100 tipů na procházku do přírody

Naučná stezka Svatojánské proudy vede romantickým hlubokým skalnatým údolím řeky Vltavy, úsekem bývalých Svatojánských proudů, nyní zatopených Štěchovickou přehradní nádrží. Největší popularitu zažila stezka v meziválečném období, kdy na březích Vltavy vznikaly první trampské osady.

Nedaleko Františkových Lázní leží národní přírodní rezervace Soos. Jedná se o rozsáhlé rašeliniště a slatiniště, kde vyvěrá velké množství minerálních pramenů a čistý oxid uhličitý v tzv. mofetách. Naučná stezka vede po dně vyschlého jezera, které mělo slanou (minerální) vodu.

Revíz, označovaný znalci jako nejkouzelnější lokalita v Jeseníkách, je ideálním místem pro klidnou dovolenou. Horská osada je vhodná pro cykloturistiku, turistiku, běžky, procházky a houbaření.

Váté písky jsou jedinečným biotopem, který se rozkládá mezi železničními stanicemi Rohatec a Bzenec-Přívoz. Často se mu přezdívá moravská Sahara. Nachází se pouze podél železniční trati v délce 5,5 km a jeho nejširší část měří kolem 60 m.

CHKO Bílé Karpaty byla zřízena dne 3.11. 1980 na území okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Gottwaldov (dnes Zlín). Bílé Karpaty patří díky rozsáhlým loukám k nejcennějším lučním biotopům Evropy a jsou studijní plochou světového významu.

Věděli jste, že ještě v 18. století byla Milešovka považována za nejvyšší horu České republiky? I když dnes víme, že tomu tak není, nejvyšší hora Českého středohoří si svůj titul královny opravdu zaslouží. Upozornění: rozhledna je z důvodu rekonstrukce do odvolání uzavřena.

Královu zahradu najdete jihozápadně od vlakové zastávky Semanín, nedaleko obce Opatov, mezi Českou Třebovou a Svitavami. Rezervace chrání smrkové a jasanové olšiny s bohatým výskytem bledule jarní. Koberce bledulí jsou na jaře hlavním cílem všech milovníků přírody.

Výrazný osamocený kuželovitý vrch Klíč (760 m) je čtvrtou nejvyšší horou Lužických hor. Na jeho vrcholu se nachází skalnatá plošina, ze které je nádherný kruhový výhled na blízký Nový Bor, celé Lužické hory, ale i Ralskou pahorkatinu, České středohoří a Ještěd.

Pytlácké kameny tvoří skupina žulových skal, ze kterých je pěkný výhled na celý hřeben Jizerských hor. Jsou jedním z nejznámějších jizerskohorských vrcholů. Místo je nazváno podle pytláka Hennricha, který měl pod nimi úkryt a který byl nedaleko od nich v roce 1813 zastřelen.

Pohádková příroda pouze pár kilometrů od hranic hlavního města – to je Průhonický zámecký park, ve kterém byla natočena řada pohádek. Jeden z největších přírodně krajinářských parků v Evropě s rozlohou 240 hektarů se nachází v členitém údolí meandrující říčky Botič.

V dohledu českobudějovických sídlišť Vltava a Máj je přírodovědný unikát. Soustava čtyř rybníků, kde vědci zaznamenali 193 druhů ptáků, z toho více než 80 jich tu hnízdí, přírodní rezervace Vrbenské rybníky.

Prozatím nejmladším národním parkem v České republice je Národní park České Švýcarsko, vyhlášený dne 1. 1. 2000 na celkové rozloze 79 km². Leží v Ústeckém kraji a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz).

Na vrcholu pražského Petřína s jediných vchodem z odbočky z Růžového sadu k restauraci Nebozízek se nachází jedna z nejpůvabnějších pražských zahrad – Květnice.

Je největší oborou v České republice, rozprostírající se severně od soutoku Moravy a Dyje, na území tzv. Dyjského trojúhelníku. Obora nabízí jedinečnou atmosféru lužního lesa, který je protkám vodními kanály, slepými rameny a tůněmi.

Zámecký park na Konopišti patří k nejkrásnějším krajinářským parkům u nás. Jeho součástí je rozsáhlý zámecký rybník, růžová zahrada se skleníkem, obora a bažantnice. Nachází se zde několik naučných stezek a obůrka s lesní zvěří.

