Při změně na letní čas se čas, daný příslušným časovým pásmem, posunuje se o jednu hodinu dopředu. Zatímco však
podzimní změnu z letního času na zimní snášíme docela dobře, protože získáme hodinu navíc, s jarní změnou mnozí úporně bojují. Ruku na srdce, vstávat o hodinu dřív opravdu není nic příjemného.
Proč se ale čas mění? Jedním z důvodů bylo vyvážení délky dne a noci, což se týká většiny Evropy. Například v tropických oblastech by změna času neměla význam, jelikož dny i noci tam jsou stejně dlouhé. Zato pro Evropany to znamenalo více přirozeného světla po dobu běžné denní aktivity.
Hlavním a nejčastěji uváděným důvodem ale byla
úspora paliv a elektřiny, která byla potřeba pro večerní osvětlení – jednoduchá rovnice tvrdila, že když lidé budou chodit spát o hodinu dřív, ušetří se energie i peníze. Možná to platilo v době, kdy se letní čas zavedl, ale v dnešní době je úspora kvůli změnám času zanedbatelná. Osvětlení představuje nevelkou část spotřeby energie a podle energetiků nemá změna času na spotřebu prakticky žádný vliv.
Navíc se stále hlasitěji ozývají odborníci s tím, že změna času není zdravá. Ať už si na podzim „sovy“ libují, že mohou spát o hodinu déle anebo naopak na jaře „skřivani“ jásají, že mohou vstávat o hodinu dřív, hodinový posun má negativní vliv na lidský biorytmus. Zejména jarní posun času, kdy o hodinu času přicházíme, způsobuje problémy s psychickou i fyzickou výkonností. Podle statistik v době změny také stoupá počet dopravních nehod a spousta lidí popisuje při změnách času podobné příznaky jako při cestování na delší vzdálenosti přes několik časových pásem: únavu, vyčerpání, pocit nevolnosti, ospalost přes den, buzení v noci, špatnou paměť a poruchy koncentrace.
I když konec střídání času odhlasoval Evropský parlament již v roce 2019, jednotlivé státy se nedokázaly dohodnout, zda se budou řídit letním nebo standardním časem, nesprávně označovaným za zimní. Střídání letního a zimního času nás tak zatím čeká i v dalších letech.