ÚvodČeská nejKulturníExtase – nejpopulárnější český film první republiky
Kulturní

Extase – nejpopulárnější český film první republiky

O filmu Extase, který v roce 1932 natočil režisér Gustav Machatý (1901–1963), mluví mnohem víc lidí, než kolik jich skutečně film vidělo. Snímek z roku 1932 provokoval nahotou a erotikou, a vyvolával skandály. V Německu a dalších zemích bylo jeho promítání zakázáno, veřejně jej dokonce odsoudil i papež Pius XII.
Film Extase vypráví o nešťastném manželství a mileneckém vztahu, v němž mladá žena konečně zažívá rozkoš. Je to film plný vášní, symbolů a metafor, kde filmové obrazy natočené hlavně na Slovensku podkresluje hudba Giuseppe Becceho. Byl to film odvážný a na svou dobu skandální hlavně proto, že rakouská herečka Hedy Kieslerová (1914–2000), budoucí hollywoodská hvězda Hedy Lamarr, vystupovala v některých scénách nahá – ostatně šlo o jedny z prvních filmových záběrů, které otevřeně ukázaly nahé ženské tělo. Extase se sice postupně promítala asi v padesáti zemích celého světa a patřila mezi nejúspěšnější české filmy první republiky, ve většině kopií však byly pobuřující scény odstraněny.

Extase se stala režisérovým nejúspěšnějším dílem a objevuje se ve všech příručkách a přehledech dějin kinematografie. Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách roku 1934 vyvolala skandál, digitálně restaurovaný film se ale po 85 letech na festival vrátil, aby slavnostně zahájil program ročníku 2019.
Extase přinesla slávu i hlavní herečce. Hedy Lamarr byla považovaná za jednu z nejkrásnějších filmových hereček. Walt Disney podle ní stvořil tvář animované Sněhurky, mezi její milence prý patřili pozdější americký prezident J. F. Kennedy, herec Charlie Chaplin nebo spisovatel Erich Maria Remarque. Snímek Samson a Dalila z roku 1949, v němž hrála roli Dalily, dokonce získal Oscara. Méně se ví, že Hedy Lamarr je autorkou několika vynálezů, od vylepšené konstrukce křídel letadel přes rozpustné šumivé tablety, svítící obojky pro psy nebo krabici, z níž se postupně vytahují papírové kapesníky. Patentovat si ale dala jediný vynález, ten nejdůležitější: tajný komunikační systém založený na přeskakujícím rádiovém signálu, který nelze odposlouchávat.

Možná by se na něj zapomnělo, ale na jeho principu později vznikl systém přenosu dat pro dnešní satelitní a mobilní sítě nebo navigační systém GPS. Poslední film herečka natočila v roce 1958, ale svět si ji připomněl ještě v roce 1997, kdy jí mezinárodní organizace Electronic Frontier Foundation udělila cenu za přínos komunikačním technologiím.
 
Česko ve filmu: Robert Eggers natáčí v Praze snímek Nosferatu se Skarsgårdem, Dafoem a Deppovou.

Česko ve filmu: Robert Eggers natáčí v Praze snímek Nosferatu se Skarsgårdem, Dafoem a Deppovou.

Praha láká nejen turisty, ale také filmové štáby. Nacházejí se tu Ateliéry Barrandov a Prague Studios, které jsou filmaři díky své rozloze a profesionalitě velmi oblíbené. Filmů a seriálů se zde natáčely už doslova stovky. Ale i samotná Praha dokáže nabídnout ty správné kulisy pro nejeden film. Robert Eggers si nyní Prahu vybral pro svůj nový snímek Nosferatu, pokračovat zde bude i Interview s upírem.

Jiří Menzel – oscarový filmový režisér

Jiří Menzel – oscarový filmový režisér

Jiří Menzel (23. února 1938, Praha – 5. září 2020, Praha) byl jedním z nejuznávanějších filmových a divadelních režisérů. Patřil také k tvůrcům nové vlny 60. let, slavné éry českého filmu. V té době natočil snímek Ostře sledované vlaky, který v roce 1968 získal Oscara za nejlepší zahraniční film.

Theodor Pištěk – malíř a světově uznávaný kostýmní výtvarník

Theodor Pištěk – malíř a světově uznávaný kostýmní výtvarník

Malíř, návrhář filmových kostýmů a dekorací, držitel Oscara za kostýmy k filmu Amadeus režiséra Miloše Formana, a také bývalý automobilový závodník: to je Theodor Pištěk (* 25. října 1932, Praha). Když se v roce 2020 jeho hyperrealistický obraz Alfy Romeo nazvaný Adieu, Guy Moll v aukci prodal za 21,2 milionu korun, stal se Pištěk držitelem zajímavého rekordu: šlo o nejdražší v tuzemsku prodané dílo žijícího českého autora.