Skryjská jezírka jsou dvě malá jezírka nedaleko obce Skryje. Leží v nadmořské výšce 270 m, vzdálená od sebe jen několik metrů. Každé z nich měří přibližně 30 m a zaujímá plochu asi 150 m². Jedná se o chráněnou přírodní památku.

Centrální stezka je třetí nejdelší samostatnou trasou Via Czechia, spojuje nejzápadnější a nejvýchodnější body ČR a vede přibližně centrem země. Stezka prochází přes několik středových bodů ČR: geometrický střed v Číhošti, střed diagonál v Golčově Jeníkově a střed podle hranic v Senešnici.

Stolová hora (Tabulová hora) na Pálavě je mohutný vápencový kopec s téměř dokonale rovnou vrcholovou plošinou, na které už v mladší době bronzové stávalo opevněné sídliště. Na jižním svahu roste vzácná šalvěj etiopská. Stolová hora jedinou původní lokalitou této květiny na našem území.

Pravčická brána je jedna z nějvětších přirozených skalních bran na našem kontinentu. Její rozměry jsou úctyhodné, přesto se při pohledu zblízka zdají býti ještě větší. Cesta k ní je v letní sezóně otevřena denně, ovšem pouze ve směru od Hřenska.

Slyšeli jste už někdy o tajemném patronu hor Stamichmanovi? Jedná se o horského ducha okolí Kralického Sněžníku, který obývá zdejší kopce. Jeho chýše je dobře ukrytá v hlubokých lesích, ale vy můžete díky nové stezce navštívit model jeho obydlí v životní velikosti!

Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Na území NP se nachází 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení).

Ve Středním Povltaví, mezi přehradami Kamýk a Orlík vytváří řeka Vltava jeden z úžasných meandrů Vltavské kaskády, kterému se přezdívá Solenická podkova. Nejhezčí pohled na něj je ze skaliska Na Vraném nedaleko vrchu Na Altánku u obce Solenice, kde skalní ostroh strmí asi 160 m nad řekou.

Vodopády svatého Wolfganga se nacházejí na Menší Vltavici nedaleko Vyššího Brodu. Ve skutečnosti se jedná o mimořádně vysoké kaskády. Za skutečný vodopád lze označit pouze některá ramena a stupně horního "vodopádu". K vodopádu se dostanete po Opatské stezce z Vyššího Brodu.

Jedna z nejkrásnějších tras Šumavskou přírodou je naučná stezka Povydří vedoucí z osady Antýgl do Čeňkovy Pily. Je pouze pro pěší, ale projít si ji můžete i se sportovním kočárkem. Kdo nikdy nešel kaňonem říčky Vydry, ten jako by snad na Šumavě ani nebyl!

Riegrovou stezkou se můžete projít cestou ze Železného Brodu do Semil. Cesta vede skrz romantické údolí Jizery a skalnatým kaňonem Galerie Jizery. Své jméno má po slavném semilském rodákovi doktoru Františku Ladislavu Riegrovi.

U romantického novogotického zámku Sychrov se rozprostírá rozlehlý anglický park, který po roce 1820 založil první z rodu Rohanů, kníže Charles Alain de Rohan, pro kterého bylo sbírat rostliny vášní. V letech 1840 až 1850 zde vysázel nejvíce dřevin, podle dokladů 398 jehličnanů a 1495 listnáčů.

Oblý vrch nad východním okraji Růžové (405 m n. m.) byl v minulosti odlesněn pastvou dobytka (z této skutečnosti vychází název, zavedený po roce 1945). Daleké výhledy, které poskytoval, umožnily jeho využití k ostraze celého kraje. Naposledy zde strážní službu konali rakouští vojáci v zimě 1806–7.

Chráněnou krajinnou oblast Slavkovský les je možné přirovnat k hornatému ostrovu zeleně, klidu a dosud málo narušené přírody v geografickém trojúhelníku Karlových Varů, Mariánských a Františkových Lázní.

Naučná stezka Kladská vede po hranicích Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny a seznamuje s historií osady Kladská, s vývojem rašeliniště a jeho faunou a flórou. Na trase dřevěného chodníku se poznáte se zdejší přírodu zblízka na vlastní oči.

Pískovcové sloupy při ústí Kokořínského a Vojtěšského dolu nedaleko Mšena vypadají jako přerostlé houby. Vznikly zvětráváním rozdílnou intenzitou zvětrávání pískovcových skal, kdy tvrdší horní vrstva s obsahem železa lépe odolává erozi než spodní skály.

