Výlety za památnými stromy: poznejte naše nejvzácnější modříny

Ačkoli se to může zdát podivné, na většině území ČR modřín vůbec není původní dřevinou, a to přesto, že se jedná o původní evropský strom. Jeho pravlastí jsou podle odborníků Alpy a Karpaty. U nás se původní porosty udržely na pomezí Moravy a Slezska v oblasti Nízkého Jeseníku a Zlatohorské vrchoviny. Nejdále na západ u nás modřín postoupil k východnímu úbočí Hrubého Jeseníku, jen kousek od Pradědu. Jeho trvanlivé dřevo dosti odolné proti ohni a vodě se používá k výrobě nábytku, dříve se z něj stavěly roubené domy, lodě i pracovní nářadí. Kůra se využívala k vydělávání kůží, pryskyřice ke zhotovování terpentýnu.
 
Modřín je statným stromem s většinou rovným kmenem, který dosahuje výšky až 50 metrů. V České republice je několik modřínů chráněno jako památný strom, krásné jsou také neobvyklé modřínové aleje.
 

Nejmohutnější modřín v ČR roste v Krušných horách

U Petrovic na Ústecku roste nejmohutnější modřín v Česku s obvodem kmene bezmála 7 metrů. Nachází se téměř na státní hranici s Německem na rozhraní Přírodního parku Východní Krušné hory a CHKO Labské pískovce.
 
Petrovický modřín starý asi 300 let pamatuje uhersko-rakouské panovníky i obě světové války. Do jeho větví se vepsal krušnohorský mráz, který způsobil omrznutí jeho koruny. Poté došlo k větvení stromu v jeho spodní části, těsně nad zemí. Kmen tohoto modřínu měří 683 cm a dosahuje výšky 28 m. Strom je v dobré kondici a s pečlivou ochranou by mohl žít ještě další stovky let.
 

Nejdelší modřínová alej v zemi vede z Čech na Moravu

Pelhřimovsko má hodně alejí podél silnic a cest. Unikátní pozici ale zaujímá obec Kaliště, kde naleznete alej vysazenou roku 1908. Tvoří ji kromě jiných stromů 292 modřínů evropských. Alej je i významným útočištěm ptactva.

Její délka je 2,43 kilometrů a roku 2003 bylo potvrzeno, že je to nejdelší modřínová alej v zemi. Obvod modřínů je 220 až 260 centimetrů, výška 25 až 30 metrů. Velkou zajímavostí je i to, že prochází přes zemskou hranici Čech a Moravy.
 

Modříny u zámku Favorit v Šindelové

Modříny u Favoritu tvoří dvouřadá alej čtyř památných modřínů opadavých. Dříve rostly stromy v řídké smrčině po obou stranách lesní cesty, která vedla původní oborou k zámečku Favorit směrem k Jindřichovicím. Modříny bývalo vidět už zdaleka, ale když smrky vzrostly, nejsou již dominantní.
 
Obvody kmenů měří 380, 318, 264 a 281 cm, koruny stromů dosahují do výšky 37, 36, 36 a 36 m. Největší strom ve skupině je současně nejmohutnějším památným modřínem Karlovarského kraje. Sousední modřín rostl donedávna ve velmi těsném kontaktu se vzrostlým smrkem. V osmdesátých letech minulého století se uvažovalo o ochraně této zajímavé dvojice pod názvem Sourozenci Romanovi, podle slavného českého krasobruslařského páru. Smrk však uschl a později byl odstraněn.
 

Pamětník Českého lesa v Jubilejním hájku

Modřín v Jubilejním hájku představuje památný strom v lesích mezi Českou Kubicí a Čerchovem. Přes svůj nízký věk patří mezi velikány – obvod jeho kmene činí 224 cm a strom se tyčí do výšky 42,5 m. Jedná se o Modřín japonský, který vyrostl nedaleko Pece pod Čerchovem v nadmořské výšce 570 m. Památkovou ochranu získal roku 2003 pro svůj vzrůst, dendrologickou hodnotu a jako svědek historické události.
 
Pamatuje totiž založení Jubilejního hájku, ke kterému došlo v roce 1928, v rámci desátého výročí vzniku ČSR. Může být ale i o pár let starší – mezi lety 1919–1925 zde bylo vysazováno mnoho stromů po mniškové kalamitě. Hájek leží na ploše 80 arů a jeho 303 stromů představuje 22 domácích i cizích druhů dřevin.
 

Náš nejvyšší modřín najdete v Moravském krasu

Nádherný trojkmenný modřín opadavý stojí nad cestou u východního okraje Národní přírodní rezervace Habrůvecká Bučina mezi Olomučany a Habrůvkou. Jde o nejvyšší modřín v České republice. Jedná se o pozůstatek asi 200 let starého porostu. Modřín se zde začal pěstovat po roce 1770, kdy křížením alpského a sudetského modřínu došlo ke vzniku místní populace označované jako modřín adamovský. Přestože zde není původní dřevinou, evidentně se mu zde daří.
 
Je označován za nejvyšší památný strom v ČR, i když o jeho přesné výšce jsou i přes opakovaná měření vedeny spory. Habrůvecký modřín je zdravým plodným stromem s pravidelným přírůstkem. Jeho kmen s obvodem 452 cm se asi 2,5 m od země rozděluje na tři samostatné kmeny a ty se tyčí do úctyhodné výšky bezmála padesáti metrů. Jeho výška se uvádí na 43, 48 či 58 metrů. Chráněný je od roku 1982. 
 

Modřín v Medvědím lese – nejmohutnější modřín jižních Čech

Nedaleko bývalé osady Josefův Důl u Zadní Zvonkové vede tzv. Medvědí cesta do Zadních Hamrů. Před rozcestím s modrou značkou u Schwarzenberského kanálu na ní roste památný strom, druhý nejmohutnější modřín opadavý v ČR a nejmohutnější památný modřín jižních Čech. Nachází se na okraji lesního porostu v Medvědím lese, severně od Medvědího potoka.

Josefův Důl vznikl v roce 1720 na dolním svahu Smrčiny jako dřevařská osada. I tato osada byla součástí Zvonkové a rozrostla se po dostavbě Schwarzenberského plavebního kanálu, který vísku protínal. Kromě svážení a plavení dřeva zde byla založena v roce 1822 sklářská huť na barevné sklo.
 

Proč modřín shazuje na zimu jehličí?

Modřín opadavý je jediný jehličnan u nás, který na zimu shazuje své jehlice, aby na jaře nasadil nové. Jde o adaptaci na změnu ročních období. Protože modříny rostou ve vyšších polohách (vytváří horní hranici lesa) na podzim opadává, aby se přes zimu příliš nevyčerpával.

Fotosyntetická aktivita není v zimě téměř žádná a jehlice by stromu způsobovaly větší výpar. Každé jaro se pak modříny krásně zazelenají novými měkkými jehlicemi a jsou příjemným osvěžením pro oko každého milovníka přírody.