Česko ve filmu: výlety na místa, kde se natáčely české filmy s Oscarem – Ostře sledované vlaky, Amadeus nebo Kolja

Česko ve filmu: výlety na místa, kde se natáčely české filmy s Oscarem – Ostře sledované vlaky, Amadeus nebo Kolja

Zatímco Oscar aneb Cena Akademie (Academy Award) se v USA poprvé uděloval v roce 1929, zahraniční filmy začali Američané oceňovat až od roku 1948; tu první získal de Sicův film Děti ulice. Samostatná kategorie pro filmy v jiném než anglickém jazyce ale vznikla až v roce 1956. Oscara za nejlepší cizojazyčný film se dosud podařilo získat dvěma československým a jednomu českému filmu: v roce 1965 to byl Obchod na korze Jána Kadára a Elmara Klose, roku 1967 zvítězily Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela a v roce 1996 Kolja Jana Svěráka.

Markéta Irglová – jediná česká držitelka Oscara za filmovou píseň

Markéta Irglová – jediná česká držitelka Oscara za filmovou píseň

Markéta Irglová (*28. února 1988, Valašské Meziříčí), česká skladatelka, zpěvačka a herečka, je jedinou českou držitelkou Oskara za filmovou píseň. Hudbě se věnuje od svých sedmi let, od raného mládí žije v cizině – nejprve v irském Dublinu, poté v New Yorku a od roku 2019 spolu se svým manželem na Islandu.

Zdeněk Svěrák – populární český dramatik, scénárista, textař a herec

Zdeněk Svěrák – populární český dramatik, scénárista, textař a herec

Zdeněk Svěrák (* 28. března 1936 Praha) je český dramatik, scenárista, herec, autor písňových textů a spisovatel. Je autorem (případně společně s Ladislavem Smoljakem spoluautorem) scénářů řady úspěšných filmových komedií, například Jáchyme, hoď ho do stroje!, Marečku, podejte mi pero!, Na samotě u lesa, Kulový blesk nebo Vrchní, prchni.

Miloš Forman – oscarový holywoodský režisér spoluvytvářel v 60. letech tzv. "novou vlnu"

Miloš Forman – oscarový holywoodský režisér spoluvytvářel v 60. letech tzv. "novou vlnu"

Miloš Forman (18. února 1932 Čáslav, Československo – 13. dubna 2018 Danbury, Connecticut, USA) – držitel dvou Oscarů za nejlepší režii, tří Zlatých glóbů a ceny BAFTA ve stejné kategorii. Oscarový holywoodský režisér filmů Přelet nad kukaččím hnízdem či Amadeus již před svou emigrací do USA (1968) spoluvytvářel v 60. letech tzv. novou vlnu;, respektované umělecké hnutí mladých československých filmových scenáristů a režisérů.

Česko ve filmu –  kasovní trháky i zásadní snímky české kinematografie

Česko ve filmu – kasovní trháky i zásadní snímky české kinematografie

Český film má dlouhou tradici. První filmy se zde natáčely koncem 19. století, tehdy ještě černobíle a bez zvukového záznamu. Díky dlouhé tradici a rozvoji filmových ateliérů v Praze před druhou světovou válkou, které z filmu udělaly doslova průmysl, je Česká republika dodnes místem, kde své filmy režiséři z celého světa natáčí rádi. Někdy si české památky zahrají sama sebe, jindy jen zastanou roli kulis a výsledný film se odehrává někde úplně jinde. Poznáte místa, která vidíte na stříbrném plátně nebo televizi?

#světovéČesko a filmová legenda Oscar: nominace a ceny od Obchodu na korze až po Šarlatána

#světovéČesko a filmová legenda Oscar: nominace a ceny od Obchodu na korze až po Šarlatána

Česká filmová a televizní akademie vyslala do boje o nominaci na Oscara za nejlepší zahraniční film snímek Šarlatán polské režisérky Agnieszky Hollandové. Jaké bude mít Šarlatán soupeře? Zařadí se mezi české oscarové filmy anebo se připojí k těm, které svou nominaci neproměnily?

#světovéČesko a zlatá éra Barrandova: továrna na sny aneb evropský Hollywood nad Prahou

#světovéČesko a zlatá éra Barrandova: továrna na sny aneb evropský Hollywood nad Prahou

Barrandovská filmová studia se začala stavět v roce 1931 a už o dva roky později byl na světě první „barrandovský“ film. Jmenoval se Vražda v Ostrovní ulici, natočil ho režisér Svatopluk Innemann a odstartoval úžasný příběh filmových ateliérů, které už bezmála sto let do Prahy lákají filmaře z celého světa. Vítejte v evropském Hollywoodu!

Museum trati a Ostře sledovaných vlaků v Loděnici u Berouna Kultura

Museum trati a Ostře sledovaných vlaků v Loděnici u Berouna

Parta nadšenců se pustila do rekonstrukce prostor místního vlakového nádraží, aby v nich při příležitosti 120. výročí zahájení provozu na trati Praha – Rudná – Beroun vzniklo Museum trati a Ostře sledovaných vlaků.

Naučná stezka Loděnické filmování Příroda

Naučná stezka Loděnické filmování

Naučná stezka Loděnické filmování má jen dvě zastávky, ale velice významné – provede vás obcí a představí skanzen těžby železné rudy Chrustenická šachta. Stezka připomíná filmy a seriály jako např. Zdivočelá země, Ostře sladované vlaky, Bumerang a další.