ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: po stopách starých Markomanů na Pičhoru
Památky

Věda a historie není nuda: po stopách starých Markomanů na Pičhoru

Poslechněte si audio verzi článku
Když se v čase vrátíme o dva tisíce let zpět, dostaneme se do časů na přelomu letopočtu, kdy se na území dnešní České republiky usadil kmen Markomanů. Památek na jejich pobyt se dochovalo jen málo, řada míst na své objevení teprve čeká, mnohá se nikdy nedočkají. Přesto se s Kudy z nudy zkusíme vypravit po jejich stopách!
Dělicí čárou mezi světem Římanů a Markomanů byl Dunaj. Římské impérium s vyspělou civilizací, bohatými provinciemi a rozvinutou ekonomikou se na národy ze severu, tedy za Dunajem, dívalo jako na barbary. Jistě, jejich území se od římských provincií výrazně lišilo, ale i Markomani měli své typické osady, zvyky, řemesla a dokonce i panovníka. Markomanský král Marobud byl dokonce prvním vládcem na českém území, kterého známe jménem.
 

Odkud se vzali Markomani?

O Markomanech se často mluví jako o těch, co z Čech vyhnali Kelty. Historie ale byla mnohem složitější: ještě před svým příchodem do budoucích Čech byl kmen Markomanů téměř zdecimován při válkách s Římany. Podle římských historiků právě Marobud odvedl svůj lid z vnitrozemí Germánie na rozlehlé území nazývané Boiohaemum, dříve obsazeným keltským kmenem Bójů.

Nešlo o prázdnou krajinu: ještě stále tu žili zbývající Bójové i Keltové, germánští Hermunduři a také Kvádové. Všichni postupně splynuli s nové příchozími a pod vedením Marobuda vytvořili funkční semknutý útvar. Sice nepřetrval věky, ale u Římanů si získal velký respekt. Mimochodem od Bójů prý odvozuje svůj název i Bavorsko (Baiowaria) a Lužice (Boica), a možná dokonce i italské město Bologna.
 

Markomani a jejich životní styl

Markomani žili jednodušším způsobem života než jejich předchůdci Keltové. I přes fantastická vyprávění římských historiků byli více rolníci než válečníci. Žili v menších vesnicích, většinou na mírných vyvýšeninách poblíž potoků a řek. Osady tvořilo jen několik dvorců, v nichž vedle obytných staveb byla hospodářská stavení, špýchary nebo zásobní jámy, a také jednoduché pece. Živili se tím, co dokázali vypěstovat, malý podíl jejich jídelníčku tvořila ulovená zvěř anebo prasata, ovce a kozy z vlastních chovů. Markomani nevyráběli mince, ale téměř každá vesnice byla soběstačná ve výrobě keramiky a železa. Specializovaných řemeslníků sice bylo málo, ale jak prozrazují archeologické průzkumy a materiály, které vydržely v zemi tisíce let, Markomani uměli obrábět kámen, železo, bronz a další slitiny barevných kovů, dřevo, kosti nebo parohy. Z nich zhotovovali šídla, jehly, drobné ozdoby, hřebeny, dětské hračky nebo hrací kostky.
 

Pičhora a Stezka Markomanů v Dobřichově

Nikde se s Markomany neseznámíte lépe než na Pičhoře, návrší nad Dobřichovem ve středních Čechách. Když na jeho západním úbočí na jaře roku 1896 začali těžit písek a štěrk pro stavbu obecní silnice, dělníci náhodou našli tři hliněné nádoby. Předali je správci Lichtenštejnského panství v Radimi Janu Waňkovi, a ten o nich okamžitě napsal Josefovi Ladislavovi Píčovi, kustodovi a prvnímu řediteli prehistorického oddělení Národního muzea v Praze. Hledáte souvislost mezi jménem slovutného profesora a názvem Pičhora? Zbytečně, neexistuje: návrší se podle kronik říká Pičhora odpradávna a původ jména dodnes není uspokojivě vysvětlený.

Profesor Píč nelenil, na Pičhoře odkryl první žárové hroby a návrší a Dobřichov tak vynesl na piedestal archeologického bádání. Po čase nechal Jan Waněk na Pičhoře vztyčit památník z tmavé švédské žuly. Stojí tu dodnes a uvádí jména všech zúčastněných, kteří se na odkrývání žárového pohřebiště podíleli.

Památníkem na Pičhoře to nekončí: stojí tu také nízká kamenná vyhlídka a okolím vede Stezka Markomanů. Jednotlivá zastavení nabízejí zajímavá fakta o jejich životě, najdete tu také dřevěné sochy a model markomanského obydlí.
 