Film Letopisy Narnie – Lev, čarodějnice a skříň z produkce studia Walt Disney Pictures se natáčel na třech kontinentech, filmaři navštívili Velkou Británii, různé kouty USA, Nový Zéland, Polsko a také Českou republiku – především skalní město v Tisé.

Podniknout výlet k Černému jezeru by měl každý, kdo se ocitne v krásném prostředí Šumavy. Největší české přírodní jezero ledovcového původu totiž poskytuje jeden z nejhezčích zážitků při toulkách šumavskou přírodou.

Romantické skalnaté údolí spojované s legendou o Šárce a Ctiradovi, která se údajně ve zdejších lesích odehrála. Rozlehlá lesní oblast na území Prahy působí jako oáza v ruchu velkoměsta a každého nového návštěvníka překvapí nečekanou přírodní scenérií.

Na trase dlouhé 8 km, která vede z Pusteven úbočím Čertova mlýna (1205 m) k horskému hotelu na Martiňáku, je 9 zastavení, kde se dozvíte, co zajímavého tu žije a roste, čím jsou vzácné lesy v okolí, kde se ukrývali partyzáni nebo kde podle pověsti stavěl čert.

Říčka Huntava, která pramení ve Stříbrných Horách u Horního Města, vyhloubila na horním toku skalnaté údolí s četnými kaskádami a několika vodopády největšími v Nízkém Jeseníku. Územím, které je od r. 1966 chráněným přírodním výtvorem, můžete projít přes dřevěné lávky a schody.

V Arboretu Nový Dvůr můžete zhlédnout bohatou dendrologickou sbírku Dřeviny pěti světadílů. Roste zde na 7 000 druhů rostlin, dřevin a bylin, jejich variet, kultivarů a zahradních odrůd.

Na trase naučné stezky jsou umístěny informační panely, které vás seznámí s historií jednotlivých památek. Okružní naučná stezka Betlém – Kuks měří celkem 7 km a vede pestrým terénem v malebné krajině labského údolí.

Na jihu Šumavy si můžete projít turisticky značenou trasu s názvem "Duch pralesa". Zážitková stezka je v provozu od roku 2006, nedaleko hranic s Rakouskem a Německem. Návštěvníci zde na vlastní kůži mohou zažít původní prales.

CHKO Labské pískovce je tvořena řadou soutěsek a kaňonů, které jsou obklopené věžemi a masivy místy tvořícími skalní města. Vznikla v roce 1972 na ploše 324 km² s cílem ochrany pískovcové krajiny, rozsáhlých přirozených lesů i kulturních památek, zejména lidové architektury.

Procházkou po naučné stezce Baltenský příkop od Božího Daru po Horní Blatnou poznáte alespoň částečně historii téměř zapomenuté technické památky. Stezka Blatenského vodního příkopu je zaměřená na ekologii, historii, hornictví, lesnictví a původní technické využití plavebního kanálu.

Nejvyšší vodopád v České republice, s výškou 148 m, se v několika stupních řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nachází se v Krkonošském národním parku, přibližně 1 km jižně od Labské boudy.

Vlašimský zámecký park je klenotem mezi českými romantickými parky. Prohlídkový okruh parkem v sezóně nabízí prohlídku parku a romantických staveb s průvodcem, prodej vstupenek v informačním centru na nádvoří zámku.

Chcete-li se vrátit do historie a poznat stezku, po které se do českých zemí ve středověku přepravovala tolik potřebná sůl, vydejte se po pěší stezce z Prachatic přes Volary do Českých Žlebů.

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Zeptejte se někoho, kde leží Slepičí hory a v lepším případě bude přemýšlet, ve kterém státě by to mohlo být. V tom horším si bude myslet, že si z něj tropíte blázny. A jen opravdu skalní turisté nebo odborníci na vlastivědu bez zaváhání odpoví.

Nejstarší a jednou z nejhezčích upravených vyhlídek v CHKO Labské pískovce je vyhlídka Belvedér. Je z ní krásný výhled do 130 m hlubokého kaňonu řeky Labe a na stolové hory Zirkelstein a Kaiserkrone na německé straně hranice.

U Informačního centra Vojenských lesů a statků ČR v Hradčanech u Mimoně na Českolipsku byl v květnu 2011 otevřen Lesnický park Bezděz. Bezděz je třetím místem v ČR, kde k založení lesnického parku došlo.

