ÚvodČeská nejHistorickéMarobud – král Markomanů a první obyvatel českých zemí, jehož známe jménem
Historické

Marobud – král Markomanů a první obyvatel českých zemí, jehož známe jménem

První historicky doloženou postavou našich dějin je Marobud (mezi 35 a 30 př. n. l. – 37/38 n. l., Ravenna), král germánského kmene Markomanů. Na území dnešních Čech vybudoval první státní útvar s početným a dobře organizovaným vojskem, který se udržel téměř čtvrt století.
Markomanský šlechtic Marobud bývá v různých pramenech nazývaný také Maroboduus, Marobodus, Maroboudos či Barobodos. Jak vypadal sice nevíme, ale možnou podobenku nám zanechal malíř Zdeněk Burian na obálce knihy Zlomený meč od Eduarda Štorcha. Kresba, na níž impozantní muž zachmuřeně hledí do dáli, dobře vykresluje Marobudovy osudy. Byl zřejmě synem některého z germánských kmenových náčelníků či králů. V té době jejich děti Římané odváželi jako rukojmí, aby si zachovali loajalitu svých nepřátel, a tak Marobud strávil mládí v dnešní Itálii a získal římské vzdělání.

V dospělosti se vrátil ke svým lidem, a aby unikl hrozbě římské nadvlády, se svým kmenem se z dnešního Německa přesunul do Čech. V zemi dobře chráněné hradbou hor, se zdroji železné rudy nutné pro výrobu nástrojů a zbraní, a s úrodnou půdou podél řek k obživě, postupně vybudoval největší státní útvar svobodných barbarů. K Marobudovým Markomanům se postupně přidaly zbytky Bójů a Keltů, ale i větší kmeny – Langobardi, Gótové, Lugiové, Semnonové, Hermunduři či Kvádové. Marobud se obklopil družinou nejlepších mužů jednotlivých kmenů a rodů, shromáždil vojsko, a dokonce zavedl některé úřady a s Římany uzavřel smlouvu o nezávislosti a neútočení.

Jeho bohatství ale představovalo lákavou kořist, a tak ho nakonec v roce 19 z trůnu svrhl markomanský vůdce Katvalda /Catualda. Sesazený král Marobud přežil, ale uchýlil se pod ochranu Římanů a zbytek života strávil jako exulant v Ravenně. Tam asi po osmnácti letech zemřel a byl tam i pochován.

A jeho protivník Katvalda? Když jej po necelém roce svrhl král Hermundurů, také hledal záchranu u Římanů. Jeho poslední stopy byly zachyceny ve Foru Julii, dnešním francouzském městě Fréjus. Marobudova říše tak zanikla záhy po jeho odchodu do Itálie.
 
Věda a historie není nuda: po stopách starých Markomanů na Pičhoru

Věda a historie není nuda: po stopách starých Markomanů na Pičhoru

Když se v čase vrátíme o dva tisíce let zpět, dostaneme se do časů na přelomu letopočtu, kdy se na území dnešní České republiky usadil kmen Markomanů. Památek na jejich pobyt se dochovalo jen málo, řada míst na své objevení teprve čeká, mnohá se nikdy nedočkají. Přesto se s Kudy z nudy zkusíme vypravit po jejich stopách!

Proč je jmelí symbolem Vánoc a proč se pod ním líbáme? Přináší štěstí a zahání zlé duchy!

Proč je jmelí symbolem Vánoc a proč se pod ním líbáme? Přináší štěstí a zahání zlé duchy!

Na jmelí si v průběhu roku vzpomene málokdo. To až s příchodem Vánoc se začínáme pídit po pozlacených větvičkách, abychom si je zavěsili doma pro štěstí. Odkud však tato tradice pochází, jaké další tajuplné legendy jsou se jmelím spojené? A jak slavili Vánoce naši dávní pohanští předci?

Muzeum Eduarda Štorcha Lobeč Kultura

Muzeum Eduarda Štorcha Lobeč

Navštivte muzeum jenž je věnované významnému spisovateli, novináři a archeologovi. Nachází se v malé obci Lobeč nedaleko Mšena.

