ale chybně se domníval, že současně i se Sluncem obíhají kolem středu vesmíru, jímž je Země. Geocentrický popis nebeské mechaniky poopravil až Johannes Kepler. Po Brahově smrti byl jmenován císařským dvorním matematikem a astrologem, a tak navázal na svého učitele a jeho práci posunul o velký kus vpřed. Na jeho podnět propočítal dráhu Marsu a výpočty ho dovedly až k zákonům o pohybu planet. První dva zákony vznikly ještě v Praze, třetí pak Kepler poprvé zveřejnil v roce 1619 v díle Harmonices mundi čili Harmonie světů.

Kepler v Praze žil a pracoval dvanáct relativně spokojených let: s rodinou většinu z nich prožil v domě U Francouzské koruny v Karlově ulici, kde jej připomíná pamětní deska. Nešťastný pro něj byl rok 1611, kdy se jeho tři děti nakazily neštovicemi a zemřel nejenom šestnáctiletý syn Friedrich, ale i Keplerova žena Barbara; jsou pochováni v kostele sv. Jiljí. V následujícím roce zemřel Rudolf II. a Kepler se odstěhoval do Lince a později do Ulmu. Naposled se v Praze zastavil v roce 1627, aby odevzdal císaři Ferdinandovi II. dokončené Rudolfinské tabulky. Ubytoval se v hostinci U Velryby na Malé Straně, poblíž Karlova mostu. Zemřel 15. listopadu 1630 v Řezně.
 

Horoskop pro Valdštejna a záletná dcerka

Když Kepler srovnával astronomii s astrologií, komentoval je slovy: „Astronomie je moudrou matkou a astrologie záletnou dcerkou, která, aby svou matku udržela při životě, se prodává každému zájemci, který chce a může zaplatit.“ Výroba horoskopů pro něj byla dobrý přivýdělek; odhaduje se, že pro císaře a vznešenou pražskou dvorskou klientelu jich vyhotovil celkem 800, z toho dva pro Albrechta z Valdštejna. Kepler ho charakterizoval jako inteligentní osobnost s asociálními sklony a odporem ke všemu všednímu a konvenčnímu.

Vystihl jeho touhu po výjimečnosti a chorobnou ctižádost, dravost a podezíravost vůči svému okolí. Nevynechal ani jeho samotářskou osobnost, lakotu a krutost. Původní horoskop platil do roku 1625, takže poté se Valdštejn opět s Keplerem spojil a požádal o další horoskop. Kepler mu vyhověl; na počátek roku 1634 (Valdštejn zemřel 25. února 1634 v Chebu) předpověděl vévodovi významné neshody s okolím a kritické období v jeho jednání a chování.
 

Zajímavosti o muži, který dal vesmíru řád

• Kepler v roce 1601 zaznamenal zprávu o nemoci i smrti Tycha Braha i jeho poslední slova: Ne frustra vixisse videar / Kéž nikdo nemyslí, že jsem žil nadarmo.
• V roce 1604 se v Mléčné dráze rozzářila jasná hvězda, která byla po celý rok jasně viditelná pouhým okem. Jako první ji v říjnu 1604 popsal právě Johannes Kepler; šlo o poslední supernovu v naší galaxii, která později nesla jméno Keplerova hvězda.
• Roku 1611 Kepler popsal vznik sněhové vločky.
• Co jsou Rudolfinské tabulky aneb Tabulae Rudolphinae? Závazek vypracovat pro císaře astronomické tabulky převzal Kepler po svém předchůdci Brahovi a pracoval na nich téměř tři desetiletí. Tabulky vyšly v Ulmu v roce 1627. Kepler tímto dílem zastřešil astronomii svých předchůdců a matematicky popsal planetární systém sluneční soustavy. Tabulky, mnohonásobně přesnější než všechny dřívější, se staly nezbytnou pomůckou pro astronomy, astrology, námořníky, zeměměřiče i mechaniky zhotovující sluneční hodiny.
• Kepler se zabýval i záhadou slavné betlémské hvězdy, popisované v Matoušově evangeliu. Jako první odhadl, že to nebyla ani kometa, ani supernova, ale konjunkce planet. Kepler vypočítal, že v roce 7 před Kristem došlo dokonce k trojnásobné konjunkci planet Jupiteru a Saturnu v souhvězdí Ryb. Pro pozemského pozorovatele obrazy obou planet splynuly a jevily se jako jediná velmi jasná „hvězda“. Moderní výpočty Keplerovu studii v plném rozsahu potvrdily.
• Kromě Gymnázia Jana Keplera v Praze a univerzity v Linci jsou po Keplerovi pojmenovány asteroid, kosmická sonda a krátery na Měsíci i na Marsu a rovněž Kepler Dorsum, hřeben na Phobosu. Existenci měsíců Marsu Kepler předpověděl již v roce 1610.
• Keplerovo jméno je také jedním ze 72 jmen velikánů české historie pod okny historické budovy Národního muzea v Praze.