Co o něm tedy víme? Od sedmi let uměl
latinsky, ve třinácti začal studovat na univerzitě v Kodani, v roce 1560 si prožil své první
zatmění Slunce a to prý rozhodlo o jeho budoucím zaměření. Sice věřil, že
středem vesmíru je Země, ale přesto měl pověst
skvělého astronoma, jednoho z nejlepších a nejpřesnějších – a to bez dalekohledu, který
Galilei sestrojil až osm let po jeho smrti.
Muž se zlatým nosem
Co naopak není pravda? Třeba jeho jméno. Když se
14. prosince 1546 narodil na statku Knudstrup v kraji Skåne v jižním Švédsku, které v té době patřilo Dánům, pojmenovali jej
Tyge Ottesen Brahe. Teprve polatinštěním ze z křestního jména Tyge stal Tycho či dokonce Tychon. A varianta se
Brahe? Další nesmysl, ač pocházel ze šlechtické rodiny, v
Dánsku se šlechtické přídomky „de“ nepoužívaly.
Zato je pravda, že
v souboji s jiným dánským studentem přišel o špičku nosu. Od dvaceti tak používal na míru vyrobenou nosní protézu, o níž se tvrdilo, že je vyrobená ze stříbra a zlata. Sám prý vymyslel i speciální pastu, kterou si nos lepil na obličej. Podle některých historiků prý měl protéz víc a měnil je podle příležitostí. Každopádně naleštěný kovový nos byl prvním, čeho si na něm lidé všímali – a po staletích posloužil jako důležitý moment pro
identifikaci ostatků v kryptě
Týnského chrámu v Praze.
Vědec rudolfinské doby
Tycho Brahe si nikdy nemohl stěžovat na nezájem mocných; v
Dánsku pro něj král
Fridrich II. na ostrově
Hven dal postavit observatoř Arx Uraniae neboli Uranienborg, kde pracoval plných dvacet let. Působení v českých zemích bylo vlastně kratičké;
v roce 1597 se nepohodl s novým králem Kristiánem IV., vydal se na cesty po Evropě a o dva roky později jej
Rudolf II. pozval do
Prahy, kde následující dva roky působil jako
císařský astrolog.
Císař mu nabídl k bydlení i bádání celkem
tři zámky, v Lysé nad Labem, Brandýse nad Labem a v
Benátkách nad Jizerou. Tycho Brahe si vybral
Benátky; ve druhém patře měl svou pracovnu a v ní dokonce zaměřil takzvaný
benátecký poledník. Při
prohlídce zámeckého muzea si můžete zahrát na astronomy a poledník přesně vyznačený na podlaze vidět na vlastní oči, zapomenout byste neměli ani na
Muzeum historických hraček.
Astronomova smrt
Tycho Brahe zemřel 24. října 1601 ve svém
domě na pražském Pohořelci. Protože šlo o úmrtí nečekané a náhlé, vyrojilo se kolem něj několik mýtů. Podle jedné verze na slavnosti pořádané
Petrem Vokem z Rožmberka prý kvůli etiketě nemohl vstát od stolu a zadržoval moč tak dlouho, až z toho onemocněl. Druhá teorie hovoří o stejném problému, nemoc si však Brahe neuhnal při hostině, ale při pozorování důležitého nebeského jevu. Třetí teorie spekuluje o otravě a čtvrtá o nadměrném hodování.
Po roce 2010, kdy hrobku slavného astronoma a jeho manželky Kristýny v
Týnském chrámu prozkoumávali odborníci z různých oblastí, známe odpověď.
Otrava to nebyla, množství rtutě v jeho těle bylo tak malé, že nemohlo ohrozit jeho život. Odborníci se přiklánějí k verzi, že příčinou smrti byl
akutní zánět ledvin, čemuž odpovídají i dobová svědectví a popis příznaků. Kromě ostatků ale byly v hrobce objeveny další zajímavé detaily, třeba kožené zdobené desky modlitební knížky, která patřila Kristýně Brahe, drobné korálky z
růžence či další části astronomova pohřebního oděvu, které doplnily kolekci získanou při posledním
otevření hrobu roku 1901.