Žárové pohřebiště na Pičhoře

Jak ale markomanská pohřebiště v římských dobách vypadala? Spálené lidské ostatky se ukládaly do keramických uren nebo do jamek vyhloubených v zemi. Do hrobů se mrtvým přidávaly předměty, které buď bývaly jejich majetkem, anebo měly i po smrti doložit jejich společenské postavení. Hroby byly mělké, přibližně 20 až 25 centimetrů pod povrchem. Někde byla odkryta malá pohřebiště jen s několika desítkami hrobů, jinde ale šlo o rozsáhlé nekropole.



Takové bylo i žárové pohřebiště na Pičhoře. Čím ještě je unikátní? V žádném jiném místě v celé Evropě, tedy v části, kterou neovládali Římané, nebylo objeveno tolik cenných předmětů, vyrobených v římských dílnách. I když se často jedná jen o zlomky a původní vzhled se dá určit jen zčásti, našly se tu předměty z drahých kovů a kousky stříbrných nádob, výbava válečníků, šperky nebo kování opasků, které zdobily velkolepé oděvy. Také nejbohatší hroby byly místo v keramických urnách uloženy v bronzových římských nádobách.
Další podobná pohřebiště byla odhalena v Třebusicích na Kladensku nebo u Hradce Králové.
 

Markomanská královna Fritigil

Po Marobudovi (mezi 35 a 30 př. n. l. – 37/38 n. l.), prvním obyvateli českých zemí, jehož známe jménem, přišli další vládci: Katvalda, král Kvádů Vannius, Ballomar, Attalus, Fredegildus a nakonec jeho údajná dcera, markomanská královna Fritigil či Fritigilda, žijící někdy na přelomu 4. a 5. století. Nemáme o ní téměř žádné informace, ale dochovaly se o ní pověsti v nejrůznějších koutech Čech i Moravy. Údajně si dopisovala se sv. Ambrožem, který ji obdaroval nejen poznáním víry, ale i soškou Panny Marie. Takzvaná Stará Matka Boží, uchovávaná v chrámu sv. Anny v Žarošicích, sice rozhodně nepochází ze 4. století, ale dodnes je považovaná za odkaz markomanské královny.



Díky Fritigil prý také u nás už za Markomanů zapustilo kořeny křesťanství, dávno před příchodem sv. Cyrila a Metoděje. Výjev z jejího života zachycuje sgrafitová výzdoba na zdi poutního areálu kolem žarošického kostela. Podle místní legendy královna nějaký čas sídlila na nedalekém hradišti, u Buchlova je po ní pojmenovaná jeskyně.

Když na sklonku 4. století do Evropy pronikly kmeny nomádských válečníků, začalo období stěhování národů a čas Markomanů skončil. Postupně se smísili s dalšími kmeny, než se v 6. století do Čech dostali staří Slované – ale to je už jiná kapitola dějin i našeho seriálu Věda a historie není nuda.
Věda a historie není nuda: po stopách starých Římanů Českem

Věda a historie není nuda: po stopách starých Římanů Českem

Chcete se projít po cestách, kudy chodili Římané, objevovat staré vojenské tábory a vrátit se zpět o dva tisíce let? Zblízka poznat život římských legionářů, ochutnat římskou kuchyni a vyzkoušet si vojenskou zbroj? Pak se vypravte s Kudy z nudy po stopách starých Římanů. Památky na jejich pobyt objevíte i tam, kde byste je nečekali!

Užívejte si jako Římané v kraji pod Pálavou: Brána do Římské říše, stezky Germánů a tipy na další výlety

Užívejte si jako Římané v kraji pod Pálavou: Brána do Římské říše, stezky Germánů a tipy na další výlety

Plánujete rodinný výlet spojený s hrou na staré Římany? Vydejte se do Pasohlávek, rekreačního střediska na břehu Novomlýnských nádrží. Čeká tu na vás nejenom největší kemp v České republice, aquapark Aqualand Moravia, spousty restaurací a cyklostezek, ale hlavně Brána do Římské říše a místa, kde před téměř 2000 lety tábořili slavní římští legionáři císaře Marca Aurelia.

Marobud – král Markomanů a první obyvatel českých zemí, jehož známe jménem

Marobud – král Markomanů a první obyvatel českých zemí, jehož známe jménem

První historicky doloženou postavou našich dějin je Marobud (mezi 35 a 30 př. n. l. – 37/38 n. l., Ravenna), král germánského kmene Markomanů. Na území dnešních Čech vybudoval první státní útvar s početným a dobře organizovaným vojskem, který se udržel téměř čtvrt století.

Proč je jmelí symbolem Vánoc a proč se pod ním líbáme? Přináší štěstí a zahání zlé duchy!

Proč je jmelí symbolem Vánoc a proč se pod ním líbáme? Přináší štěstí a zahání zlé duchy!

Na jmelí si v průběhu roku vzpomene málokdo. To až s příchodem Vánoc se začínáme pídit po pozlacených větvičkách, abychom si je zavěsili doma pro štěstí. Odkud však tato tradice pochází, jaké další tajuplné legendy jsou se jmelím spojené? A jak slavili Vánoce naši dávní pohanští předci?