Chráněným přírodním výtvorem a oblíbeným výletním místem je Zemská brána v Orlických horách. Jedná se o skalnatý úsek Divoké Orlice, kde řeka vyhloubila romantické údolí v pevných, ale rozpukaných rulách a pronikla tak do vnitrozemí Čech.

Trasa naučné Klostermannovy stezky začíná na parkovišti u informačního střediska Národního parku Šumava na Rokytě, nedaleko Vchynicko-Tetovského plavebního kanálu.

Ohrazená část křivoklátských lesů se zvláštním režimem, určená odedávna pro reprezentační myslivost. Dnes je poblíž Lán zřízena naučná stezka s vyhlídkou pro pozorování zvěře v jejím přirozeném prostředí.

Cikánská slať je vrchovištní rašeliniště v Národním parku Šumava asi 2 km jihozápadně od obce Modrava, na jižním svahu Modravské hory v nadmořské výšce 1103 m.

Prohlídku zámku Hořovice zcela jistě obohatí procházka parkem se sochami z dílny M. B. Brauna a pozoruhodnou sochařsky vyzdobenou Sluneční bránou. Park v přírodně krajinářském stylu má bohatou kolekci domácích i zahraničních dřevin.

Cílem geoparku je představit široké veřejnosti kouzlo místní krajiny, spoluvytvářené geomorfologickými procesy a následným působením člověka, zachyceném v pozůstatcích po hornické a důlní činnosti, ve využití místních hornin ve stavitelství a v umění nebo ve stopách dějinných událostí.

Projít se podél vodního toku, který v minulosti sloužil pro plavení hojného šumavského dřeva, můžete nedaleko Antýglu na Šumavě. Vchynico-tetovský plavební kanál obchází nesplavný úsek Vydry pod Antýglem. Vodní cesta o celkové délce 13,6 km spojovala řečiště Vydry s říčkou Křemelná.

Chráněné území Dvorský les je nejvyšším místem na hřebeni Rýchor v Krkonoších, který leží mezi Horním Maršovem, Žacléřem, Albeřicemi a Babím. Oblastí Rýchor vede naučná stezka.

Arboretum ve Vysokém Chvojně založil markrabě Alexandr Pallaviczini okolo roku 1884. Na pozemcích měl být vybudován zámek a s ním i zámecký park. Ke stavbě zámku nakonec nedošlo a uskutečněno bylo pouze založení parku, tedy dnešního arboreta.

Českokrumlovská zámecká zahrada prošla od svého založení ke konci 17. století složitým vývojem, který věrně odrážel dobový stylový vývoj zahradního umění. Zahrada vznikla na raně barokním kompozičním schématu, později se v její podobě projevil duch vídeňského rokoka.

Jedna z nejrozsáhlejších japonských zahrad v Evropě se nachází v malebném prostředí Říčan, přibližně 20 km jihovýchodně od Prahy. Japonskou zahradu v Říčanech založil Ing. Petr Typlt v roce 1998 podle návrhu Takumi Mizokami. Zahrada byla zpřístupněna veřejnosti 7.7.2007.

Největší lokalita s výskytem bledule jarní na území CHKO Železné hory se nachází mezi obcemi Vršov a Krásné. Jako přírodní památka byla vyhlášena v roce 1990, na ploše 18,65 ha.

Barokní komplex Jaroměřic patří k nejmohutnějším zámeckým architekturám první poloviny 18. století u nás i v Evropě.

Vydejte se na putování rodným krajem tvůrce Lišky Bystroušky – malíře Stanislava Lolka. Vybrat si můžete delší (23 km) nebo kratší okruh (6 km).

Zámek obklopuje historicky anglický park o současné rozloze 19 ha s rybníky, potůčky a romantickými průhledy na zámeckou budovu.

Farma byla založena v roce 2013, kdy zde vysadili více než 40 tisíc keříků levandule lékařské. Pole se nachází v malé obci Starovičky, nedaleko Hustopečí a Lednicko-valtického areálu – v kraji vína, lidových tradic a významných kulturních památek.

Přírodní rezervace Borkovická blata je chráněné území, které bylo vyhlášené z důvodu ochrany zachovalého fragmentu ekosystému ručně vytěženého rašeliniště přechodového pánevního typu s charakteristickou flórou a faunou. Rezervací prochází naučná stezka Blatská stezka.

