ÚvodČeská nejHistorickéLudvík Svoboda – sedmý československý prezident
Historické

Ludvík Svoboda – sedmý československý prezident

Ačkoli byl Ludvík Svoboda (25. listopadu 1895, Hroznatín – 20. září 1979, Praha) prezidentem v době normalizace, mezi lidmi se coby důstojník československých legií a veterán druhé světové války z východní fronty těšil mnohem větší úctě než jeho předchůdci.
Ludvík Svoboda se narodil na jižní Moravě a studoval na Zemské hospodářské škole ve Velkém Meziříčí. Za první světové války působil v československých legiích, po návratu do vlasti vstoupil do nově se tvořící čs. armády. Sloužil v Kroměříži a v Užhorodě, během druhé světové války vedl jako brigádní generál 1. československý armádní sbor na východní frontě. Jeho manželka Irena za války mimo jiné poskytla ve svém domě v Kroměříži azyl skupině československých parašutistů s vysílačkou. Gestapo celou skupinu zatklo, řada členů rodiny byla popravena, sedmnáctiletý syn Miroslav byl zavražděn v koncentračním táboře Mauthausen. Irena Svobodová s dospívající dcerou Zoe se až do konce války skrývaly.

Do vlasti se Ludvík Svoboda vrátil jako divizní generál a ministr národní obrany. Po komunistickém puči v roce 1948 upadl v nemilost a dokonce byl zatčen a uvězněn s tím, že připravoval vojenský převrat. Na zásah z Moskvy byl rehabilitován, stal se náčelníkem Vojenské akademie v Hranicích a nakonec přešel do Vojenského historického ústavuPraze.

Po vynucené abdikaci Antonína Novotného byl Svoboda po dlouhých letech v ústraní v březnu 1968 zvolen sedmým československým prezidentem. Svojí autoritou se postavil za reformní snahy Alexandra Dubčeka a zasazoval se o rehabilitace neprávem odsouzených lidí z 50. let. Úřadu se nakonec musel vzdát kvůli zdravotním komplikacím v roce 1975, zemřel v roce 1979 v 83 letech v Praze. Jeho pohřeb se stal velkou spontánní manifestací a rakev, vezenou na dělové lafetě z Pražského hradu na konec Letenské pláně, doprovázely tisíce lidí. Ludvik Svoboda je společně s manželkou pochován v rodinné hrobce na hřbitově v Kroměříži.
Zámek Lány – letní sídlo českých prezidentů Památky

Zámek Lány – letní sídlo českých prezidentů

Barokní zámek v obci Lány uprostřed křivoklátských lesů nedaleko Prahy je oficiálním letním sídlem prezidentů České republiky. Od sezóny 2023 je zámek Lány veřejnosti přístupný. Navštívit můžete také zámecký park.

7 věcí, které nevíte o… dovolených našich prezidentů

7 věcí, které nevíte o… dovolených našich prezidentů

Léto a letní prázdniny jsou čas dovolených. Trávíme je různě: u moře i v horách, na chatách a chalupách, anebo na cestách nalehko s batohem anebo s karavanem. Na Kudy z nudy se tentokrát podíváme, kam jezdili a jezdí na dovolenou naši prezidenti. Co myslíte, kdo z nich si užíval volno na chalupě, kdo miloval vysoké hory, a kdo se na dovolené schovával před ostatními a pil jako duha?

Tradice: švestkové knedlíky, buřty s cibulí a voda z Islandu aneb oblíbená jídla našich prezidentů

Tradice: švestkové knedlíky, buřty s cibulí a voda z Islandu aneb oblíbená jídla našich prezidentů

I hlavy státu jsou jen lidé a mají své chutě. Co se servírovalo na Pražském hradě a v Lánech a jaká jídla si oblíbili naši prezidenti? Kdo měl rád obyčejné prosté jídlo a kdo si naopak potrpěl na exotiku? Vydejte se s námi po stopách prezidentských chutí a upečte si také originální dort President podle receptu renomované české kuchařky!

Domeček, vila, zámek, tvrz i Hrádeček: víte, kde bydleli naši prezidenti?

Domeček, vila, zámek, tvrz i Hrádeček: víte, kde bydleli naši prezidenti?

Na rozdíl od Spojených států a jiných zemí, kde má prezident jasně určené sídlo, si naše hlavy státu mohou svůj domov vybrat. Jako první se samozřejmě nabízí Pražský hrad, ale z našich prezidentů tam bydleli jen někteří. Víte, která místa zvolili a kam jezdili na letní byty? A který dům nejčastěji sloužil jako soukromé prezidentské sídlo?

Seznamte se: všichni prezidenti Československa a České republiky

Seznamte se: všichni prezidenti Československa a České republiky

Když v roce 1918 vzniklo Československo, v čele nového státu stanul Tomáš Garrigue Masaryk, výrazná osobnost boje za národní sebeurčení. Kolik prezidentů se od té doby vystřídalo v čele naší země, jaké osudy a příběhy je provázejí?