Památník starých Římanů v Olomouci – Neředíně Památky

Památník starých Římanů v Olomouci – Neředíně

Novodobý milník, upomínající na tradiční římský způsob označování významných cest, stojí jen kousek od místa, kde si ve druhém století vybudovali římští legionáři opevněný tábor. Naleznete jej na parkovišti u krematoria v olomoucké čtvrti Neředín.

Městská památková rezervace Olomouc Památky

Městská památková rezervace Olomouc

Historické jádro města Olomouce je od roku 1971 městskou památkovou rezervací. Jedná se o druhou nejrozsáhlejší památkovou rezervaci v ČR. Na území MPR je soustředěno na 280 kulturních památek, nejvýznamnější veřejná městská prostranství a velké množství institucí.

Pravěká sídliště u Pavlova a Dolních Věstonic – největší pravěká sídliště v České republice

Pravěká sídliště u Pavlova a Dolních Věstonic – největší pravěká sídliště v České republice

Světové prvenství mají pravěká sídliště u Pavlova a Dolních Věstonic, kde žili naši předkové před 25 000 lety. Jsou zde četné nálezy hlavně z doby lovců mamutů, mezi nimi i jeden z nejvýznamnějších Věstonická venuše.

Edukační programy v Bráně do Římské říše Zážitky

Edukační programy v Bráně do Římské říše

Vydejte se po stopách římských legií tajemným barbarikem spolu se zkušeným římským důstojníkem.

Praotec Čech – legendární předek všech Čechů

Praotec Čech – legendární předek všech Čechů

Hora Říp vystupující z rovin jižně od Roudnice nad Labem je památné místo české mytologie. Podle pověsti právě sem přišel praotec Čech, rozhlédl se po okolní krajině „mlékem a strdím oplývající“, a rozhodl se, že to je bude nový domov jeho lidu. Kdo ale byl ten legendární prapředek všech Čechů a odkud přišel?

Žárové pohřebiště Pičhora Památky

Žárové pohřebiště Pičhora

Pičhora je evropsky významná archeologická lokalita ze starší doby římské. V roce 1896 zde dělníci při těžbě štěrku a písku objevili žárové pohřebiště. Výzkum poté prováděl Jan Waněk pod dohledem Josefa Ladislava Píče. Do roku 1906 bylo prozkoumáno 160 žárových hrobů, zhruba polovina popelnicových.

Keltské oppidum na Závisti – nejstarší keltské město v České republice

Keltské oppidum na Závisti – nejstarší keltské město v České republice

Keltové si stavěli výšinná sídliště o ploše několika hektarů. Největší oppidum bylo na Závisti u Zbraslavi. Osídlení na Závisti bylo doloženo již 3000 let před naším letopočtem. Hradiště mělo 170 hektarů a složitou hradbu z dřevěných palisád, kamene a nasypané hlíny.

Naučná stezka Dobřichov Příroda

Naučná stezka Dobřichov

V obci Dobřichov (v okresu Kolín), je nově vybudovaná naučná stezka, která návštěvníky seznámí s historií a přírodními památkami obce. Milovníci historie ocení zajímavá fakta o životě Markomanů, oživené sochami a modelem markomanského obydlí.

Další aktuality

Pivovar Velké Popovice chystá svatého Martina s bílým kozlem a bohatou degustací piva

Pivovar Velké Popovice chystá svatého Martina s bílým kozlem a bohatou degustací piva

4. listopad 2024 13:45
Gurmánská turistika, Středočeský kraj
Svatohubertské slavnosti budou opět na zámku Loučeň

Svatohubertské slavnosti budou opět na zámku Loučeň

30. říjen 2024 12:15
Zážitky, Středočeský kraj
Užijte si podzimní prázdniny v Aquapalace Praha

Užijte si podzimní prázdniny v Aquapalace Praha

27. říjen 2024 10:06
Životní styl, Středočeský kraj
V milovickém Mirákulu je otevřeno každý den až do konce října

V milovickém Mirákulu je otevřeno každý den až do konce října

26. říjen 2024 12:00
Zážitky, Středočeský kraj
Den Středočeského kraje proběhne i v Muzeu Českého krasu

Den Středočeského kraje proběhne i v Muzeu Českého krasu

26. říjen 2024 10:49
Památky, Středočeský kraj
Do Hornického muzea v Příbrami se podíváte i o státním svátku

Do Hornického muzea v Příbrami se podíváte i o státním svátku

24. říjen 2024 12:00
Památky, Středočeský kraj
Poslední víkend s párou vás čeká v Lužné u Rakovníka

Poslední víkend s párou vás čeká v Lužné u Rakovníka

22. říjen 2024 8:00
Zážitky, Středočeský kraj