Přírodní památka Bílá skála Příroda

Přírodní památka Bílá skála

Tento výrazný krajinotvorný prvek s charakteristickým skalním defilé vltavského svahu je významný zejména z hlediska geologického a paleontologického. Bílá skála představuje souvislý profil prvohorních ordovických hornin.

Muzeum Eduarda Štorcha a Karla Zemana v Ostroměři Kultura

Muzeum Eduarda Štorcha a Karla Zemana v Ostroměři

V muzeu v Ostroměři nahlédnete do filmově a knižně zpracovaných pravěkých scenerií, jež se staly společným prvkem života a díla Eduarda Štorcha i Karla Zemana. Dále zde najdete expozici věnovanou pravěku Ostroměřska.

Historie žije! Stačí se rozhlédnout aneb poznejte naše nejstarší dějiny

Historie žije! Stačí se rozhlédnout aneb poznejte naše nejstarší dějiny

Národ, který se nedokáže poučit ze svojí historie, je odsouzen k zániku. Tak to alespoň tvrdili už staří Římané a všichni víme, jak to s nimi dopadlo. Protože se chceme jejich osudu vyhnout, máme k dispozici bezpočet muzeí a expozicí, které jsou věnovány historii a archeologii. Navíc máme tu výhodu, že na našem území se toho dělo za posledních pár tisíc let opravdu hodně – někdy možná až trochu moc – a tak mají badatelé co zkoumat a objevovat.

Zdeněk Burian – vynikající malíř pravěku a dobrodružství

Zdeněk Burian – vynikající malíř pravěku a dobrodružství

Díky obrazům Zdeňka Buriana (11. února 1905, Kopřivnice – 1. července 1981, Praha) se každý z nás může podívat do pravěku. Ilustroval totiž všechny knihy paleontologa Josefa Augusta a jeho malířské rekonstrukce prehistorických zvířat a vyhynulých živočichů dodnes sklízí uznání po celém světě.

Karel Zeman – kouzelník filmového plátna, který vzal Čechy do pravěku

Karel Zeman – kouzelník filmového plátna, který vzal Čechy do pravěku

Režiséra, výtvarníka a scénáristu Karla Zemana (3. listopadu 1910 – 5. dubna 1989) zná celý svět jako autora filmů Vynález zkázy, Baron Prášil či Cesta do pravěku. Jeho umění obdivovali Pablo Picasso, Charlie Chaplin nebo Salvador Dalí, Zemanovy filmy ovlivnily režiséra, výtvarníka a člena skupiny Monty Python Terryho Gilliama či režiséra Tima Burtona. Pro režiséra Stevena Spielberga byla Cesta do pravěku jedním z inspiračních zdrojů pro film Jurský Park.

#světovéČesko a Punkevní jeskyně s Macochou: cesta podzemím do propasti s hrůzostrašnou pověstí

#světovéČesko a Punkevní jeskyně s Macochou: cesta podzemím do propasti s hrůzostrašnou pověstí

Úžasná krápníková výzdoba, procházka po dně propasti Macocha a plavba na lodičkách po ponorné říčce Punkvě: to je dokonalý výlet do magického podzemního světa Punkevních jeskyní. Chybět by ale neměl ani pohled z opačné strany, a to z horního okraje propasti do hlubin. Závratí se bát nemusíte, vyhlídkové můstky jsou naprosto bezpečné. Bázeň a hrůzu vzbuzují spíš děsivé příběhy a pověsti, s Macochou spojené.

Žárové pohřebiště Pičhora Památky

Žárové pohřebiště Pičhora

Pičhora je evropsky významná archeologická lokalita ze starší doby římské. V roce 1896 zde dělníci při těžbě štěrku a písku objevili žárové pohřebiště. Výzkum poté prováděl Jan Waněk pod dohledem Josefa Ladislava Píče. Do roku 1906 bylo prozkoumáno 160 žárových hrobů, zhruba polovina popelnicových.

Ubytování a restaurace