Výlety za památnými stromy: znáte naše nejkrásnější buky?

Buk je jedním z nejhojnějších listnatých stromů v jižní a střední Evropě. Buky doslova vyzařují osvěžující jas a poskytují příjemný chládek. Lidé unavení duševním vypětím, kteří potřebují duševní osvěžení, by měli vyhledat statný buk – stačí jen chvíli postát pod jeho mohutnou korunou, aby pocítili, jak rychle dokáže doslova provětrat hlavu, očistit mysl a uvolnit jasné vnímání.
 
Buk je ale i stromem plodnosti – například staří Řekové přiváděli k bukům "jalová" zvířata a také neplodné ženy. Slované věřili, že tam, kde rostou buky nemohou nikomu ublížit žádné čáry a kouzla. Také plody buku – bukvice (sbírané na podzim) se pražily a jedly se pro očistu organismu (ovšem jen v malých dávkách, jinak působily stejně, jako hodně silný alkohol). Z bukvic se získával také jedlý olej, který, lisovaný za studena, se vyrovná oleji olivovému.

Hladká, olověně šedá kůra jako by vybízela k psaní – však také slovanské a germánské jazyky vytvořily název buku z odvozeniny slova písmeno (bukva, buchstabe). Podobně jako dříve druidové, i germánské kněžny údajně věštily z run, vyrytých na bukové hůlky.
 

Nejstarší buk hlídá hranici

Vraťme se ale do české kotliny a zdejším bukům. Nevětším a nejstarším bukem v České republiky je „hraniční buk“ v osadě Teslíny v Brdech. Strom byl už dávno zaznamenáván v nejstarších lesnických mapách a značil hranice majetku benediktínů na Kolvíně. Jeho stáří se odhaduje přes 300 let a obvod kmene má přes 6 metrů. Vydat se za ním můžete z osady Teslíny u Míšova, nachází se vlevo od silnice z Věšína za historickou stodolou. Ke stromu nevede turistická stezka, přesto je nedaleko značená zelená trasa KČT z rozcestí Břízkovec ke Spálené boudě.

 

Jaronínská bučina v Blanském lese

Původní lesy Jaronínské bučiny patří k nejstarším porostům na území CHKO Blanský les. Nejstarší stromy zde dosahují staří přes 270 let. Mezi nejcennější typy lesní vegetace patří velmi staré smíšené listnaté porosty na sutích – bažanková jasenina s bukem lesním, lípou srdčitou, javorem klenem, jilmem horským a jedlí bělokorou. Ve stromovém patře převládají listnaté dřeviny, nejvíce je zastoupen buk (až 70%) a jilm horský (asi 10%), z jehličnanů je významná jedle (okolo 10%).
 

Tajemné doupné stromy nejen na Pohansku

Jako Enti z knihy Pán prstenů vám mohou připadat mohutné buky v oboře Soutok. Doupné stromy mají v kmeni velkou dutinu, některé působí jako torza a postupně umírají, ale ve svém nitru stále bují životem – poskytují útočiště hmyzu, netopýrům a ptákům. Staré buky, habry a duby rostou na trase mezi hranicí obory, od železničního podjezdu až k zámečku Pohansko, která je v mapě vyznačena jako NS Pohansko nebo Anglická cesta. Mnoho doupných buků roste také v CHKO Bílé Karpaty.

 

Jemnický buk lásky

Buk v Jemnici patří mezi nejstarší stromy v zámeckém parku v Jemnici na Vysočině, který v roce 1761 založil Maxmilián Daun. Stromu se říká „Buk lásky“, protože se na lavičce pod ním scházeli milenci a věřilo se, že je buk chrání. Dodnes patří místo pod Bukem lásky k těm nejfrekventovanějším v Jemnici. Kromě milenců se tam scházejí také maminky s dětmi a koruna stromu, který stojí za silnicí v druhé části jemnického zámeckého parku, poskytuje i v parných letních dnech příjemný stín.
 

