Naučná stezka prochází údolím řeky Sázavy a po svazích vrchu
Medník. Začíná i končí na železniční zastávce Petrov u Prahy. Seznámíte se na ní nejen s přírodními poměry, ale také o stavbě železniční trati Posázavského pacifiku, řece
Sázavě, vodáctví a historii trampingu. Ideálním výchozím bodem na
Posázavskou stezku je již zmíněná
železniční stanice Petrov u Prahy, kam vás doveze
Posázavský pacifik, malebná lokálka z Prahy – Braníku do Čerčan. Z Petrova musíte sejít k
řece Sázavě a okolo
trampské osady Pikovice stezka pokračuje nádhernou přírodou okolo řeky. Cestou projdete kolem vrchu
Medník, kde roste mnoho chráněných druhů rostlin. K nejznámějším patří kandík psí zub. Z
Pikovic můžete po
červené značce dojít až do Kamenného Přívozu, kde najdete rovněž železniční zastávku a mimo to také zajímavou památku –
vorařský kámen. Cestou se pokocháte pohledem z několika vyhlídek (Klimentova, Raisova, Žampašská), občerstvení poskytne legendární
Posázavská hospoda v Rakousích či vodácká hospoda Na Staré poště v
Kamenném Přívozu. Vzhledem k tomu, že
stezka má většinou balvanovité podloží,
není rozhodně
vhodná pro cyklisty nebo kočárky.
Trojmeznou cestou na Třístoličník – Šumava
Vrcholek Třístoličníku (1311 m) vystupuje z pohraničního hřebene
Šumavy západně od Trojmezné asi 10 km západně od Nové Pece. Vede přes něj
státní hranice mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo. Vrch dostal název podle uskupení skal, které eroze vymodelovala do podoby tří
skalních věží s miskovitými prohlubněmi, které připomínají
trůny. Podle pověsti na nich v dávné minulosti sedávali
králové Čech, Rakouska a Bavor, a radili se o průběhu státních hranic. Výstup na vrchol po české straně je možný
po červené značce hřebenovou
lesní stezkou z Nového Údolí, která vede liduprázdnou divočinou namáhavým terénem, který není vůbec vhodný pro kola ani kočárky. Cyklisté mohou využít snadnějšího přístupu z německé strany – na
Třístoličníku je
hraniční přechod pro pěší.
Viklany u Žihle – Plzeňsko
Menší
skalní město ze žulových balvanů v Žihelském lese (asi 3 km od obce Žihle) náleží do přírodního parku Horní Střela. Balvany jsou zde chráněny jako
ukázky různých forem balvanovitého rozpadu tiské žuly. Lokalita je součástí přírodní památky, která se dělí na dvě části: v první z nich U Báby jsou k vidění velké
balvany nazývané Bába a Dědek, které vznikly bochníkovitým zvětráváním a rozpadem hrubozrnné žuly. Jsou široké přes deset metrů a vysoké kolem pěti metrů. Před miliony let je sem
zavlekl ledovec. Druhá část
U Lomu představuje samotné
skalní městečko. Ústředním bodem tohoto místa je
viklan, okolo se pak nachází shluk menších kamenů a viklanů. K viklanům se dostanete ze
Žihle po
žluté turistické značce.
Stezka skalních reliéfů u obce Brniště – Českolipsko
Stezka mezi skalami u areálu Lesní zátiší u obce
Brniště, kudy naši předci jezdívali s povozy na pole, se v současnosti stala jakousi uměleckou galerií v přírodě, kterou doplňují nejrůznější přírodní instalace. Čeští a němečtí umělci vytvořili v létě 2018
podél staré vozové stezky mezi pískovcovými skalami v obci
Brniště, kudy se před staletími jezdívalo na pole, zajímavé landartové objekty a sochy. V rámci stezky byla odkryta a zpřístupněna takřka zapomenutá
kaplička z roku 1810. Ve
skalách objevíte nejrůznější
sochy a reliéfy, například jelena svatého Huberta, obří hlavu, reliéf anděla i nahé dívky, mořskou rybu… a další díla. Na stezce však nejsou „pouze“ skalní reliéfy, ale i
land-artová tvorba, jako třeba vstupní brána z větví a další instalace s přírodninami.