V areálu firmy Sonnentor v Čejkovicích, která se zabývá výrobou bio-čajů a koření, najdete bylinkovou zahradu sv. Hildegardy ve stylu středověkých klášterních zahrad, které se vyznačovaly pravidelnou geometrií a hlavně funkčností.

Chcete se vydat po dně pravěkých moří? Do vzdálených časů vás přenese Geopark Barrandien, největší geopark v České republice. Geopark není jen zkamenělá minulost. Skrývá v sobě příběhy českých dějin, rozvoje průmyslu a osídlení území. Barrandien je klenotem české geologie a paleontologie.

Kaňonovité údolí Zlatého potoka včetně rozsáhlého prameniště na svazích Ždánova je přírodní rezervace ležící jihovýchodně od Kašperských Hor a v CHKO Šumava. Oblast byla vyhlášena přírodní rezervací v roce 1994.

Pratuři osídlili pastvinu, která je součástí unikátní expozice Živá voda. Na Moravu se tak tito původní kopytníci vrátili po mnoha staletích. Stezka praturů vede z areálu Živé vody po lávce i ve čtyřmetrové výšce. Kromě rozhledny zde najdete dvanáct tematických zastavení.

Národní přírodní památka Kaňon Labe (Labský kaňon) se táhne mezi městem Děčínem a obcí Hřensko. Protéká jím řeka Labe, jeho břehy lemují vysoké pískovcové skály a okolím vedou značené turistické trasy, které vám přiblíží krásnou přírodu s řadou skalních vyhlídek.

Nad silnicí, spojující Strašice a Dobřív, se jihovýchodně ostře zvedá zdaleka viditelný brdský vrchol Vlč (602 m). Náhorní partie za dobrého počasí umožňuje pohled jak na Přírodní park Trhoň s Bílou skálou (659 m), tak zejména na pásmo brdských vrcholů.

V Botanické zahradě hlavního města Prahy je unikátní stezka, kterou tvoří téměř osmdesát vzácných rostlin a dřevin, které od roku 2009 v zahradě v rámci projektu Kořeny osobností vysazují významní představitelé českého, ale také zahraničního kulturního, sportovního, vědeckého či politického života.

Několikakilometrový úsek řeky Odry od hraničního přechodu ve Starém Bohumíně až po bohumínskou část Kopytov, k soutoku Odry s Olší, vyhlásil Moravskoslezský kraj za chráněné území. Oblast má rozlohu přes 126 hektarů a představuje ojedinělý přírodní fenomén, který už na evropských tocích téměř není.

Pískovcové skalní útvary najdete v osadě Vranov, kousek od Mimoně. Některé mohutné skalní bloky zde byly zpřístupněny již roku 1822 schodištěm tesaným v pískovci. Neznámějším místem je skalní vyhlídka zvaná Julinka, odkud se nabízí daleký výhled na Českolipskou kotlinu.

Na jaře kvetou v Národní přírodní rezervaci Ransko mezi Ždírcem nad Doubravou a Havlíčkovou Borovou desetitisíce bledulí jarních. Zdejší rozsáhlé lesy o rozloze necelých 700 ha jsou domovem pro celou řadu chráněných a ohrožených rostlin a živočichů.

Konojedské bochníky jsou vlastně bývalým kamenolomem. Jedná se o protáhlý, zalesněný masiv, který je zbytkem několika lávových proudů s unikátní ukázku sloupcové odlučnosti čediče. Na území se vyskytují kriticky ohrožené rostliny, a proto území bylo vyhlášeno Národní přírodní památkou.

Jedna z nejpozoruhodnějších lokalit dokumentujících mezotvary i mikrotvary zvětrávání žuly v Českém masivu se nachází u obce Žulová, nedaleko Jeseníku. Zdejší neobvyklé přírodní útvary jsou příčinou dlouhodobého a samovolného rozpadu žuly, který trvá desítky milionů let.

Žulový skalní útvar na severním okraji Jistebnické vrchoviny leží asi 7 km jižně od Prčice. Na jeho vrcholku (715 m n. m.) lze pozorovat řadu skalních misek, které zde podle pověsti zanechal jako otisky svých zad a kopyt čert.

Jedno z nejpůsobivějších šumavských údolí rozprostírající se mezi horami Velká Mokrůvka, Luzný, Hraniční hora a Špičník, se nachází přibližně 8 km jižně od Modravy. Vstupní branou do údolí je Březník, zakončuje ho impozantní kuželovitý vrchol Luzného.

