Možná to není fér, ale
zatmění Měsíce – který přitom, jak dobře víme, hraje v zatmění Slunce hlavní roli – přitahuje mnohem menší pozornost než
zatmění Slunce. Odehrává se obvykle ve večerních hodinách nebo brzy ráno, a čas se při něm rozhodně ani náznakem nezastaví. Přitom zatmění Měsíce, tedy astronomický jev, při němž měsíční kotouč zastíní naše planeta, je z Česka viditelné mnohem častěji než zatmění Slunce. Neprovází ho tak výrazné ztmavnutí oblohy jako při zatmění Slunce, ale když si pro pozorování vyberete stanoviště někde v přírodě daleko od měst, nad vaší hlavou se rozzáří spousta hvězd a vynikne i
Mléčná dráha. Narudlý barevný nádech našeho vesmírného souseda ale také dřív vyvolával hrůzu a býval předzvěstí apokalypsy.
Případ dvou opilých hvězdářů
Podle astronoma
Petra Horálka a webu
Astro.cz pochází první písemný záznam o slunečním zatmění už z roku 2138 před Kristem. Píše se o něm v čínské kronice Šu-King ve spojitosti s popravou dvou dvorních astronomů, kteří měli upozornit císaře na blížící se úplné zatmění. Hvězdáři se ale opili a neučinili tak, proto lid nebyl připraven k zahnání saně, která dle jejich představ chtěla Slunce pozřít. Pro porušení tehdy platného zákona se nevyhnuli trestu smrti.
Malichernost? Možná, ale přesto je zatmění Slunce něco, co vyhlížíme a rádi bychom ho buď zažili poprvé anebo si je zopakovali. Zatímco k
částečnému zatmění Slunce dojde 29. března 2025, úplné zatmění Slunce v Česku nastane až
7. října 2135. Pokud je chcete vidět dřív, budete muset cestovat: například
8. dubna 2024 do Mexika, USA a Kanady. Nadějně blízké je
úplné zatmění Slunce v srpnu 2026, které bude možné sledovat ze Španělska a Islandu (v Česku půjde o částečné zatmění, 88,5 %), a další
zatmění v srpnu 2027, viditelné ze severní Afriky a Egypta (v Česku rovněž částečné, 52 %). V
červenci 2028 se z úplného zatmění slunce budou těšit obyvatelé Austrálie a Nového Zélandu, zatímco my doma se můžeme těšit ještě na
částečné prstencové zatmění Slunce 1. června 2030.
Zatmění Měsíce
Také
zatmění Měsíce bývá vděčným magnetem pro milovníky vesmírných úkazů. To nejbližší nás čeká
18. září 2024 okolo 4. hodiny ranní, kdy Měsíc vstoupí do zemského stínu – nastane
částečné zatmění Měsíce. Ten se bude jevit jako „obří“ a „mimořádně jasný“. Zatmění bude očima velmi pěkně pozorovatelné, a to hlavně v západní polovině Česka. Další zatmění Měsíce budou v České republice viditelná
14. března 2025 (od nás viditelná jen částečná fáze před západem Měsíce okolo 6. hodiny ranní),
7. září 2025 (úplné zatmění při východu Měsíce okolo 20. hodiny),
28. srpna 2026 (částečné, ale z 93,5 % okolo 4:30 ráno) a
21. února 2027 proběhne polostínové zatmění Měsíce.
Putování Merkura a Venuše přes Slunce
Kromě zatmění Slunce a Měsíce náš ale v nejbližší době čekají další nebeské události. Už
Johanes Kepler před 400 lety předpověděl přechody planet před Sluncem. Protože Země kolem něj krouží jako třetí v pořadí, můžeme takhle pozorovat jen dvě bližší tělesa, a to
planety Merkur nebo
Venuši. Merkur sunoucí se při pohledu ze Země přes slunečním diskem bude viditelný
13. listopadu 2032 dopoledne,
7. listopadu 2039 dopoledne a
7. května 2049 odpoledne a vpodvečer.
U Venuše, která obíhá Slunce ve větší vzdálenosti, jde o mnohem výjimečnější zážitek a bez nadsázky můžeme mluvit o
podívané století. Jak vypočítává Petr Horálek, dvojice přechodů nastává vždy po osmi letech v červnu, další dvojice po 105,5 roku v prosinci a na následující červnovou musí lidstvo čekat 121,5 roku. Od prvního pozorovaného přechodu Venuše přes Slunce z roku 1639 jich lidstvo zaznamenalo jen sedm. Kdo si nechal ujít poslední dvojici v letech 2004 a 2012, dalšího se už zřejmě nedočká: nastane až 11. prosince 2117.
Víte, že…?
Kdo se chce podívat astronomům pod pokličku, může se vypravit na renesanční zámek v Benátkách nad Jizerou. Kdysi si ho pro svá pozorování vybral slavný astronom Tychon Brahe, snad kvůli výhodné poloze na kopci. Jeho rodina žila v prvním patře, on sám měl pracovnu v tom druhém. Na jeho žádost pro něj upravili a zvětšili okno, které je kvůli lepšímu pozorování protažené až k podlaze. Pro přesné výpočty také zaměřil takzvaný Benátecký poledník (14 stupňů 59 minut a 34 vteřin), vyznačený na podlaze jeho bývalé pracovny.- Pro hru na astronomy si v Benátkách můžete vypůjčit nejenom renesanční oděvy, ale také repliky Tychonových přístrojů, sextant a zední kvadrant. Návody jak s nimi pracovat najdete přímo v expozici.
- Chcete vědět, co uvidíte v roce 2024 na obloze? Podívejte se na náš článek. V nejbližších měsících se můžete těšit třeba na Lyridy, Perseidy, superúplněk, zvířetníkové světlo nebo Orionidy.