Skalní reliéfy u Kopicova statku – Český ráj
Kopicův statek je unikátní roubená usedlost poblíž vesnice Kacanovy. Od statku vede značený prohlídkový okruh, který vás provede
pískovcovým údolím se skalními reliéfy, které byly zhotoveny
v letech 1940 až 1978. Do skal jsou tu pod širým nebem vytesány
postavy z českých dějin, doplněné verši. Prvními sochami, které zde Vojtěch Kopic začal roku 1939 tesat byli
sv. Václav a prezident Masaryk. Mimo postav zde objevíte také zvířata, např.
lva se skleněnýma očima, kterou Kopic vytvořil poté, co navštívil
Zoo ve Dvoře Králové. Jako správný vlastenec vtesal Vojtěch Kopic do pískovců především
národní motivy – Mistra Jana Husa, sv. Václava, Horymíra se Šemíkem, kněžnu Libuši, Cyrila a Metoděje, Karla IV. ... najdete tu však i varhany, lidovou chalupu či Krista, sv. Máří Magdalenu, sv. Annu a další. Většinu reliéfů doplňují také rozmanité
lidové moudrosti,
verše a citáty.. V jeho díle i v pozdější době pokračovali další amatérští lidoví umělci, vytvořili zde například i velmi hlubokou studnu vyhloubenou celou ve skále. Poblíž statku stojí
socha sv. Jiří na koni, kterou tu roku 1806 vytvořil Jan Chládek mladší.
Naučná stezka Karla Jaromíra Erbena v Miletíně – Podkrkonoší
Naučná stezka K. J. Erbena je okruh vedoucí městečkem
Miletín a jeho okolím. Byla vybudována s cílem seznámit návštěvníky
Miletína s životem a dílem významného spisovatele. Stezka se skládá ze dvou samostatných okruhů – jeden měří 5 km, druhý 14 kilometrů. Okruh začíná u
rodného domku K. J. Erbena. Na
trase dlouhé cca 5 km je 10 zastavení, která jsou vybavena posezením, informačními tabulemi a doprovodným mobiliářem. Pokračování NS K. J. Erbena seznamuje návštěvníky
i se vzdálenějšími místy, stezka navazuje na stezku stávající u rodného domku K. J. Erbena. Dále vede přes
Červenou Třemešnou a Vrbiny až ke
kostelu sv. Petra a Pavla na Byšičkách. Odtud trasa prochází kolem rybníků Hluboký a Nadýmák. Ve vesničce Vlkanov se otvírá panorama
Zvičiny a přes Miletínek vás stezka zavede zpět do
Miletína.
Skalní město Ostaš a Kočičí skály – Královéhradecko
Hora Ostaš vytváří přirozenou dominantu krajiny s jedinečnými pískovcovými útvary,
skalním bludištěm a panoramatickým výhledem do krajiny. Pro turisty je tu připravena okružní stezka vedoucí do dvou skalních měst. Trasa do
Horního labyrintu je dlouhá 3,5km a vede
po modré značce. Ta prochází se kolem divokých roklin a krásných skalních útvarů, například Zbrojnoš s kuklou, Mohyla smrti, Výří brána, Čertovo auto... Po
zelené značce se dostanete
do Dolního labyrintu, kde se ukrývá další řada pozoruhodných skalních útvarů. V části nazývané Betlém, leží ukryta
sluj Českých bratří, kde se podle legendy tajně scházeli pronásledovaní evangelíci k bohoslužbám v době násilné rekatolizace.
Kočičí skály tvoří kvádrové pískovce tzv. Dolní labyrint
Ostaše. Skalní městečko se vytvořilo na úzké, ale poměrně dlouhé plošině, zvané
Kocouří hřbet. Největším masívem
Kočičích skal je skalní útvar
Kočičí hrádek skrývající ve svém nitru romantickou soustavu průchodných chodbiček, průlezů, jeskyněk, průchodů, a puklin.