Unikátní geologický útvar v bývalém lomu nedaleko obce Hnojnice v Českém středohoří, při silnici z Libčevsi do Libochovic. Jedná se o nevelkou stěnu, kde jsou rozmístěna „kamenná slunce“ – útvary vzniklé v průběhu dávné sopečné erupce.

Naučná stezka vede po dvou chráněných územích: přírodní rezervaci Vinořský park a s ní alejemi spojené přírodní památce Satalická bažantnice. Stezka dlouhá 3,5 km začíná u rybníka Velká Obůrka v Praze 9 – Vinoři. Každé z devíti zastavení doplňuje kvízová otázka a interaktivní úkol.

Vyhlídka Devět mlýnů nad unikátní údolní lokalitou nedaleko Hnanic nabízí atraktivní výhled na proslavenou vinici Šobes i meandry řeky Dyje.

Hrabata Daunové (1755-1904) zbudovali nad hradem rozsáhlý hradní lesopark s velkým množstvím drobných staveb, zastavení a vyhlídek na hrad a soutok řek Želetavky a Dyje. Vznikla také lovecká stezka sahající až k obci Chvalatice a na druhou stranu směrem na Dešov.

Rakovecké údolí patří k nejkrásnějším údolím Drahanské vrchoviny. Táhne se od obce Račice-Pístovice až k rybníku Budkovan ležícímu na okraji Jedovnic. Louky se zde střídají s lesy a pasekami a v části údolí byla instalována naučná stezka. Brzy z jara se zde objevují obrovské trsy bledulí.

Havranické vřesoviště je nejrozsáhlejším vřesovištěm na území Národního parku Podyjí, na kterém převládají keříčkové formace s vřesem a kručinkou chlupatou, ale vyskytuje se tu i další unikátní flóra a fauna. Havranické vřesoviště je národní přírozní rezervací.

Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m je v severozápadní neporušené části.

Pod jménem Americká zahrada je arboretum známé od roku 1844 a díky své zachovalosti, stáří a některým druhům zajímavých dřevin se jedná o jednu z nejvýznamnějších památek svého druhu u nás.

Přijďte se projít krásným kačinským parkem, který je starší než samotný kačinský zámek a relaxovat uprostřed nádherné přírody tvořené historickými úpravami majitelů panství.

Weisshuhnův kanál sloužil v minulosti jako papírenský splav a dodnes je v provozu. Byl postaven na přelomu 20. století z popudu podnikatele Carla Weisshuhna pro chod továrny a papírnu v Žimrovicích.

Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step je chráněné území o rozloze sto hektarů v sousedství obce Mohelno v okrese Třebíč, nedaleko jaderné elektrárny Dukovany. Oblast je chráněná už od třicátých let.

Od poloviny dubna 2013 je v zámeckém parku v Hluboké nad Vltavou otevřena nová naučná stezka. Stezka má deset zastavení, na kterých se návštěvníci dozvědí zajímavosti z historie a současnosti krajinářského parku i kulturní krajiny Hlubocka.

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník byla vyhlášena v roce 1990 na ploše 1694,67 ha. Leží v centrální a vrcholové části stejnojmenného pohoří v nadmořské výšce 820 – 1424 m. Znakem naučné stezky je silueta slůněte, která je neoficiálním symbolem Králického Sněžníku.

Pohoří Javorníky jsou na českém území součástí CHKO Beskydy, na slovenském CHKO Kysuce. Na západě tvoří hranici s Vizovickými vrchy údolí Senice, na severu Vsetínská Bečva je odděluje od Vsetínských Beskyd a na jihu Lysský průsmyk od Kyčerské hornatiny, kde se rozprostírá CHKO Bílé Karpaty.

Zřícenina Státního hradu Nový Hrádek se nachází v nádherném prostředí Národního parku Podyjí, západně od Znojma. Původní vojenský význam hradu po třicetileté válce ustoupil. Počátkem 19. století byla jeho přední část upravena jako lovecký hrádek.

Objevte Šumavu tak, jak ji znají jen ti, co tu žijí. Jděte tam, kam davy nechodí a pochopte ji v souvislostech. V malých skupinkách – s osobním doprovodem – o krajině, zvířatech, stromech, lidech a jejich příbězích – cestou necestou, starými lesy.

