Rondokubismus – originální a ryze český umělecký sloh

Traduje se, že výraz pasáž poprvé použil Jan Neruda, když v novinách popisoval dojmy z Paříže. Bylo mu šestadvacet, právě se vrátil z cest a zářící chodby pařížských pasáží jej patřičně oslnily. Čeština už dávno slovo pocházející z francouzského výrazu passage, průchod, zařadila do spisovného jazyka. Schválně, jak dobře znáte pražské pasáže?

V pražské ulici Na poříčí najdete budovu Legiobanky (palác Archa), která je prvotřídní ukázkou rondokubismu v Praze. Legiobanku musí milovníci architektury bezpodmínečně vidět. Budovu projektoval Josef Gočár a postavena byla mezi lety 1921 až 1923.

České art deco, obloučkový kubismus či národní dekorativismus… všechny tyto názvy označují jeden a ten samý architektonický styl, a to rondokubismus. Zrodil se v první polovině dvacátých let 20. století jako svébytná ryze česká odrůda kubismu. Jako v jediné zemi na světě se v tehdejším Československu uplatnil tento styl v architektuře. A jaké stavby do rondokubismu patří? To vám prozradí Kudy z nudy.

Velkolepá budova Radiopaláce na pražských Vinohradech je jedna z nejpřednějších kulturních a společenských domů v Praze se svými jedinečnými reprezentativními a elegantními prostory ve slohu rondokubismu (českého národního stylu).

Reprezentativní dům byl postaven na nároží východní strany Náměstí Míru v Liberci-Ruprechticích podle návrhu architekta Franze Radetzkeho patrně v roce 1929. Hravý rondokubistický styl s prvky art deco se projevuje i v bohaté výzdobě interiéru.

Stavby architekta Pavla Janáka jsou leckdy známější než jeho jméno – a zvlášť poslední dobou, kdy se hodně mluví o zbourání Libeňského mostu v Praze. Ano, i ten je Janákovým dílem, podobně jako třeba pražský palác Adria nebo pardubické krematorium, které znáte z Herzova filmu Spalovač mrtvol.

Vila dominuje západní straně Macharova náměstí a patřila architektu Jaroslavu Vondrákovi. Vondrák je autorem několika dalších staveb na Ořechovce včetně nedaleké Ústřední budovy s kinem Ořechovka.

Kolemjdoucí může zaujmout erby pánů z Hradce (rodovým a aliančním) a pamětní deskou, která prozrazuje, že v tomto domě se roku 1629 narodil „dějepisec vlastenecký a rodák počátecký, Tomáš Pěšina z Čechorodu“.

Palác Adria je významnou kulturní památkou moderní architektury. Byl postaven pro italskou pojišťovací společnost Riunione Adriatica di Sicurta, která zde roku 1910 zakoupila původní dvoupatrový palác. Ten Palác tu nechal vybudovat o 100 let dříve pasovský biskup Leopold Leonard hrabě Thun.

Krematorium v Pardubicích bylo postaveno dle plánů architekta Pavla Janáka v letech 1921–1923 na jižní straně tehdejší periferie města Pardubic ve stylu art deco za podpory členů Společnosti přátel žehu na rozlehlém párkovitém prostranství.