Menu
 
+ Vložit článek
ÚvodČeská nejArchitektonickéBenedikt Rejt – nejvýznamnější architekt a stavitel české pozdní gotiky
Benedikt Rejt – nejvýznamnější architekt a stavitel české pozdní gotiky
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Přidat foto
Architektonické

Benedikt Rejt – nejvýznamnější architekt a stavitel české pozdní gotiky

architekt Benedikt Rejt Pražský hrad Vladislav Jagellonský opevnění hrad chrám Jiří Bavorský Karel Kuneš Louny Praha 1 rekonstrukce pozdní gotika Alpy střední Evropa
Stopy působení stavitele a architekta Benedikta Rejta (1454–1536) najdeme na řadě míst po celých Čechách. Pocházel z jižního Německa, stal se dvorním architektem krále Vladislava Jagellonského a dvacet let se zabýval přestavbou Pražského hradu, sídla českých panovníků.
Uložit
Navštívit
5 z 5 (1x hodnoceno)
1 nejméně / 5 nejvíce
Popularita článku: 13 %
</> Embedovat
Benedikt Rejt se vyučil u svého dědečka, stavitele stavitel u dvora bavorského vévody Jiřího Bohatého. Když vévodův švagr, král Vladislav Jagellonský, viděl Rejtovo mohutné opevněné proti Turkům i vévodův hrad v Burghausenu, vyžádal si Rejta pro stavbu opevnění severní strany Pražského hradu.

Z původních čtyř věží dnes zbyly už jen tři, Daliborka, Mihulka a Bílá věž. Mezi opevněním a starým purkrabstvím vznikl prostor pro budoucí Zlatou uličku, která ale vyrostla později, až koncem 16. století. Po dokončení opevnění král Rejtovi svěřil úpravy Starého královského paláce s reprezentačními prostory a Vladislavským sálem. S délkou 62 metrů, šířkou 16 metrů a výškou asi 13 metrů to ve své době byl největší zaklenutý sál bez středových podpěr ve střední Evropě. Vladislavský sál patří k nejkrásnějším pozdně gotickým interiérům u nás a díky velkým renesančním oknům je také jednou z nejstarších renesančních památek severně od Alp.

Na Pražském hradě také můžete vidět pravděpodobný portrét Benedikta Rejta: shlíží na nás ze stěny Svatováclavské kaple v katedrále sv. Víta, kde jej kolem roku 1510 vymaloval Mistr Litoměřického oltáře, tedy Rejtův současník, který jej musel znát osobně. Ostatně v katedrále Rejt vytvořil základy pro druhou chrámovou věž na severní straně a pilíře nové chrámové lodi, pro krále také vybudoval Místodržitelský letohrádek v Královské oboře.

Stavitel žil na Hradčanech ve vlastním domě ve Vikářské ulici a král mu za zásluhy udělil šlechtický titul. Když se v roce 1511 práce na Pražském hradě zastavily, patrně kvůli nedostatku financí, jeho služby si okamžitě vyžádali šlechtické rody. Přestavěl hrady Rabí a Švihov, v Kutné Hoře vedl dostavbu chrámu svaté Barbory a byl rovněž autorem kostela svatého Mikuláše v Lounech. Jeho dokončení roku 1538 se nedožil, ale v nedostavěném chrámu byl pochován. Město se dodnes hrdě hlásí k jeho odkazu: v Lounech můžete navštívit Galerii Benedikta Rejta a na náměstí Benedikta Rejta si prohlédnete Rejtův pomník s jeho fiktivní podobou od Karla Kuneše.
 
Cesty za uměním: architekt Benedikt Rejt a kouzlo stanových střech

Cesty za uměním: architekt Benedikt Rejt a kouzlo stanových střech

Benedikt Rejt (1454–1536) byl stavitel a architekt, jehož stopy najdeme na řadě míst po celých Čechách. S jeho jménem je spojená velkolepá přestavba Pražského hradu s Vladislavským sálem a severním opevněním, chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře a hradu Švihova. Na řadě míst zanechal svůj umělecký podpis v podobě stanových střech – i když ne všude se dochovaly.

Vodní zámek Blatná – nejen za daňky a princeznami Památky

Vodní zámek Blatná – nejen za daňky a princeznami

Vedle hradu Švihov a zámku Červená Lhota je vodní zámek Blatná nedaleko Strakonic v Jihočeském kraji jedním z nejzachovalejších vodních panských sídel na území České republiky. Kromě samotného zámku s vodním příkopem bývá hojně navštěvovaný anglický park se stádem daňků.

Chrám sv. Barbory Kutná Hora – gotická památka UNESCO Památky

Chrám sv. Barbory Kutná Hora – gotická památka UNESCO

Unikátní dílo vrcholné a pozdně gotické architektury, založené roku 1388, je spolu s historickým jádrem města zapsané na seznamu památek UNESCO. Podle historických pramenů měla velkolepá stavba dosahovat dvojnásobku dnešní délky.

7 věcí, které nevíte… o Vladislavském sálu na Pražském hradě

7 věcí, které nevíte… o Vladislavském sálu na Pražském hradě

Jak dobře znáte Pražský hrad? Víte, kde mezi stovkami oken najdete ta, která patří Vladislavskému sálu? Kdy vznikl, proč se jmenuje právě Vladislavský, k čemu všemu sloužil a jak vypadal v minulých staletích? Vypravte se s Kudy z nudy na výlet hluboko do minulosti, do časů končící gotiky a počátků renesance. Tehdy se zrodil reprezentativní prostor, dnes pevně spojený s českou státností.

Vodní hrad Švihov – skvost, který stojí za to vidět zblízka Památky

Vodní hrad Švihov – skvost, který stojí za to vidět zblízka

Jednou z nejmohutnějších fortifikačních staveb v Čechách je vodní hrad Švihov nedaleko Klatov. Po celou turistickou sezónu hrad žije nejen prohlídkami, ale také nesčetnými doprovodnými akcemi.

Chrám sv. Mikuláše v Lounech Památky

Chrám sv. Mikuláše v Lounech

Kostel sv. Mikuláše v Lounech, jedno z vrcholných děl české pozdní gotiky, je dominantou a chloubou města. Roku 1994 byl vyhlášen Národní kulturní památkou.

Vladislavský sál na Pražském hradě Památky

Vladislavský sál na Pražském hradě

Vladislavský sál ve Starém paláci na Pražském hradě vás ohromí svojí velikostí a zejména unikátně řešenou klenbou. Aby se panstvo nemuselo moc unavovat, tak se do něj vjíždělo přímo na koních. Unikátem je také to, že se do současnosti sál zachoval ve své původní podobě.