Výběhem jelenů nedaleko Kvildy prochází naučný okruh a jsou zde vyvýšené pozorovací přístřešky. Mimo výběh se seznámíte se stopami jelenovitých, prasete divokého a některými místními stromy a rostlinami.

Březník je šumavská samota a bývalá hájovna nedaleko státní hranice. Toto vyhlídkové místo poskytuje úchvatný pohled do Luzenského údolí a na horu Luzný, jehož vrchol se nachází ve výšce 1373 m n.m.

Obec Jetřichovice v západní části Českého Švýcarska obklopují Jetřichovické stěny. Oblast je známá pískovcovými skalními městy i samostatně stojícími skalními věžemi. Mezi nejznámější patří Rudolfův kámen, Vilemínina stěna a Mariina skála, z jejichž vrcholků se otvírá malebný výhled do okolí.

Ukázkou výjimečně zachovalého říčního údolí v bohatě zalesněné krajině jihozápadní Moravy je Národní park Podyjí, vedoucí podél 40 km dlouhého údolí řeky Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Na rakouské straně navazuje na park Nationalpark Thayatal.

Jechovec je přírodní rezervace na Telčsku, konkrétně v Markvartické pahorkatině, vyhlášená v roce 1982 kvůli ochraně bledulí. Má rozlohu asi 3 ha a jedná se vlastně o velmi vlhký až podmočený les, kde rostou v hojné míře olše (až 90 let staré) a pod nimi koberce bledulí.

Dlouhá stoka je významná technická památka, protínající velkou část Slavkovského lesa. Rozsáhlé vodního dílo, budované v souvislosti s rozvíjející se důlní činností, nemělo v Evropě 16. století obdoby.

Stříbrná osmička prochází okolím obce Ratibořské Hory a seznamuje návštěvníky především s bohatou historií těžby stříbra v tomto regionu, která zde probíhala cca od roku 1526 do konce středověku. Jak název napovídá, stezka v krajině vytváří obrovskou ležatou osmičku.

Malý Jezerník je vlastně vedlejší vrchol Malého Děda (1 368 m). Plochý vrchol na pokračování hřebene Velkého Jezerníku (1 309 m). Na vrcholu je malá rašelinná louka s jezírky a zbytky lesa. Odlesněné místa nabízejí pěkné výhledy.

Do Rakoveckého údolí padají svahy se slepencovými skalami, podél meandrujícího potoka Rakovce jsou zachovány vlhké louky s břehovým porostem. Druhou část parku představuje údolí, které se táhne k rybníku Budkovan ležícímu na okraji Jedovnic.

Pod jihovýchodním svahem Oblíku asi 3 km od Modravy v I. zóně Národního parku Šumava leží malé vrchovištní rašeliniště Tříjezerní slať. Rašeliniště je pojmenované podle tří rašelinných jezírek a je nejlépe dostupné od geoparku a informačního centra NP Šumava na Rokytě.

Leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m. Jeho severní část přechází na polské území. Pramení zde řeky Úpa a Bílé Labe. Plocha přírodní rezervace je 73 ha.

Jen v doprovodu našich průvodců objevíte zajímavosti a jedinečnosti města Slavonic a okolní přírody České Kanady. Přiměřeně Vás překvapíme novými zážitky. Místní průvodce je vaším ochotným hostitelem na Graselových stezkách.

Průvodce krajinou a přírodou Šumavy vám pomůže objevovat Šumavu z nového úhlu pohledu – zaostřeným na přírodu, zvířata a rostliny, na její obyvatele, historii i kulturu.

Naučná stezka vede unikátním Lednicko-valtickým areálem zapsaným na Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Trasa je vedena komplexem lužního lesa nazývaného Kančí obora.

Bizarní útvar rulových skal se nachází nad hluboce zaříznutým údolím Račího potoka u Javorníku, které se táhne v délce asi 7 km dole pod vyhlídkou. V jeho dolní části byla roku 1998 vyhlášena přírodní rezervace, jejímž posláním je ochrana lesních porostů pralesovitého charakteru.

Rolavská vrchoviště získala mimořádnou ochranu hlavně díky velmi zachovalému komplexu horských rašelinišť a podmáčených smrčin s typickou flórou a faunou. V oblasti jsou místa s řadou jezírek s charakteristickou krajinou, porosty borovice bažinné nebo podmáčené a rašelinné horské smrčiny.