Krajina hřebčína v Kladrubech nad Labem – Východní Čechy
Krajina polí, luk, pastvin, lesních porostů, parkových krajinných prvků v okolí Kladrub nad Labem slouží již půl tisíciletí k chovu unikátního
starokladrubského koně. V červenci 2019 byla tato oblast zařazena na Seznam světového
kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jedná se o louky a pastviny v rozloze 1 310 hektarů. Ze severu je území ohraničeno blokem smíšeného lesa, z jihu okrasným parkem zvaným Mošnice. Do krajiny v okolí
Národního hřebčína Kladruby nad Labem se můžete vydat kdykoliv. Na vlastní oči zde uvidíte
dokonalý typ okrasného statku (ferme ornée), kde jsou v krajině zakomponované okrasné i účelové prvky, určené k chovu kočárových koní. Důležitou roli hraje voda, která
krajinu harmonicky doplňuje a vytváří půvabná zákoutí. Není to jen
Labe, ale i
jezera vzniklá ze slepých ramen řeky,
lužní lesy nebo
Kladrubský náhon. Vznikl koncem 18. století a společně s
Opatovickým kanálem či
Semínským akvaduktem patří mezi významná historická vodní díla a technické památky.
Nádherné údolí řeky Doubravy – Vysočina
Přírodní rezervace Údolí Doubravy byla vyhlášena v roce 1986. Zaujímá rozlohu 92,1 ha a je součástí
Chráněné krajinné oblasti Železné hory. V roce 1993 zde byla otevřena
naučná stezka, která je 4,5 km dlouhá, překonává výškový rozdíl 83 m a je turisticky středně náročná. Naučná stezka sleduje tok řeky
Doubravy, která mezi Horním mlýnem u
Chotěboře a Bílkem protéká kaňonovitým zalesněným údolím a vytváří
malebná i divoká zákoutí s balvanitým řečištěm a četnými peřejemi. Úzký, strmý kaňon řeky
Doubravy je zmenšeným obrazem obřích kaňonů nacházejících se jinde ve světě. Údolí je však neméně krásné, romantické a tajuplné.
Čertovy skály u Lidečka – Východní Morava
Čertovy skály jsou 150 m dlouhé a až 25 m vysoké pískovcové skály u obce
Lidečko. Celý skalní masiv má dvě poměrně odlišné tváře.
Ze strany od řeky, resp. od cesty představuje
bizarní skalní útvar vyzývající ke skalolezení, z turistického hlediska neprůstupný. Z druhé odvrácené strany jde kolem něj
chodník, nad který vyčnívají pouze několik metrů vysoké skalní věžičky a ze kterého je možno
v mnoha místech přímo
vystoupit nad skalní stěnu a dívat se do údolí Senice. Obě dvě strany skal – byť zcela odlišně – jsou zároveň velmi vděčné pro hledání fotografických kompozic.
Za krásou starých beskydských osad – Severní Morava
Milovníci a návštěvníci
Beskyd ocení
naučnou stezku z Nových Hamrů, která vede přes osadu Němčanka do osady Javořina. Na trase dlouhé skoro 7 kilometrů je několik odpočinkových míst. Stezka využívá stávajících
lesních cest a částečně i současných turistických tras vedoucích přes několik odlehlých osad obcí
Staré Hamry a
Bílá. Prostřednictvím naučných panelů objevíte informace o tom, jak a kdy osady vznikly a jak se v nich kdysi žilo. Stezka vede rovněž okolo
památných stromů a několika křížků. Občasní výletníci se nemusí bát – trasa je nenáročná. Hřeben
Javořiny a Kozí hřbety odmění každého turistu
nádherným výhledem na okolní krajinu. Z
Javořiny se můžete vrátit po půvabné
obrázkové cestě.