Buk republiky v Bílém Kostele nad Nisou

Nad Kryštofovým údolím blízko Chrastavy byl vysazen památný strom Buk republiky. Původně na místě stával až do roku 1956 buk pojmenovaný podle tehdejšího majitele panství – hraběte Eduarda Clam-Gallase. Na buku nějáký čas visíval obrázek svatého Eduarda, pro připomínku souboje hraběte s jiným šlechticem. Na kůře stromu prý byly patrné jizvy po kulkách z tohoto souboje, výsledek souboje není znám. Památný Buk republiky byl vysazen v roce 1968 na místě původního Eduardova buku. Buk se nachází na rozcestí turistických tras, avšak cesta k němu je dlouhá ze všech směrů. Z Kryštofova údolí sem vede žlutá cesta přes Lesní důl (4 km), od benzinky z Rynoltic červená Hřebenovka  – je třeba uhnout na žlutou a modrou (6 km), přímá modrá vede od autobusové zastávky Rozkoš (3,5 km), z obce Bílý Kostel žlutá značka (4,5 km) a z Panenské Hůrky zelená (3,5 km).
 

Buk na Bařince je největší buk Vsetínska

Vydejte se na výlet z Velkých Karlovic – Léskového k pralesu Razula. Trasa má délku cca 6 km, není náročná, zvládnete ji za slabé dvě hodiny. Vede převážně po lesních cestách. Mezi údolím Podťaté a Malou Hanzlůvkou v místě, kterému se říká Bařinka, roste buk, jehož stáří se odhaduje na 300 až 400 let. Obvod kmene měří 680 cm. Je největším bukem v okrese Vsetín. Před několika lety mu vichřice začaly ulamovat větve. Navíc si v něm někdo rozdělal oheň, a tím zničil skoro všechna živá pletiva. V současnosti má buk už jen dvě větve. V kraji se vypráví, že kdo o svatojánské půlnoci přijde k buku na Bařince obutý v „kopýtkách“ (což je součást ženského kroje) a několikrát strom obejde, najde na botách bylinu, která ho vyléčí od všech nemocí. Kdo o svatojánské půlnoci přiloží u buku ucho k zemi, pozná, co se v zemi děje.
 

Tajemství Dvorského lesa

Dvorský les je starý bukový les na hřebenu Rýchor 1033 m n. m. s bizardními mechem obrostlými kmeny stromů, které jsou deformovány drsnými povětrnostními podmínkami i okusem zvěře. Les je ukázkou toho, jak vypadal porost krkonošských lesů před tím, nežli do něj zasáhl člověk. Podle starých legend jsou buky jedním z nejmocnějších symbolů lidstva – ztělesněním tří říší (nebeské, pozemské a vodní) a osou, kolem níž je uspořádán celý svět. Staré národy většinou věřily, že strom je nabit spoustou božské tvůrčí energie, kterou může zasvěcený využít k získání přístupu k jiným formám života. Bukové lesy se staly symbolem tajemství, proměny a domovem čarodějů. Ve Dvorském lese těmto pověstem snadno uvěříte...
 

Bučiny Jizerských hor

Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny je nejenom největším chráněným územím v Jizerských horách, ale patří také mezi několik největších národních přírodních rezervací v České republice. Rezervace vznikla v roce 1999 spojením sedmi bučinných rezervací Špičák, Stržový vrch, Poledník, Štolpichy, Frýdlantské cimbuří, Paličník a Tišina. Předmětem ochrany je především zachovalý lesní podrost bez zásahů člověka. V červenci 2021 byly bučiny první českou přírodní památkou, která byla zapána na seznamu UNESCO. Nejznámější oblastí rezervace je naučná stezka Oldřichovské háje a skály. Právě zde se nachází zajímavý skalní útvar Hlava gorily. Celkem trasa měří cca 10 km.

Pěšky nebo na kole Voděradskými bučinami

Jeden z nejrozsáhlejších komplexů bukového lesa ve středních Čechách Voděradské bučiny se nachází na pravém břehu Jevanského potoka mezi obcemi Louňovice, Vyžlovka, Jevany, Černé Voděrady a Struhařov. Hlavním předmětem ochrany jsou kyselé a květnaté bučiny s typickou flórou a faunou. Ve Voděradských bučinách si můžete udělat pší procházku třeba od rozcestí Vyžlovský rybník po žluté k rozcestí Voděradské bučiny a dále po modré značce s naučnou stezkou. U Jevanského rybníka předjěte na červenou značku, která vás dovede do výchozího bodu. Cyklisté se pěkně projedou s využitím vlaku. Ten je doveze do stanice Stříbrná Skalice u Sázavy. Odtud se vydejte cyklotrasou 0085 do Černých Voděrad a dále po 0023 stezkou Krajem J. Lady přímo NPR Voděradské bučiny. Těmi projedete až do Louňovic a po trase 0022 a 0031 se dostanete do Říčan, kde lze opět nasednout na vlak.